Rychlopalba
Štěpán Kopřiva
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/241950/bmid_rychlopalba-241950.jpg
4
750
750
Rychlopalba série
1. díl >
Co byste dělali, kdyby u vás jednoho večera zazvonila policie a sdělila vám, že už několik let ubližujete vlastnímu dítěti, a nevíte o tom? Co byste dělali, kdyby vám psychiatři řekli, že trpíte poruchou osobnosti, a zavřeli vás do blázince? Přesně tohle se totiž stalo Olze Turnečkové... a přestože se tomu její okolí zprvu vzpíralo uvěřit, muselo se s tím nakonec smířit. Ano, Olga zřejmě opravdu týrala vlastní dceru. Jenže pak Olžin bratr objeví stopu, že by všechno mohlo být trochu jinak. Že možná existuje osoba, která využila Olžiny duševní nemoci a celou dobu s ní zákeřně manipulovala. Nedá se přímo říct, že si Olžin bratr najme detektiva. Spíš si tak trochu pronajme policajta. Ten policajt jsem já. A na to, co jsem při odkrývání pravdy musel udělat, nejsem vůbec hrdý.... celý text
Přidat komentář
Dráhu ke slávě si už Kopřiva umně vyASFALToval, dovolme mu polevit a ušetřeme ho licoměrných poklon. Od toho má pochlebníka Pavlovského (viz doslov). Rychlopalba uspěje jako sbírka místy trefných, místy humorných, místy mrazivých postřehů. Komplexně neobstojí: hranice mezi vtipem a trapností průsvitná, příběh komiksově povrchní a řídký, mluva plytká a adolescentní, chyby ve scénáři školácké (záměna Tauber/Toufar), pokusy o právní kvalifikace učebnicově roubované (i scestné). Jedině přesvědčivě zahrála Praha, nemaje co předstírat. Dobrou zprávou pro Kopřivu je, že mu na vrakovišti literárních ojetin už drží místo Kulhánek. 55/16
Ako Audio to bolo celkom fajn, síce nie taký úlet ako Asfalt, a na detektívku mi to prišlo celkom naivné, ale policajt sympaťák hádžuci správne hefty vždy zaberie....
Nemám rád detektivky, ve kterých má policajt po 10 minutách vyšetřování ve všem jasno a dalších 400 stran je jen vata s "překvapivým" odhalením na konci. I proto dávám pět hvězd, protože příběh tvrdohlavýho pochůzkáře, kterej se rozhodne na vlastní pěst vyšetřovat případ pro kriminálku, je přesným opakem.
Rychlopalba pochopitelně neobsahuje tolik zábavné brutality jako jiné Kopřivovy knihy, ale o to se asi autor ani nechtěl snažit. Nicméně i když se hlavní hrdina tváří jako obyčejnej pražskej policajt, v některých pasážích připomíná spíš českého Max Payna. Rozhodně stojí za přečtení!
Dobrá knížka,ale podruhé bych si ji nepřečetl,málo všeho,co dělá kopřivu Kopřivou.
Po úvodní kratičké brutal scéně, následuje běžná detektivka, na české poměry nadprůměr. Neurazí, ale ani nenadchne. Fórky víceméně vtipné. Na parodii málo "krve", na seriozní detektivku mnoho "hlášek". Od Kopřivy jsem čekala jsem větší "palbu". Tři plus.
Určitě plus za dost přesně popsané prostředí Prahy a pražského okolí (knihu jsem četla s mapou), svižnost a napětí, zajímavou zápletku, žádné velké odbočky, krátké kapitoly, které nás vybízejí číst dál a dál.
Množství více či méně vtipných hlášek a přirovnání se mi už líbilo méně (v Mrtvé šelmě jsem si něco podobného už odbyla, tam to docela šlo), popisy některých „scének“ se mi zdály přehnané a zabarvené do grotesky, což bylo možná občas úsměvné, ale v detektivce se mi taková nadsázka moc nezdá…
Dost brutální a takové chlapácké; to nevytýkám, mně to ale nesedělo.
Připomnělo mi to jednu nedávno čtenou „chaseovku“ – kombinace akce, brutality a typických hlášek.
Některé knihy se člověk nutí dočíst, u některých se nutí nečíst tak rychle, vychutnávat každé slovo. Tohle je ten druhý případ. Rychlopalba je jak vybroušený diamant a záměna jakéhokoliv slova za jiné by vedla jen k horšímu. Jestli jsem byl vůči detektivnímu žánru (u Kopřivy) ze začátku skeptický, hned první stránka mé obavy rozmetala. Pět hvězd hlavně za to, že jsem se každou druhou stránku chechtal jako blázen.
Super! Byla jsem opravdu příjemně překvapená. Napínavá zápletka, hlavní hrdina vyložený sympaťák a poměrně vtipné hlášky (i když mi občas přišlo, že až moc tlačí na pilu).
