Sapiens: Úchvatný i úděsný příběh lidstva
Yuval Noah Harari
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/231135/bmid_sapiens-uchvatny-i-udesny-pribeh-li-H8h-231135.png
4
1226
1226
Jaká byla cesta, kterou až dosud urazil slabý a nevýznamný tvor, který před dvěma miliony let v koutě Afriky získal vědomí, vyvraždil své bratrance rodu Homo a ovládl planetu? Umožnila mu zvítězit nelítostná krutost nebo schopnost vzájemné spolupráce? Harari s velkou erudicí i odvážnou představivostí líčí paradox tvora, který se vydal mimo hranice svých biologických parametrů. Jeho kolektivní vlastnosti umožnily spolupráci stále rozsáhlejších lidských skupin a po kognitivní revoluci před 70 000 lety přišly další dějinné zlomy – objevy zemědělství, peněz, společenského kultu, impéria, peněžního úvěru i víry v budoucnost. Co čeká lidstvo dál? Mají dějiny směr, jak naznačuje globální obchod a hromadné technologie? Kam nás zavede závratný vývoj posledních desetiletí? Autor podává provokativní hypotézy na zneklidňující otázky vyplývající z proměn přírody, psychiky, rodiny i společnosti. Opravdu žijeme šťastněji než kdysi? Co bude třeba obětovat kvůli blahobytu? Jsme před branami ráje, nebo pekla? Nadějeplný příběh má temné kontury a paradoxní odpovědi.... celý text
Literatura naučná Filozofie Historie
Vydáno: 2014 , Leda , RozmluvyOriginální název:
Sapiens: A Brief History of Humankind, 2011
více info...
Přidat komentář
Velmi provokativní a svěží pohled na dějiny člověka od "modelu" Homo Sapiens vyprávěné s velkým odstupem a v kontextu s dalšíma událostma na planetě. Takto bych ve zkratce shrnul knihu, která mě velmi bavila číst a často nutila k zamyšlení, alespoň pokud jste ochotni přistoupit na autorova pravidla a snažíte se na všechny dějinné zlomy dívat jeho očima. A to očima izraelského historika, což je pohled, jak znám Izraelce z jiných knih a jejich přístup ke světu, velmi kritický a sebekritický, což my Češi máme rádi. On nás má zřejmě taky rád a jsme v knize často zmiňováni nebo alespoň dějiny na našem území.
Nečekejte knihu plnou letopočtů a suchým popisů kosterních nálezů. Knihu díky své zkratkovitosti a vyprávění radši nedoporučujte své staré učitelce dějepisu nebo ji z toho klepne. Autor bere všechny nové poznatky a dává je do souvislostí a snaží se najít na vývoji lidstva ty hlavní zlomy jako kognitivní revoluce, zemědělská revoluce, kulturní revoluce atd. a jaký to mělo vliv na planetu (většinou devastující) a jaký na samotného člověka. Asi nejlepší bude uvézt pár přikladů z knihy, jakým neotřelým způsobem se snaží autor naše dějiny popisovat:
První zemědělská revoluce, kdy se z lovců a sběračů staly "otroci" svých políček, znamenala extrémní změnu úplně ve všem. Teď ji hodnotíme kladně, že nám to prospělo. Ne zřemě tak lidem ve své době. Podle všech nálezů měl lovec/sběrač kvalitnější život - pracoval, rozuměj obstarával postravu, 4 hodiny denně, měl pestrou stravu, pohyboval se přirozeně, musel znát kvůli přežití plno věcí (dokonce je zde teorie, že po přechodu k zemědělství se zmenšil mozek), moc se nestávalo, že by umíral hlady. Na poli ale dřel od úsvitu do soumraku způsobem, na který tělo nebylo stavěno, občas se neurodilo a přišel hladomor, díky populační explozi žil v nuzných podmínkách, jednotvárná strava, přišly nemoci, začaly tvrdé vyhlazovací války (lehko si něco ulovíte jinde, když jste závislý na svém políčku) apod. Byl pak člověk šťastnější? A byl pak v továrních halách a nebo dnes za obrazovkou počítače?
