Rybář
John Langan
Na severu státu New York vytéká z přehradní nádrže Ashokan potok, o kterém se mnoho neví – vlastně ani to, jak je tam dlouho. Dutchman’s Creek je prudký a zrádný, má strmé břehy, a za příslib hojného úlovku v něm už údajně nejeden sportovní rybář zaplatil cenu nejvyšší. A pak kolují mezi místními ještě jiné příběhy – tak fantastické, že snad ani nemohou být pravdivé. Abe a Dan, kolegové stižení krutými ranami osudu, kteří v rybaření hledají lék na své ztráty, je nejdříve považují jen za další historky, jakými se to kolem vody odjakživa hemží. Brzy jsou však i oni vtaženi do příběhu staršího než samotná přehrada, do příběhu o tajných úmluvách, dlouho skrývaných tajemstvích a záhadné postavě známé jako Der Fischer, Rybář. Každý z nich se musí znovu vyrovnat s tím, co už jednou ztratil, a s cenou, jež se platí za šanci získat to zpět.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2021 , FobosOriginální název:
The Fisherman, 2016
více info...
Přidat komentář
Takový horor o ničem. I popisování bylo takový nijaký, plochý. Mám dost bujnou fantazii, ale tady se mi film v hlavě neodehrával. Škoda.
Tahle kniha mě zaujala hned jak vyšla. Ale s kupováním hororů už jsem obezřetná, proto mě moc potěšilo, když se ukázala v novinkách v knihovně. A mám jasno - tu knihu si časem pořídím domů a rozhodně jsem ji nečetla naposledy. Rybář je velmi atmosférický a mytologický příběh, který rozhodně nesedne každému. Kniha má místy velmi pomalé tempo a odkazuje se na mytologii a Bibli, což není lehké téma. Ale přesto všechno je rybář primárně příběhem o lásce a smíření. O tom, co vše si jsme schopni pro lásku připustit, co všechno jsme ochotni obětovat. Nehledejte tu prvoplánové zlo, ale příběh, ve kterém stěžejní roli hraje pečlivě vykreslená a děsivá legenda. V druhé řadě tu sledujeme příběh dvou kamarádů, kteří přišli o své ženy. Fanoušci Lovecrafta tu rozpoznají leckteré jeho háčky (doslova), ale i ti, co s ním nemají zkušenost budou dle mě velmi příjemně překvapeni. Rozhodně nehledejte v Rybáři krvavý horor, u kterého se budete bát. Spíše velmi pomalé a plíživé zlo, které se vlastně schovává v každém z nás.
Já se snažil. Fakt. Jenže když už jsem se jakž takž začetl do příběhu Abeho a Dana, změnila se linie vyprávění, která postupně zcela rozvolnila mou zvědavost, až na úplnou apatii. Po zhruba 100 stranách mi bylo prakticky jedno co se v knize děje a rozhodl jsem se to nucení ukončit. Sloh je hrozně utahaný a příběh pořád na něco láká, ale nic moc nenabízí. Tohle mi vůbec nesedlo.
Rybář mě absolutně pohltil svou atmosférou a tajemnem. Byl jsem jak ryba na háčku, dokud jsem knihu se smutným srdcem, že už je konec, naposledy nezavřel.
Začátek je zvláštně melancholicky napsán a čtenář se pomaloučku do příběhu vnořuje jako do vody. Celý příběh je pojat na současné vlně a na historické vlně, která je jádrem vyprávění a na níž současnost navazuje. Je to zvláštní poznávání děje, pročesávání hlubin příběhu. Vyprávění, byť obecně vyznívající, je hutné. Moje počáteční nezaujetí vystřídal zájem, ačkoliv chybí intenzivnější hororové body. Chybí dušnost a nával adrenalinu, větší napětí, mrazivo, bojácné ticho, v dáli znějící kapání vody, a to vše třeba i na menším místě než má samotná kniha. Není to úplný horor, je to potemnělý příběh. Horor je tady z podstatné části utlumen, přesto je zde něco, co vyznívá jako skryté, jako spodní proud a vy to chcete dočíst. Tento příběh vás žene do svých hlubin dál neuvěřitelnou rychlostí.
Než jsem se do této knihy pustila, četla jsem na něj rozporuplné recenze. Trochu jsem se bála, ale zároveň těšila a dle mého názoru bylo na co. Rybář je hodně výpravný. Přímé řeči jsou poměrně vzácné, a tak se tempo může zdát pomalejší. Mě osobně to vůbec nevadilo. Příběh mi přišel zajímavý, napínavý, i když na začátku smutný. Určitě musíte být připraveni na přerušení dějové linie hlavního hrdiny Abeho, která pokračuje až zase na konci knihy po odvyprávění "Příběhu hrůzy" - který vás zatáhne dále do historie. Seznámíte se s původem děsivých historek, které kolem obávaného potoku Dutchman´s Creek kolují.
