Rudá zem
Adam Nevill
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486200/bmid_ruda-zem-K0s-486200.png
3
92
92
Ani milión let evoluce nezměnila naši přirozenost a nepohřbila hrůzy předcházející naší moderní civilizaci. Prastaré rituály, dávná božstva a brutalita se může kdykoliv znovu objevit v místech, kde to nejméně čekáme. Kat, novinářka píšící o životním stylu, se pokouší zapomenout na traumata z minulosti na překrásném poklidném pobřeží Jižního Devonu. Na její život však padne temný stín, když dojde k objevu jeskyně v nedalekém Brickburghu a rozsáhlým pozůstatkům dávných lidí a prehistorických artefaktů. Svobodná matka Helene ztratila iluze a před šesti lety i bratra Lincolna, který těsně před svým zmizením nahrál záhadné podzemní zvuky. Nahrávky Helene zavedou až k Brickburghu na místa, kde se v dávných dobách v průběhu šedesáti tisíc let předchůdci člověka navzájem neobyčejně surovým způsobem vraždili. Stěny jeskyní stále nesou vyobrazení neznámých děsivých bohů těchto lidí. Uprostřed fám o drogových plantážích a mytickém rudém lidu začíná vycházet najevo, že ti, kteří se o tyto odlehlé části světa příliš zajímají, beze stopy zmizí. V idylické venkovské krajině nezasvěcenci nejsou vítaní a pod jejím povrchem údajně vládne děsivá moc. Jen šílenec by se s ní chtěl střetnout, ale Kat s Helene nemají jinou možnost. Staly se její součástí, aniž by to tušily. Jsou zatraceny, a pokud chtějí zachránit sebe a své blízké, musí šarlatové vlně bezcitného barbarství zamezit.... celý text
Přidat komentář
60%
Tváře těch lidí jsou rudé. Vždycky. Jenomže ty rudé tváře jsou plné strachu. Poznamenané, zjizvené, špinavé a nabarvené obličeje hrůzou bez sebe. A do něčeho tlučou kameny přivázanými na klaccích, všichni společně. Něco mumlají nebo zpívají. V tom větru všichni vydávají vysoké bizarní tóny, ve větru, který hučí v temnotě za nimi, který vychází ze země spolu s těmi psy, těmi ďábly. Pořád je slyším. Ďáblové. Stoupají nahoru.
Originální folkový horor, kterému přiřadím tři* - to je podle mě ještě vysoké hodnocení.
V hodnocení se naprosto shodnu s Anette99 nebo Gustik5. Nevyjádřila bych se určitě lépe. A moc jsem fandila Helene a Kat.
Další hororový počin Adama, který se neskutečně povedl. Oproti Rituálu je Rudá zem více "uvěřitelná", nejsou tu úplně monstra ukrývající se v lese, ale tu skvělou temnou atmosféru, jakou Adam umí vytvořit to nepostrádá. Za mě se nejedná úplně o horor, ale o mysteriózní a místy hodně krvavý thriller, ale knížku jsem si užila a jednou si ji domů do poličky s horory pořídím. Rozhodně to není lahůdka pro všechny, ale pro milovníky žánru, o tom žádná.
Rudou zem doporučuju všem, kteří mají rádi zamotané příběhy (ale uvěřitelné) a zároveň lehké mrazení v zádech. Za mě je tohle o špetku lepší než Rituál a jsem zvědavá, kam to ještě Adam s další knihou vyšvihne. Za mě zatím jedna z nejlepších knih roku v tomto žánru :)
Wow, tak toto byla jízda! Adam Nevill opravdu ví, jak správně vykreslit ponurou a tíživou atmošku a uvěřitelné charaktery postav v čele s hlavní hrdinkou Kat. (Holka, fakt jsem ti fandila celou dobu!)
Naprosto děsivý začátek (první 2-3 kapitoly) mě přivrtal k sedačce a to úplný finále? Jako halóó?!
