Rozprávky o psíkovi a mačičke
Josef Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/513861/bmid_rozpravky-o-psikovi-a-macicke-lXV-513861.jpg
5
2977
2977
O pejskovi a kočičce série
< 1. díl >
Rozprávky o psíkovi a mačičke patria medzi klasické diela detskej literatúry. Kto by nepoznal príbehy o tom, ako psík s mačičkou robili tortu, ako umývali dlážku alebo ako mačička psíkovi zašívala nohavice. Keď tieto príbehy Jozef Čapek v dvadsiatych rokoch minulého storočia rozprával svojej dcérke Alenke, ešte ani netušil, ako veľmi si ich obľúbia aj deti ďalších generácií. Nesmrteľnými sa psík a mačička stali aj vďaka autorovým charakteristickým ilustráciám. Tie dali podobu aj známemu filmovému spracovaniu.... celý text
Přidat komentář
Po spoustě letech jsem teda strašně překvapená. Ilustrace pana Čapka, to je něco, co jsem ani po nějakých pětadvaceti letech nezapomněla, ale příběhy.. to je vskutku jiná věc.
Knihu jsem teď předčítala po večerech a přítel mi při čtení pokaždý usnul. :D na uspání to tedy funguje a mě došlo, že tak asi fungovala kniha i v mém dětství. Až na pečení dortu jsem si nepamatovala vůbec nic. Jen ty obrázky.
A taky jsem zjistila, že to je jedině dobře, protože by děti jinak musely mít spoustu otázek, jelikož je to přeci jen trošku nesmyslné.. :D třeba když dům zapadl sněhem tak moc, že ho nemohli ani najít.. nebo co ten zlý pes, který jim ležel u baráku nacpanej dortem čtrnáct dní?! :D
Ale hezké, jistě, však je to klasika. :)
Pro dokončení výzvy z roku 2022. Milé počtení, vrátila jsem se do dětství a u příběhů jsem se bavila úplně stejně jako když jsem byla dítě a četli jsme Pejska a Kočičku ve škole. :)
Musím říct, že bylo moc fajn se ke knize po tolika letech vrátit, četla jsem jí synovi před spaním, spojila jsem tak příjemné s užitečným (splněno jedno z témat letošní výzvy ;-)). Každopádně tato kniha je klasika s jedinečnými ilustracemi pana Čapka. Neměla by chybět v žádné dětské knihovničce.
Knihu o Pejskovi a kočičce jsem si zamilovala jako malá holka, vždycky se mi líbily úžasné ilustrace :-)
Dětská klasika a první téma výzvy 2022. Nejraději mám povídku o rozpáraných gaťatech a dešťovce. Ty ilustrace jsou kouzelné. Některé povídky jsou naopak slabší - a z dětství si je absolutně vůbec nevybavuji a při čtení knihy mě překvapily - třeba ta o oslavě 28.října nebo o psaní do Nymburka ..
Jen tak mimochodem, všimli jste si jak často Čapek používá výrazy tak a a tak ? Jen v první povídce 22x .. to by se češtinářům na hodině slohu nelíbilo :)
Nesmazatelně krásný pocit ve mě nechala pohádka o noční košilce, celá ilustrace a jednoduchost příběhů, která bohatě stačí.
Čapkova klasika, která potěší malé i starší posluchače. Moje neteře vyžadují opakovaný poslech a není divu, neboť interpretace herců Dejvického divadla je naprosto fenomenální. Hrozně hezky se to poslouchá. Všechny epizody jsou nezkrácené a kapitolu o oslavě 28.řijna jsem zdřívějška neznala. I po tak dlouhé době má kniha pořád co nabídnout. Povinná výbava na cesty autem.
Moc pěkné čtení, poprvé jsem četl jako dítě teď znovu z vnoučatama. Ideální čtení na večer pěkně je kniha uspávala.
Moje dětství, večerní čtení dcerám a teď vnoučatům. Nesmrtelná knížka s nádhernými ilustracemi. Jen mě vždycky rozčilovalo, jak sušili prádlo.:-)
Česká klasika, jednoduché výchovné příběhy o pejskovi a kočičce, kteří chtějí být jako lidé,jako malá jsem je měla moc ráda,dneska se mi libi stále,ale jen ty příběhy,kde nevystupuje autor, to je pro me i pro děti divné a zbytečně složité.
Část díla
 |
Jak hráli divadlo a na Mikuláše co bylo |
 |
Jak našli panenku, která tence plakala |
|
Jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen |
|
Jak si pejsek roztrhl kaťata |
|
Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort |
Autorovy další knížky
| 1956 | Povídání o pejskovi a kočičce |
| 2004 | Ze života hmyzu |
| 1964 | Stín kapradiny |
| 1997 | Kulhavý poutník |
| 1990 | Proč nejsem komunistou |
Po hodně hodně letech jsem si připomněla i tuto nesmrtelnou klasiku, pohádku mého dětství. Musím se přiznat, že ve mně zůstal jen jediný příběh a to ten, jak pekli dort. Při čtení jsem se v myšlenkách vrátila i do svých dětských let, do toho ještě krásného a bezstarostného dětství, které už ani naše děti tak úplně neznají. Bylo to moc milé zase si takhle zavzpomínat a doufám, že teď už nezapomenu :o)