Docela mě zarazilo, když jsem si až v půlce knihy uvědomila, že vlastně nevím, jak se hlavní postava jmenuje. Je to nezvyklé, ale jen to zdůrazňuje, jak dobře je ta postava napsaná. Jinak o ní totiž víte celkem dost jen na základě toho, jak se chová, a co je vlastně po jménu...
Občas to byla taková akční pohádka o chlápkovi, který zvládne telefonovat a u toho skákat po stolech při hospodské rvačce, ale většinu času se Kopřiva držel v uvěřitelných mezích a i ten konec mi připadal reálný.
Kniha mě rozesmála, donutila mě mračit se na stránky, kroutit hlavou a mumlat "to je debil", ale vzápětí tomu "debilovi" držet všech pět palců. Rozuzlení případu jsem nečekala a celou dobu jsem Kopřivovi skákala na lep u jakékoliv hypotézy.
Ale i když byl ústřední příběh napínavý, asi nejvíc mě stejně bavily ty popisy každodenní policejní práce včetně figurek jako Jakub Arbes, se kterými se musí občas potýkat každý, kdo pracuje s lidmi.
Srážím jednu hvězdičku za to, že snažit se udělat z každé věty hlášku bylo občas trochu na škodu, a také za ty terminátorské sklony hlavního hrdiny. Ale jinak skvělé. Doporučuji.
Kopřiva umí, a zvládne napsat i slušnou českou detektivku. Mělo vtip i spád, bavil jsem se. Za mne tedy říkám že to bylo slušné, více snad psát netřeba anotace knihy postačuje.
V knize zaznělo: uši má úplný blatouchy :) To se vážně používá?...to mi schválně napište kde abych byl v obraze. Tipuju že autor čerpal výrazy v některém online slovníku pro náctileté ehm... Těžko říct, jestli skutečně tak mluví :) Já takhle nemluvil, možná časem se k tomu dopracuji až mne konečně dostihne ta puberta.
Podle mne uši jako lopuchy zní lépe a logičtěji, asi u nich nerostou. :) Jak by jistě zakníkala jedna nechvalně známá veverka českého youtube (temné a děsivé místo) "LOPUCH TO JE PECKA, BLATOUCH JE PRO MALÝ DĚCKA".
A teď vážně, nechápu proč ještě čtete moje plky a nečtete raději Rychlopalbu od Štěpána Kopřivy.
Detektivka není sitcom, každá věta nemusí být vtipná. Až to se k tomuhle poznání autor propracuje, jeho knížky budou super.
Pecka! Myslim, ze je to moje prvni knizka, kdy se autorovi po celou dobu uspesne povedlo zatajit jmeno hlavniho hrdiny. :-) Nemuzu rict, ze jsem si ho uplne oblibila, protoze fakt jde nekdy pres caru, oproti tomu jeho postrehy a hlasky me fakt bavily. Mozna to, co mi trosicku drazdilo, bylo to jeho drsnactvi- pasaz s bitkou v hospode, pri ktery telefonuje, jsem pretrpela. Kdyz se zpetne zamyslim nad knihou, tak me v prubehu zacalo vic zajimat do jakych riskantnich situaci a co vsechno bude ochoten udelat, aby sd dozvedel pravdu (a taky jestli to odnese) nez to, kdo skutecne stoji za zmizenim Bary. Trochu mi bylo lito, ze v zaveru slizli smetanu jini, i kdyz on si to odmakal.
Kvalitně napsaná moderní detektivka skoro "severského typu", naštěstí odehrávající se v Matičce Praze. Pro mne rozhodně milé překvapení. Četl jsem ouškama ve skvělé společnosti Ludvíka Krále.
Kopřiva a detektivka? Rozhodně! Příběh je vtipný, odráží skvěle peklo, které prožívá policajt a pražské prostředí nutí k zasmání (obzvlášt pasáž šestajovice vs. klánovice). drobným nedostatkem je pro mě ovšem nedostatečná motivace postav, resp. slabá zápletka. zločin se vyvíjí suprově, dokud na scénu nepřijdou fotografové. nemůžu si pomoct, ale přestože je toto asi reálně uskutečnitelný příběh (pominu-li přehnanou a nudnou pasáž s naháčem na policejní stanici), v knize bych uvítala i trochu té nereality, kterak český policajt vykydlil turecký syndikát a ne jen bandu dementů. nadprůměr, kterému chybí ždibíček....
I přišel do svého pokoje a hleděl na knihu, jenž před ním ležela neslyšně, a čekala na přečtení. Znala to již z dřívějška. Nebyl prvním ani posledním. Nerozpakoval se. Otevřel jí a jeho smysly ihned uchvátila. Nemohl přestat kvíkat radostí. Zjistil, že líbí se mu to převelice a knihu svírá stále pevněji, až jej pohltila natolik, že si neuvědomoval co dělá. Věděl, že jej všeci odsoudí, stejně jako věděl, že si příště nedá opěr říct. Jediné co zůstalo mu pevně vryto v mysli, neb ostatní bylo zamlžené, a čekalo na rozuzlení, byla slova vyřčená výstižně a rychle: " A převracení stránek křupalo stejně závratnou rychlostí, jako nosy veškerých vagabundů a pitomců, kteří jezdí poršem, nosí rolák a bradu zastřiženou do úhledné špičky, vysedávají u krbu, u nějž kouří frajersky fajfku a s nenuceností a arogancí sobě vlastní si čtou denní tisk."
