Samorostka
Marcela Mlynářová
Oblíbená autorka řady knížek (Důchodkyně nestřílejte, Z lodiček do holin aj.) přichází s dalším titulem, který přivítají především ženy ve zralém věku. Líčí své pojetí života, který prožívá naplno s obdivuhodným humorem a vitalitou, nenechává se deptat vnějšími okolnostmi, miluje cestování, přírodu a samozřejmě i svou rodinu, což jí ovšem nebrání v tom, aby si vždycky našla čas na své záliby, o nichž v knížce píše.... celý text
Přidat komentář
Dočetla jsem zhruba do 1/3, stále skoro stejné, celkem nezáživný a stále se opakující popis zážitků, od knížky jsem čekala něco jiného, autorc zkusím dít ještě šanci a sáhnu po jiném jejím díle.
takový cestovní deníček, a jelikož já hodně cestuji, nepotřebuji si číst zážitky někoho jiného, ale stačí mi mé vlastní.
Opravdu velká nuda. Čekala jsem záživná témata, příhody a místa. ČR je krásná země, žádný pochyb, ale v tomto podání to nemělo žádnou šťávu. Bylo to nudné a nicneříkající. Knihu jsem četla snad půl roku, než jsem ji dočetla. Nemělo to konce..
Cestování po Čechách , hodování v restauracích a humorné setkání s rodinou , nicméně první knížky byly výrazně humornejsi , teď je to na jedno brdo ale i tak si autorku rada přečtu .
První knihy od paní Mlynářové se mi líbily, byly humorné. Následující knihy jsou hodně o cestování, což mi nevadí, ale už se mi tak dobře nečtou. Některá kapitola pobaví, u některé druhý den už nevím, o čem byla. Vždycky si říkám, tak toto byla poslední její kniha. A pak mi to nedá, vezmu novou do ruky, že ji dám ještě šanci, co kdyby... a ona to byla opět šance promarněná :)
Příjemné překvapení ,zvolila jsem si ji pro klidné čtení a splnilo...I jsem se u ní nasmála...
Za mne spokojenost, cestování po naší zemi se mi líbí, a tak je to pro mne inspirace pro další cesty.....
Nebyl to můj šálek kávy. Souhlasím s názorem, že spíš deník či cestopis. Popisy míst, co kde jedla,... Postrádám děj. Musím říct, že mě kniha nudila.
Souhlasím s některými níže uvedenými názory, že se jedná spíše o cestovní deník autorky. Nicméně pokud popisuje místa kde člověk byl a zná je, rád si je připomene a zavzpomíná. Jako cestopis dobrý. Autorčiny starší knihy byly lepší, měly děj, nechyběl jim humor.
Moje první kniha od autorky a musím říct, že mě dost zklamala. Sloh na úrovni střední školy, nuda, šeď. Snad jen, že popisovaná místa mám také ráda a v hlavě jsem si u většiny příběhu dokázala přehrát realitu - bez toho bych snad ani ty dvě hvězdičky nedala, jak nudné mi to popisování běhu dní přišlo. Takže zklamání.
Je to takový cestovní průvodce. Vlevo zabzuká tohle, tři kroky sem a je tu tohle, vidím tamto atd. Obdobná "díla" jsme psali na střední škole jako naivní sloh, popis cesty. Zde vkládány rozvinuté věty, které se mi znechutili už asi na páté stránce. Takže jsem se zadívala na nějaké odstavce po několika (20) stránkách, pořád stejné. Nuda a také i odpor ke stylu a větné skladbě. Nad čím přemýšlím je, jak si důchodkyně může finančně dovolit stále někam po tuzemsku i zahraničí cestovat? Mít byt, auto, chalupu.... Nechápu. Aspoň si neztěžovala na těžký život důchodců - za to a za českého autora na trhu však pouze jediná *. V podstatě nadržuji, v duchu to cítím jako odpad. Omlouvám se příznivcům této knihy.
Deníčkový cestopis, ve kterém se kromě hodně stručných popisů místních pamětihodností v ČR a blízkém okolí dozvíme, co kde autorka jedla a jak se vysprchovala. Sem tam humorná příhoda o hlídaní prapotomků, kocoura atp. Pochvala za pozitivní životní filosofii urvi co můžeš. Asi dobré pro ženy, které rády cestují a mohou si porovnat vlastní zážitky ze stejných míst.
Knihy této autorky mám prostě ráda a nic se nezměnilo ani po přečtení poslední vydané knihy. Super :-)
Ráda si při autorčiných výletech připomenu místa, která jsem také navštívila. Obdivuji, že si všechno může tak podrobně pamatovat, kudy jela, kde odbočila, co kde v jaké hospůdce jedla... Nicméně už se z jejích knížek trošičku vytrácí humor. Ale tím autorku nezatracuji a určitě zase někdy po nějaké novince sáhnu :-)
Mám moc ráda cestování, takže jsem knihu přečetla celkově asi za týden....zajímavé typy na výlety a taky vychytávky na cestách jsou mi užitečnými radami.... ale jinak v podstatě žádný děj....což mě trošku mrzí
Kniha mi hodně připomínala slohové práce na základní škole. Popis míst byl, ale přesný a hodně mi to naše cestování a zážitky.
Tentokrát musím souhlasit s komentářem od mariva. Ráda si čtu o toulkách paní Marcely a její Karkulky (auto), ale tentokrát mě též její cesty nepřipadaly tak vtipně popsané, jako v předešlých knihách. Také ráda cestuji po krásách české země, ale nepamatuji si ,kde jsem co jedla a podrobný popis cesty. Ale i tak ji fandím v tom ,že si užívá pro ni nejkrásnější třetinu života. Protože ani já nejsem babička na plný úvazek a užívám si svojí třetinu plnými doušky.
Autorka bývala vtipná,měla dobré postřehy,ráda jsem ji četla.Ale její poslední knihy jsou jen nudná popisování jejích cest.Nejnovější knihu jsem si půjčila v knihovně v naději,že se zase objeví její humor.Bohužel!Ztráta času,nedonutila jsem se dočíst.
Autorovy další knížky
2010 | Důchodkyně nestřílejte |
2011 | Z lodiček do holin |
1999 | Chalupářka |
2012 | Kdo nehřeší, nežije |
2006 | Dcera na zabití |
Tato paní se téměř vůbec nevyskytuje doma, stále je na cestách a píše o tom podrobný deníček. Tak podrobný, že to ostatní už docela nudí. Některá místa znám, tak jsem si je tu připomněla, ale přiznám se, že dost často jsem přeskakovala, protože jinak se to nedalo, když děj to nemělo téměř žádný.
A stejně jako jsem tu už četla, nelze se nezamýšlet nad tím, jak může jako důchodkyně, která navíc žije sama, toto pokrýt po finanční stránce. Drahé ubytování, jídlo, cestování autem, zájezdy i do zahraničí, do toho ještě vlastní chalupu, rekonstruuje byt... Nezávidím jí, člověk může mít hezký život a spoustu zážitků, i když nemění každou chvíli místo svého pobytu, ale tohle působí v dnešní době skoro jako sci-fi.
Jedinou hvězdičku dávám za místy dobrý humor a také, že se tam v jedné kapitole vyskytoval černý kocour.