Růže pro Algernon
Daniel Keyes
Růže pro Algernon patří k nejinspirativnějším příběhům moderní literatury. Už od roku 1959, kdy se poprvé objevila jako krátká povídka posléze odměněná cenou Hugo, nejvyšším čtenářským oceněním v rámci fantastického žánru. Později svůj vlastními životními zkušenostmi inspirovaný příběh Daniel Keyes rozšířil do románové podoby a opět si neústupně stál za jeho zakončením, přestože byl stejně jako v případě povídky nucen najít si nového nakladatele. Od té doby se Růže pro Algernon objevila v nejednom filmovém i televizním zpracování, jako divadelní hra prošla nepřeberným množstvím rozmanitých zpracování po celém světě a mnohými i u nás, inspirovala řadu různě upravených příběhů, hudebních skladeb či alb a v posledních letech byla zpracována také jako francouzský film či jihokorejský a v minulém roce i japonský televizní seriál. Charlie Gordon si v jednom z nejcitlivějších příběhů naší doby podmaní i vás…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
Flowers for Algernon, 1966
více info...
Přidat komentář
Velmi zaujimava tema, skutocne. Dej ma velmi chytil a zaujal, aj ked je vlastne smutny. Niekedy som s Charliem sucitila, inokedy mi ho bolo luto, alebo som sa nanho aj hnevala. Celkovo som si ho vsak oblubila, snazila sa ho pochopit a ku koncu, akokolvek sa spraval, sa uz nanho nedalo vobec hnevat. Dojemna kniha, prinuti nas zamysliet sa nad vlastnym spravanim ci uz k sebe rovnym ale najma k mentalne zaostalejsim, ci inak (podla nas) slabsim ludom. Vsetci sme ludia, ludske bytosti, osobnosti. Kazda ina a predsa sme to iste. Neviem v tejto chvili o tom viac napisat, nechcem nic prezradit. Treba si tuto knizku urcite precitat. Jasne ze nemusi kazdeho zaujat ale najdeme v nej dobre, rozumne myslienky.
(SPOILER)
Nemůžu si pomoct, ale podle mě je knížka tak dobře hodnocená jen proto, že je tak smutná, a je vám lehce jasný už od začátku, jak to asi dopadne - i když blahoslavení chudí duchem, takže nakonec taky žádná trága.
Kolem sci-fi příběh jenom lehce proběhl, je hlavně psychologický, což bohužel není můj šálek, jakož ani milostná linka, která mě jednak lehce štvala a druhak mi nepřipadala ani moc důvěryhodná.
Takže Vidlička se opět neveze s davem a dává jen tři *.
Tak jsem po dlouhé době zas jednou narazil na velice dobrou knihu, která se současně stává jednou z mých oblíbených. Kdyby radši svět obletěla takováto kniha než nějakých 50 odstínů šedi... Nejskvělejší na ní asi je, jak v první půlce napadá obecnou lhostejnost a intoleranci. Nedejte se odradit vcelku odpudivým přebalem, žádná červená knihovna se tady nekoná.
Hned jsem klidnější, že nejenom česká tvorba (nedávno v podání Vopěnkova Pátého rozměru) sype infantilní, odnikud nikam vedoucí samomluvy pomatenců a nadrženců. Nehovořím o hlavní postavě, ale o autorech, kteří by nedůvtipnému publiku měli v zájmu úspory času předem vysvětlit, o co jim průhledným psacím ukájením kráčí...?! 40/22
Hluboké nahlédnutí do duše jednoho člověka, který se chtěl stát chitrí. A povedlo se mu to? A za jakou cenu?
Krásné a dojemné. Zase o kousek si budu vážit lidí, kteří se mi můžou jevit jako slabší než já.
Jedna z mých srdečních záležitostí. Občas se k ní vracím a pokaždé v ní najdu nové linky k zamyšlení. Od toho, zda jsou lidé prostšího ducha šťastnější, přes to, nakolik inteligence určuje charakter člověka, po otázky, zda by byl podobný experiment etický a za jakých podmínek. Ráda se k ní zase vrátím.
