Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci
Yuval Noah Harari
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398724/bmid_sapiens-od-zvirete-k-bozskemu-jedin-GMz-398724.png
4
1255
1255
Sapiens – Od zvířete k božskému jedinci sleduje z dlouhodobé perspektivy revoluční zvraty na cestě lidského rodu od vzniku Homo sapiens až po současnost. Dramatický je příběh bezvýznamného lidoopa, který před dvěma miliony let někde v koutě Afriky získal vědomí, vyvraždil své přírodní bratrance a ovládl celou planetu. Základní životní parametry člověka jsou určeny biologicky, ale poskytují úžasný prostor. Ne biologie, ale kultura (kolektivní víra) je klíčem k pochopení dramatického rozvoje lidstva. Jen ona umožňuje spolupráci velkého počtu lidí, kteří se navzájem neznají. Po první, kognitivní revoluci před 70 000 lety následovaly další překvapivé zlomy v dějinách – objev zemědělství, peněz, společenské mytologie, imperiální společnosti, kapitalistického úvěru a víry v budoucnost, objev vědy, techniky i genetického inženýrství. Zdá se, že dějiny mají směr – vždyť obchod a kapitalismus, věda a technika, planetární komunikace i geopolitické vědomí spojily svět do globální vesnice.... celý text
Literatura naučná Filozofie Historie
Vydáno: 2018 , LedaOriginální název:
Sapiens: A Brief History of Humankind, 2011
více info...
Přidat komentář
Odkiaľ sme, kam kráčame a smerujeme. Vyznie to ako otrepaná fráza. V tomto prípade je putovanie od bezvýznamného živočícha až po zánik homo sapiens podané originálnym spôsobom. Či je to niečo nové? Možno nie, ale autor otvára dvere a pohľad na takmer známe črty ľudstva svojsky a unikátne. Od spoločenských konštrukcií, teda predstavovanej skutočnosti až po náboženské otázky kultu mnohosvätcov. Bol agrárny vzostup najväčší omyl, či postupujúce tlupy Sapiens boli najdôležitejšou a najničivejšou silou alebo sme mali ostať lovci a zberači? Predstava globálneho poriadku nám začína byť vlastná a nie cudzia, peniaze svet zjednocujú a vojna sa oproti mieru javí ako nevýhodná. Na povrch sa vyplavujú otázky, čo je pre nás dobré a či náboženstvá boli a sú určujúcim prvkom v kontraste s potrebami nášho druhu po priemyselnej revolúcii. Je naše šťastie „šťastím“?
K jednotlivým pasážam sa dá vracať a možno si ju prečítate po častiach aj dvakrát. Dá sa povedať, s trochou nadhľadu, že myšlienky v knihe sú nadčasové. Možno nie pre každého je to smer, ktorý ho poznamená, ale určite zmení váš názor a pohľad na súčasný svet okolo nás.
Velmi podnětné a přemýšlivé čtení, žádná oddychovka :-)!
Ne úplně se všemi výklady se dá sice souhlasit, některá vysvětlení či závěry jsou příliš zobecněné či tendenční, ale to je vzhledem k celkovému dílu marginální.
Kniha přináší mnoho základních pravd, poznání a vyhodnocení, mnohé pasáže lze číst znovu a znovu a ke knize se vracet, což bude i můj případ. Řadím na svoji VIP poličku!
Příběh vyprávějící o homo sapiens (sapiens) doplněný množstvím zamyšlení a teorií, nikoli dějiny, i když si tak dle úvodních odstavců autor knihu představuje. Je to spíše povídání o tom, jak schopnost mluvit a následně spolupracovat ve větších skupinách (kognitivní revoluce) proměnila člověka ve tvora nekonečně chrlícího sociálně kulturní konstrukty od mýtů a náboženství přes peníze po impéria. Ano, objevují se i kapitoly zaměřené na zemědělskou revoluci (slovy autora jak nás obilniny zotročily), vědu nebo zámořské objevy (imperialismus), stejně se to ale vždy vrátí ke společnosti a jejímu vnímání...
