Sapiens: Úchvatný i úděsný příběh lidstva
Yuval Noah Harari
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/231135/bmid_sapiens-uchvatny-i-udesny-pribeh-li-H8h-231135.png
4
1245
1245
Jaká byla cesta, kterou až dosud urazil slabý a nevýznamný tvor, který před dvěma miliony let v koutě Afriky získal vědomí, vyvraždil své bratrance rodu Homo a ovládl planetu? Umožnila mu zvítězit nelítostná krutost nebo schopnost vzájemné spolupráce? Harari s velkou erudicí i odvážnou představivostí líčí paradox tvora, který se vydal mimo hranice svých biologických parametrů. Jeho kolektivní vlastnosti umožnily spolupráci stále rozsáhlejších lidských skupin a po kognitivní revoluci před 70 000 lety přišly další dějinné zlomy – objevy zemědělství, peněz, společenského kultu, impéria, peněžního úvěru i víry v budoucnost. Co čeká lidstvo dál? Mají dějiny směr, jak naznačuje globální obchod a hromadné technologie? Kam nás zavede závratný vývoj posledních desetiletí? Autor podává provokativní hypotézy na zneklidňující otázky vyplývající z proměn přírody, psychiky, rodiny i společnosti. Opravdu žijeme šťastněji než kdysi? Co bude třeba obětovat kvůli blahobytu? Jsme před branami ráje, nebo pekla? Nadějeplný příběh má temné kontury a paradoxní odpovědi.... celý text
Literatura naučná Filozofie Historie
Vydáno: 2014 , Leda , RozmluvyOriginální název:
Sapiens: A Brief History of Humankind, 2011
více info...
Přidat komentář
[audiokniha]
Knížka, která nutí k přemýšlení. Například, je druh úspěšný, když je hodně rozmnožený a jedinci se mají hůř, než kdyby jich bylo méně? Velmi obsáhlá kniha s děsivým nástinem budoucnosti.
Kniha je rozdelená do 4 tématických celkov histórie ľudstva
1.KOGNITIVNA REVOLUCIA (PRAVEK)
Autor Y.N.Harari v tejto kapitole skúma nás vývoj na základe nájedných fosílii a iných dôkazov, ako aj vlastným bádaním a skúmaním. Naše vymanenie sa z nevedomosti bolo plné útrap. Nebolo to ľahké a ľudia sa na základe "mýtov" nejakých ideológii dokázali zgrupovať do čoraz vačších celkov. Ľudia vačšinou migrovali a lovili-zbierali čo našli, začali skupinovo loviť. To malo obrovský dopad na živočíchy a rastliny okolo nás. Ľudstvo v tomto období chtiac nechtiac vyhubilo behom pár tisícročí vačšinu fauny a flóry ktorá vtedy žila.
2. POĽNOHOSPODARSKA REVOLÚCIA (cca pred 12 000 rokmi)
Toto je kapitola o tom ako ľudia prestali migrovať a začali sa usadzovať. Dali si za úlohu skrotiť prírodu a začali šľachtiť rastliny a zvieratá. Ľudia vďaka tomuto mohli žiť v mestách a stavať vačšie stavby. No nebol to vôbec ľahký údel a ľudia mali v mnohom ešte ťažšie životy ako mali pred tým. Medzi ľuďmi sa začali presadzovať tí s väčšou charizmou a sociálnymi zručnosťami. Čím viac ľudia spolupracovali tým viac ako spoločnosť mohli prosperovať. No vždy najviac prosperovala hŕstka jedicov a tí písali históriu.
3. ZJEDNOTENIE ĽUDSTVA
Ľudia si tvorili imaginárne poriadky (zákony, zvyky, mýty), ktorým postupne viac a viac verili a vďaka nim ako spoločnosť mohli koexistovať, pretože ľudia sa vždy delia na "MY" a "ONI" a vďaka týmto poriadkom sa dokázali spájať. Ľudia sa začali neskôr spájať kôli rozmáhaniu impérii, k tomu dopomohli peniaze, náboženstvo a viera v ľudí že bude lepšie. História často všetko len nie spravodlivá. Spravodlivosť je výplod ľudskej mysle, ktorý v skutočnosti vačšinou nefunguje.