I propast se začala uzavírat, a on si uvědomil, že on stal se sám obětí. Byl přitlačen ke zdi a tak musel udeřit...
Název knihy dokonale sedí. Jedná se o rychlopalbu skvělých vtipů, porovnání a akce. Kniha neuvěřitelně vtáhne, zejména díky výborným dialogům, příběhu, postavám a krásně popsaného prostředí.
Jedná se o mé první setkání s tímto autorem a pokud i příště napíše něco podobného, mám co číst.
Autora som nepoznal, ale výborne som sa pobavil. Pobavil a oddýchol si. Nemám v obľube detektívky, ale toto ma bavilo, napriek akejsi (výhradne mnou vnímanej) kostrbatosti. Taká výborná svieža česká chandlerovka. Vlastne o slzičku lepšie, humor hlavného hrdinu mi bol bližší.
Hlavní hrdina jakožto policista se na vlastní pěst pustí do pátrání po zmizelé Báře. Její matka je zavřena za ubližování ji, ale po zmizení není tělo nikde nalezeno. Není proto divu, že příbuzní chtějí dojít k úplné pravdě, na kterou se zákon nezmohl.
Výborný příběh z našeho prostředí, místy trochu násilnější, ale udržuje napětí a opravdu mne nadchl. Kromě velkého pátrání zde máme i stříbky ze soukromého života či policejní zásahy našeho policisty.
Poslechnuto jako audiokniha - výborně zvolen interpret, hudební i zvukový doprovod v potřebných místech. Výborně zpracováno.
Rychlopalba Štěpána Kopřivy je moc dobrá kniha. Na každou jeho novou věc se vždycky těším a nenechám si ji ujít. Tohle dílko je ale jiné. Policejní detektivka se vším všudy, jak se píše v doslovu neo-noir. Přesto je podle mě autorův rukopis krásně čitelný. Rychlopalbou bych nenazval jen tuto knihu, přijde mi, že je to vlastně jednoslovné shrnutí stylu, jakým Štěpán Kopřiva píše. Rozjede velkolepě svou hru, svůj svět, a čtenář se jen baví a vlastně se od díla nemůže odtrhnout. Z čeho jsem trošku na rozpacích je závěr, respektive rozuzlení případu. Napadá mě, že u všech jeho knih je to vždy nejdiskutovanější část. Snadno by se řeklo, že ho autor prostě neumí napsat, neví jak dílo dokončit. Ale jak o tom tak přemýšlím, přijde mi, že je to tak schválně. Kniha je plná zvratů, jako všechny jeho knihy, hrdinovi se tam vždycky stane to nejhorší při cestě dějem, jako ve všech jeho knihách a pak se to má celé rozuzlit a najednou je tam po dočtení takové: Cože? Jak to vlastně myslel? Nebo: Jak to teda vlastně bylo? Ale asi to tak prostě má být, mindfuck na závěr. Prostě Štěpáne piš dál Těším se na další kousek, ať už to bude cokoli.
Štítky knihy
Praha policie manipulace (psychologie) české detektivky a krimi zmizení dětí
Autorovy další knížky
| 2009 |  Asfalt |
| 2015 | Rychlopalba |
| 2019 | Křížová palba |
| 2014 |  Aktivní kovy |
| 2010 | Holomráz |
Kopřiva umí psát detektivky. A tohle je příjemná česká detektivka v hlavní roli s jedním typickým klaďákem, uhopsaným řadovým poldou, který je překvapivě inteligentní a proto nevím z jakého důvodu dělá to co dělá.
Autor má přehled co se týká zbraní a postupu vyšetřování policie. V spoustě knih narážím na popisy zbraní a jejich funkce takovým dětským způsobem, že se mi chce z toho plakat, např. u F. Kotlety ale i dalších. Tenhle autor ví aspoň co je samonabíjecí a samočinná zbraň a že závěr musíte pořádně natáhnout, abyste nabili střelu do hlavně. Sem tam hodí i nějaký ten paragraf trestního práva a celkově to na mě dělá velice dobrý dojem. Řekl bych že jako exkurze policejním vyšetřování působí velice věrohodně.
Co se samotného děje týká, zpočátku nabije ostrými, ale příliš brzo je vystřílí a zhruba ve dvou třetinách knihy už mu zbývá jen lopata a holé ruce, kterými se to snaží umlátit. Všechno do sebe nakonec zapadne, ale je to takové až moc holé a jednoduché. No, ale ne vždy se povede vymyslet vypointovaný závěr a není to problém jen průměrných autorů.
Ale rozhodně stojí za přečtení, když člověk má chuť na příjemnou českou detektivku.