Samotářky
Barbora Šťastná
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/490581/bmid_samotarky-VPD-490581.png
4
439
439
Minulost naší rodiny nás ovlivňuje, i když ji neznáme Ludmila, Amálie, Věra. Tři ženy, které kromě samotářství spojuje i rodinné tajemství, z něhož zná každá jenom střípek. Nejmladší Věra se snaží hádanku rozluštit: Proč její babička Ludmila nikdy nevychází z bytu? Proč se její matka Amálie schovává v rozpadlé usedlosti? A kdo je vlastně stará Škrlandová – přízrak, nebo skutečná osoba? Hledání odpovědí vede až k jednomu dávnému létu, kdy se spustil řetězec událostí, který se dosud nezastavil. Samotářky jsou už pátou knihou spisovatelky Barbory Šťastné, kterou čtenářky a čtenáři znají jako autorku románů Hezčí svět a Láska pro samouky.... celý text
Přidat komentář
Všechny hrdinky byly na můj vkus až moc labilní, v podstatě se nechaly semlet životem. Ale četlo se to dobře, skvěle napsané.
Po delší době jsou Samotářky milým a příjemným knižním překvapením. Moc se mi líbil tento čtivý román české autorky a jeho čtení jsem si doslova užívala. Příběh tří žen Ludmily, Amálie a Věry je zahalen rodinným tajemstvím. Všechny tři jsou samotářky a docela podivínky a až Věrka se snaží přijít na kloub rodinné historii.
Samotářky je skvěle napsaný příběh, který velmi ráda všem doporučím !!!
...novinka od Barbory Štastné Samotářky. Ty bláho, mě to strašně semlelo, rozcupovalo na kusy, zasáhlo až do srdce. Osudy tří žen - Ludmily, Amálie a Věry - se postupně rozplétají od minulosti až po současnost. V knize najdeme několik časových rovin, od 50. let minulého století až do současnosti. Seznamujeme se kromě hlavních postav i s vedlejšími, které jsou ale pro příběh neméně důležité, dokonce bych řekla i stěžejní. Moc se mi líbilo to, že ač jsem si třeba zezačátku říkala, jak je mi nějaká postava sympatická či naopak, bylo mi to po pár stranách vyvráceno a naopak. Snad žádná postava ze Samotářek proto pro mě nebyla "černobílá", až na pár výjimek jsem měla vlastně pro všechny pochopení. V ty dny, kdy jsem knihu četla, jsem na ni pořád musela myslet a i teď to ve mně doznívá, zdá se mi o tom a dopis od Tondy pro Matyldu, ten mě bude bolet ještě hodně dlouho... Myslím, že naposled mě takhle dostal na kolena Žert od Kundery...
Tato kniha má ode mě jednoznačné doporučení, i když lehké čtení to není, a je to rozhodně jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla. Tleskám a děkuju!
Příběh zajímavý, ale mě kniha nějak nesedla. Nemohla jsem se pořádně začíst, a když se zdálo, že děj nabírá spád a konečně se začtu, tak skončila kapitola a najednou jsem se ocitla zase v úplně jiném období. Vzhledem k velmi vysokému hodnocení (97%, 19 hodnotících) jsem asi očekávala víc.
Kniha je velice dobře napsaná. Prolínají se tu dvě dějové linie. Moc se mi líbí, že postavy nejsou černobílé. Byla to jedna z těch knih, která mě tak vtáhla do děje, že jsem se nej těžko vracela do reality. A naví jsem si uvědomila, že samotářka rozhodně nejsem a bez přátel bych chřadla.
Příběh, který se vám dostane pod kůži. Napsaný civilně bez zbytečných "kudrlinek". Barbora vytvořila vlastní styl vyprávění, který vás vtáhne ihned do děje, udrží v napětí. Naše minulost - padesátá léta - je nekonečnou studnou lidských osudů .... Výborné, přečetla jsem knihu za dva večery , s hrdinkami jsem soucítila a tak se do jejich osudu vžila, že jsem se těžko s nimi i knihou, loučila. Barbora Šťastná touto knihou vstoupila do první ligy českých spisovatelek.
Právě jsem dočetla. Bylo to parádní. Po dlouhé době knížka, s kterou když skončíte, nechcete hned otevírat jinou - potřebujete v sobě příběh nechat doznít. To přirovnání níže k Aleně Mornštajnové a Karin Lednické sedí. Zaslouženě maximální počet bodů!
Těšila jsem se a nejsem ani trochu zklamaná! Miluju generační příběhy! Povedené!
Silný příběh tří generací žen od padesátých let minulého století do nynější doby. Určitě stojí za přečtení, ale je to těžší námět k zamyšlení.
"Když se z života vytratí radost, člověka to změní i navenek."
Od autorky jsem v minulosti nějaké knihy již četla, ale tato mě od ní dostala zatím rozhodně nejvíc! Velmi milé překvapení a hodně zajímavá sonda do osudů tří generací.
Život bohužel přináší doby radostné, ale i velmi těžké. S problémy se vyrovnává každý jinak, čímž dochází ke střetům mezi generacemi ale i jednotlivci. Je to kniha k zamyšlení, žádná oddechovka
Všechny předchozí knihy Barbory Šťastné se mi líbily, bylo to pro mě čtení pro ženy v tom nejlepším smyslu slova. Samotářky jsem ale vyhlížela zvlášť nedočkavě, protože v autorčině tvorbě představovaly po většinou humoristických románech (kromě posledního Hezčího světa) novinku: slibovaly spletitý rodinný příběh sahající až do 50. let minulého století. Dostala jsem přesně to, co jsem očekávala, jsem fakt nadšená a autorka se pro mě touto knihou postavila na stupínek vedle Aleny Mornštajnové a Karin Lednické. Vyprávění je klasické, bez experimentů, ale právě v tom pro mě tkví obrovská síla, ukazuje se totiž, že zdaleka ne všichni dokážou takhle psát, rozhodně to není samozřejmost (viz třeba nedávno čtená Hájovna). Asi se najde i někdo, komu hlavní ženské postavy nebudou až tak sympatické, možná bude vadit jejich jakási pasivnost, nečinnost, málomluvnost, neprůbojnost, zahloubanost, ale mně jsou blízké hodně.
Celkově skutečně vřele doporučuju, tahle knížka si určitě zaslouží velkou pozornost!
Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐
Super příběh několika generací. Příběh byl pravdivě a upřímně vyveden v celé své opravdovosti. Kniha se mi moc líbila! Doporučuji přečíst!
Štítky knihy
Československo 50. léta 20. století psychologické příběhy osudy žen ságy rodinná tajemství oběti komunismu kolektivizace zemědělství české romány
Autorovy další knížky
| 2022 |  Samotářky |
| 2013 |  Šťastná kniha |
| 2019 | Láska pro samouky |
| 2020 | Hezčí svět |
| 2017 | Dobrá tak akorát |
Příběh toho nabízí hodně k přemýšlení. Často se říká, že kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale není to vždy pravda.
Vyzdvihla bych také nádherné popisy přírody.
Za mě je to jedna z nejlepších knih, co jsem v poslední době četla.