S láskou, Rosie
Cecelia Ahern
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238567/bmid_s-laskou-rosie-238567.jpg
4
1178
1178
„V životě je jen málo věcí jistých, ale jedna podle mě rozhodně – ať uděláš cokoliv, následky si neseš celý život.“ Nejlepší přátelé Rosie a Alex se musí vinou osudu rozloučit na neurčito, aniž by si dokázali navzájem přiznat pravdu o svých citech. Jejich přátelství pokračuje dlouhé roky pouze prostřednictvím e-mailů, dopisů a dlouhých telefonních hovorů, které si vyměňují přes oceán. Žijí své vlastní životy a hledají štěstí a „poklad na konci duhy“. Přijdou na to, že ho mají na dosah ruky už dávno a dostane jejich láska druhou šanci?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2014
,
Motto
Originální název:
Love, Rosie, 2004
více info...
Přidat komentář
Knihu bych zařadila do průměru, je to taková super oddechovka a je velmi zajímavý ten styl, kterým je napsána, ale na druhou stranu se to velmi vleklo a kniha mohla mít klidně o 150 stran méně.
Tuto knihu jsem četl více méně "z hecu", normálně bych po ní asi nesáhl. Dopisová forma příběhu proložená chaty a sms zprávami mně připadala ze začátku trošku zvláštní, avšak dá se rychle zvyknout. Některé věci si člověk sem tam musí domýšlet, ale to je jen ku prospěchu věci. Příběh je rozložen do několika desetiletí, čímž i takovéto velice oddechové čtení občas donutí k zamyšlení nad během života.
Přesto že mě na začátku překvapilo jak je kniha psaná (dopisy, maily, přáníčka,...) vtáhlo mě to do děje a nemohla jsem se odtrhnout. Jen mi občas scházely detaily, které tam nebyli popsány. Filmovou adaptaci miluju a není tomu jinak u knihy (samozřejmě se to musí brát odděleně, obojí je vlastně jiné). Pokud jste romantici rozhodně neváhejte!
S LÁSKOU ROSIE
Film jsem viděla (i více než-li:)) stokrát a po letech plánování jsem se konečně pustila i do knižní předlohy. Už dopředu jsem počítala s tím, že to bude jiné. Film a kniha - obojí je vlastně odlišné, hodně změn (v knize to naši hrdinové měli daleko těžší). Já to beru jako dvě oddělené jednotky - přičemž obě dvě miluji. :-) Knížka je psaná formou dopisů, mailů, chatů... Tento způsob vyprávění osobně úplně nemusím, trošku jsem se toho bála, ale nakonec jsem si zvykla a četlo se to opravdu dobře - téměř samo. Knížka je velice čtivá a děj opravdu odsýpá, jedna stránka za druhou. 448 stran jsem měla přečtených za cca 2 dny, což myslím mluví za vše.:-) I když jde o oddechovou romantiku, která zahřeje u srdce (minimálně na konci, ale k tomu se ještě dostaneme:)), v hodně momentech kniha ukazuje spíš tu smutnou realitu života (smrt blízkého, nefungující manželství či vztah všeobecně...). Dle mého se dotkne každého, protože tím pro mě byla "opravdová" - k čemuž ještě můžu zařadit to, že z tohoto příběhu jde poznat, jak čas rychle utíká... roky plynou... Naše rozhodnutí nás formují, přichází životní momenty lepší, ale i špatné... I tak je kniha protkána nadějí a to se mi moc líbilo. Nese s sebou poselství, že NIKDY NENÍ POZDĚ ZAČÍT - s čímkoli. A samozřejmě nikdy není pozdě na lásku... :-)
Samozřejmě jsem si velice oblíbila hlavní hrdiny (jak jinak :)) - především Alexe. Pro mě úžasný charakter a především velký sympaťák. A ten jeho dopis a vyznání lásky... překrásné. To jsem (stejně i jako konec) četla několikrát... Fakt se k tomu vracím - což se mi u knížek málokdy stane a většinou to nedělám... Takže jak vidíte, opravdu se tento příběh dotkl mého srdce. A celkově jsem ho rozhodně nečetla naposledy. Zařadil se mezi mé srdcovky (stejně jako film) a budu se k němu pravidelně vracet. :-) První vydání knihy se jmenovalo "Kde končí duha" - což byl název svým způsobem vhodnější, jelikož více celý příběh doplňoval a především ho vystihoval. Naši hlavní hrdinové totiž celou knížku hledají ten svůj "poklad na konci duhy". V knize také zazněla věta: "Dvě spřízněné duše si cestu k sobě vždycky najdou." -což je krásná a romantická myšlenka. Kéžby tomu bylo tak... já si ale sama za sebe myslím, že občas to prostě nevyjde.. Lidé se míjí, velkou roli hraje i samotný osud (v tom smyslu, že někdy se ty dvě spřízněné duše nemusí ani setkat... jen třeba kolem sebe můžu projít na ulici:)).