4. VEDECKÁ REVOLÚCIA
V poslednej kapitole sa autor venuje najma dobe za poslednych 400 rokov, kedy objav "nevedemosti" spôsobil že ľudia prestali veriť náboženstvám a tomu že všetko sa už nie a je nemenné a začali viac veci skúmať do hĺbky. Toto zabezpečilo nervýdaný rozbeh technológii a rast európskych mocností, kde sa priemyselná revolúcia zrodila.
V knihe je mnoho zaujímavých súvislostí a myšlienok, ktoré zabezpečia to že som ju čítal veľmi rád, dozvedel som sa z nej veľa zaujímavých informácii a začal som sa na náš vývoj a na históriu pozerať trošku inak.
Velmi zajímavá kniha. Člověk začně konečně vidět dějiny v souvislostech. Když si člověk vzpomene na hodiny dějepisu, nudné , zdlouhavé a nic Vám pořádně nevysvětlili... A co Vám vysvětlili, tak nebylo přesné... Takhle by se měl dějepis učit. Kniha se krásně čte, nemůžete se od ní odtrhnout. Je v ní mnoho zajímavých teorií, které Vás donutí přemýšlet. Spoustu věcí autor vysvětluje z jiných úhlů než Vás kdy napadlo. Opravdu inspirativní čtení.
Nemohu říci, že by kniha byla špatná, ale byla jsem z ní trochu zklamaná. Nejspíš díky příliš vysokým očekáváním.
Fascinující kniha, v níž se fakta citlivě mísí s autorovými hypotézami, vedoucími čtenáře k zamyšlění ...
Tohle je opravdu zajímavá kniha. Některé věci už znáte, ale tady se na ně podíváte z nečekaného úhlu. Doporučuji.
Jsem si přečetla především ta horší hodnocení, co jako se komu nelíbilo, a jsou to věci, které by neměly případné čtenáře odradit. No, asi to celé není fakticky podložené a těžko poznat co je názor autora a co je dokázané, ale člověk, který tuto knížku bude číst, nebude pravděpodobně žádný blbec, ale někdo, koho prostě zajímá lidstvo. A bude-li ho po přečtení zajímat ještě víc, zamyslí-li se nad minulostí a nad budoucností, a možná začne pár věcí dělat jinak, tak přece kniha splnila svůj cíl. Bude nadšený i ten, kdo čte hodně (a rád).
Velice poutavě a čtivě napsaný pohled na vývoj člověka. Nečekejte však podrobnou historii, autor se zabývá především hlavními milníky našeho evolučního vývoje a to od zrodu kognitivního myšlení až po (nemilosrdné) ovládnutí světa. Mnohdy na nás jako druh a naší minulost není zrovna "pěkné" ohlédnutí, ale cesta jakou za posledních pár tisíc let urazil Homo sapiens je každopádně neuvěřitelná. Kniha měla za následek mimo jiné to, že bych si rád v tomto směru ještě rozšířil obzory.
Ze zacatku trocha evolucni biologie, pak uz se to zabyva spise evoluci kulturni, nakonec se to rozplyva v takove sice zajimave ale uz jen vypraveni, ze ktereho neni moc jasne, jestli jde o nejake autorovy domenky, nebo necim podlozena tvrzeni. Cekal jsem asi vic vedy, nez jsem nakonec dostal.
Kniha má v sobě spoustu skvělých postřehů. Vyčítá se jí nedostatek faktografie, ale vzhledem k tomu, že většinu věcí stejně nedokážeme prokázat... A ty, co dokážeme - vyhubení neandrtálců je stále bráno jako fakt, i když už dlouho máme důkazy, že pravda nebyla tak jednoduchá. Jak ale můžeme dokázat fakta okolo zemědělské revoluce? A to, zda bude kapitalismus průšvihem stejně ukáže jen čas. Takže s chudí do této velmi populární a méně naučné, za to velmi čtivé knihy.
Kniha je neuvěřitelně čtivá, ale za oběť padla jak historická, tak faktická přesnost. Spousta tvrzení v knize není nijak doložená. Nelze se tak orientovat v tom, co má Harari podložené fakty a kde pouze říká své názory.
Nedávno jsem četl Příběh lidského těla, který se také věnuje evoluci člověka a vzniku zemědělství. Má poznámky na 80 stranách. Sapiens je mnohem delší a věnuje se ještě jiným tématům. Jenže má poznámky jen na 12 stránkách. To jen pro představu, pokud to někdo považuje za důležité. (Rejstřík v knize není.)