(SPOILER)
O knize jsem slyšela a asi jsem čekala něco jiného. I tak se mi idea knihy líbila, ale popravdě by mi to stačilo formou povídky, de facto je hned zkraje jasný konec...
Je to zamyšlení nad lidskou inteligencí a zařazením člověka ve společnosti a zároveň nad lékařským pokusy, kdy je paralelu hlavního hrdiny myš Algernon.
Je smutné si uvědomit, že genialita vlastně znamenala izolaci. Pomohla hlavnímu hrdinovi najít svou historii života a také lásku, o kterou vzápětí přišel. To vědomí toho, že opět...
Neskutečně přeceněné. Po většinu času jsem se nudil a musel donucovat do dočtení. Kniha má sice pár světlých momentů a trochu chytrého a smutného textu, ale mě to nestačilo.
Najviac ma bavila prvá tretina, kedy Charlie zažíval svoju premenu a záver knihy, o ktorom som vedel, že musí prísť a aký bude a predsa ma dostal. Viem si predstaviť, že poviedka vo svojej zhustenej podobe, prípadne divadelná dramatizácia, môžu byť ešte lepšie ako táto kniha. Pokiaľ ide o námet samotný, je to dojímavé, veľmi ľudské a donúti zamyslieť sa nad svojim konaním, vzťahmi a tým ako vidíme seba a ako nás vidia druhí. 4 hviezdy len kvôli dĺžke, miestami sa mi zdal príbeh príliš nadstavovaný a umelo naťahovaný.
Tahle kniha je pro mě srdeční záležitostí a určitě jedna z těch nejlepších, jaké jsem kdy četla. Je to velmi silný, ojedinělý a srdcervoucí příběh. Po dočtení jsem na ni ještě dlouho myslela a určitě se k ní někdy vrátím. Tuhle knihu každému doporučuju.
A děkuji mé střední, že byla tato kniha součástí maturitní četby, jinak bych se k ní nejspíš nedostala.
Kniha dává hodně otázek. Odpovědi nedává žádné. Ale těch otázek a námětů k přemýšlení...
Vynikající knížka. Dojemný příběh zpracovaný formou deníku mi umožnil nahlédnout do Charlieho nitra. Vcítila jsem se do jeho prožitků spojených s proměnou v experimentu na zvýšení inteligence.
Charlieho emotivní zážitky i úvahy donutí čtenáře zamyslet se nad lidskou společností a svědomím člověka. Lidé umí být často krutí a nedokáží akceptovat odlišnost. Ale ani vyšší inteligence není zárukou štěstí.
„…inteligence a vzdělání, které nekultivuje lidský cit, nestojí za nic… „
Tuto knížku jsem četla ušima a absolutně nelituju, ba naopak, moje nejlepší audiokniha všech dob, přednes a především interpretace pana Potměšila byla skvostná a 70% mého nadšení z této knihy je právě díky němu. Každopádně i samotný námět knihy je výborný a každému, kdo knihu přečetl, musel její obsah přinést nejméně zamyšlení. Mě osobně kniha absolutně fascinovala svoji jednoduchostí, která byla ale geniální, promyšlená a rozhodně velmi nadčasová a lehce přenositelná na jiné životní situace. Za mě chci a musím doporučit opravdu každému.
Toto je jedna z knih, které v člověku nějakou dobu rezonují. Celý příběh je velmi čtivě napsaný. Charlie vás vtahuje do svých myšlenkových pochodů a jejich prožívání. Co je na knize velmi smutné, je její pravdivost. Bohužel, problémy, na které Charlie v různé fázi příběhu naráží, jsou skutečné i v reálném světě. Vlastně není výhra být super inteligentní a stejně tak ani úplný opak není žádný med. Společnosti je jedno, jaký je váš hendikep. Všímá si jen toho, jak moc vyčníváte a tím víc upozorňuje na odlišnosti, aby zakryla svoje průměrné nedostatky.
