Hlídka na konci vesmíru
J.S. Dewes
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/495693/bmid_hlidka-na-konci-vesmiru-gSg-495693.jpg
4
199
199
Provinilce ve svých řadách posílá Legie střežit Rozhraní – okraj vesmíru – před nepřítelem, který už dvakrát téměř vyhladil lidstvo. Vojáci z Hlídky mají na kontě nejrůznější přečiny, od úplně banálních až po únos či vzpouru. Teď ovšem Rozhraní začalo kolabovat a požírá všechno, co mu stojí v cestě. Zarazit to mohou právě jen hlídkaři. Adequin Rakeová velí hvězdnému korábu jménem Argus. Nedostává se jí výbavy, vysílačky tu fungují mizerně, nemá k dispozici nic kromě vojáků, které nikde jinde nechtěli. A jejím esem v rukávu má být Cavalon Mercer – génius a kretén, následník trůnu vyhnaný do exilu za to, že vyhodil do povětří genetickou továrnu svého děda. Prý k tomu měl „své důvody“. Adequin ovšem ví, že právě oni jsou poslední nadějí lidstva.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2022
,
Fobos
Originální název:
The Last Watch, 2021
více info...
Přidat komentář
Kniha, která mě dostala do čtecí krize.. Autorka v poděkování zmiňuje, že původně přemýšlela jen o povídce.. No, měla se toho držet,protože tak natahovaný příběh jsem už dlouho nečetl.Na to, že se o knize psalo, že nesklouzává ke klišé je jich plná. Od trpně trapné romantické linky až po neposlušného dědice.. Z některých dialogů se mi chtělo fakt brečet.. "Máte minutku? " Snad nejčastější věta příběhu. Co se týče samotného děje.Typ vyprávění "letět ke Kharonské bráně-letět pryč-vrátit se k bráně-letět znovu pryč -letět zase k bráně "
mi přijde fakt s prominutím debilní,jako věčné nastavování. Jednu hvězdu přidávám za nápad, jak zabránit smršťování vesmíru, to je snad jediná dobrá myšlenka celého příběhu. Pokračování nechci ani vidět..
Parta vyvrhelů na vesmírné lodi, kteří jsou poslední nadějí lidstva Bavila mě, určitě si přečtu i další díl :)
Poctivé 4 hvězdy. Mohlo být i 5, ale rozhraní v podobě rozpačitého překladu do češtiny mě tam nepustilo. Výrazy jako ugh, huh, eh... tudy cesta nevede. A "hnípat se za nehty" je vpravdě nesmysl.
Jinak ovšem pozitivní dojmy a sociální jistoty;-).
Tohle byla slušná jízda po hraně vesmíru (Rozhraní). Hlavní překvapení jsem sice odhalila s předstihem, ale i tak jsem velmi spokojeným čtenářem. Hlavní hrdinka mi trochu připomínala Honor Harringtonovou a hrdina je něco mezi MacGyverem a Peterem Quillem (jen z královského rodu), takže jsem chvílema měla pocit deja vú, ale stejně to byla pecka. Těším se na pokračování, laťka je celkem vysoko.
Knihu jsem otevírala s obrovskou skepsí a možná i proto mě velice mile překvapila. Rozhodně za přečtení stojí!
Ku knihe som pristupoval so značnými predsudkami, ktoré ešte priživili určité dejové a charakterové skutočnosti. Na to, že sa príbeh odohráva tisíce rokov v budúcnosti sa postavy správajú až príliš dnešne. Autorka stavia na hlavu dosť dnešných poznatkov o vesmíre a nebojí sa toho. Prečo nie. Niekedy je "science" viac o mágii, ale tiež prečo nie, keď to je v prospech deja. Je to zaujímavo konverzačné, s dobrými postavami. Určité vylepšenie z nich robí takmer superpostavy. Za značnú chybu považujem význam výčitiek svedomia niekoho, kto opakovane dokáže zabiť šesť protivníkov. (Nožom, pre upresnenie.) Napokon všetko zapadlo do celku s dobrým prísľubom pre pokračovanie.
No panečku, to tedy byla jízda! Legie je doslova a do písmene nechala na holičkách, prostě je odepsala. Ale nevzdali se a krok za krokem získali šanci na život. Za super čtenářský zážitek dávám všechny hvězdy a určitě se brzy pustím do pokračování příběhu.
Nedal jsem na některé čtenáře, kteří se pozastavovali nad nelogičností některých vesmírných jevů a dobře jsem udělal. Když si chcete více užít samotný příběh a nelpíte na tom, jestli popsané jevy neodpovídají fyzice, tak si knihu rozhodně užijete. Příjemné sci-fi, kde nechybí akce, ale ani špetka romantiky. Na konci jsem cítil, že si rozhodně dopřeju i pokračování.
