Sanctus
Simon Toyne
Ruinská trilogie série
1. díl >
Mysteriózní thriller o hrůzyplném tajemství, které střeží podivný mnišský řád sídlící v tisíce let staré svatyni v nitru hory – a které je nyní blízko prozrazení.
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2011 , Knižní klubOriginální název:
Sanctus, 2011
více info...
Přidat komentář
Nedá sa povedať že by som knihu zhltla jedným dychom, ale čítala sa jednoducho. Určite si prečítam aj pokračovanie.
No nevím, mně to přišlo jako velká slátanina. Asi se nikdy nedovím, jak to vše dopadne, protože už mě dostal ten první díl. K tomu číst další se nepřemluvím. Trochu to připomíná knihu "Bílý amulet" od autorky jménem Wantula. Také veledílo. A tak musím hodnotit stejně. Jednu hvězdu za snahu.
Velmi mile mě to překvapilo. Dlouho jsem se odhodlávala se do knihy pustit a teď rozhodně nelituju. Díky krátkým kapitolám to rychle utíká a děj je napínavý. Tak beru rovnou druhý díl do ruky a jedem dál.
Zpočátku mě děj moc nezaujal. Bylo to pro mě zdlouhavé a trochu i nudné, ale když jsem překonala pár desítek stránek, uvědomila jsem si, že jsem do knížky ponořená a hltám jednu stránku za druhou. Body navíc dávám také za kratší kapitolky, které jsou vždy z pohledu jiné postavy. Jsem zvědavá na pokračování.
Knihu jsem měla už dlouho v "Chystám se číst" a konečně na ní došlo.
Nezklamala mě, příběh má spád a i když se tam vlastně zase tolik neděje tak kniha rychle ubíhá a nemá hluchá místa. Pravda, příběh je poněkud "přitažený za vlasy", ale tak proč ne :-) druhý díl už mám připravený ke čtení...
Docela napínavé a má to spád. Příběh je sice dost fantasmagorický, ale náboženská témata frčí a ději to určitě dodává na atraktivitě. Kdo očekává rádoby reálnou zápletku ve stylu Dana Browna tak se asi občas neubrání úsměvu nad těmi divokými konstrukcemi, ale jedu dál a jsem zvědavý jak se to dále vyvrbí.
Tak jo tak jo, večírek začal velmi příjemně, takže jsem už teď zvědavá jak se bude vyvíjet dále :)
Po pár letech jsem si přečetla znovu. A znovu jsem unešena a ponořená do děje. Trošku si nadávám, že jsem opětovné čtení odkládala na tak dlouho, protože tohle je trilogie, která stojí za to si přečíst :) Teď s velkým nadšením na druhý díl....
Tak z téhle knihy jsem naprosto unešená :-) Neprosto neuvěřitelně mě pohltila do děje. Autor je naprosto senzační jeho styl a barvité popisování jak postav tak i situací a prostředí je famózní.
Docela slušný thriller s náboženskou zápletkou. Je to samozřejmě hrozná pohádka, ale musím uznat, že závěr byl docela překvapivý a zahřál mou feministickou dušičku :o) A vlastně, proč by to tak nemohlo být? :)
Jinak děj byl tak od půlky docela slušný, mělo to spád, akčnost i napětí, vyhovovaly mi krátké kapitolky a přebíhání mezi postavami.
Jediné, co mi přece jen trochu chybělo, bylo vysvětlení trochu více do hloubky, ale třeba se dočkám v druhém dílu. Idu na něj!
Tuto knížku jsem si onehdá našel v Levných knihách a zaujala mě jak mapou na přední stránce, tak i příběhem, který sliboval další z řady těch, co se opírá o dnešní náboženství. Ve výsledku nemůžu říct, že by tato kniha byla vysloveně špatná. Nicméně v době, kdy plno knih s touto tématikou je založeno na skutečných událostech, je právě tato čistou fikcí, na což jsem si nebyl moc schopný zvyknout. Každopádně napětí má, údernost také a k tomu všemu nedokončený příběh, protože se jedná o první díl z trilogie. Druhý ale nejspíš už vyhledávat nebudu.
