Sabagiro už ne!
Martin Surovec
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/409090/bmid_sabagiro-uz-ne-CZw-409090.jpg
4
31
31
Flegmatik Šupl a perfekcionista Martin se rozhodnou vyrazit třiadvacetiletou Škodou Forman na velkou výpravu. Směřují do míst, kam jim české velvyslanectví v Moskvě důrazně nedoporučilo jezdit. Aby toho nebylo málo, přiberou do party úplně cizího kluka z internetu, protože se to ve třech lépe táhne (a taky platí). Během cesty vyjde najevo, že ani tři páry rukou nestačí na to, aby odtlačily auto z vyprahlé pustiny, a ani troje oči nevypátrají peněženku ztracenou na území zkorumpovaných policajtů. Dobrodruzi se sice vyhnou válečnému Donbasu, ale přesto je v noci překvapí nedaleká střelba ze samopalu. Jakmile však opustí Rusko, všechno se změní. V Gruzii klukům okamžitě učarují majestátní scenérie Velkého Kavkazu a přivítají je místní lidé s neutuchající touhou nezištně druhým pomoci a náležitě je pohostit. Zdá se, že nebezpečí pominulo… Nebo ne?... celý text
Přidat komentář
Autorův humor i styl vyprávění se mi líbil, v Gruzii ( ve zmíněné Tbilisi i Batumi) jsem sama byla a o to více si mě povídání získalo. Oceňuji odvahu cestovat takové dálky polozpadlým vozem, připomínalo mi to cestování Trabantem Dana Přibáně.
Nicméně často mi to přišla jako honba za projetí co nejvíce zemí, málokde se zastavili (nucené zastávky kvůli autu nepočítám:D). Určitě by se mi líbilo více, kdyby v zemích strávili více času a více by nám památky nebo zajímavosti přiblížili... častokrát stát opravdu jen prosvištěli. Kvůli tomu dávám o hvězdičku méně:)
Ze začátku jsem z této knihy měla obavy, protože se jedná o první cestopis, co jsem kdy přečetla. Ale nakonec se mi líbil! Tato kniha je taková jednohubka. Díky krátkým kapitolám a fotkám jsem ji měla za chvilku přečtenou. A rozhodně to nebyl ztracený čas, naopak. I když tahle kniha měla nějaké mouchy a nebyla dokonalá, užila jsem si ji. Překvapivě jsem se bavila i u scén o opravování auta a tomu bych předtím vůbec nevěřila.
Doufám, že Martin Surovec nebude psaní a cestování věšet na hřebík a my se dočkáme ještě další knihy od něj. Věřím, že tento cestopis si najde spoustu nadšených čtenářů. Za sebe ho doporučuji!
Tato kniha je první cestopis, který jsem kdy přečetla. Moc se mi líbí zpracování jednotlivých zážitků a musím ocenit i doplňující fotografie, člověk si pak zvládne situaci mnohem lépe představit. Taky musím vychválit výběr dopravního prostředku a destinace. Já osobně bych se do těchto zemí někdy ráda podívala a tato kniha pro mě byla takový návod, lákadlo a zároveň i varování před některými kouty určitých zemí. Moc se mi kniha líbila a mohu jedině doporučit!
Cestopisy miluju. Tenhle je navíc od českého autora a pojednává o tak trochu punk cestě starou Škodou Forman. Trochu to připomíná Trabanty Dana Přibáně. Najdete tu všechno: humor, dobrodružství i poznání, že je rozumné promyslet si, s kým se na tu dobrodružnou výpravu vydáte. Možná taky zjistíte, že dobrodružství je snadno dostupné pro každého. Stačí jenom vystoupit z komfortní zóny, sbalit do batohu hromadu odvahy, přibalit trochu štěstí a vydat se na cestu.
Vlastně ani nevím, jestli jsem od knihy měla nějaká očekávání. Byl to můj úplně první cestopis, možná jsem se trochu bála, že bude plný suchých informací a zbytečných pouček. Nebyl. Bylo to jako kdybych seděla s autorem u piva a on mi prostě jen živě líčil všechny zážitky z cest. Za mě příjemné překvapení.
Asi každý, kdo někdy cestoval tak trochu „na punk“, se v tomhle cestopisu najde. Kluci to teda dotáhli trochu do extrému tím, že cestovali starou Škodou Forman, ale zase díky tomu neměli nouzi o spoustu zábavných i vypjatých momentů. Právě tyhle drobné každodenní strasti a slasti cestování se podařily autorovi skvěle zachytit a člověk hned dostane chuť se sbalit a zase někam vyrazit.
Některé příhody, jako třeba uplácení ruských policistů pivem nebo hledání náhradní nápravy na Formana někde uprostřed ničeho, jsou hodně vtipné a myslím, že mi utkví v paměti ještě dlouho po přečtení.