Nádherný a citlivý příběh. Jak jsem psala výš - moje srdcovka. Už teď se těším na moment, až se ke knížce zase vrátím. Uvařím si čaj, dám si něco dobrého, zabalím se do deky a prožiju se svými milovanými hrdiny zase všechny ty desítky let znovu a budu s nimi hledat jejich poklad za duhou:)))....
Více na mém YouTube :-).
Kniha byla vážně nádherná. Ze začátku to byl pro mě trochu šok, že celá kniha bude napsaná jen v dopisech, emailech a textovkách, ale přeci to nebylo až tak špatné. Chyby to sice mělo, podle mě tak v knize chybí popis mnoha důležitých událostí, kterými se měla autorka více zabývat (svatby, pohřby, narození dětí, ...). V těch emailech a dopisech se tyto události zmínily jen v pár větách a dál prostě nic.
Ale jinak jsem si knihu zamilovala. V knize se pořád něco dělo, byla šíleně čtivá a hlavní hrdiny jsem si oblíbila. Bylo také super, že zprávy si neposílali mezi sebou pouze hlavní hrdinové, ale v v knize byli i zprávy mezi Katii a Tobym, Rosii a její sestrou, Alexem a jeho bratrem a dalšími. Za mě prostě skvělá kniha, která stojí za přečtení!!!
Kniha mě vůbec nebavila,přečetla jsem si ji jen díky dobrým recenzím,ale zklamalo mě to. Viděla jsem film a ten mám ráda,ale o knize se do říct nedá. Nevyhovovalo mi to,jak to bylo psané formou emailů a textovek.
Pro mě úžasný dojemný příběh o tom, jak roky míjejí rychleji, než bychom si přáli a pár nevyřčených slov může se životem pěkně zamíchat.
Uznávám, že je knížka psána trochu naivně, ale to je vlastně přesně to, co mám na Ceceliiných knihách tak ráda.
No, přiznejme si, že Cecelia Ahern není žádný Goethe, proto ani její román "v dopisech" nedosahuje zrovna závratných literárních kvalit. Dostane se vám obsahu přímo úměrnému obálce - obyčejný nenáročný ženský román. Docela mě to zklamalo, protože jsem sice očekávala nenáročný ženský román, ale neobyčejný a originální, podobný jako film S láskou, Rosie, u něhož jsem měla pocit, že z něj primární myšlenka září mnohem víc. V knížce mi Rosie a Alex nepřišli jako žádní nepřízní osudu smýkaní tragičtí hrdinové, ale spíš neschopní a neempatičtí lidi, kteří, navzdory tomu, jak často tvrdí, že jsou nejlepší přátelé, si nejsou schopni jednou v životě promluvit upřímně.
No a paralelní linka s Rosiinou dcerou je paralelní až tak, že mi z toho bylo spíš trapně. Asi na tom mělo být ukazano, že kopírujeme vzorce chování našich rodičů, ale fakt fakt nevhodně.
Filmové zpracování jsem viděla už hodně dlouho předtím, než jsem přečetla knihu, takže jsem celou pointu knihy už znala. K jejímu přečtení jsem se ale dostala až nyní. Musím říct, že film a kniha se od sebe dost liší. Zejména v tom, že film se zabývá spíše tou částí Rosiina a Alexova života, kdy byli oba ve věku okolo 18-30 let. Na rozdíl od knihy, která se mi zdála že tuto věkovou kategorii dost odflákla a přelétla. Zrovna toto by mě docela zajímalo. Jak se například Rosie cítila v této době, protože věřím, že to je velice těžké období a to nejen pro ni. Další pokračování příběhu se mi zdálo místy až zbytečně zdlouhavé. Vlastně z toho plyne jedno velké ponaučení. Lidi, mluvte o svých problémech a citech. Nesnažte se to tutlat v sobě, může vám to zkazit zbytek vašeho života. Postavy mi nijak víc nepřirostli k srdci. Ne že by mi byli nesympatické, ale ve srovnání s filmovou verzí, kde mne nadchly mnohem víc, se to s knihou nedá srovnat. Je vidět, že herci odvedli skvělou práci. Slyšela jsem hodně smíšených názorů ohledně formy knihy - dopisy, emaily apod. Za mě je to super originální nápad. U některých pasáží jsem sice litovala, že se blíže nedozvím nic o pocitech postav a spíše byli vylíčeny oklikami prostřednictvím právě těch emailů a zpráv, ale samotný nápad je výborný a musím říct, že se i ke knize dobře hodí. Určitě pro mě budete tato kniha jeden z objevů letošního roku.
