Rychlé šípy
Jaroslav Foglar
https://www.databazeknih.cz/img/books/99_/99510/bmid_rychle-sipy-99510.jpg
5
2215
2215
Romantická dobrodružství a veselé příhody, které chtějí prožívat snad všechny děti. Rychlé šípy vás pobaví i poučí. Aniž si to v prvé chvíli uvědomíte, budete se snažit je napodobovat, stanou se vaší učebnicí kamarádství, svornosti, odvahy, pochopení druhých, umění si za každé situace poradit. Některé příběhy se vám hlouběji vryjí do paměti. Řadu let se ke knize můžete vracet, abyste ji pak uschovali pro své děti, tak jako to dělávali vaši otcové a dědové pro vás. Můžete si ji předávat z generace na generaci jako poselství nádherného dětství, jako poklad z ryzího zlata, jako truhlu plnou dobrodružství a ušlechtilosti. Komiksové vydání.... celý text
Přidat komentář
Vyrůstat s Rychlými šípy mělo kouzlo jasného rozlišení dobra a zla. A zároveň formaci kladnými hrdiny.
Protože - popravdě - KDO by si za oblíbeného hrdinu vybral místo Mirka Dušína Dlouhé Bidlo a místo Jarky Metelky Štětináče ?? :o)
Svého času to byla má nejoblíbenější kniha, kterou jsem mohla číst stále dokola. Rozhodně je perfektně napsaná a podle mého soudu nesmrtelná. Myslím si, že by si ji mělo přečíst každé dítě, neboť se v ní skrývají ponaučení a knížka tak nenásilnou formou své čtenáře vychovává.
Četl je můj tatínek- do dnes má na půdě schovaného " Hlasatele", kde před 2.světovou válkou vycházel každý týden jeden příběh, četla jsem je já a můj syn dostal tuto knihu k 10 narozeninám, první co bylo , tak si je hned na první stranu velkými písmeny podepsal -prý abychom mu je nečetli,
když on je dostal a musí si je přečíst první... Úžasná, nadčasová, milá
Ruku na srdce. Vážně!
Mám tuto komiksovou knihu doma a otvírám ji pokaždé, když si na RŠ vzpomenu. Ale že by všechny minidíly stály to? To rozhodně né! A jestli tu knihu miluju? To rozhodně jó! Himbajs šůviks :-)
Když jsem chodil na základku, tak mi moje spolužačka Anička půjčila sešit komiksů. Pane bože, jak já záviděl.
Někdy po revoluci vyšla komplet sbírka a neváhal jsem ani vteřinu. Okamžitě šla do košíku. Od tehdejší přítelkyně jsem si vyslechl, proč tolik utrácím za zbytečnosti. Zbytečnosti!!!! Chápete to?
Dnes mám trošičku pocit, že ta partička je tak slušná, až je to nenormální, přeci jen by normální kluk měl taky provést nějakou rošťárnu, ale Foglarovi pohnutky chápu a samozřejmě, že knihu podstrčím i mým dětem. Ovšem mimo dosah čehokoli, co zavání jídlem. Viz MartyMcFly :-D
Jaká to krásná nostalgie... Po dlouhých sedmi letech jsem knihu našel na půdě a znovu si ji přečetl. A když člověk pomine někdy zkratkovitý děj (většina příběhů se odehrává na prostoru pouhé jedné strany) a velice často mravokárné poučení, pořád jsou příběhy Rychlých Šípů plné dobrodružství, zábavy a kamarádství, které už se dnes nevidí. Však kdo si v dětství po četbě "Foglarovek" nechtěl založit podobný klub s takovými kamarády, jako byli Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Flash... ehm... Rychlonožka a potajmu jim nezáviděl jejich přátelství?
Možná trochu na škodu je pro neznalého ostatních knižních dobrodružství Rychlých Šípů provázanost s těmito knihami. Kdo nečetl Záhadu hlavolamu, Stínadla se bouří, či Tajemství velkého Vonta se tak nikdy nedozví, co se stalo nebohému Bublinovi, či co jsou zač tajemná Stínadla a ono záhadné společenstvo Vontů. A pokud jste četli, zapíchněte špendlík se žlutou hlavičkou do klopy, uschovejte list ginkga do notýsku a znovu vyrazte prozkoumat tajemství kostelu Sv. Jakuba, či jen tak si užít zábavu na statku s pěticí vždy veselých a odvážných hochů dob minulých...
