Rozmarné léto
Vladislav Vančura
Krokovy Vary na řece Orši, říční lázně a jejich majitel Antonín Důra, léto, jehož způsob se zdá být poněkud nešťastným, kanovník Roch, major Hugo, kouzelník Arnoštek a jeho krásná asistentka Anna… že tyhle reálie a postavy odněkud znáte?
Přidat komentář
Jednoduchý příběh, ve kterém poklidné vody malého městečka rozbouří příjezd kouzelníka s krásnou asistentkou. Jazyk plný přechodníků ho však pozvedá na úroveň bájí ze starodávných kronik.
Rozmarné léto mě ničím zvlášť nezaujalo, spisovatelův styl psaní mi úplně nesedí. Čteno v rámci maturity, znovu už bych si to nevybral.
Z Rozmarného léta mám podobný pocit, jaký jsem měl z Markéty Lazarové. Ani tady se nemůžu zbavit pocitu, že chabý, poměrně jednoduchý děj maskuje Vančura až příliš květnatým jazykem.
Rozmarné léto je v celku o ničem. Jednoduché, lehce erotické téma se tady mísí s popisy přírody a letní atmosféry. Atmosféra je něco, co se knize upřít nedá, ale, bohužel, Vančurův květnatý jazyk se místy čte dost špatně.
Kniha se mi četla hodně špatně. Je velice krátká o to déle jsem jí četl. Xkrát jsem si musel některé pasáže přečíst znovu, abych děj pochopil. Asi jsem na tuhle knihu moc mladý.
Těžké čtení. I když mám češtinu velice ráda, tak tady jsem to nedávala a v duchu jsem autorovi spílala za jeho jazykový exhibicionismus. Film jsem do té doby, než jsem knížku rozečetla, neviděla, pustila jsem si ho v průběhu četby, abych se ujistila, že mi při čtení nic neuniká. A ne, zvládla jsem to se ctí, a příběh i zachycení charakterů postav mě pobavily. Ale myslím, že kdyby nebylo výzvy z loňského roku a tématu „Kniha s ročním obdobím v názvu“, tak bych zase byla o jednu povinnou četbu chudší.
Kniha se mi četla hodně obtížně, a i přes to, že byl děj jednoduchý, mi dělalo problém knihu pochopit. Bylo to zřejmě způsobeno specifickým jazykem celé knihy. Často se zde vyskytovaly archaismy, přechodníky... Když se však teď nad dějem díla zpětně zamyslím, velmi mě překvapil závěr knihy. Jelikož celou knihu se vztahy mezi postavami tak nějak míchaly a nakonec to vlastně dopadlo úplně stejně, jako to celé začalo.
Jedna z nejlepších českých knih, kterou jsem kdy četla. Styl psaní je opravdu úžasný, rozvinutý jazyk se postará o naprosto skvělý požitek ze čtení.
Geniální! Požitek.
Miluji abbého Rocha.
Ne všechny děje v literatuře jsou epické, krucinál. Některé jsou prostě jazykové.
„Majore, nejste přesvědčen, že vše, co vzniká, jest z hravosti a z odvahy těchto lidí těkajících v poli, kteří nerobíce ani knih, ani věcí užitkových mají dosti pokdy, aby blábolili jako bůh a řadili věci v překvapující sled?“
Tento způsob psaní románu zdá se mi poněkud brilantním. Takový styl psaní a užívání češtiny jako u pana Vančury nebo dále třeba u pánů Čapka a Basse se dnes již zkrátka nevidí. Děj je přitom jednoduchý a velice nadčasový. “Starší” pánové budou vždy obdivovat krásy mládí a bude to v nich vyvolávat nostalgii a představivost.
Tuto knížečku jsem opět vytáhla z důvodu čtenářské výzvy, jelikož jsem si ji v r. 1981 koupila , líbila se mi - rozměry 12x9 cm, za 13 Kčs. Je to humoristický románek s původními ilustracemi Josefa Čapka.
