Rukopis z Akkry
Paulo Coelho
Ktoré hodnoty zostávajú, keď je všetko zničené? Je 14. júl 1099. Kým sa Jeruzalem pripravuje na vpád križiakov, Grék známy pod menom Kopta zvolá v meste stretnutie starých aj mladých, mužov aj žien. Kresťania, židia aj moslimovia, ktorí sa zídu na námestí, sú presvedčení, že si vypočujú prednášku, ako sa pripraviť na boj, Kopta im však chce povedať čosi iné. Všetko naznačuje, že stoja pred porážkou, no Grék ich nabáda, aby v každodennom živote nachádzali múdrosť, akou odpovedá na výzvy a ťažkosti. Verí, že skutočné poznanie je ukryté v prežitých láskach, utrpených stratách, vo chvíľach beznádeje i víťazstiev a v každodennom spolunažívaní s nevyhnutnosťou smrti. Rukopis z Akkry Paula Coelha nás pozýva zamyslieť sa nad našimi zásadami a ľudskosťou.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , Ikar (SK)Originální název:
Manuscrito Encontrado em Accra, 2012
více info...
Přidat komentář
Opět velmi pěkně čtivé a plné zajímavých pohledů na chápání života. Od Coelha mám ale raději příběhy, což mi v této knize chybělo.
čekal jsem něco úplně jiného... bohužel mezi spoustou moudrosti se ukrývá spousta nudných pasáží :(
Rukopis z Akkry je mojou prvou knihou od autora a priznám sa, asi som nezačal tou najlepšou. Jeruzalem sa pripravuje na vpád križiakov a grék Kopta zvoláva všetkých na námestie, aby im niečo povedal. Každý si myslí, že im povie o bojovej taktike, avšak Kopta sa rozhovorí o niečom inom.
Kniha je na môj vkus dosť filozofická, obsahuje obrovské množstvo myšlienok o priateľstve, láske, porážke, samote, zmenách v živote. Nemá v podstate dej a ak by aj mala z tohto pohľadu je potom neuveriteľná. Pochybujem, že by ľudia takto pozorne počúvali filozofické reči večer pred vpádom križiakov, ale to je vec názoru a autorovi o toto ani nešlo. :) Proste spojil myšlienky do kvázi príbehu.
Avšak musím uznať, že niektoré myšlienky v knihe sú veľmi pekné a poučné, ale ako tu už niekto predo mnou spomenul, nie sú z autorovej hlavy.
Kniha nemá příběh, pouze v každé větě nalezneme určitou moudrost, citát či přísloví a pořád dokola.
Pro připravené s otevřenou myslí dokořán.Krásný zážitek co pohladí duši a zahřeje u srdce.
Alchymista se mi líbil více, ale i tak zůstane Paulo mou jedničkou. Krásná kniha to byla, to je nesporné :-) Rozhodně je to cenná sbírka do mé knihovny.
Asi moja najoblubenejsia Coelhovka. Taka na zamyslenie, na rozne situacie v zivote, ... urcite sa k nej este vratim :)
Možná si spoustu lidí, čtenářů řekne, že toto téma, tyto myšlenky jsou už ohrané. Tolik autorů už o nich psalo, ale přesto se o nich zmiňují čím dál častěji. Říkám si, že asi to má nějaký smysl...ráda tato moudra čtu a neustále si je připomínám...vždyť proč ne...opakování je matkou moudrosti...
Jsem ráda, že jsem si tuto knihu mohla koupit a mám ji v knihovně. Při čtení jsem měla pocit, že bych měla říct tomu a tomu to a to...nejlíp knihu darovat té a té osobě...dokonce jsem tam našla odpovědi i na některé své otázky a nejasnosti.
Kniha začíná úvodním textem, který nám sděluje historii rukopisu. Dílo, které bylo schováváno, předáváno a nakonec prezentováno lidem, kteří o jeho obsah stáli...z textu je znát, že si sám autor potřeboval ujasnit svoje hodnoty a priority
Mě se kniha, ač s řadou vzletných myšlenek, bohužel nedotkla.. Na mě tam těch velkých myšlenek bylo asi až moc.. Mám od něj ráda příběhové knihy, v této poloze je pro mě málo uvěřitelný.
Jsem z toho mírně řečeno hodně rozpačitý. Coelho zde buď cituje z Bible a nebo kopíruje styl Chalíla Džibrána a jeho Proroka. Obě knihy jsem bohužel četl a obě byli lepší než tato. I jazyk zde, ač se autor snaží, není tak vzletný jako u Džibrána. Nevím. Tady mi můj oblíbený autor Coelho opravdu nesedl. Zklamání.
Na tuto knihu jsem byla zvědavá, protože jsem si myslela, že to bude nějaký příběh spojený s templáři nebo něco v tom smyslu. Bohužel mi vadila strohost "děje" že jde vlastně jen o to, že Kopt burcuje lidi, aby byli lepšími. Jeho moudra se mi moc líbí, s většinou naprosto souhlasím, ale je tam i nějaké malé procento, se kterým nesouhlasím vůbec. Každopádně jako čtení na přemýšlení o sobě samém to bylo velice pěkné.
Mám pocit, že tohle všechno už jsem několikrát četl. Coelho vykrádá sám sebe, mám pocit, že už nemá o čem psát. Navíc mi zde více než jinde přijde, že jednoduché a jasné věci jsou podány rádoby moudře. Dříve mi to u něj asi nevadilo, ale tady už toho bylo moc, vlastně jen tohle, jen různé myšlenky, které už jsme od něj četli mnohokrát. Hodně budu zvažovat, jestli si od Coleha ještě něco nepříběhového přečtu.
Čekal jsem prozaický příběh, a ono je to vlastně motivační kniha o hledání pravého smyslu života, jeho cesty, a... slovy autora vlastně lásky. O nějaký Jeruzalém a křižáky v tom nejde.
Pokud neprožiji nemohu říc prožil jsem...... Příběh je třeba žít.... Pak dostává smysl.....A tento příběh je život sám .......
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
Trochu mi to přišlo, jako bych četla Nový zákon, jenom s tím rozdílem, že všechna moudra vlastně sděluje lidem jiná postava. Kdyby se tam místy objevily věty jako: „Amen, pravím vám, ...“, bude to už hodně podobné. Nicméně je to krásná kniha, která si vyžaduje pozornost a nemůžete ji jen tak odbýt, protože je třeba se nad jejím obsahem řádně zamyslet. Za mě palec nahoru. :-))