Tyto komiksy jsem četla kdysi ještě v salátovém vydání několika sešitů mého otce, dokonce několikrát, a nikdy neomrzely... Klasika! :o)
Tuhle knihu jsem přečtla asi sedmkrát. Je dokonalá stejně jako ilustrace. Pan Foglar nezklamal.
A přesně tohle dalo základ mým morálním hodnotám! Nikdy nedělám, co je nečestné a nesportovní... nikdy! (Byla jsem platonicky zamilovaná do Mirka Dušína).
Naprostá a nejbazálnější klasika české literatury pro mládež. Pane Foglare, děkuji, moje dětství se neslo v duchu vašich naivních, přesto tak úžasných, knih!
Patří mezi mých TOP 10. Četla jsem ji stokrát a některé pasáže dokážu odcitovat zpaměti stejně s popisem obrázků. Nadčasové, neuvěřitelně vtipné, dobrodružné, poučné, nenudné. Obrovskou zásluhu na tom mají ilustrace, které jsou přímo mistrovské a samy o sobě jsou důvodem k smíchu. Pokud bych si na pustý ostrov (nebo kamkoli jinam) měla vzít jen jednu knihu, vzala bych si komixy Rychlých šípů. S odstupem času samozřejmě některé příběhy i charaktery hodnotím s úsměvem, ale to jádro je a bude vždycky stejné, ať je doba jakákoliv. Kniha, která je v mém srdci jako žádná jiná.
"Je to nečestné a nesportovní!"
V dětství jsem Rychlé šípy a Foglara obecně hodně miloval. Ale dnes už jen s úsměvem vzpomínám na toto naivní období. A vidím věci, které jsem předtím neviděl. Správné třídní rozdělení klubu, od vysokoškoláka Mirka, po dělnickou třídu Rychlonožku. Foglarovy názory, že ten kdo neprožil dětství jako skaut ho v podstatě ztratil a promarnil a naopak kdo je skaut je automaticky slušný člověk. Že ten kdo chodí do bia (kina) je skoro něco jako méněcenný. Bezděčně vtipné momenty, jako když vůdce Černých jezdců hodí Mirkovi pod nohy poleno a on ještě během pádu volá, že je to nečestné a nesportovní. Nesmyslné rady, například o pití vody na ovoce, což je biologický nesmysl, a tak dále. Ovšem i dnes se mi některé příběhy hodně líbí, například jak Bratrstvo kočičí pracky chtělo Rychlé šípy otrávit. Z tohoto důvodu a z důvodu nostalgie dávám tři hvězdy, více nemohu.
to byly kouzelné časy, když si vzpomenu na naivnost a počínání Rychlých Šípů, v dnešní naprosto nepředstavitelná parta.
Tak zase sám proti proudu. :) Já hodnotím Rychlé šípy spíš záporně, už jako dítě jsem ty čisťounké kladňoučké Mirky Dušíny neměl rád.
Štítky knihy
zfilmováno komiksy rozhlasové zpracování chlapecké kluby Rychlé šípy Jaroslav Foglar, 1907-1999 Stínadla české komiksyAutorovy další knížky
| 2003 |  Záhada hlavolamu |
| 2007 | Rychlé šípy |
| 2005 | Hoši od Bobří řeky |
| 1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
| 1990 | Boj o první místo |
V dětství to byla prda. Užíval jsem si čtení v deseti letech, tak i teď, o pár desítek let později. :) Čím jsou Rychlé šípy starší, tím jsou naivnější, ale o to krásnější. Mám mnohem raději starší příběhy, než ty mladší, které mi už moc neříkaly. Ale toto souborné vydání chválím, kniha vypadá krásně a ještě lépe se čte a vrací se s ní do dětských let. :)