Navzdory asi 325 stránkám je to pro mě nejrychleji přečtená kniha za poslední dobu a to jsem četla i mnohem kratší díla. Jelikož byl pro mě námět příliš fantastický, tak jsem se ale nebála. Každopádně určitě doporučuji. Považuji Rybáře za velice kvalitně napsanou knihu, a to jak po stránce slohové, stylistické tak i co se týče obsahu. Pokud patříte mezi knižní, hororové gurmány, tak si troufám hádat, že vás John Langan se svým vyprávěním potěší.
Jak sám autor píše v závěru, pro žánrové nakladatele byla kniha příliš literární a pro ty literární zase příliš žánrová. A stejně tak to bude se čtenáři. A ten příběh v příběhu a místy neskutečně pomalé tempo to knize taky neusnadní.
ALE stojí to za tu trpělivost, protože příběh o Rybáři je originální, nabitý fantazií a některé ty výjevy jsou doslova ohromující. A při čtení máte pocit, že to Vy sami stojíte na břehu černého oceánu a v údivu zírate na to, co se odehrává kolem Vás. Ta prostřední část, která, pokud bychom chtěli škatulkovat, má nejblíž k lidovému vyprávění (a to pěkně temnému) je prostě skvělá.
Špatný není ani příběh Abeho a Dana, jejich přátelství, ztrát a bolesti, který tvoří úvod a závěr knihy. Ve srovnání s vyprávěním o Rybáři je možná méně originální a více předvídatelný, ale i tak se Vás jistě dotkne. Obzvlášť pokud máte v srdcích podobný kus prázdnoty jako oni.
(SPOILER)
Po ujasnění toho, co je vlastně lowecraftovský horor jsem se rozhodl do toho pustit a pocity spíše smíšené.
Vyprávění zajímavé, ale v kopě postav se rychle ztratíte a potom už ani nevíte co se teda vlastně děje?
Návrat do současnosti a závěrečné rozuzlení spíš divné. Já jsem vlastně ani nepochopil, co byl ten rybář a ostatní bytosti zač???
Nejlepší část této knihy je vyprávění historky o Rybáři. Tam je ta temnota, tajemno, příběh opředený záhadou a domněnkami. Zlo a smutek. Hrdinové si vás rychle získají a musíte vědět, jak to dopadne. To se, bohužel, úplně nedá říct o původním knižním hrdinovi a když se i on se svým kamarádem dostanou do styku s Rybářem, příběh už zdaleka není tak napínavý. Spíše předvídatelný. Takový průměr.
Napětí, mystično a chvílemi i mráz po zádech..... Tohle čeká toho, kdo se odhodlá pro Rybáře...... Taky smutek a chvílemi i pocity nostalgie...... Horor? Nemyslím si..... Dobrá kniha? ROZHODNĚ ANO :-)
Jako typický horor bych to nenazvala, spíš thriller - např. ve srovnáním s knihami S.Kinga. Viděla jsem tu i jistou podobnost s jedním s jeho děl. Nicméně dílo je to čtivé, nejzajímavější byla prostřední část a úplný závěr. Ale mezi knihy, které si chci ponechat, bych tuto nezařadila.
Knižní horory jsou moje specialita, proto jsem se na tenhle vážně těšila. Po těch reklamách na netu jsem čekala fakt bombu, ze které aspoň dvě noci nezaspím... Tak leda nudou. Příběh se neuvěřitelně táhne, má milion odboček, které jsou strašidelné jen tou délkou, kterou v knize zabírají. A ten překlad - Dutchman's creek!!!! Je velký problém to přeložit jako Holanďanův potok??? Nuda, slovo, které celý příběh vystihuje. Horor to je jen dočíst, jinak absolutně nic děsivého nečekejte, ať už vám Lottie Schmidtová bude tvrdit cokoli
Nečekejte úplně typický horor, ani žádnou velkou akčnost. Tato kniha vsází spíš na atmosféru - tíživou, skličující, hutnou, depresivní... Začátek pomalý, vleklý, ale ta tíživá atmosféra už začíná být hmatatelná a čtenář tuší, že se budou asi dít věci. Nutí to číst dál.
Díla H. P. Lovercrafta neznám a v souvislosti s Rybářem jsem o něm slyšela poprvé, ale i tak jsem si čtení užila. Asi to nebude úplně pro každého, ale mě se to líbilo.
Rybář je výbornou a atmosférickou novelou, která nepracuje tolik s prvoplánovými děsy, jako s pečlivě prokreslenou a děsivou legendou, která svým původem dalece překračuje hranice tohoto světa i jednoho věku lidstva. K tomu přičtěme nesmírně lidský rozměr smrti blízkého; smutku a neštěstí, se kterými je až nepříjemně snadné se ztotožnit. I přes nadpřirozené, znepokojivě hrůzostrašné úkazy bych se tak nebál říci, že nejvíce však převládá aspekt hororu psychologického.