Pokud bych měl něco vytknout, tak je to fakt, že na stylu psaní je občas znát, že je to autorova prvotina. Na druhou stranu to činí celé povídání hodně autentickým.
Pro mne osobně popvé čtený cestopis, vždy jsem se bála. No nyní pokud je většina psána stejným humorem a stylem, tak měním názor. Musím říct, ač nera tak jsem musela číst na etapy. Kniha je napsaná hezkým humorem a když se vcítíte do ogarů a dokážete si představit co prožívali, tak má kniha hned jiný ráz. Kniha se jednoznačně povedla. Chvíly si myslím, že s kluky je ámen a pak mě trkne, kdo by psal knihu? Prober se. A ejhle oni se z toho nějak vylízali. ???? bylo mi ctí ji číst, kdy bude pokračování????? Kdo nečetl cestopis a chce si přečíst doporučuji tento! ????
Knížku jsem přečetla během jednoho večera, přestože mi už padaly oči, tak jsem chtěla vědět, jak to s klukama dopadlo. V některých pasážích mi běhal mráz po zádech, přestože jsem si čtení zpestřila hrníčkem svařáku. Představa, že kousek ode mě se střílí a nevím, co se děje. Nebo že ztratím peněženku X tisíc kilometrů od domova, zvlášť ve chvíli , kdy se ze mě snaží dostat policajti peníze, je pro mě neskutečná. Takže děkuju, že jsem se na chvíli mohla zkusit vžít do této situace.
Obrovské plus pro mě byl styl humoru, kterým se mi Martin trefil do noty :)
Knížka se mi četla moc dobře, takže pokud máte rádi dobrodružství, tak můžu vřele doporučit. Okamžitě vás přepadne touha jet někam na konec světa, kde budete spát na zelených loukách a první, co ráno uvidíte budou kopce a zasněžené hory.
Kluky upřímně obdivuju a přeju štěstí při dalším dobrodružství.
Takže nejdříve bych chtěla moc poděkovat Martinovi za možnost si přečíst takovou super knihu. Je to moje první (a určitě ne poslední) cestopisná kniha a musím říct že se mi moc líbila. Knížka byla hodně čtivá, napínavá, zajímavá a hodně jsem se u ní nasmála. Čtení jsem si hodně užila :-).Líbila se mi místa která navštívili. Na některá z nich bych se chtěla určitě podívat! Taky je obdivuji za to co všechno zvládli (já bych třeba přítomnost těch pavouků asi nepřežila ;-) ). Knihu četla celá moje rodina a všem se líbila :-). Doufám že autor ještě někdy něco napíše, protože tahle kniha byla fakt dobrá. Knihu bych doporučila všem, protože vážně stojí za přečtení ;-)
Velice čtivá kniha. Kluci, kteří se vydali vstříc dobrodružství (resp. blázni, kteří si nedali říct...). Mohu jen doporučit. Knihu přečetla celá rodina.
Jedna se o můj první cestopis ve sbírce. Musím přiznat, že jsem se nejdříve obávala zdlouhavých, popisných pasáží, ale nic takového v knize není.
Autor je mi blízký svým humorem a proto byly momenty, kdy jsem se upřímně zasmála nahlas.
Strastiplná cesta, kterou Martin a kluci podstoupí je fajn čtení, které mi zpříjemnilo volné chvilky na pláži při cestování po Francii. Na rozdíl od kluků jsem se vydala na "bezpečnější" západ, kdežto kluci zvolili země na východ od ČR. Setkali se s různými nepředvídatelnými i předvídatelnými situacemi, ať už na hraničních přechodech nebo průjezdem nebezpečných koutů zemí, kde ani MZV nedoporučuje zastavit, natož přespat. Kluci jsou ale odvážní. Člověk při čtení této knížky přemýšlí, jestli se na konci dočká "happy endu" a kluci se z této výpravy vrátí zdraví a v celku nebo někde musí nechat nějaký orgán, aby se v pořádku dostali za hranice dalšího státu. Knížka je plná zajímavých historek a příhod, z nichž některé jsou vtipné, některé šokující, některé se zdají až neuvěřitelné. Konkrétní historky nebudu rozebírat, nebudu přece prozrazovat děj!
Nakoukli jste někdy do zemí na východ od nás? Pokud ne, tak parta tří přátel vás vezme se Škodou Forman kolem Černého moře. Právě tohle auto jim dokáže pěkně zatopit a otestovat tamní automechaniky. To ale není to jediné, protože v cestě jim stojí i policisté a celníci, kteří vidí v cizincích příležitost si přivydělat.
Všechny zážitky jsou opravdu jedinečné, přiblíží vám dané země z tak trochu jiného úhlu, poukáží na zdejší přírodu, myšlení obyvatel a to vše díky low-cost cestování a spaní pod širým nebem.
