Rozum a cit
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/286415/mid_rozum-a-cit-wBn-286415.png
4
2670
2670
Rozum a cit vypráví příběh vdovy po panu Dashwoodovi a jejích tří dcer, které se musí nějak vyrovnat se ztrátou manžela a otce. Jedná se o první publikovaný román světově známé spisovatelky Jane Austenové, která ho pro čtenáře připravovala více než dvacet let.
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2016 , OmegaOriginální název:
Sense and Sensibility, 1811
více info...
Přidat komentář
Rozum a cit - příběh plný lásky, touhy a hledání vlastního štěstí. Vždy jsem tuto knihu měla raději než Pýchu a předsudek. Přijde mi, že Rozum a cit je dlouho ve stínu výše zmíněné knihy. Obě jsou mé srdcové záležitosti, ale tato mi k srdci přirostla více. Mou lásku k tomuto literárnímu dílu jen potvrdilo filmové zpracování z roku 1995, které hodnotím jako vynikající.
Elinor, Mariana & samozřejmě okouzlující plukovník Brandon jsou moji oblíbení hrdinové.
Jane Austenová vytvořila úžasný příběh, ke kterému se ráda a často vracím. Většinou, když hledám nenáročnou a romantickou četbu, u které vždy naleznou to, co hledám - legendární příběh, který i po 200 letech okouzluje čtenáře po celém světě, mezi které se pyšně řadím i já sama :-)
Pokud jste od autorky ještě nic nečetli, tato kniha je ta správná, kterou byste měli začít. Určitě nebudete zklamáni.
Příběh o hledání rovnováhy mezi rozumem a citem, který nikdy neomrzí. Román starý neuvěřitelných 200 let a pořád tak milovaný, nezapomenutelný. Je tak akorát. Romantický nádech bez přeslazeného, přemrštěného sentimentu, v mnohém snesitelně, nedrásavě realistický, s bezvadně zobrazenými charaktery lidí. Může oslovit různé typy čtenářů, někdo v tom vidí hlavně romantickou linku, jiný společenskou kritiku. I když na happy endy nejsem, do tohoto vyprávění šťastný konec přirozeně a nenuceně patří.
Prostě super knížka, dokonce vydařenější než 100% film z roku 1995, na který nedám dopustit.
Ještě, že jsem se díky čtenářské výzvě k románu konečně dostala, ačkoli příběh znám už z filmového plátna! :) Jane Austenová, ještě že tu s námi Vaše myšlenky, fantazie a talent přetrvávají. Díky.
Myslím, že Pýcha a předsudek je objektivně lepší, ale kupodivu jsem měl vždycky raději Rozum a cit.
Austenová je neuvěřitelně nadčasová spisovatelka, nikdy mi nebylo dost jasné, proč by ji měl někdo srovnávat se sestrami Bronteovými, které jsou co do literárních kvalit (alespoň podle mne) o dost slabší.
Kniha mě ze začátku velmi zaujala, ale po přečtení pár dalších kapitol mi připadala skoro stejná jako Pýcha a předsudek. V obouch jde o dramatickou lásku a zároveň zklamání. Doufala jsem, že mě zaujme více, protože Jane Austenová je výborná spisovatelka. Nicméně musím uznat, že mě nenatchla natolik, abych jsi pustila i filmové zpracování, které bylo i u Pýchy a předsudku výborné.
Přijde mi, že autorka vykráda sama sebe. Knížka mi přijde hodně podobná Pýše a předsudku. Bojím se číst od autorky její daší knihy, protože si myslím, že zase budou stejné jako tyhle dvě. Pýcha předsudek se mi líbila o trochu více než Rozum a cit už jen kvůli způsobu vyprávění.
