Pekelná krev
James Rollins (p) , Rebecca Cantrell
Sangvinisté série
< 3. díl
Vše se rozhodne v branách pekla. Trilogie o Sangvinistech končí, ale opět spojuje vědu, mytologii a náboženství do atraktivního a čtivého celku. Erin Grangerová pokračuje v hledání Luciferových pout aby se zbývajícími členy Trojice mohli vyrobit magický Kalich, který ho navrátí do věčné temnoty. Avšak proti ní stojí démon Legie a armáda obzvláště smrtících nemrtvých. Opět se rozhoří boj odehrávající se na různých místech světa – ve Vatikánu, Benátkách, Egyptě, Praze, Pyrenejích a Nepálu, a do hry vstupují kromě Alžběty Báthoryové a Tommyho i nové síly.... celý text
Přidat komentář
Kniha je úžasná jako předchozí dvě. Akce, napětí, vzrůšo celým coulem. Nemohu si stěžovat. Sice mi chvíli trvalo, že jsem se začetla, ale za to mohlo chování jednoho z hlavních hrdinů, ale později se to zlepšilo, když jsem začínala všemu rozumět. A další postavu jsem si oblíbila. Nedá se hodnotit než plným počtem :)
Závěrečná fáze trilogie se sangvinisty a strigoi. Člověk už ani neví kdo je kdo. Bojuje se na každé stránce. Každá stránka je velice zajímavá a těšíte se na další. Opět velice dobře vymyšleno. I když, toho rychlouzdravovani a nesmrtelnosti už bylo trochu moc. Těch náhod a velikého štěstí, s kterým se skupina potýká je taky až moc. Ale v pohodě. Jak vždycky píšu. Je to taková pohádka pro dospělý, no a autora je potřeba brát s rezervou.
Za mě opět skvěle. No a finále...to je obrmonstrozni a napínavý až běda.
Z černé na bílou? Jako, proč ne.
Super.
Tato série mne neuchvátila, jako ostatní autorovy knihy,Sigma force je daleko poutavější a napínavější.Taková oddechovka.
Teď jsem to dočetla a musím honem psát, dokud je ve mně ten úžasný pocit. Sice mi to chvíli trvalo, ale ne kvůli knize samotné, ale spíše kvůli jiným povinnostem. Pro mě to bylo super čtení, i když občas někde pomalejší. Moc se mi líbilo, že autor zabrousil do našich vod a zaměřil se na Prahu za dob Rudolfa II. Jako zastánkyni spíše šťastného průběhu příběhu, mě mrzela ztráta mnoha kladných hrdinů (upíři pro mě nejsou záporáci), ale co se dá dělat. Hlavně si myslím, že nápad upírů sloužících církvi, byl bezva tahem. Rozpolcenost Rhuna-kněze v oblasti víry i citů ukazuje, že ne vše je černé a bílé, a že i v dobrém je něco zlého a ve zlém něco dobrého.
Kdo to ještě nečetl, tak zde, prosím, skončete se čtením. Nechtěla bych vám vzít chuť do čtení tím, že bych vám prozradila konec.
Konec knihy byl přesně podle mého gusta. Rhunovo nalezení pravdy, že i ti, kterým celý život věříme, se na nás mohou dopustit neodpustitelných lží, které dopadnou nejen na nás, a které nám vezmou mnoho drahocenného času. Konec zla, kterému nebylo dopřáno poznání dobrého a správného, a tím mu byla odepřena i možnost volby. Zázračné uzdravení chlapce, který onemocněl dříve, než stačil poznat svět, a který svou povahou dokázal probudit hluboko ukryté dobro v domněle ztracené duši či šťastný konec upířího a lidského páru. Přesně takové knihy mám ráda, protože si myslím, že na světě je mnoho špatného (ale i dobrého), a že ne na každého čeká happy ending, proto jsem ráda, že mohu utéct k takto šťastným koncům.
Ač mě drtivá většina knih od Rollinse vždy nadchla u třetího dílu už to nebylo tak jasné. Jak píše bukiet, tak i já bych trilogii zkrátila a rovněž souhlasím s tím, že upíři v třetím dílu trochu vyčpěli. Na mě je to už moc fantasy, ale na odreagování - proč ne.
