Ruka Fátimy
Ildefonso Falcones
Ve svém druhém románu nás autor světového bestselleru Katedrála moře zavádí do vzkvétající Córdoby druhé poloviny 16. století. Mladý Hernando, syn Maurky a křesťanského kněze, zavrhovaný křesťany i muslimy, se přidává k povstání ponižovaných Maurů. Poznává krutost obou bojujících stran, ale také potkává svou životní lásku, statečnou Fátimu. Po porážce povstalců je nucen žít v Córdobě, kde vzdor každodenním útrapám usiluje o to, aby kultura a náboženství poražených získaly zpět svou důstojnost i úlohu, která jim právem náleží. V románu vycházejícím čtyři sta let po vyhnání muslimů ze Španělska najde čtenář vše, co ho zaujalo už v Katedrále moře - historickou věrnost, příběh vášnivé lásky a nenávisti, ztracené iluze i naděje, které dávají životu smysl a vedou člověka vstříc dobrodružství.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2010 , ArgoOriginální název:
La mano de Fátima, 2009
více info...
Přidat komentář
Další ze zajímavých knih o moriscích - Maurech, kteří zůstali a přijali křest na španělských územích dobytých křesťany v reconquistě - znovudobytí Pyrenejského poloostrova křesťany. Autor v postavě Hernanda ani maura ani křesťana, představil víru, lásku, nenávist, kulturu Španělska, nezapomněl ani na život těch nejchudších a nejbědnějších poddaných španělských králů.
Po Katedrale moře další autorova kniha, která mě dokázala ohromit: přibližuje soužití muslimů s křesťany,jejich kulturu a víru, společnost ve Španělsku v 17.stol., architektura španělských měst .... milostný příběh, který je její součástí, rozhodně nedokázal nic z toho umenšit.
Tak to byla vážně červená knihovna. Ale pozor,ta červená byla hodně krvavá. Autor se opravdu nesnaží šetřit slabší povahy. Vraždění,mučení,znásilňování,to vše je součástí příběhu Hernanda a jeho lidu. Středověk určitě nebyl dobou rytířských turnajů.A boj mezi muslimy a křesťany byl opravdu krutý a nemilosrdný.Občas mi kniha přišla poněkud zdlouhavá a proto jednu hvězdičku odebírám. Kdo se chce ale dozvědět něco nového o Španělsku, ať neváhá.
Veledílo na temné zimní večery. Široce pojatá, o historii, o které toho zas tak moc nevíme. Mě se moc líbila, nakoukla jsem zase jinam.
Výpravný historický román pojednávající o střetu islámu a křesťanství ve Španělsku na přelomu 16. a 17. století. Kniha zachycuje téměř celý život hlavního hrdiny Hernanda, syna muslimky a katolického kněze, který nezapadá ani mezi křesťany, ani mezi muslimy. Zůstává však muslimem, a to i po násilné katolizaci morisků. Celý život pak zasvětí hledání cesty, aby obě náboženství mohla vedle sebe existovat v míru. Děj je plný zvratů, historické reálie jsou podané tak, aby čtenáře zaujaly, ale nenudily. Zpracování tématu bych označila za lepší průměr (v kontextu v poslední době přečtených několika románů, které lze považovat za historické pouze podle popisu na přebalu). Pokud neočekáváte, že dostanete do ruky literární klenot, ale chcete se při četbě odreagovat a osvěžit si středověké dějiny a nevadí vám sem tam nějaké krvavé scény, budete spokojeni.
Skvělý historický román o střetu křesťanství s islámem ve Španělsku. Osud Hernanda (neboli Hamída ibn Hamída) sledujeme od jeho mládí po stáří. Celý jeho život je ovlivněn tím, že vzešel ze znásilnění čtrnáctileté dívky katolickým knězem. Pro morisky je křesťanem, pro křesťany muslimem. Celý život se snaží najít svou cestu, propojit islám a křesťanství. Přichází o svou lásku, jednou se mu daří dobře jako křesťanovi, jindy zase jako muslimovi. Život ho zkouší, stoupá vzhůru a vzápětí padá zase do chudoby a ponížení.
V knížce se nedá nefandit muslimům, i když je z historie jasné, že jejich dny byly sečteny a čekal je ústup ze Španělska.
Knihu bez obav doporučuji všem. Nemá cenu srovnávat ji s autorovou Katedrálou moře, je to naprosto o něčem jiném a také styl psaní je jiný. Osobně mám raději Ruku Fatimy.
Katedrála moře mě nadchla a Ruku Fatima jsem asi po 300 stranách znechuceně odložila, krutostí a krve už bylo příliš....
Krasna knizka splnujici vsechno co jsem si predstavovala. Poutave cteni, pri kterem se clovek i neco dozvi.