" TENTO ZPŮSOB LÉTA ZDÁ SE MI PONĚKUD NEŠŤASTNÝM" . Tuto větu snad zná každý a připomene si ji, když má v létě něco naplánováno a začne pršet.
Děj se odehrává v říčních Krokových lázních jednoho rozmarného léta na břehu řeky Orše. Přátelské hašteření nad smyslem života, krásou žen, nestálého počasí apod. řeší majitel lázní Důra , abbé - kanovník Roch a major ve výslužbě Hugo. Na plovárně spolu tráví většinu času, filosofují, ale vždy se usmíří u sklenky vína a utopence s cibulí. Někdy zasáhne Kateřina Důrová - " Můj manžel plkává velice často".
Rozruch do jejich života a nudy přinese kouzelník Arnoštek se schovankou Annou, která je velice krásná. Všichni tři přátelé se začnou o ni ucházet.
Kniha je napsána krasomluvou a vždy při čtení si představím a obdivuji filmové zpracování s úžasnými herci - R.Hrušínský, V.Brodský, F.Řehák, M.Myslíková, J.Menzel, J.Drhalová /Preissová/.
Někomu se může zdát, že děj je o ničem, ale nejvíc, co může člověk získat je : přátelství, odpuštění, přijmout toho druhého takovým jaký je i s jeho názory.
Někdy v červnu si vytáhnu zahradní lehátko, rozložím si ho u bazénu a uvelebím se do něj se skleničkou svěžího Tramínu v jedné a touto útlou knížečkou pana Vančury s ilustracemi Josefa Čapka ve druhé ruce. Tak začíná mé „rozmarné léto“. Chápu, že mnoha lidem připadá příběh málo akční, vlastně se tam nic neděje, přesto je to kniha složitá, náročná, až nepochopitelná, jazyk neobvyklý, těžký a zastaralý… Pan Vančura si s knížkou opravdu vyhrál a mám zato, že dnes už by nikdo nic takového napsat nesvedl. Křivka vývoje člověka se obrací nazpět k výchozímu bodu primitivnosti. No, budiž, ale toto je můj způsob léta. Jedním slovem: krása. Chci býti okouzlen!
Literárně krásné dílo. Vančura používá hodně přechodníků – to už člověk dnes téměř nevidí (a pokud zmizí z osnov ZŠ, tak už ani neuvidí). Bohužel jsem film nikdy neviděla celý, vybavuji si pouze pana Hrušínského, jak se koupe a říká (jedinou výbornou hlášku celého díla) „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným“. Kdybych bývala viděla film s jeho hvězdným obsazením, možná bych mohla dát více hvězdiček. Děj je místy i vtipný, ale celkově mě dílo tak moc nezaujalo. 3* jsou hlavně za tu češtinu a vtipnou zápletku.
Knížku miluji, i když pročíst se přes zašmodrchanou gramatiku úvodu je náročné. Jsem vděčná za nádherný film, který mi při čtení vždycky běží před očima a děj krásně oživuje. Okouzlení mládím je věčné téma, znáte to, jak se muži rozzáří při pohledu na děvče v rozpuku.
Hodnotím takhle vysoko díky skvělému, trochu poetickému způsobu psaní. To zanechává skvělý dojem, a samotný příběh si plyne klidně a odpočinkově.
Štítky knihy
zfilmováno česká literatura rozhlasové zpracování léto humoristické romány koupaliště, plovárny klasická literaturaAutorovy další knížky
2015 | Rozmarné léto |
1980 | Markéta Lazarová |
1989 | Kubula a Kuba Kubikula |
2006 | Konec starých časů |
2013 | Obrazy z dějin národa českého |
kde je to těžké čtení? léto se čte samo a dvakrát do roka. je to jako lehký vánek v klidných uličkách polozapomenutých Lázní.
nelze nepřipomenout filmové zpracování z rukou pana M. a zhmotnění v hrotech herecké špičky - důkaz o možnosti nemožného ).
původní přebal Čapkův - rozmarným zdá se ).