Když jsem četla zde na DK komentáře od mých oblíbených uživatelů, všichni napsali, že je to naprosto úchvatná kniha, která vás posune někam dál... a měli pravdu.
Krásný příběh, který přiměje čtenáře zamýšlet se nad osudem, pocity a životním postoji jednotlivých postav v knize. To, jak společnost bere a přistupuje k lidem s jakýmkoliv hendikepem, ať už tělesným nebo mentálním, je opravdu k zamyšlení a v knize je vše dokonale popsáno, někdy až moc krutě. Ale život takový prostě někdy je.
Knihu rozhodně doporučuji a i já ji zařazuji k oblíbeným a srdcovým.
Téma knihy vlastně geniálně jednoduché. V dnešní době už asi ani o sci-fi nejde, mě osobně by nijak nepřekvapilo, kdyby se v médiích objevila zpráva, že se podobný experiment chystá nebo již proběhl. Síla knihy tkví v samotném zpracování tématu, které muselo být velmi náročné, aby příběh nevyzněl lacině (zde bych vyzdvihla i zásluhu překladatele a korektora, protože jejich práce teda musela být pěkně zapeklitá). Autorovi se podařilo vytvořit dílo filozofické, které má obrovské množství rovin-jaké je to získat něco, po čem celý život toužíte a pak o to zase nevyhnutelně přijít, proč vlastně k celému experimentu došlo a jaké to mělo důsledky pro jeho účastníky i jejich okolí, jak se žije lidem s handicapem, jak svět vnímá takový člověk a jak ho vnímají ostatní, co dělá člověka člověkem, co je to láska, co je v životě vlastně důležité. Každá z postav přináší do této skládanky svůj jedinečný dílek, každá z nich ovlivňuje celkový obraz. Myslím, že na knihu jen tak nezapomenu. Pět hvězd nedávám jen z toho důvodu, že původní povídkový formát by mi asi přišel přiměřenější, byť rozšířením na román jistě čtenář získal množství další duševní potravy, kterou by si u povídky musel tak nějak vydloubat sám mezi řádky. Ale to je pouze o osobních preferencích :-)
Poslouchala jsem načtené L. Mrkvičkou, jeho interpretace je kongeniální. Podobně jako ostatní vidím knihu spíš jako psychologické drama než jako sci-fi, díky tomuto přesahu zařazuji mezi nezapomenutelné.
Stal se z tebe cynik," řekl Nemur. "Nic jiného ti tahle šance nepřinesla. Genialita v tobě zničila víru ve svět i v ostatní lidi."
"To není tak docela pravda," namítl jsem mírně. "Ale poučil jsem se, že sama inteligence skoro nic neznamená. Tady na univerzitě se z inteligence, vzdělání a vědění staly úžasné modly. Já už ale vím, že jednu věc přehlížíte: inteligence a vzdělání, které nekultivuje lidský cit, nestojí za nic. Inteligence je rozhodně jedním z největších darů. Ale příliš často hledání pravdy vytlačí hledání lásky."
Už dlouho se mi nestalo, že bych začala něco číst a nemohla přestat. Geniální sonda do jednoho šíleného experimentu s inteligencí.
Štítky knihy
přátelství deníky zfilmováno humanismus myši IQ, inteligence mentální postižení Nebula (literární cena) psychologické experimenty
Velmi dojemné a působivé. Není to až tolik hard sci-fi jako vhled do společnosti a vyobrazení hodnoty člověka vs. jeho intelekt.
Velmi silná kniha. Krásný hlavní hrdina. Moc ráda bych ji doporučial všem, ale je nutné nemít očekání nebo představu. Já jsem to totiž jednou odložila s tím, že tohle nebude pro mě. Omyl.