Nejdrsnější je, že historie se neustále opakuje. Velice mě upoutal příběh morisků, křesťanů a muslimů. Opět napsán nádherný příběh plný historických faktů. Dluhé leč krásné :)
Na mě to působí jako by to psal Hurvínek v duchu svých pověstných představ o válce. Neštěstí celé knihy je už v nevhodně zvolené er-formě, která při líčení tak krvavých událostí, jako je tomu v prvních kapitolách, působí v pojetí této knihy emočně úplně vyprázdněným dojmem. Jakoby barbarské vraždění bylo logickou součástí morálky i těch hrdinů, kteří mají být v románu asi pozitivní (Hernando?). Druhým a neméně vadným rysem knihy je strohý a uondaný styl. Člověk čte začátek věty a už ví, co bude na jejím konci. To proto, že je vyprávění nepokrytě schematické. Vynecháte-li omylem stránku, nic se neděje, na další se bude omílat patrně to samé. Látka románu je zajímavá, ale autor (opravdu div, že to není Hurvínek s Máničkou) ji velmi špatně uchopil. Nic do sebe pořádně nezapadá, krutost lidí není ničím vysvětlena, jsou zanedbané motivy (náboženská horlivost?), které by vysvětlily nelidské zacházení morisků s křesťany. Odflinknuté je rovněž vykreslení prostředí a charakter postav, jejichž jednání je nevěrohodné a jejichž a priori určeným vlastnostem může uvěřit jen milovník pohádek. Kdepak, toto není historický román, jen si na něj hraje. Nic se pořádně nedozvíte, nic není zapojeno do širšího kontextu doby a víry, fakta (vyskytující se jen omezeně) jsou jen encyklopedicky zmíněna, jakoby mimo rámec vyprávěného příběhu. Pohříchu špatná výpravnost románu má být asi doháněna ohavně detailním popisem bezhlavých ukrutností na jedné i druhé straně klíčového náboženského sporu. No, dávám dvě hvězdy z jediného důvodu - zvolená látka a jazyk, kterému snadno porozumí poslední uklízečka v knihovně. Prolouskal jsem se až k 11. kapitole a u ní to patrně vzdám, byť na scénu asi přichází Fátima.
100 lidí, 100 názorů, vždycky mě to uchvátí. Za sebe ale říkám: "úžasný román", krásně do detailu vypracovaný, plný historických faktů, které ale nezatěžují, jsou tak akorát, aby čtenář cítil ten závan historie a zároveň si užil příběh člověka, s otevřeným srdcem, s touhou po vědění, lásce, přátelství, lepší zemi. Román není žádnou "červenou knihovnou" či "pohádkou", někde jsem dokonce četla, že autor má takový "hollywoodský" styl, všechno je to blbost, mně se naopak líbí, že na pozadí krutostí /což toto období plné inkvizice, náboženských bouří, moru atd bylo/ je vysunut do popředí příběh člověka s nadějí a vnitřní krásou. To použil autor u všech svých románů, určitě do toho vkládá kus sebe a to mě na tom šíleně baví. Navíc používá silná témata, vztah k židům, muslimům, romům /v posledním románu/ a to zrovna v období, kdy se "naše Evropa" potýká s řadou problémů v souvislosti s bujícím "multikulturarismem". 400 let je pro náš lidský život dlouhá doba, takže to v nás budí pocit, že se nás tato historie netýká, ale docela nedávno tu bylo "hitlerovské šílenství", následný exodus Němců, v naší společnosti jsou často názory na Romy stejné, jako před 400 lety na Maury, a "černé labutě" jsou nevyzpytatelné /viz. p.Thaleb/, tak ať do příštího exodu z Evropy nejsme zahrnuti MY!!!:-))
Výborně napsaný historický román, stejně tak jako autorův první. Autor dokonale vystihuje danou dobu a to takovým způsobem, že se člověk ani na chvíli nenudí. Myšlenkou románu je nesmyslnost svatých válek, válek vedených jen kvůli myšlence, že ten nebo onen Bůh je ten jediný a pravý. Hlavní hrdina pochopil, že válkou se tvoří jen další zlo a nenávist a proto se snaží spojit tyto dvě náboženství (křesťanství a islám) tak, aby lidé mohli ve své víře existovat bok po boku. Ukazuje na to, že lidé jsou ve své podstatě hloupí a marnivý, nevážící se svého a ostatních životů.
Ano, Katedralu more to asi nezastini, ale presto moc zajimave tema a poutavý pribeh pres nekolik desetileti.
Protože jsem byla nadšená z Katedrály Moře, nedočkavě jsem vyhlížela Ruku Fátimy. Ale téma morisků mě tentokrát tolik nechytlo, hlavně na začátku jsem několikrát měla nutkání knihu odložit. Nicméně Falcones je pan vypravěč, o tom není pochyb:-)
Kniha?Ne!!!Toto je vaše výzva,která přijde jen jednou za dlouhý čas.Historický román,který v dnešních podmínkách nemá obdoby.Strhující příběh.Ne!!!Toto je lavina zážitku,dobrodružství a lásky k našemu hrdinovi. Knihu si užijte,každému závidím jeho první přečtení :)
Z katedrály moře jsem byl nadšen, na Ruku Fátimy jsem se velmi těšil ... po třech stovkách stran jsem knihu odložil - nezaujala mne
Autorovy další knížky
2010 | Ruka Fátimy |
2018 | Katedrála moře |
2018 | Dědicové země |
2013 | Bosá královna |
2021 | Malíř duší |
Zpočátku jsem si říkala, že Katedrálu moře to asi nepředčí, ale nakonec mě to vtáhlo, že jsem nemohla přestat číst.. bylo to tedy o něco náročnější čtení, hlavně z hlediska reálií a historicko-náboženského kontextu, ale příběh mě opět úplně pohltil a byť se vyvíjel jinak, než jsem doufala, dávám stejně vysoké hodnocení jako u Katedrály moře.