Řvi potichu, brácho
Ivona Březinová
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/295842/bmid_rvi-potichu-bracho-tIu-295842.png
5
615
615
Jeremiáš je jiný. Žije ve světě, který má svá přísná pravidla, ve světě, kde každý den v týdnu má jinou barvu a kde jsou krajíce chleba kulaté. Se světem, v němž žije maminka se sestrou, si příliš nerozumí, nevyzná se v něm. Ale nevadí mu to, má přece ten svůj. Ostatním sice občas připraví horkou chvilku, ale ani milující maminka, ani dvouvaječné dvojče na něj nedají dopustit. Hlavně aby jim Jeremyho nedali do ústavu, to by nepřežily. Ivona Březinová citlivě, ale s nezbytným nadhledem vypráví příběh autistického chlapce a jeho okolí, které se s jeho poruchou musí dennodenně vyrovnávat. Knížka s výtečnými ilustracemi Tomáše Kučerovského dětem ukazuje, že s poruchou autistického spektra se dá žít a že nakonec je ze všeho nejdůležitější jako vždycky láska a dostatek porozumění.... celý text
Přidat komentář
Tohle je prostě knížka, od které se člověk neodtrhne. Já sama ji přečetla za necelé dvě hodiny a musím přiznat, že se ve mně střídaly snad všechny pocit. Zasmála jsem se, ale také jsem měla slzy v očích. Tuhle knížku můžu jedině doporučit, protože se v řadách mých vrstevníků často setkávám s jedinci, kteří slovo "autista" používají, aniž by věděli co to znamená nebo obnáší.
Přestože je kniha určená dětem, je zajímavou i pro dospělého. Ivoně Březinové se podařilo nastínit na příběhu dvou dětí rozdíl v jednotlivých druzích PAS (poruch autistického spektra) - zatímco jedni mohou žít relativně plnohodnotný život, jiní jsou odkázáni 100% na pomoc ostatních. A život s nimi opravdu není procházka růžovým sadem.
Autismus a Asperger se něčím malinkým liší, takže je někdy těžké poznat co je co, ale tahle kniha to skvěle popisuje.
Je to psáno zajímavě, úryvky z pohledu hlavní hrdinky vždy doplňují vyprávění v situacích, kdy se to opravdu hodí.
Myslím ale, že kniha je pro mladší čtenáře 12-14 let, pro mě už to bylo moc "dětské." Ale námět opravdu hezký, ilustrace doplňující čtení jsou své a neobvyklé.
Já sama mám bratra s poruchou autistického spektra a po přečtení této knížky je procházka růžovým sadem s ním žít. Je o 2 roky starší, je mu 18 a má ohromnou sílu. Až teď si uvědomuju, jaké máme štěstí, že od nás otec neodešel - naopak nám dost pomáhá. Co je proti splachování věcí do záchodu, neustálé časové přesnosti, kvůli úplně banalitě lehké vysoptění k nepříčetnosti či opakování iritující činnosti, jejíž důvod se těžko zjišťuje oproti šahání do zásuvek či na žárovky, neustálé skákání, provokování, nutnost zavírat dveře či neumění zkrotit svojí horlivost? Vtipné ale je, že jak Jeremiáš tak i můj bratr se bojí psů.. Nudno dodat, že tato knížka je fikce. Přesto jsem si ale ještě víc uvědomila, jakého skvělého bratra mám :)
Vynikající kniha, moc dobře se četla. Paní Březinová popsala jak náročná je péče o dítě s nízkofunkčním autismem, věnuje se i zdravému sourozenci a popisuje jak nelehký je život s Aspergerovým syndromem, který je často zlehčován. Příběh se velice podobá skutečným osudům, odchodu otce od rodiny, vyčerpání matky s nepřetržité péče o dítě s autismem a problémům začlenění zdravého sourozence mezi vrstevníky. Mám dospělého syna s DA, většina knih mi již nepřináší žádné nové poznatky a nezaujme, ale tahle se mi moc líbila. Paní spisovatelko, klobouk dolů.
Velmi dobrá kniha pro dospívající i dospělé čtenáře. Hlavní hrdinka (15 let) má bratra nízkofunkčního autistu a její spolužák má aspergerův syndrom. Krásně zpracovaný příběh o pocitech sourozence a zoufalství matky těžce postiženého dítěte. A vedle toho asperger, který relativně zvládá normální život, ale stejně je spolužákům pro smích a učitelé z něj rostou. Kniha je spíše "naučná beletrie", hlavním cílem příběhu je vyprávět o autistech, ale přesto se krásně čte, přečetla jsem ji za večer, nemohla jsem se odtrhnout.