Uprostřed to trošku ztrácí na tempu, ale kniha prostě má přes 400 stran, tak to tam trošku drhne. A nebojte, zas tak moc nechutný to není, vesměs je tam jedna divoká scéna uprostřed, kdy fakt čtete s otevřenou pusou.
.
Takže pokud se vám líbil Rituál, máte rádi lehce folkový horor s nádechem historie a když jste napnutý, jak kšandy, Rudou zem doporučuju.
.
Kniha byla poskytnuta za účelem recenze a já moc děkuji @knihydobrovsky za #recenznivytisk
Od Adama Nevilla som čítal Rituál. Bol skvelý, ale vo finále ma nas... rdil. Rudá zem (takisto folk horor) je vyrovnanejšia. Začína parádne, pokračuje parádne a končí tak napínavo, že som mal chuť preskakovať strany, aby som sa čo najrýchlejšie dozvedel, ako to dopadlo. Jasné, má 424 strán, takže občas mierne upadne do letargie. Ale Adam to veľmi rýchlo zase nakopne do vysokých otáčok. Až na jednu scénu so Steveom nie je Rudá zem nejak extra krvavá. Ak táto kniha niekomu pripadá brutálna, asi toho na poli hororovom veľa nečítal. Beštialita románu sa prejavuje vo svete, v ktorom sa odohráva. V chladnom svete, v ktorom vám nikto nepomôže, každý je kúpený a nikomu nemôžete veriť. To sú pre dobrý horor dôležité ingrediencie. Rovnako prepracovaná psychológia postáv. Aj v tej je Nevill ako doma. Je to sympaťák, ktorý posledné roky s malou dcérou chodí po úžasne ponurej anglickej krajine. Skúmajú spolu rieky, údolia, rozľahlé planiny, útesy, hlboké lesy, zaujímajú sa o faunu a flóru, splavujú jazerá. V britskom Devone, kde sa dej odohráva, Nevill so svojou rodinou žije od r. 2014. Za ten čas načerpal dostatok inšpirácie. Áno, možno som od toho po hororovej stránke čakal predsa len čosi mäsitejšie. Takto je to miestami skôr „iba“ vynikajúci triler. Občas som sa cítil dokonca ako keby som čítal ďalší diel Mastertonovej série o írskej policajtke Katie Maguire. Ale jasné, hororové ingrediencie sú bez debaty viditeľné aj z obežnej dráhy. Len som proste možno čakal niečo iné. Ale to je môj problém. A jeden zvrat so zradou istej postavy je neskutočné klišé. Chápem, že Adam chcel ukázať, kde všade má rudý lid chápadlá. Ale aj tak je to neskutočné klišé. Poteší tvrdá väzba s prebalom, červená záložka a autorove záverečné dodatky, v ktorých nás zasvätí do pozadia projektu. Tak sa začítajte do príbehu temnej farmy Redstone Cross, ktorej obyvatelia prebudili niečo z podzemia, čosi večné, dačo, čo pretrváva. Vyhnali to však nebezpečne blízko zemského povrchu a je otázne, či sa Čierna matka a jej biele šteňatá budú chcieť dobrovoľne vrátiť späť. Veď hore je tak veľa žrádla!
Knížku jsem musela doma mít už jen kvůli skvělé obálce. Též mě zaujala anotace a od autora jsem už četla skvělý Rituál, takže volba byla jasná. A opět jsem se trefila.
Skvělý, dost krvavý horor. Jeskyně s prehistorickými nálezy, divní rudí lidé, prastaré rituály, mizení turistů a zvědavců, co se dostali moc blízko, ilegální činnost, pod zemí schováno něco, co pravidelně lákalo lidi k osídlení oblasti v průběhu tisíců let, ale lidé se toho zároveň obávali. Pravda, chvíli trvalo, než se děj pořádně rozjel, ale cca od chvíle, kdy se Kat a Steve setkali s Helen, to už mělo tu správnou atmosféru. Krajina, do které byla kniha zasazena, děj pořádně umocňovala. Konec byl správně tajemný a děsivý.