Jinak je to tak dobře napsané, že čtivost je na úrovni beletrie. Proto má asi tak vysoké hodnocení. Kniha je vlastně historický kompilát rozdělený na několik esejů. Výklad sahá od vzniku člověka až do dnešní doby.
Jenže do jakého žánru knihu zařadit? Zábavná naučná literatura? Nebo literatura „non-fiction“? Nevím. Hlavně v první třetině Harari spoustu věcí relativizuje. Někoho to může bavit, ale já očekávám spíš fakta než poukazování na různé zdánlivé nelogičnosti. Postupně mě to čím dál víc štvalo.
Kapitola o náboženství byla povrchní a dost slabá. O tuhle problematiku se zajímám dlouho a tak mám asi jiné nároky. Jenže když vidím její úroveň, tak jaká je asi úroveň věcí, ve kterých se nevyznám?
Čím knihu úplně zabil, tak názorovou podbízivostí. Po otravném relativizování se začne trefovat do náboženství. Sem tam nějaká blbost nebo osobní názor, hlavně aby se to ateistům líbilo. Evoluce boha od Wrighta se mi nelíbila kvůli politické korektnosti a úplně zcestnému závěru. Jenže má vysokou úroveň. Tohle ne.
Co mě dál zarazilo, tak podobnost knihy s Civilizací od Fergusona. Ta podoba mi přijde trochu podezřelá a vyvolává ve mně dojem, že se Harari až moc inspiroval. Jenže obě knihy vyšly ve stejný rok… S Civilizací se však Sapiens nedá vůbec srovnávat. Civilizace totiž neměla ambice shrnout úplně všechno. Ferguson začíná až koncem 15. století a může tak jít mnohem víc do hloubky.
Podle mě Sapiens není vůbec fér. Kdo čte málo bude nadšený. Harari totiž říká co někteří lidé chtějí slyšet. Spousta lidí nemá náboženství rádo a ještě když jim polechtáte ego, hned máte 5 hvězdiček. S těmito lidmi jsem se často bavil a debata na téma náboženství je často nemožná. A ještě je v tom podporovat? To vážně ne. Kdyby aspoň autor upozorňoval na své názory, pak bych to možná nebral tak přísně. Ke čtení spíš nedoporučuju. Je jasné proč je tahle kniha fenomén. 75%
Zajímavá kniha. Autor rozebírá klíčové fáze lidského vývoje a díky nim nahlíží na lidstvo ne úplně tradičním způsobem. Ačkoliv s ním v některých detailech nesouhlasím, knihu doporučuji. Nečte se lehce, ale většina témat stojí za zamyšlení.
Velmi čtivé shrnutí vývoje lidstva přinášející často neobvyklý (pro někoho možná až kontroverzní) pohled na věc a na závěr i vcelku znepokojující předpovědi. Vřele doporučuji!
Tahle kniha pro mě byla jako zjevení z jiného světa. Harari píše o víceméně známých věcech, ale často je nahlíží naprosto jinou optikou, než jsme běžně zvyklí. Těch pět set stran je tak nabito hromadou nových a vzájemně dobře provázaných myšlenek, objevů a nových interpretací. Pro mě asi nejzajímavější byly důsledky kognitivní revoluce, kdy Homo sapiens začal být schopen uvažovat a komunikovat o věcech, které neexistují, což vedlo ke vzniku mýtů, tedy něčeho, k čemu se mohli společně upnout i lidé, kteří se vzájemně neznali, což umožnilo jejich efektivní spolupráci a vlastně celý následný rozvoj druhu sapiens. Byť ony mýty v Harariho pojetí nejsou pouze známá náboženství apod., ale i např. peníze či humanismus, líbilo se mi, že to, že jsou náboženství postavena na mýtech, tedy na něčem, co neexistuje a neexistovalo, Harari prostě konstatuje jako jakýkoli jiný běžně známý fakt a nemá potřebu se k tomu dál vyjadřovat. Je to snad první kniha, kde jsem s tímto přístupem setkal, a musím říct, že je to velmi svěží přístup. Z ohlasů, kterých se knize dostalo, je ale vidět, že tímto přístupem Harari spoustu čtenářů znervózňuje až dráždí. Harari je také zřejmě výborný pedagog s ohromným vypravěčským talentem, protože poutavost a srozumitelnost, s jakou je kniha napsaná, berou dech. Více takových knih!
Harari je taký Coelho populárno-náučnej literatúry.