Pokud bych neznala knihu M. Drijverové Domov pro Marťany, http://www.databazeknih.cz/knihy/domov-pro-martany-41661 , řekla bych, skvělá kniha. Mimochodem, obě jsou skvělé - jedna se věnuje autismu, druhá Downovu syndromu. Jen v obou knihách jsou to sestry, které mají bratra s postižením, a to mi nějak nesedlo. Což je, samozřejmě, můj problém. Možná jsou hrdinkami dívky proto, že obě choroby postihují více chlapce než dívky. V každém případě, díky za oba příběhy a osvětu.
Kniha je určená dětským čtenářům, ale je přínosná všem, nejen těm , kdo se s autismem potýkají doma, ale hlavně těm, co o tom, co tito lidé a jejich blízcí prožívají mnoho nevědí. Já jsem si určitě zase rozšířila obzory, tušila jsem, že je to hodně těžké, ale že až tak, tak to jsem opravdu nevěděla.
Zajímavé byly i informace/ zpracované krásně do příběhu/ o životě těch, co mají Aspergerův syndrom.
P.S. A opět se potvrzuje jak někdy málo nasloucháme, jak snadno odsuzujeme, jak nechápeme...
Ano, kniha mne oslovila, a i když jsem už knih na tématiku autismu četla několik, i tak jsem se opět něco dozvěděla. Napsáno dobře :-)
Kniha je velmi přínosná. Budu ji doporučovat všem, kteří mají děti s autismem nebo Aspergerem. I při práci knihovnice se mi poznatky hodí.
Klobouk dolů před paní Březinovou. Vážím si toho, že píše knížky, které pomáhají s problémy.
Těžko uvěřit že spisovatelka nepsala podle vlastních zážitků. Skvěle napsáno, skvěle se kniha čte, nenásilně ukazuje každodenní problémy rodin s takto postiženými členy. Vtahuje do pocitů zúčastněných jako bychom příběh sami prožívali. Přečetla si ji i desetiletá dcera. Měla ji za dva dny přečtenou a moc se jí líbila. Je opravdu napsána pro každou generaci.
Jak málo si vážíme samozřejmých drobností.
Pro toho, kdo má v rodině autistické dítě, to není zrovna veselé čtení, ale je zajímavé poznávat podobné situace. Uvítala jsem pohled sourozence, protože ti to opravdu nemají doma snadné! Příběh byl napsaný velice čtivě, citlivě a s nadhledem. Na to, že autorka nemá osobní zkušenosti s autismem, tak tedy klobouk dolů, jak pronikla do této problematiky! Rozdíl mezi dětským autismem a Aspergerovým syndromem byl popsán velmi srozumitelně i pro toho, kdo o PAS slyšel jen „z rychlíku.“ Doplnění knížky o ilustrace Tomáše Kučerovského byla skvělá volba!
Po knížce M.Drijverové Domov pro Marťany další úžasně napsaný příběh, který citlivě a srozumitelně čtenáře seznamuje s problémy v dětském kolektivu. Doporučuji.
Úžasná kniha o nenormálních situacích v normální rodině z pohledu 14leté dívky, jejíž bratr-dvojče trpí nízkofunkčním autismem s těžkou mentální retardací. Ivona Březinová píše tak čtivým způsobem, že knihu přečtete za jeden večer. Ilustrace Tomáše Kučerovského i celková barevná kompozice knihy je promyšlená na 100 %. Toto je jedna z knih, kterou přečtete jedním dechem a po které zůstanete chvíli ohromeně sedět a přemýšlet...
Štítky knihy
autismus česká literatura Aspergerův syndrom Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2016 |  Řvi potichu, brácho |
| 2007 | Jmenuji se Martina: Jsem bulimička |
| 2006 | Lentilka pro dědu Edu |
| 2007 | Jmenuji se Ester: Jsem gamblerka |
| 2005 | Básník v báglu |
Mám tuto autorku moc ráda a toto je snad její nejlepší kniha. Přečetla jsem ji jedním dechem. Laik si neuvědomuje, jak různé formy a projevy autismus má. A velice názorně popisuje chování člověka s Aspergerovým syndromem. Knihu bych doporučila všem dětem i dospělým.