Příjemně čtivý thriller, ale to je asi tak vše, co pozitivního o knize můžu říct. Sympatické mi byly především krátké kapitoly, které sice evokují rychlý děj, ovšem při zpětném pohledu musím podotknout, že se toho v románu zase až tak moc nestane. Tady tenhle spáchal sebevraždu, tihle támhle se připravují na příchod spasitele, tuhle tamti se snaží odhalit tajemství záhadného chrámu - a ric pic, konec. Ten je navíc jen konspirací pro konspiraci samotnou - logiku tajemné sekty jsem prostě nepobral.
Simonovi Toynemu rozhodně nelze upřít cit pro spád, sympatické živé postavy a akčně vypadající scény (říkám vypadající, protože té opravdové akce tady ve finále moc není). Je sice předvídatelný, průhledný a trochu i tahá čtenáře za fusekli, ale to vše k podobnému thrilleru prostě patří. Jde jen o to, zda na jeho hru přistoupíte, nebo ne.
Tak tuto knihu mohu jen doporučit. Takovéto knihy mám nejraději, kde je zápletka, akce a nečekané rozuzlení. Tady sice ten konec byl dost haluz, ale jinak super. Tady není co řešit. Plný počet!
Když jsem uviděla mapu Turecka za přebalem, stala se pro mě knížka lákavým magnetem slibující zajímavý čtenářský zážitek. Ano, začátek byl akční, mysteriózní a napínavý. Když však srovnám tuto knížku např. s Danem Brownem, u jehož knih se mi často podsouvala myšlenka "mohlo to tak skutečně být?", tak tady to není. Po šokujícím odhalení co je to Sakrament, jsem se rozhodla dát 2*, protože takový nesmysl si málokdo může vymyslet. Mě knížka zklamala. Škoda času. Další díly určitě už číst nebudu.
Kniha se mi velmi líbila, opravdu mě to bavilo :) Prostředí bylo opravdu realistické, postavy taky. Místy sice bylo znát, že je to autorova prvotina a některé závěry byly trošku logicky nepodložené, ale to jsou jen detaily. Už se těším, až si přečtu Klíč :-)
Nejprve mi vadily krátké kapitoly, kde se rychle střídal děj. později to bralo svůj spád a napětí a tedy splnilo svůj účel. Celkově mě kniha potěšila a líbila se. Myšlenka knihy překvapující, bez pocitu sklouznutí do nesmyslnosti. Takže doporučuji k přečtení.
Autorovy další knížky
2011 | Sanctus |
2018 | Neznámý |
2013 | Klíč |
2015 | Věž - vzestup předchází pádu |
2019 | Chlapec, který viděl |
Sanctus oplývá chytlavým námětem, kterému se dostává poměrně béčkového zpracování, což nicméně není vůbec na škodu a po většinu času se jedná o velice čtivé dílo, které se občas snaží být něčím trošku víc, ale ve výsledku jde o jednodušší a poměrně přímočarý kus. Veliké problémy jsem měl na prvních stranách, kdy se mi kniha četla velice těžce a měl jsem pocit, že se opakuje to samé stále dokola a nikam se příběh neposouvá a nestartuje, ale naštěstí pak došlo k nápravě. Postav je v příběhu poměrně hodně, ovšem ani jednu nelze považovat za příliš výraznou a k žádné jsem si nenašel hlubší vztah. Sanctus používá postavy pouze jako příběhové prostředky a hnacím motorem tak nejsou charaktery, ale zejména ústřední tajemství, které se dočká nečekaného a poměrně uspokojivého rozuzlení. Tedy ačkoliv nelze Sanctus považovat za zásadní knižní dílo, dokáže vtáhnout a namotivovat na přečtení zbytku trilogie.