Druhý příběh, který následoval ihned po přečtení Pýchy a předsudku. I když jsem prvně viděla filmové zpracování (které je mimochodem výborné a vždy se na něj ráda podívám) musím říct, že za první zminovanou knihou nezaostává. Sice mi postavy nebyly tak blízké jako v Pýše a předsudku, ale ty dramata, zápletky a rozuzlení byly stejně skvělé a pořád žasnu nad tím jak někdo takové skvosty mohl napsat.
Krásné čtení, neboť dramat rozhodně nebylo málo. Člověk se z knihy dozví všechno o každodenním životě normální venkovské rodiny. Matky a starší ženy se snaží provdat mladé sestry Dashwoodovy, které jsou si oporou navzájem, jelikož zklamání z lásky potká každou.
Konec byl trochu zrychlený, ale uspokojivý, oblíbené postavy se totiž dočkaly své svatby a zaopatřeného života.
Opět další z mých knižních návratů. Knihy Jane Austen miluji již od školy a od té doby si je také čas od času přečtu znovu. Tentokráte došlo na Rozum a cit. I když u mě na prvním místě je a bude už asi vždy její Pýcha a předsudek, tak Rozum a cit má zasloužené druhé místo. Všechny hlavní hrdiny mám ráda. Pro někoho se může zdát kniha zdlouhavější, ale já si čas od času ráda přečtu poctivé staré autory. Stará dobrá Anglie, gentlemani a mladé dámy, krásný styl psaní, jemný a inteligentní humor, co více si člověk může přát.
Skvělá knížka, zabaví, potěší, zaujme a nechá vás napnuté. Zajímavé postavy a pěkný příběh, kdyby nebyla kniha chvílemi příliš protahovaná, nemám co vytknout. Plánuji si od autorky přečíst i další knihy, jelikož jak Rozum a cit, tak Pýcha a předsudek jsou velmi dobré, uklidňující čtení.
Na stará kolena ze mě bude obtloustlá tetka, usrkávající horký čaj, která se bude přitrouble a blaženě usmívat nad knihami od Austenové. K dokonalosti výjevu chybí asi už jen háčkovaná dečka a chovná stanice koček.
Knihy od Austenové jsou pro mě v podstatě love story na jedno brdo, silné a inteligentní hrdinky, charakterní hrdinové, trocha společenské kritiky a na konci láska jako trám. Ale když k tomu připočtu tu její ironii, jemný humor, hraní si s dialogy a hlavně to kouzlo tehdejší doby... přiznávám se, že je ti to žeru i s navijákem.
Pro milovnice dob dávno minulých, společenský dýchánků u čaje, překrásných panství, květnaté mluvy a zaryté romantičky jsou knihy od Austenové takřka povinnost. Pokud jste neměli tu čest ještě přičichnout k autorčinu stylu psaní, tak bych Vám jako prvotinu spíš doporučila Pýchu a předsudek.
Ale abych její knihy nezaškatulkovala jen jako sladkobolné čtení, Austenová dokáže být i velmi ostrý společenský kritik a málokdo dokáže tak barvitě a krásně popsat kouzlo staré dobré Anglie.
!!! SPOILER !!!!
Kniha začína smrtí pana Dashwooda, kvůli které se paní Dashwoodová společně s jejími dcerami musí přestěhovat. Jejich sídlo Norland totiž připadlo jeho synovi z předchozího vztahu. Tam se krátce po otcově smrti přestěhuje i se svojí manželkou, kterou paní Dashwoodová nemá moc v lásce. A tak se se svými dcerami přestěhuje do zahradního domku, který patří k sídlu jejího vzdáleného příbuzného.
Příběh se točí kolem jejích dcer. Nejstarší dcera se jmenuje Elinor, je velmi zdrženlivá a také zamilovaná do Edwarda. Jejich vztah však není podporován, protože matka Edwarda si přeje pro svého syna bohatou nevěstu.
Dalši dcera se jmenuje Mariana, je velmi impulzivní. Později se zamiluje do Willoughbyho. Do Mariany je ale zamilovaný i plukovník Bradon, ten však nedáva najevo své city.