Na jednu stranu si člověk říká, že by bylo skvělé poslouchat takto barvité vyprávění o pravěku a středověku i ve středoškolských hodinách dějepisu. Toto docela striktně chronologicky předložené vyprávění první poloviny knihy by bylo zajímavou kostrou pro vyučování, ze které by se mohl dobrý učitel odpíchnout. Navíc ji doplňují některé zajímavé detaily, např. o schopnosti člověka vyvraždit velké tvory několika kontinentů, a totálně tak proměnit druhová složení*, o různorodých národnostech římských císařů, nebo o tom, že doba kamenná byla vlastně dřevěná, jen dřevo se logicky nezachovalo... Aneb co vám učitelé ve škole neřekli...
Na druhou stranu si ale prostě nejde nevšimnout, že s postupujícími roky si autor vybírá příklady, které se mu hodí a dějinné události pro zdůraznění svých argumentů velmi zjednodušuje, např. třicetiletá válka a její ne/zaměření jen na náboženství. Sem tam si i protiřečí – různé používání individualismu, zmínky o ne/štěstí a moudrosti dávných lovců a sběračů... Postupně přibývá různé přeskakování a vracení se, opakování a velké množství příkladů hojně srovnávajících historii a současnost v mírně moralizujícím tónu. Člověk pak jen někdy kroutí hlavou nad argumentačními klamy**. Závěr o štěstí a nesmrtelnosti už je pak prakticky čirým názorovým textem autora, kde je snaha o vysvětlení "historie lidstva" úplně v pozadí. A to už opravdu o dějiny nejde...
* CITACE 1: Dnes se odhaduje, že Severní Amerika přišla během krátké doby o 34 ze 47 rodů velkých savců a Jižní Amerika jich ztratila 50 z původních 60. Zmizely šavlozubé kočky, které tu nerušeně lovily po 30 milionů let, a stejný osud potkal i gigantické pozemní lenochody, původní americké koně, velbloudy, velké hlodavce i mamuty. (...) Paleontologové a zooarcheologové, kteří hledají a studují zvířecí ostatky, už celá desetiletí prohledávají americké pláně i pohoří a hledají zkamenělé kosti pravěkých velbloudů, fosilizované exkrementy ohromných pozemních lenochodů a podobné poklady. Každý nález pečlivě zabalí a pošlou do laboratoře, kde pak vědci každou kůstku a každý koprolit (zkamenělý exkrement) pečlivě studují, zkoumají a docházejí ke stále stejnému závěru, a sice, že nejčerstvější výkaly a nejmladší kosti pocházejí z doby, kdy Ameriku zaplavili lidé, tedy z doby 12 000 až 9 000 př. n. l. Jen na karibských ostrovech, zejména na Kubě a Hispaniole, se našly výměšky pozemních lenochodů z období okolo 5000 př. n. l., tedy také z doby, kdy se přes Karibské moře přeplavili první lidé a tyto dva velké ostrovy osídlili.
**CITACE 2: Dnes je rodičovská autorita na ústupu, dospívající mládež rodiče neposlouchá a rodičům se kladou za vinu téměř všechny životní nezdary. Matka a otec mají ve freudovské soudní síni asi takovou šanci na osvobozující rozsudek, jako měl obžalovaný ve vykonstruovaném stalinistickém procesu.
CITACE 3: V pohodlném životě městské středostavovské třídy není nic, co by se alespoň trochu blížilo vzrušení a radosti lovců mamutů po úspěšném lovu. Každý nový vynález nás vzdaluje od ráje.
Na začátek se hodí upozornění, že tohle nejsou dějiny. Alespoň ne takové, jaké je ze školy znáte. Místo přehledu "historických" událostí, jak nás učí dějepis vnímat, je tohle perfektní příklad thinking outside the box. Autor ve čtyřech hlavních kapitolách seznamuje se čtyřmi podle něj nejdůležitějšími revolucemi – kognitivní, která dala člověku intelektuální převahu; zemědělskou, která mu dala prostředky pro udržení masivní populace; globalizaci, která proměnila svět v jedno impérium a vědeckou, po které přestávají platit běžné hranice reality. Ke každé pak nabízí zajímavou směsici historických faktů a filozofických úvah. Připravte se na několik wow momentů, přehodnocení významu běžných slov anebo záludných otázek, které vám po lecjaké kapitole zůstanou klíčit v hlavě. Vytkla bych občasné opakování již vysvětlených konceptů, celkově by se kniha dala zkrátit, na druhou stranu se ale nemusíte bát hutných vět, které dávají smysl až na třetí přečtení. Zároveň je třeba mít na paměti, že z celého lidského poznání si autor vybírá právě ta fakta, která podporují jeho smělé teorie, a běžný smrtelník by tedy jen těžko odhalil případné nesrovnalosti s celkovým význěním dnešních vědeckých teorií. Pokud ale hledáte knihu, která vaše znalosti zasadí do nových kontextů, nebo máte chuť trochu filozofovat, určitě dejte Sapiens šanci.