Sapiens už roky vyskakuje zo všetkých predvianočných must read listov od Forbesu až po SME a ja absolútne nechápem prečo. Podľa mňa ponúka veľmi povrchný pohľad na históriu a, čo mi vadilo najviac a prečo vlastne dávam len jednu hviezdičku, Harari v nej predostiera svoje interpretácie takým spôsobom, že sa nezainteresovanému človeku môžu javiť ako fakty.
Príklad: keď Harari hovorí o tom, koľko ľudských životov si vyžiadalo Kresťanstvo, spomenie náboženské vojny v 16. a 17. storočí a hovorí o nich ako o spore o povahu božej lásky . Pritom v tých vojnách išlo o kopu vecí, o boj o moc, územie medzi európskymi rodmi atď. Náboženstvo určite hralo svoju úlohu, možno zásadnú, možno nie, o tom sa dá polemizovať, ale Harari to nerobí, nepolemizuje, nenecháva nič otvorené, proste zhrnie dvesto rokov, o ktorých sa popísali stovky kníh a vedeckých prác a ktoré sformovali Európu v geografickom i metaforickom slova zmysle do podoby, ako ju poznáme dodnes, na boj o to či treba alebo netreba chodiť na spoveď.
Takýchto zjednodušení je kniha plná a vzhľadom na jej široký záber odfiltrovať všetky podľa mňa dokáže málokto.
Chápem, že vtesnať 10 000 rokov na 400 strán si zjednodušenia vyžaduje, ale som presvedčená, že sa to dá sa to robiť i dobre a keď to niekto robiť dobre nevie, nech to nerobí. Tiež chápem, že zaneprázdnený človek nemá čas čítať desiatky kníh a takýto 400 stranový výcuc mu padne vhod, ale je to asi ako keď si vyhladovaný človek šupne namiesto poctivého vývaru Vifonku. V prvom momente ho zasýti, ale v konečnom dôsledku mu len ublíži. Ak by si teda moja prírodovedne vzdelaná sestra mala prečítať jednu jedinú knihu z oblasti humanitných vied, nechcela by som, aby to bola táto. Dala by som jej do ruky Príbeh rodu Homo od Dunbara alebo Prvého Šimpanza od Diamonda, nemajú síce tak široký záber, ale nenechávajú v človeku ten nebezpečne klamlivý pocit, že pochopil a že teraz vie. Z mojej skúsenosti dobrá populárno náučná kniha v človeku zanechá pocit, že teraz svetu nerozumie, nerozumie mu lepšie a nerozumie mu viac.
Okrem toho, zmysel takýchto zrýchlených prehľadov a zjednodušení vidím v tom, že umožňujú vidieť veci v súvislostiach. Ale Harariho "objavné súvislosti" nie sú nič, čo by som nepočula pred 15 rokmi na hodinách dejepisu/nosky, možno až na posledných asi 50-100 strán, kde sa esejistickou formou zaoberá podstatou ľudského šťastia a víziami možnej budúcnosti. Osobne som sa tešila, že konečne aspoň niečo trochu na zamyslenie, síce opäť nič čo by priemerný sci-fi čitateľ/ pozerateľ nečítal/nevidel už sto krát a zaujímavejšie, ale aspoň za snahu som bola ochotná prihodiť jednu hviezdičku, lenže potom to Harari zabil týmto a toto nie je science fiction. Väčšina sci-fi príbehov opisuje svet, v ktorom ľudia ako my využívajú dokonalejšie technológie, ako sú napríklad vesmírne lode lietajúce rýchlosťou svetla a laserové zbrane...blabla lenže skutočným potenciálom budúcich technológií je zmeniť samotný druh Homo sapiens, vrátane jeho emócií a túžob, nielen jeho vozidlá a zbrane. Čím je vesmírna loď v porovnaní s večne mladým kyborgom, ktorý sa nerozmnožuje a môže svoje myšlienky zdieľať priamo s ostatnýmibytosťami...blabla...Science fiction len zriedka opisuje takúto budúcnosť...blabla." Ja chápem, že chce povedať, že si nevieme predstaviť nepredstaviteľné, ale to sa dá povedať aj bez toho aby prednášal takéto zjednodušené súdy o žánri, o ktorom evidentne nič nevie.