Trilogie dočtena a jediné, co bych Sangvinistům vyčetl je právě to, že to je trilogie. Na můj vkus zbytečně roztahaný děj, kterému by více slušela větší semknutost a gradace. Také hrdinové zrovna neoplývali kdovíjakým charismatem. Ale oceňuji nový pohled na boj dobra se zem, na Lucifera a koneckonců i na upíry, i když právě tento motiv postupně v ději značně zplaněl.
Z celé trilogie se mi kniha četla nejlépe. Částečně asi proto, že jsem se s postavami zžil, částečně proto, že příběh neustále utíká a nezastaví se. Události pak hlavní postavy na chvíli odvedou dokonce i do Prahy. Díky této části jsem si však uvědomil, že autoři jen minimálně provádí interakci s okolním prostředím, což mi přijde jako hlavní negativum celé série. Je to jako když sledujete akční film, kde dochází mezi hlavním hrdinou a jeho nepřáteli uprostřed města k půlhodinovému boji, a za celou tu dobu se neobjeví jediný policista, který by do toho zasáhl. Závěrečné střetnutí „dobra se zlem“ pak pro mě přineslo i nějaké to překvapení.
Závěr "sangvinistické" série pokračuje v tempu nastaveném předchozími díly. Akce střídá akci, času je stále méně a komplikací stále více. Je pravdou, že to co přečkají hlavní (lidští) hrdinové s výsledkem více či méně poškozené tělesné schránky je někdy malinko za hranou ale to k tomuto příběhu tak nějak patří a neruší to. Celkově super kniha jakož i celá série.
Podle mě je to zbytečný díl série. Předchozí román mohl vše pěkně zakončit, ale tohle mi přišlo už hodně natahované. Mám Rollinse rád, je to příjemná odpočinková četba, ale přiznám se, že k téhle trilogii se už nikdy nevrátím. Počkám si na další Sigmu nebo jiný samostatný román, který si napíše Rollins sám.
Jak mám Rollinse ráda, tak tuhle sangvinistickou trilogii jsem si příliš neoblíbila. Vyloženě špatné to ale není...
O stupeň lepší, než druhý díl u kterého jsem měla pocit, jako když pejsek a kočička vařili dort.
Postavy zde vstávají z mrtvých častěji než bratři Winchesterovi ze Supernatural. Mají zvrácenější choutky, než hrdinové Františka Kotlety. (Už jste se někdy udělali při vzpomínce jak někomu pomazáváte čerstvě useknutý pahýl ruky svou krví?) Občas jsou duševně (i neduševně) rozervaní jako hrdinové ze seriálu Esmeralda. (Naštěstí Erin ubrala na svých citových výlevech) Konec je tak přeslazený, že vám trnou zuby. Tenhle žánr musí být maximálně vypilovaný a promyšlený, nebo se nebrat moc vážně a používat humor a ironii. Krev bohužel nemá ani jedno. Proto mi bylo trapně za autory, že tohle napsali a za mě, že jsem to přečetla.
Dočetli jste až sem a říkáte si, proč ta husa dala 3*, když tady celou dobu tu knížku tak shazuje? No proč: já jsem se totiž královsky bavila. Pamatujete si béčkový akční filmy z 90. let? Tak jsem se bavila přesně tak, jako bych sledovala např. Univerzálního vojáka. Prostě je to tak blbý, až je to dobrý ;).
Jamesi s tou bábou už prosím nic nepiš.
Paráda, není co dodat. U konce jsem skoro očima vyrýval písmena z knihy. Trilogie vás zrelaxuje skoro až tak, že by jste chtěli potkat sangvinistu. Rhun - rytíř Kristův. Erin - vědma. Jordan - válečník. Svatá trojice a hrrr na satana!
Treti dil, nestracel na ctivosti.. Velmi dobre se mi cetly i dva predesle. James rollins opet ukazal, ze umi zaujmout ctenare. Velmi dobre zakonceni trilogie s koncem? ze bychom se dockaly i pokracovani? Ja jsem pro...
Štítky knihy
upíři Ježíš Kristus Alžběta Báthory, hraběnka, 1560–1614 andělé Vatikán prokletí Bible krev evangelia dobrodružné romány
Tato trilogie se mi moc líbila, poutavé, čtivé, napínavé.