Oči otevírající kniha. Přesvědčivě boří velmi rozšířené mýty (třeba jak těžký život měli lovci a sběrači a jak si člověk s vynálezem zemědělství polepšil - Harari vysvětluje, jaký je rozdíl mezi tím, když si polepší lidstvo jako živočišný druh, ale na úkor jednotlivce), vysvětluje v podstatě úplně jednoduché věci, které si ale leckdy člověk sám vůbec neuvědomí nebo nad nimi nepřemýšlí, dokud si je nepřečte takto formulované. Pro mě je to opravdu jedna z mála knih, kterou by si měl přečíst každý. Je to už dlouho, co jsem ji přečetl, přesto nad některými věcmi od té doby velmi často přemýšlím, především jaké všechny věci, které považujeme za naprosto samozřejmé, jsou jen konstrukty fantazie, které se ale akceptují skupinově. Vysvětluje to, proč jsou státy, měny, kultury, zákony a pravidla, ale vlastně i nepsaná pravidla morálky tak strašně křehká.
Jako každá populárně naučná kniha věci často zjednodušuje, ale je to čtivé. Za tvrdou teorii, či filosofii dějin bych to nepovažoval. S některou užitou terminologií bych nesouhlasil, stejně jako s některými menšími závěry, ale to není problém knihy, spíše záležitost akademické disputace. V případě českého překladu mi trochu vadí počeštění knihy. Chápu, že je to z důvodu přiblížení textu českým čtenářům, ale dával bych přednost originálním příměrům. Zajímavé je, jak se za 20 let změnily historické poznatky (dnes už člověk nemůže říct, že si opráší znalosti, protože často je musí úplně nahradit).
Kniha sice nešokuje ničím co by člověk nevěděl, ale podává zajímavým způsobem pohled na celé dějiny lidstva. Není to "literatura faktu", ale čtivý pohled, který vede k zamyšlení.
Ak je človek, umelá inteligencia alebo geneticky upravená entita bohom iba preto, že sa vymanila vďaka vede z moci prírodných zákonov, potom je tvrdenie, že Boh neexistuje, najlepším argumentom o chybných záveroch modernej vedy. Len dúfam, že sa Boh vráti na Zem skôr než naše vedomia skopírujú do počítačov. Inak sa stane pravdivou hláška zo Star Treku: "My sme Borg. Budete asimilovaní. Akýkoľvek odpor je zbytočný."
Velmi zestručněná historie lidstva, která však dává ucelený myšlenkový celek, je poutavá a čtenáře zásobí množstvím zajímavostí, které se jen tak nedočte. Současně je třeba vyzdvihnout edukovanost autora a jeho schopnost udržet čtenáře ve střehu, ačkoliv se jedná o naučnou literaturu u níž je to značně problematické. Harari mě svým stylem vyprávění nadchnul, kniha samotná mě obohatila množstvím zajímavých informací a určitě se vrhnu s chutí na další autorova díla.
Určitě fajn k přečtení. Na řadě míst knihy mě napadlo, že pokud bych měl na základce učitele dějepisu (nebo občanky), který by podobným způsobem vykládal svůj předmět, tak bych na školu vzpomínal mnohem raději, než nyní :)
Prečítal som vo svojom krátom živote niečo okolo 80 kníh.
Jedna z najlepších kníh aké som čítal.
Teda aspoň mňa osobne to veľmi oslovilo.
Prinutílo ma to sa skutočne zamyslieť a trochu "odZOOMovať".
Pri niektorých knihách si vyznačujem zaujímavé odseky alebo pasáže.
Tu som si značil skoro každú stranu, kým som nepochopil že to celé je špičková kvalita.
Myšlienka za myšlienkou.
