Sám a sám
Richard Evelyn Byrd
Proslulá kniha líčí osobní prožitky polárního badatele, který se úplně sám vydal prozkoumat a zmapovat dosud neznámé oblasti Antarktidy. Admirál Richard E. Byrd přežívá sám polární noc roku 1934 na Předsunuté základně v Antarktidě na 80. stupni 8. minutě jižní šířky. Otrava oxidem uhelnatým ho málem připraví o život, zbaví všech sil a způsobí, že několik zbylých měsíců pobytu bojuje o přežití. 3. vydání. Kromě vyd. na papíře Antik vyšlo 150 výt. na papíře Simili japan.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: 1947 , Rudolf ŠkeříkOriginální název:
Alone, 1938
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha o velkém polárníkovi, dramatická. O tom v jakých podmínkách trávil čas na předsunuté základně svědčí věta z knihy :
"I když jsem nechal konzervy stát celé hodiny u kamínek, musel jsem z nich často dobývat obsah kladivem a dlátem."
Nekonečná tma Rossova šelfového ledovce se zrcadlí v nekonečé tmě oblohy, kterou jen občas protnou záblesky polární záře či nesmělý náznak svítání kdesi daleko na severu. Někde v té pustině zahalené často i padesátistupňovými mrazy je ztracená malá chatka s primitivním vybavením, která je však na několik měsíců jediným útočištěm proslulého badatele admirála Byrda. Ten musí neustále volit mezi třeskutým mrazem, který postupně zevnitř obaluje celou základnu, a otravou plyny z jediného zdroje tepla a světla... A Byrd zjišťuje, že si člověk často uvědomí až na pokraji smrti, co je pro něj vlastně opravdu důležité.
Úžasná kniha, zvláště když ji čte malý kluk (a také jsem to četl v mládí a proto to na mne udělalo tak velký dojem). A ta loď na obálce. Asi to má být loď Endurance z výpravy Shackletona - také nesmírně hrdinský příběh z Antarktidy!
Úžasná kniha. Dnes, když i přímo na jižním pólu, v nitru Antarktidy, stojí velká dokonale vybavená polární stanice, neumíme si už ani představit, co museli zvládnout první lidé, kteří v dost provizorních podmínkách trávili polární noci na ledovém kontinentu, aby mohli sbírat meteorologické údaje a posunuli naše poznání dál... Naprosto skvělý je popis pocitů, které Byrd, osamělý na půl roku tmy na Předsunuté základně, prožíval. Kniha mě tak chytila, že jsem si ji přečetl hned dvakrát za sebou.
Richard Evelyn Byrd
Krásný příběh o tom, co člověk se silnou vůli všecko vydrží a dokáže překonat nehledě na jeho fyzický stav.
Čtivě napsaný biografický cestopis, ale sem tam se to táhlo, spisovatel dobře prokládá myšlenky se záznamy z deníku. I když bylo jasné, že se z toho polárník dostane, tak konec byl napínavý a přečetl jsem ho jedním dechem.
Antarktická atmosféra z knihy jenom číší mohu doporučit dobrodružným čtenářům.
Kniha mě chytla už jenom námětem, vzdáleně jsem si to prožil v době, kdy jsem chodíval sám na zimní toulky po jeskyních v pískovcovém kraji - improvizovaná kamna z plechovky od broskví připojená na komínovou rouru dokáží zvednout teplotu z -10° někam lehce pod nulu, musí se ale co pár minut roztápět, a hlídat, aby falešný tah nehnal kouř zpátky. Ale stačí jen pár minut nepozornosti, kamna rychle dohoří, a přes provizorní přehoz z látky zakrývající vchod se rychle prodere mráz, zprvu příjemný, protože čistší než uniklý kouř, rychle ale úmorný a vyčerpávající.
Zkoušel jsem i lihový primus, výhřevnost nic moc, navíc je určený na krátkodobý používání, pokud hoří déle, ohřeje se líh v zásobníku na bod varu, smrdí to, a je to docela o strach.
Uznávám, že je to podivný koníček, ale kombinace improvizované vytápění a mráz, pokud funguje, skrývá utajené hlubiny uspokojení...