V knize se ale samozřejmě projdeme po mnoha památkách. U těch známějších a přelidněných se naši dobrodruzi moc nezastavují, ty jim zrovna nevyhovují, ale ty zapadlejší památky, ty jsou pro průzkum jako dělané. Jde to poznat i na popisu daných míst a jim věnované pozornosti. I přesto bych mnohdy ocenila lepší popis místa a jeho historie nebo proč se rozhodli zrovna pro tuto památku, co je k ní přitáhlo.
Fotografie jsou spíše méně kvalitní, domácího rázu, ale o to důvěrněji vám odhalí tohle putování v celé jeho kráse. Není to žádný cestopis s dokonalými vyretušovanými fotografiemi, ale s obrazovými materiály ukazujícími skutečnou a nepřikrášlenou realitu.
Kniha se četla velmi lehce a díky kratším kapitolám i rychle. Co se mi líbí je, že Martin netlačí na čtenáře zbytečnými fakty, ale sem tam něco o historii řekne, takže to člověka spíše navnadí než unudí. A určitě i díky fotkám se chci min. na jedno místo podívat :).
Takovýmto cestovatelům fandím, ale .. ale opatrnosti není nikdy dost! Ať se objevování míst neznámých dále daří.
Zcela určitě nejlepší cestopis, co jsem kdy četla! :) Kniha je příjemná na čtení i na pohled, upřímná a otevřená, díky čemuž si celý výlet dokážu naprosto živě představit.
Ačkoli jsem procestovala téměř celý svět, cestopisy nečtu. Tady jsem udělala vyjimku a nelituji. Knížka se dobře četla, byla zajímavá i vtipná. Bohužel, mizerná kvalita fotek to dost kazila, ale ne tolik, abych odebrala celou hvězdičku.
Nečekejte dlouhé vyprávění, ostatně kniha má pouhých 136 stran, spíše svižný příběh a rychlý průjezd hned několika zeměmi. Zastavit se, navštívit památky či zajímavá místa, a zase dál. Rozhodně vás zaujme, ať už máte podobný způsob cestování rádi v reálu či na papíře.
Zajímavý cestopis přibližující země, kam se odváží jen málokdo. Čtivý, vtipu tak akorát.
Nesnáším, když se mi dlouhý komentář neuloží. Moje nervy! Tak tedy ještě jednou:
Musím přiznat, že mě východní země nikdy moc nelákaly. Pravděpodobně bych se tam na dovolenou jen tak nevydala, ale člověk nikdy neví, že jo. Tenhle road trip tří kluků byl hrozně fajn. Obdivuju je, jak si se vším dokázali poradit. Já bych zdrhala už při setkání s velkými hnusnými pavouky!
Sáhodlouhé popisy v knize nečekejte, je to prostě takový rychlý průřez několika zeměmi. Někde se zastavit, pak zase popojet. Občas mě trochu rozčilovaly Martinovy odbočky k nepodstatným věcem (tedy pro mě nepodstatným, on to možná vnímal jinak) a jeho domněnkám, na druhou stranu se jedná o cestovatelský deník, takže se s tím asi musí počítat. Taky je škoda, že v knize nejsou kvalitnější fotky.
Celkově se však jedná o svižný, čtivý a zábavný příběh. Nejvíc mě pobavily zkorumpovaní policajti, ale ocenila jsem i závěrečný list Výprava v číslech (počet dnů bez sprchy nebo vany, výpovědi v práci kvůli výpravě,... :-D). Rozhodně doporučuji nejen cestovatelům, ale zkrátka všem, kteří mají rádi dobrodružství :-).
Nejdříve bych chtěla zdůraznit, že jsem komentář nepsala pod tlakem (přestože autor je můj úžasný kamarád, který mi knížku i podepsal). Nepatřím mezi lidi, kteří mají rádi cestopisy, a proto jsem se na knížku nijak zvlášť netěšila, ale teď jsem ráda, že jsem se k ní dostala. Jak mi bylo řečeno, jedná se o trochu jiný cestopis, a to je pravda. Dlouhé popisné pasáže a okecávací památky se tu naštěstí nevyskytují, místo nich je obrovské množství vtipných historek z jednotlivých zemí, u kterých jsem se vyloženě smála, hlavně technickým schopnostem kluků. A co je na knížce nejlepší, je její čtivost. Takže za sebe rozhodně doporučuji.
Sabagiro už ne!
Sabagiro ano! :-)
Velmi sympatický cestopis, ti kluci jsou takoví správní "střelci" ještě nezkušení (autíčko hovoří za vše, ale všechna čest!), ale mají kuráž a nejde jim nefandit, aby ustáli všechny nesnáze se zdravou kůží a s humorem. Jen škoda, že hodně míst fakt prosvištěli, jako by se báli nechat auto vychladnout. Ale kéž se brzy dočkáme dalších jejich příběhů.
Samotné Sabagiro bych si ráda vyzkoušela. I když asi taky jenom jednou :-)