Vťahovalo ma to do histérie 1000x viac ako uvrešťaná autoritatívna a tlstá dejepisárka, ktorá mi zhnusila záujem o dejepis.
Harari píše veľmi pútavím spôsobom.
Zmenil som názor, a teraz si myslím že aj dejiny môžu byť "sexi" :D
nutné čítať s pochopením. a s odstupom, nehodnotiť "dnešnými" pohľadmi. následne sa životný štýl "neprispôsobivých s tým, že nepozerajú stále na to, čo zajtra nie je niečo nesprávne. akurát je to životný postoj inam, nie tu, kde "v potu tváre dorábať budeš chlieb svoj".
Kniha nepřináší nic moc nového, jsou to v podstatě známá fakta zasazená do souvislostí, takové školní opáčko. Čte se dobře, je psaná jazykem srozumitelným i pro laiky a věřím, že zaujme i lidi, kteří se o tématiku zvlášť nezajímají.
Zajímavý náhled na velmi zestručněné dějiny lidstva optikou různých diskurzů. Nic zásadně nového jsem se nedozvěděla, ale věřím, že může být přínosem pro toho, kdo se o historii a antropologii nikdy moc nezajímal. Navíc se dobře čte (poslouchá).
Táto kniha je nesporne vysoko cenená, až môže čitateľ nadobudnúť pocit, že ak sa mu kniha nepáči, chybu spravil čitateľ, nie autor. Bohužiaľ sa musím pridať k nepočetným, ale moje pocity presne vystihujúcim kritikom. Predovšetkým podtitul zavádza. Nejde o stručné dejiny ľudstva, ale o autorove úvahy, ktoré ilustruje historickými udalosťami, ktoré jeho úvahy podporujú. Pri absencii kritického myslenia tak čitateľ môže nekriticky preberať autorove často zjednodušené vysvetlenia a zamieňať si ich s faktami. Z historického hľadiska je kniha povrchná, niektorým etapám dejín sa venuje relatívne viac, niektorým vôbec. Ako inak by to však mohlo byť, keď detailné historické diela mapujú na podobnom rozsahu dekádu alebo storočie a v tomto prípade autor zachytí v jednom diele desiatky tisíc rokov. V praxi tak ide o mozaiku historických udalostí, zmiešaných s úvahami a ponúkajúcimi závery, ktoré si niekto môže zamieňať s faktami. Kniha mala nesporne niekoľko svetlých momentov a dejinných súvislostí, ktoré ma zaujali. Vcelku som sa však s knihou vysporadúval ťažko. Príbeh prirodzene absentuje úplne, kapitoly na seba nadväzujú len voľne, niektoré pasáže zaujali viac, iné vôbec. Rozhodne by som knihu neoznačil, ako dielo, ktoré mi zmenilo život alebo otvorilo oči, nakoľko veľa dejinných súvislostí si pamätám zo školy alebo iných kníh a pri miere povrchnosti, akou sa im autor, vzhľadom na obrovský záber, venuje, mi neponúkli veľa dodatočných informácií. Podobné je to aj s autorovými úvahami. Niektoré sú zaujímavé a viem sa s nimi stotožniť, s inými nemusím súhlasiť vôbec. Celkovo som rád, že to mám za sebou, dopočúval som s vypätím síl, nakoľko práve v závere autor "ulieta" najviac, pretože sa snaží o predpoveď budúcnosti.
Stejně jako podtitul této knihy je i její četba úchvatná a úděsná zároveň.
Autor předkládá svou verzi historie rodu Homo a soustřeďuje se předem na druh Sapiens. Sám přiznává, že o mnohém ze života pravěkého člověka se můžeme jenom dohadovat. Máme v rukou pouze střípky v podobě různých paleontologických nálezů z nichž skládáme mozaiku dávné minulosti.
O naší budoucnosti lze také jen spekulovat, a to na základě zhodnocení celého vývoje lidstva až do současnosti, s důrazem na poslední století a desetiletí. Vědecko-technický pokrok staví člověka před závažná dilemata, která mě tak trochu děsí. Éra kyborgů se dle autora zdá být neodvratná, ale sám připouští, že i v minulosti se ne všechny předpovědi vyplnily.
Obdivuji snahu Harariho uvádět známá historická fakta do logických souvislostí a vyvozovat z nich závěry, které jsou místy polemické, místy provokující a někdy také nepříjemné. Kniha nabízí spoustu námětů k přemýšlení a tom spatřuji její největší přínos.