Dílo je prosyceno řadou odkazů na H. P. Lovecrafta (jsem si vědom, že se mi povedlo odhalit jen několik nejzřejmějších – kupříkladu jedna z vedlejších postav, která se v příběhu mihne jej až podezřele připomíná), ty ale vyžadují znalost nejen jeho díla, ale i života a nejsou nutné pro pochopení knihy, nicméně zasvěcené samozřejmě potěší.
Mnohem více než o děsuplné čtení se jedná o mrazivě znepokojivý příběh, v jehož středu vězí žal, spojený se snahou vyrovnat se s odchodem blízké osoby, či dokonce snaha smrt zvrátit, která se opakovaně ukazuje jako lichá. A to hned v několika podobách. Děj je na oko rozvláčný, ale přitom doslova napěchovaný detaily a hlubokými významy, které mohou mít při opakovaném čtení různých výkladů. Jde o jeden z nejlepších a nejlépe napsaných hororových příběhů, jaké jsem kdy četl a nemohu jinak, než jej doporučit všemi deseti všem náročnějším milovníkům tak trochu jiných druhů knižních hrůz. Rybář mne na lákavou návnadu ulovil s přehledem sobě vlastním, až bylo po dočtení tak trochu obtížné hledat cestu zpět…
Trýznivý náhled do lidské mysli,jenž je devastována ztrátou milovaného. Ztrátou,která člověku nedovolí se zpět začlenit do normálního života. A pak přijde Rybář. A ty po jeho hnusem a krví nasáknuté návnadě skočíš dřív,než ti tačí dojít,do jakého šílenství se to pouštíš. Epické!
Vždycky, když se nová knížka přirovnává k některému z mých oblíbených autorů, jsem nedůvěřivější než středověká nevěsta před svatební nocí. Fakt to bude tak dobré? Nebudu, jako už tolikrát, litovat, že jsem se nechala zlákat pěknou obálkou a příslibem něčeho výjimečného? Naštěstí, v případě Rybáře se žádné zklamání rozhodně nekonalo.
Příběh mě chytil prakticky od prvního písmenka a nemohla jsem se od něj odtrhnout. I když se většinu knížky vlastně "nic neděje" a připomíná spíš zápisky z historické kroniky, stále se nad vším vznáší zneklidňující atmosféra, která vás nutí číst dál. Pan Langan totiž dobře ví, co dělá, a příběh drží pevně v rukách. Každá věta má své místo, každý náznak svůj důvod. A vy klidně uvěříte, že by to mohla být pravda.
A právě ten nepříjemně hlodavý pocit, že se vlastně nic neděje a zároveň se nad vším stahují temná mračna nevyhnutelného a nepochopitelného, jsem si užívala nejvíc. Milovníky krváků a hororů v pravém slova smyslu nejspíš Rybář znudí a uspí. Já si vychutnávala každé písmenko.
„Nekteřé potoky jsou hluboké.“ Prichádza (pripláva) nový kráľ literárneho amerického hororu? Rybář je super čítanie a povinnosť pre každého žánrového fanúšika. Napriek psychologicky dobre prepracovaným postavám, pútavému štýlu písania, geniálnym opisom „démonickej prírody“ a parádnej atmosfére, som sa obával, či taký riedky dej môže vystačiť na 320 strán. John Langan však rafinovane použil fintu: rozpráva v podstate dva príbehy v jednom. Ale všetko so všetkým súvisí a bez minulosti by nebola súčasnosť (resp. budúcnosť). V súvislosti s týmto vynikajúcim románom sa najčastejšie hovorí v súvislosti s Lovecraftom (všeobecne), ale osobne som cítil aj Kinga (Cintorín zvieratiek), Clivea Barkera (Velké a tajné show) a samozrejme to má kúsok od Melvilleovej Bielej veľryby a (značne temnú) štipku Dickeyho Vyslobodenia. Langan mal problém knihu predať, pretože hororovým vydavateľstvám Rybář pripadal príliš literárny a literárnym príliš hororový. Osobne sa mi práve to na ňom páčilo a hoci občas jemne stagnuje, je to naozaj iba zriedkakedy. Určite sa jedná o jednu z najvydarenejších hororových knižiek, ktoré vyšli v češtine v roku 2021.
Štítky knihy
New York horory voda rybolov, rybářství, rybaření lovecraftovský horor
Autorovy další knížky
2021 | Rybář |
2023 | Širá, masožravá obloha a další nestvůrné geografie |
Byla jsem už v půlce a přemýšlela, jestli se na knihu nemám vykašlat. Vůbec mě nevtáhla do děje, jak píše Katchamccall, ani já jsem nějak nedokázala rozjet představivost, do čtení jsem se nutila a stejně jsem myslela na něco jiného. Až asi v polovině druhé části, kdy začne přibývat přímá řeč a začne se něco dít, jsem si řekla,že to teda dočtu. A jsem ráda,že je konec...