Fun Fuct na odľahčenie, pre tých, čo sa prečítali až sem:
Chemici objavili hliník iba v dvadsiatych rokoch 19. storočia, ale oddelenie kovu od rudy bolo mimoriadne nákladné, preto bol po celé desaťročia hliník drahší ako zlato. V šesťdesiatych rokoch 19. storočia si francúzsky cisár Napoleon III objednal hliníkový príbor pre svojich najvýznamnejších hostí. Menej dôležití návštevníci sa museli uspokojiť so zlatými nožmi a vidličkami
Ja proste vidím celú tú cisársku suitu ako tam sedí, rozpačito mieša kávu hliníkovým príborom, zavistlivo pokukujúc po tých, ktorým sa ušli len zlaté lyžičky a rozmýšľa, kde soudruzi z NDR udelali chybu
Nedávno jsem četl článek o tom, že v Číně se pokusili pomocí CRISPR, technologie k molekulární editaci DNA, pozměnit dědičnou informaci u sedmi zárodků z umělého oplodnění. Přežilo však pouze jedno vajíčko. První narozené děti s geneticky zmutovanou dědičnou informací jsou zřejmě dívky dvojčata. Mutace spočívala v tom, že obdržela část genu, kterou někteří lidé mají v těle zcela přirozeně… Pointou článku byl bázlivý apel, že by třeba také jednou mohli po Zemi chodit dva druhy rodu Homo… Ano, to je samozřejmě možné…
Ovšem – pokud si přečtete knihu Sapiens, dozvíte se, že by to zas až taková mimořádnost nebyla. Je tomu zhruba 70 000 let, co se po Zemi potulovalo dokonce sedm druhů rodu Homo. Až zhruba před 30 000 lety z toho nakonec vyšel vítězně druh Sapiens. Teorie, jak k tomu pravděpodobně došlo, jsou dvě. Sapiens postupně ostatní rody tak nějak „vstřebal“, o čemž svědčí drobné pozůstatky těchto druhů v našich DNA, porůznu roztroušených v populaci. Druhá teorie hovoří o vyhlazení, nebo chcete-li o genocidě. Takže tu a tam se Sapiens s jinými druhy pářil, ale povětšinou je prostě vyhladil. Ostatně jako vyhladil sta tisíce druhů zvěře, ptactva, stromů, květin… Pokud si myslíte, že právě nyní lidstvo páchá ta nejhorší ekologická zvěrstva, pak vězte, že tomu tak bohužel bylo po celou dobu evoluční historie druhu Sapiens. S mírným nadhledem se dá říci, že kam šlápla jeho noha, sto let tráva nerostla. Vlastně nerostla už nikdy. Některé – především ty velké – druhy savců Sapiens prostě vyhubil, lépe řečeno sežral.
Celá kniha je plná informací, které takto poskládané tvoří zcela jinou historii moderního člověka, než jsme zvyklí z učebnic. A já takovéto knihy mám rád. Alternativní a dle mého víceméně pravdivé. Harari píše ironicky, sžíravě, ale přesto s humorem a nadhledem. Umí poskládat staré známé příběhy do úplně jiných obrazů.
Fascinující jsou v knize také teorie vzniku velkých společností pomocí příběhů, pověstí, mýtů, zcela netradiční pohledy na zemědělství. Povídání o tom, že zemědělství vlastně nebylo pro lidstvo žádným velkým přínosem, a že pouze vygenerovalo obrovská sídla plná nemocných, utrápených a unavených lidí mě rozesmálo. Zejména když právě procházím nízko-sacharidovým obdobím…
A nakonec přichází vesele neveselý povzdech, kam asi tak to ten slavný druh Sapiens v dnešní pozici „Boha“ hodlá dotáhnout. Podle autora by přírodní výběr mohl být „nahrazen lidskou tvořivostí směřující k produkci kyborgů i k vytvoření zcela nových organických forem života“. No a to jsme vlastně zase u té Číny, že…
Ostatně - momentálně vychází další Harariho kniha, která se (mmj) zabývá právě hraním si na Bohy... těším se...
Štítky knihy
evoluce náboženství antropologie humanismus evoluční biologie civilizace Bůh a člověk dějiny lidstva člověk a společnost
Zajímavý příspěvek do diskuze. Trochu neobvyklí způsobem odvyprávění historie lidstva bez nějakých konkrétností. Letmé náznaky mluvící za vše, které dokáží odhalit určitou pravdu, kterou ale mnoho lidí už samo zná. Ale nepřijde vám to tak úžasné, dokud to nevidíte na papíře. Lidstvo prošlo mnoha věcmi, které je nutno si připomínat a divit se nad tím jak je to možné. Jednoduše, úchvatné i úděsné.