Po všech těch ezo fantasmagoriích, kterých se v tomto žánru poslední dobou vyskytlo velké množství, bylo tohle konečně sci-fi podle mého gusta! Pokud jste četli Illuminae, tak mi jistě dáte za pravdu, že tohle má hodně podobnou atmosféru, akorát tu máme dospělé postavy (které se ale často moc dospěle nechovají). A pokud je něco jako Illuminae, beru to všema deseti. Knize rozhodně nechybí vtip a sarkasmus, ale dojde i na dojemné a napínavé scény. Adequin je správně badass a Cavalona si zkrátka nejde nezamilovat. Veškeré technické informace jsou podány pro běžného čtenáře velmi stravitelně a nenarušují plynulost čtení a i přes vysoký počet stran se stále něco děje a nejsou tu slepá místa. Za mě super, těším se na autorčiny další počiny.
Začátek nuda, až pubertální chování některých postav mne rozčilovalo. Nicméně tak po 150 stranách mne to chytlo a posledních 100 stran bylo super. Postupné dávkování odhalování různých tajemství a záhad mě velmi bavilo.
Rozhodně nečekejte žádné myšlenkové veledílo. Odpočinková space opera, ve které je napětí i trocha akce a zahalena do všemožných tajností.
Začal jsem si na konci knihy utvářet různé teorie a těším se až si je v druhé knize vyvrátím nebo potvrdím.
I přes vlažnější střední část je to čtivá a dokonce vcelku originální vesmírná sci-fi. Zvláště zajímavý je závěr, tak vyváženou rovnováhu mezi uzavřením příběhu a našlápnutím na pokračování jsem už dlouho neviděl.
Hrubočizná kniha vykopáva ságu, ktorej hlavnými hrdinami je skupina vojakov odsunutá na stráž na koniec vesmíru. Akože vážne, na koniec vesmíru. To je, v predstave spisovateľky, taká stena, ktorou vesmír končí. To ako buduje svoj svet ma neuveriteľne rozčuľovalo - je to strašná zmes naivity, neznalosti a hlúposti. Takže v superrozvinutej civilizácii sa vesmírne lode umývajú mopom a vedrom vody, dokážu skenovať celé stanice, ale vojakom robia pri vstupe ručne análne prehliadky, na kozmickej lodi je vždy presne len jeden človek, ktorý ovláda životne dôležité systémy a ak vypadne, nie je kto by ho nahradil... nenáročnému young adult sa to možno bude páčiť, ale nikdy, nikdy nerozmýšľajte o tom, čo sa v knihe píše.
Škoda, že grobiáni v knize nedostali více prostoru. Sci-fi část knihy byla výborná, ale vztahy u postav mě moc nesedly.
Totální popcornovka a zároveň guilty pleasure. Musel jsem to přestat brát vážně a přejít veškerou až pubertální otravnost hlavních postav. Je to totiž svým způsobem natolik zábavné, že mě to po pár prvních kapitolách chytilo a až do konce nepustilo. Těšila mě i postupně, logicky a přehledně odhalovaná tajemství. Až se trochu provinile těším na pokračování. A to ještě nesmím zapomenout na brutálně-intimně nepříjemnou scénu hned na samotném úvodu. Podobné drzosti a bezskrupulóznosti by si knížka zasloužila víc.
A proč to nebrat vážně? Sci-fi koncepty to nakousává a pojmenovává než aby je to vysvětlovalo a respektovalo. Prostě je nutné brát věci tak, jak dle autorky fungují, není nad tím potřeba přemýšlet. Svým přístupem je to až naivní space (soap) opera. Young Adult s dospělými postavami, které se chovají nedospěle a dle zvoleného stylu si samozřejmě neustále koušou ret nebo zastrkávají láskyplně vlasy za uši. Prostě odpočinková vesmírná fantasy na způsob Spát v moři hvězd.
SPOILERY!
První třetina je supr a příběh na staré vyřazené bitevní lodi se zajímavě rozjíždí. Pak se to lehce uhne a začnou se kupit “řešení v poslední vteřině” a “nàhodou jdu kolem a vyřeším palivo/umím číst mimozemsky/mám ty zkušenosti/dokážu vytvořit hvězdu”. Kdybych věděl, že je to uzavřený příběh, tak si to užiju víc. Takto jsem naběhl do 1. dílu zatím nedokončené ságy a vlastně nic se neuzavřelo a nevím kdy a kam mě příběh dovede. Beru to tak jako fajn epizodu libovolného lepšího dílu StarTreku.
Ale jo, dobře se to četlo, ale fakt je, že ke konci už jsem šel jen po tom, jak to dopadne, aniž bych příliš sledoval "technické" detaily. Nejsem žádný fyzik, ale autorčino pojetí rozpínání, popř. smršťování vesmíru, mě dost dráždilo. Přišlo mi, že vidí vesmír jako dvourozměrnou pizzu, u které "smršťování" vypadá tak, že z ní po krajích někdo ukusuje.