A pak ještem nejmladší dcera - Margaret.
Vztah Mariany a Willougbyho vypadá velmi světle, tedy do té doby, než se Willougbhy odstěhuje do Londýna.
Po nějaké době přijedou na návštevu k jejich sousedům jejich příbuzné Nancy a Lucy. Po pár rozhovorech Lucy dojde, že je Elinor zamilovaná do Edwarda. Oznámí jí, že je s Edwardem už 3 roky zasnoubená a chystá se jejich svatba. Elinor to velmi zarmoutí, ale nedává to najevo. Na konci podzimu pozve matka jejich sousedů Elinor a Marianu do Londýna. Mariana vidí příležitost vidět opět svojí lásku a tak hned po příjezdu napíše Willoughbymu dopis. Odpovědi se nedočká. Po nějáke době ho náhodou potká na večírku s jinou ženou. Mariana se s ním snaží promluvit, ale on se k ní chová velmi zle. Rozhodne se mu napsat další dopis, ve kterém žádá o vysvětlení. Tentokrát se odpovědi dočká. V dopise stojí, že se bude ženit s jinou ženou. Mariana propadne smutku.
Knížka se mi nečetla moc dobře, byla zdlouhavá a občas jsem se do toho zamotala. Často jsem nevědela o co v danou chvíli jde. Jinak knížka nebyla špatná.
Jako všechny romány Jane Austenové je děj knihy příjemný. Její proza je snad trochu moc uhlazená a zápletky všech jejích kniho jsou v podstatě stejné, ale já ( i když si jinak na romány nepotrpím), jsem si zrovna Austenovou opravdu oblíbila.
Kniha vypráví osudy sester Elinor a Marianny z přelomu 18. století. Zavádí nás do dávných časů, je zde láska, bolest, rodinné večeře, společenské návštěvy, příbuzní. Líbilo se mi i filmové zpracování.
Do knihy jsem se vůbec nezačetla a troufám si říct, že to bylo docela utrpení.. nakonec jsem to přeci jen přelouskala, ale můj šálek "čaje" :D to rozhodně není.... děj byl utahaný, občas až zmatený, postavy na můj vkus dost "suché".. nechť si ale každý udělá svůj názor sám :)
Neskutočné vzácne dielo od Jane Austen. Elinor ako postavu som si zamilovala a priala som si pre ňu to najlepšie. A to je dôkaz aká je kniha úžasná. Rozbúchala mi srdce, vtiahla ma do príbehu, tešila na každú ďalšiu stranu. A pritom knihy z tejto doby nemám rada. Dali by som jej aj 100 hviezdičiek keby to bolo možné.
Toto byla moje první kniha od Jane Austenové a získala si mě natolik, že si určitě přečtu její další díla. Má krásný styl psaní, možná byly nějaké části, na můj vkus, až příliš rozepsané. Ale jinak nemám co vytknout. K této knize se budu s radostí vracet.
některé věci nemuseli být tak detailně popsány, ale děj se pak rozjel a četlo se lépe. I když i tak mi to trvalo než jsem knihu dočetla. Konec byl pěkný a byla jsem ráda, že to pro obě dobře dopadlo. Jinak na tu dobu, ve které autorka knihu psala si myslím, že je to skvělá kniha.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Rozum a cit opravdu odopovídá popisu knihy. Je krásné hledat sám sebe v postavách tohoto velmi povedeného románu a více přemýšlet nad dějem a situacemi, které kniha přináší. Líbí se mi, ale nejenom hloubka knihy, ale i její popis počasí či postav. Mohu doporučit asi hlavně ženskému pohlaví, kamarádi z knížky tak nadšeni nebyli. Knihu jsem četla před dvěma roky a pořád pro mě má význam a určitě si přečtu i další tituly Jane Austenové, nebo možná i znova. Doufám, že se vám můj výlev líbil a knihu mohu určitě doporučit.