Jak si někdo může takhle podělat život jen proto, že nedokáže říct co cítí? Lidi, kašlete na rozum a dělejte to, co vám radí srdce.
Moc pěkná kniha, občas si ráda přečtu pohádku ze současnosti. Občas mi teda přišla trochu utahaná a rozvláčná, ale asi to k tomuto žánru patří. Příběh dvou lidí, kteří se znají od dětství byl podán zajímavou formou dopisů a vůbec mi tento zvolený styl psaní nevadil. Není to první kniha takto psaná, kterou jsem četla, je to aspoň něco jiného. Ale rozhodně to není kniha, na kterou nikdy nezapomenu.
Pro mě byla kniha velkým zklamáním, poté co jsem slyšela tolik chvály o filmu... Samozřejmě jsem si řekla že si prvně raději přečtu knihu a pak kouknu na film... No, nevím jestli jsem neudělala chybu... Uznávám že zpracování přes dopis je originální, ale mě se četlo dost zle.. Knížka byla v podstatě o ničem... Za mě určitě nedoporučuji a doufám že film bude daleko lepší...
Cením zpracování knihy, forma dopisů je opravdu originální a čtenář se do stylu textu brzy dostane. I romantický motiv dvou nejlepších přátel, kteří na sebe celý život čekají, zavání slibnou četbou. Jediný problém je ten, že když člověk dopředu ví, jak to celé dopadne (což přičítám částečně tomu, že jsem bohužel před knihou viděla film, nicméně troufám si říct, že i bez znalosti filmu lze závěr snadno předvídat), může mu román po první polovině připadat zbytečně natahovaný a v některých pasážích i nudný. Možná by nebylo na škodu, kdyby kniha byla podobně jako film zkrácena přibližně o třetinu, aby získala větší gradaci a tempo. Jako letní oddychovka dostačující, ale znovu bych si ji nepřečetla.
Když jsem narazila na stejnojmenný film, utekla jsem z pokoje, abych si přečetla dříve knihu, než daný film uvidím. A udělala jsem dobře!
Kniha je nádherná! Čtivá, citlivá, problematika některých postav i blízká. Snažíte se přijít na to, proč je svět takový, jaký je. S hlavními postavami důvěrně prožíváte jejich trable a přejete si, aby to už dopadlo dobře, protože každý člověk má nárok na štěstí.
Za sebe knihu mohu jen a jen doporučit!
Po dlouhé době jsem viděla film. Kdyby byl stejně hmotný jako kniha, chtěla bych ho vzít do ruky a zahodit. Ne proto, že by byl špatný. Protože ten příběh je propracovaný a umí si hrát se čtenářem. A takhle si hrál se mnou.
Nemůžu jinak než 5 hvězdiček. Tato kniha byla tak super. Nemůžu si pomoci, četla jsem ji skoro jedním dechem, posledních 150 stránek skoro doslova. :D Každopádně moc doporučuji. :)
Knížku jsem četla už několikrát a pořád mě baví. Není to moc náročné čtení, ale je zábavné, vtipné, čtivé a se sympatickými postavami. Líbil se mi námět, děj i konec. Našlo se tam pár hezkých myšlenek a i když některé věci mi tam nedávaly smysl a někdy skřípe to, že je celá kniha vyprávěna v psané formě, nijak to nevadí. Mám docela ráda i film, ačkoliv se od knihy dost liší (ale plusové body za hezkého herce), ale vzhledem k tomu, že jsem ho viděla ještě před knihou, tak mi to moc nevadilo.
Porušila jsem svou zásadu - první jsem se koukla na film. A musím říct, že kdybych to udělala naopak, tak si ho vůbec neužiju. Film je totiž znatelně upravný a o dost zkrácený. A musím říct, že mi to přišlo uvěřitelnější. Ke knize - v názorech propagovaných v tom příběhu se nebudu piplat, líbila se mi forma dopisů, četlo se mi to překvapivě dobře, rychle jsem se vžila do příběhu i postav. Po nějaké době ale děj začal být natahovaný, místy lehce repetivní a milý příběh mě pomalu přestával bavit. Už v polovině jsem si říkala, co se tam ještě bude dít? Takže za tři.
Štítky knihy
zfilmováno romány v dopisech, epistolární romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Vadná |
| 2006 | Kde končí duha |
| 2009 |  Díky za vzpomínky |
| 2009 | Dárek |
| 2020 | Dokonalá |
moc pěkné :)