Už z podtitulu je patrné, o jak ambiciozní projekt se jedná. Harari se zastavuje u zlomových proměn člověka a do důsledku rozvádí, k čemu každá z nich vedla. Z rukávu přitom sype neuvěřitelné kvantum příběhů, paradoxů, souvislostí, umně přechází z oboru do oboru, vysvětluje principy a zachovává si čtenářskou přitažlivost a poutavost na 500 stranách. To je prostě skvělý výkon.
To bylo men, ale je třeba dodat i de. Je to pořád jen 500 stran na popsání fenoménu člověk, o němž (nebo jeho pohledu na svět) bylo napsáno doslova vše, co kdy bylo napsáno. Nutně tedy dostaneme šablonku, skicu zatíženou subjektivním autorovým pohledem, která tak ve výsledku může být značně zkreslená. Pokud má Sapiens nějakou zásadní chybu, pak to, že tento fakt sebevědomě ignoruje a snaží se působit objektivně. Jenže člověk nežije v deterministickém světě, jehož hybnou silou je náhoda, reprezentovaná v našem případě slepou evolucí. Rozhodně na tom alespoň nepanuje konsenzus.
(SPOILER) Jsem milovník tohoto typu knih. Neskutečným způsobem rozšiřují všeobecný rozhled o našem lidstvu. Autor popisuje a objevu důsledky 3 revolucí: kognitivní, zemědělské a vědecké. Upřímně mě nikdy nenapadlo se zamýšlet nad zemědělskou revolucí, autor z ní čerpá zajímavé důsledky. Z celé knihy se trochu vymyká předposlední kapitola - A žili šťastně až do smrti. V celé knize se popisuje a srovnává jaké pozitiva a negativa přinášel každá doba, což běžně dělají všichni historikové, nicméně jak autor správně podtrhuje v předposlední kapitole, neexistuje žádný výzkum a metodika jakou vyhodnocujeme spokojenost a štěstí zástupců Homo Sapiens v průběhu jednotlivých období a revolucí. Je občan 21.století opravdu spokojenější než středověký rolník ?
Možno to mnohým, ktorí študujú históriu, ktorá je extrémne komplexný mechanizmus príde ako vedecký pop pre masy. Je tam aj pár domnienok (na niektoré autor upozorňuje - napríklad v závere pri poslednej kapitole), ale presne je to štýl knihy, ktorý dokáže pritiahnúť širšie publikum a má potencial vzbudiť väčší záujem o históriu a jej jednotlivé etapy. A hlavne je to jednoznačná pripomienka, ako je ekonómia/sociológia/kultúra/bilológia a história prepojená, a ako nemôžme mať nikdy vačší obrázok celku ak by sme to nebrali v úvahu. Aj pripomienka toho ako ľudia potrebujú oporu v mytológií a sociálnych konštruktoch. Človeku, ktorý robí historický výskum a študuje históriu na univerzite, to môže prísť ako značne povrchné, ono aj na 400 stranách sa jednoducho nedá všetko vyrozprávať tak, aby to zaujalo viac ľudí. Sú to často názory a pozorovania historika so svojím svetonázorom. Harari je predovšetkým bystrý historik, ktorý podľa mňa mnoho krát trafil klinec po hlavičke. (tou mytológiou to napríklad podľa mňa vystihol - odporúčam na túto tému autora Josepha Campbella). Aj keď túto knihu by možno 9/10 intelektuálov a historikov neodporúčalo, nikto z týchto historikov (aj keď tiež robia isto zaujímavé a prínosné výskumy) by nepritiahol k histórií toľko ľudí. A minimálne posledných sto rokov dejín by mal každý z veľkej časti ovládať a aspoň okrajovo sa nad históriou zamýšlať - je to veľmi potrebné - a zrovna takéto knihy sú vo veľa prípadoch skvelý štart aj k náročnejším kúskom. Nie je to historická kniha v pravom slova zmysle, no môže byť prínosnejšia ako iné historicko-vedecké traktáty, ktoré ostanú v šuflíku intelektuála alebo v zozname povinnej literatúry na historických fakultách. Pre mňa ako homo sapiens - nič viac, nič menej - výborné čítanie.