Rudá zem nejen, že svou celistvostí a vyrovnaností překonává předešlý Rituál, ale je skutečnou hororovou lahůdkou s krásnou obálkou, která naprosto přesně odráží knižní děsy a dokonce by v její chvále šlo zajít tak daleko, že je tato česká varianta dost možná hezčí než ta originální. Obsahem se pak dojmy z přebalu dvojitě podtrhávají a autor nám servíruje velmi dobře vystavěný horor, který umně kombinuje lidskou brutalitu s nadpřirozenem.
Drogy, rituální vraždy, (ne)lidství, vyrovnání se s traumaty, láska k rodině a schopnost udělat pro vlastní přežití i zprvu nemyslitelné jsou jedněmi z nejvýraznějších ingrediencí díla, které vám uhrane zejména silnou atmosférou a skvěle napsanými postavami. Postavami, s nimiž budete hrůzy skutečně prožívat. Bez dechu zůstanete zejména v samém závěru, který servíruje doslova drásavé finále, při kterém jsem měl pocit, že vše zapadlo do sebe a svou děsivou definitivností jakési podivné předurčenosti mi připomnělo výborný Řbitov zviřátek.
Skoro jsem cítil, jak ona pomyslná kolečka pečlivě promazaného soukolí klapla o sebe a kruh se uzavřel. Tohle měl Adam Nevill od počátku detailně promyšlené a já mu za to smekám, protože tak nepříjemně mrazivý konec i do té chvíle výborné knihy jsem dlouho nečetl. Budu se opravdu těšit na cokoli dalšího, co si od autora příště přečtu...
"Přiznám se, že příčinou výsledné špatné známky i negativních dojmů, které jsem z knihy nabyl, jsou pravděpodobně mylná očekávání, jež jsem před začátkem četby měl. Nicméně pokud je kniha označována jako folk horor (médii i samotným autorem), musí dle mého názoru plnit určité estetické i příběhové zákonitosti, kvůli kterým jsem ostatně tento žánr začal tak oblibovat. Když si například vezmeme některá filmová díla, která dle mého názoru stojí na pomyslném folk hororovém vrcholu (britský The Wicker Man, estonský November nebo americký The VVitch), jedním z jednotících prvků je uvěřitelné budování světa, které stojí na velmi pevných historických základech. Člověk při jejich sledování má pocit, že předkládané příběhy opravdu jsou nedílnou součástí krajiny a působí jako oživlá legenda prolínající se se světem každodenního života. Naopak tento Nevillův pokus připomíná násilnickou fantasii, která se čtenáře snaží zahltit co největším množstvím brutality, hrubosti a špíny a zcela tak pohřbívá jakékoli romantické aspekty, které jsou rovněž vlastní většině děl tohoto žánru. Jednoduše řečeno – při čtení Rudé země máte pocit, že čtete jen další horor, že čtete něčí fantasii, která nestaví na tradici žánru, ale je zcela izolovaná ve svém vlastním světě."
Celá recenze je k přečtení v sekci Recenze u této knihy.
Čtivé, dobrý námět a místy opravdu znepokojivé a nechutné. Konec bych čekala trošku drsnější.
Jeden z nejlepších hororů, co letos u nás vyšel. Temný rudý kult, prastaré rituály, podzemní jeskyně a kanibalové. Adam Nevill po nadprůměrném Rituálu ukazuje, že fakt psát umí a těch cca 400 stran je jízda. Spojení pravěkých tradic se současnou společností na pobřeží Anglie, kde tu a tam někdo zmizí, funguje skvěle a chvílemi až thrillerové tempo nenechá čtenáře vydechnout.
První půlka skvělá, někde mezi 4 a 5*. No ale ta druhá.... děj se pak už tak nějak rozvláčně táhne a neskutečně pomalu rozmotává, že člověk čeká, kdy už to konečně skončí. Škoda, první půlku jsem přečetla jedním dechem, ke druhé jsem se musela dokopávat, abych knížku už konečně dočetla. Navíc je tu slabší překlad a dost tiskových chyb.