Stoprocentní očistec... Sám v antarktické pustině, ale opravdu v pustině, kde neroste tráva, stromy, nelítají ptáci a nevyskytuje se žádný živý tvor alespoň v okolí. Jen bílá nekonečná pláň. K tomu polární noc, nekonečné ticho a na obloze polární záře. Pár dní určitě skvělé relaxování na přemýšlení a rozjímání. Prostě naprostá harmonie. Ale několik měsíců být sám v těchto podmínkách už kvůli silnému mrazu taková idylka nebude. Každopádně to musí být zážitek na celý život. Richard Evelyn Byrd musel být dobrodruh každým coulem...
Pro mne je román o odpovědnosti,hrdosti a morálce vůči druhým a touze objevovat neprobádané.
Pěkně se to čte,když sedíte ve vyhřátém pokoji.
Člověk si dovede velmi těžko představit, jaké to je být skutečně sám ve světě, kdy je stále někdo v blízkém dosahu. Knížka jde na kost, o to poutavější je právě proto, že se jedná o skutečné zážitky. Obdivuji odvahu těchto praotců a objevitelů, s tehdejším vybavením to muselo být extrémně náročné... Buďme vděčni a plni obdivu k těmto průkopníkům, bez nichž by dnešní vědci neměli na čem stavět...
Také se mi moc líbí překlad originálního názvu "Alone" na české "Sám a sám"... tím zdvojením ta samota působí opravdu tak nějak intezivněji... Prostě skutečně sám...
Richard E. Byrd je jeden z těch nejvýznamějších polárníků. V roce 1934 se rozhodl ze své základny Malá Amerika na Antarktidě vydat dále na jih, až na 80 stupeň jižní šířky, kde vybudoval Předsunutou základnu. Původně tam chtěl zůstat společně se dvěma dalšími polárníky, ale pro ekonomickou náročnost přesunu zásob takhle daleko na jih, nakonec zůstal na základně sám. Cílem bylo strávit zde polární noc a zaznamenávat meteorologické údaje. Nedokonalé spalování v kamnech však způsobilo, že se z pobyto stal boj o přežití. Byrd byl taky jeden z prvních, kteří na Antarktidě použili pro přesuny terénních traktorů.
Jedná se o velmi čtivě napsanou, hodně osobní knihu. Myslím, že by se podle ní mohla napsat zajímavá divadelní hra pro jednoho herce o boji sám se sebou atd.
Trochu nerozumím zamrzlé lodi na obálce, jestli se jednalo o komunistickou PR, přecejenom plavby kolem Antarktidy zní zajímavěji, než příběh o tom, jak někdo sedí někde na základně. Nebo jestli se jenom jednalo o chybu nakladatele, který knihu prostě nečetl, tak tam šoupl něco na téma Antarktidy.
Pútavé, atraktívne a lákavé rozprávanie o začiatkoch mapovania Antarktídy, od kterého sa nedalo odtrhnúť. Okrem opisu vlastných pocitov a poznávania samého seba, obsahuje i charakteristiku vedeckých meraní a postupov v ideálnej miere - bez zbytečných zložitostí, ale so zachovaním si vedeckého jazyka.
Byť sám v chatke uprostred Antarktídy v období polárnej noci, odpútať sa od spoločnosti a mať čas iba na seba a svoje myšlienky, pozorovať polárnu žiaru a na čas zabudnúť na všetky starosti bežného sveta, to znie celkom dobre.
Ale ak mrazy pod -50°C spôsobujú, že petrolej tuhne, pohár vody sa obalí ľadovou vrstvou skôr ako z neho dopijete , koža sa odliepa pri každom dotyku s kovovým predmetom, večeru si musíte začať pripravovať už ráno, aby sa stihla rozmraziť, je po idylke.
A ak je vašim jediným zdrojom tepla piecka, ktorá vás ale sústavne otravuje oxidom uhoľnatým a nakoniec vás v krutých antarktických podmienkach úplne odrovná, je to celkom nepríjemné. Richard E. Byrd o tom má čo povedať.
Štítky knihy
Antarktida boj o přežití dobrodružství podle skutečných událostí polární badatelé polární expedice
Autorovy další knížky
| 1966 |  Sám a sám |
| 1931 | S Byrdem na Jižní točnu |
Někdy člověk vyhrabe ve starých knihách z knihovny úplný skvost. Knížka o boji o přežití a obrovské vůli člověka, který se odmítl vzdát. Už napořád jedna z mých nejoblíbenějších.