Rychlopalba
Štěpán Kopřiva
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/241950/bmid_rychlopalba-241950.jpg
4
750
750
Rychlopalba série
1. díl >
Co byste dělali, kdyby u vás jednoho večera zazvonila policie a sdělila vám, že už několik let ubližujete vlastnímu dítěti, a nevíte o tom? Co byste dělali, kdyby vám psychiatři řekli, že trpíte poruchou osobnosti, a zavřeli vás do blázince? Přesně tohle se totiž stalo Olze Turnečkové... a přestože se tomu její okolí zprvu vzpíralo uvěřit, muselo se s tím nakonec smířit. Ano, Olga zřejmě opravdu týrala vlastní dceru. Jenže pak Olžin bratr objeví stopu, že by všechno mohlo být trochu jinak. Že možná existuje osoba, která využila Olžiny duševní nemoci a celou dobu s ní zákeřně manipulovala. Nedá se přímo říct, že si Olžin bratr najme detektiva. Spíš si tak trochu pronajme policajta. Ten policajt jsem já. A na to, co jsem při odkrývání pravdy musel udělat, nejsem vůbec hrdý.... celý text
Přidat komentář
Trochu váhám s hodnocením, začátek super, pak jsem se začala trochu ztrácet, nakonec to celé smysl dalo, takže myslím, že tři hvězdičky jsou adekvátní.
První dvě věty mě nadchly a vyděsily najednou. Nadchly, protože jsou dokonalé, a vyděsily, protože jsem bála, abych i dál v knize nečekala další podobné skvosty. Ale ony tam byly! A příběh sám byl takový, že ani po dočtení se od něj nějak nemůžu odpoutat. A ono čtení bylo v poklusu, protože odejít od rozečteného prostě nelze. Jak psal aslavey - fakt rychlopalba se vším všudy. :) A ještě bych vyzdvihla doslov Jiřího Pavlovského, to byla už jen třešinka na dortu. Nebo v tomto případě spíš rána přímo na solár. :) No, pro mě je to aspoň na šest až sedm hvězdiček. Z těch možných pěti samozřejmě. :)
on to všechno myslel tak dobře, až to vlastně posral a přitom neposral... teda posral, ale napravil. I když ani tak nenapravil, jako spíš prostě strávil a přežil. Ale jinak to v tom jeho (a vlastně i v našem, protože se moc neliší) světě nejde. Hlavní hrdina je trochu Rambo, ale o dost lidštější se všema chybama i kladama. A v noirovským kabátě, kde není nouze o akci i trochu toho filozofování nad posraným životem je to prostě pecka. Zhltnutý za pár hodin a hrnu si to dál. Fakt rychlopalba se vším všudy.
Kopřiva = autor mnoha tváří. Při čtení této detektivky jsem si vzpoměl na Velínského bezděčného detektiva Otu Finka. Humorná kriminálka z českého prostředí, která se velmi dobře čte. Doufám že přibudou další případy, protože taková krimi mi tady prostě chybí. A proto Štěpáne, neváhej a piš!
Štěpán Kopřiva opět překvapil - čekal jsem akčňárnu se spoustou mrtvol a strhujícím dějem. Místo toho kniha nabízela pomalejší ale o to napínavější, místy temné, místy hodně vtipné čtení z místní Pražské lokality (což mi docela sedlo - spoustu míst jsem si dokázal naprosto přesně představit, protože je znám). V knize bylo spousta dobrých hlášek, které rozhodně nenudily. Už první věty románu stály za to:
Mrtvola ležela v kuchyni. Nebyla to pěkná kuchyně a mrtvola taky nebyla nic moc.
I když má Štěpán Kopřiva za sebou řadu zběsilých akčních románů, jeho debut na poli detektivky je relativně umírněný. Pro mě je každopádně Rychlopalba jednoznačným důkazem, že současná česká tvorba dokáže směle konkurovat té angloamerické, o skandinávské nemluvě. Uvěřitelná zápletka, autentické prostředí, sympatické postavy, to vše profesně skvěle zvládnuté a zábavně vyprávěné. Snad jen na můj vkus chvílemi zbytečně rozvleklé, což je způsobeno tím, že se autor kromě ústřední zápletky zamotává do soukromého života hlavního protagonisty. Oproti tomu hrdinovo mravenčí vyšetřování trefně vystihuje úmornost policejní práce a příběh výrazně zlidšťuje. Nejvíc ovšem oceňuji vybalancování očekávatelného závěru „marnost nad marnost a nic než marnost“, ke kterému se od poloviny schyluje. Jen mi zůstává záhadou motivace bezejmenného pochůzkáře, jehož práce je naplněna byrokratickými nesmysly a lidskou hloupostí, přitom si však dokáže udržet zdání příčetnosti. Rozhodně bohudík za takové jedince.
Štítky knihy
Praha policie manipulace (psychologie) české detektivky a krimi zmizení dětí
Autorovy další knížky
| 2009 |  Asfalt |
| 2015 | Rychlopalba |
| 2019 | Křížová palba |
| 2014 |  Aktivní kovy |
| 2010 | Holomráz |
Musím říci, že se mi tato kniha moc líbila. Je to něco naprosto jiného, než na co jsem od autora zvyklý. Je to nejreálnější pohled do české detektivky. Včetně všech uvedených policejních databází, ETŘ, reálných policejních oddělení...a na tom pan Kopřiva vystavěl detektivní zápletku. Včetně svého typického humoru. Jestli bude nějaké pokračování, moc se na něj těším...