Dále mě bavil třeba pohled na různé idealismy (jako komunismus, nacismus a další) jako svým způsobem náboženství. Ostatně s náboženstvím si zde nebere vůbec servítky. Nekritizuje ho, protože bez něj by se lidstvo nepohnulo, ale popisuje ho jako sdílený blud či pohádku (komunismus), díky které se podařilo nasměrovat jedním směrem velkou skupinu lidí a udržet ten pytel blech pohromadě. Dříve byl schopen udržet nějaký alfa samec max. 80 členů pohromadě ti lepší i více, ale pak se tlupa rozpadla na další tlupu. Díky náboženství se podařilo udržet časem i milionové celky. No, nesmějme se, teď nás pohromadě nedrží pravda tolik náboženství ale konzum a kapitalismus - co je větší zlo?
Když jsem zmiňoval to náboženství, tak dlouho se mělo za to, že se už na všechno na světě přišlo, je to zapsané ve svatých knihách a stačí ten text jen správně pochopit a co tam napsané není, není pro člověka nijak důležité. Pokud jste tedy potřeboval něco vědět, stačilo najít někoho chytřejšího (kněze většinou), který tu informaci má a pokud ne, tak ji má někdo ještě chytřejší. Radikální změna uvažování, která postupně přišla, ale změnila svět a to díky přiznání si, že skoro nic nevíme a že se to musí teprve objevit. To nastartovalo vědu, objevitelské výpravy, technologie. Taková blbost, řeknete si, ale jen díky této změně přístupu v myšlení Britové z pár ostrovů vybudovali největší říši v dějinách lidstva, i když jinde měli pro to mnohem lepší výchozí pozice, ale na novoty kašlali.
Autor se snaží opravdu velmi rychle posouvat dál a popisuje změny z pohledu příchodu peněz, velkých říšů a jejich rozpadů, otroctví, průmyslu, vědy, rozpadu rodin a komunit, ekologie, zotročení zvířat až do lehkého nakouknutí do budoucnosti, kdy Homo Sapiens zmizí a přijde nový druh postavený na genetických úpravách, propojení s technologiemi apod. Připravuje si tak půdu pro svou další knihu Homo Deus. Za mě je to super kniha, ale je dobré nad tím, co čtete, přemýšlet a nebrat vše jako bernou minci. Je to popis dějin s názorem, autor má nějaký světonázor a ten se promítá i do jeho vysvětlování údálostí desítky tisíc let starých a to ač se snaží sebevíc stát z povzdálí a koukat na dějiny s nadhledem.
Kniha, která na mnohé otázky odpovídá a ještě víc jich klade. To je ale dobře. Autor složité věci popisuje jednoduše, za což má můj obdiv, to neumí každý. Moc se mi například líbilo vysvětlení ekonomiky - zjednodušené, ale přesné. překvapila mne (nejen) teorie vzniku zemědělské společnosti, ale když to člověk domyslí, tak musí dát autorovi za pravdu. Určitě si přečtu i další Harariho knihy.
Kniha je nepochybně velice čtivá, autor má dar v jednoduchých větách vystihnout poměrně komplexní myšlenky, některé analogie jsou vážně povedené. Není to žádná vědecká práce, cílová skupina je zcela zřejmá. To v žádném případě nepovažuji za negativum, minimálně pro shrnutí a utřídění myšlenek a též jako rozcestník posouží i pokročilejším čtenářům. Styl psaní, kromě zajímavého tématu, výrazně přispívá k čtivosti knihy. Subjektivně, za účelem hodnocení, si knihu rozděluji na dvě části.
V první části jsou kapitoly věnovány vývoji lidstva, myšlení, kultury. Hodnotím 4-5*, jednotlivé kapitoly čtenář téměř prolétne, nicméně neměl jsem pocit, že jsem zjednodušováním o něco ochuzen. Výběr témat / příspěvků je povedený. Zcela jistě jsem měl výraznější pocit souvislého toku dějin než třeba v sérii Dějiny světa https://www.databazeknih.cz/knihy/dejiny-sveta-vysehrad-dejiny-sveta-1-128498 .
V druhé části se autor zabývá, více či méně, moderními dějinami. Kulturním posunem vlivem průmyslové revoluce a moderní doby, Impérii, různými –ismy, dotkne se i náboženství. Přes veškerou snahu o objektivitu (tu opravdu nelze upřít) autor nedokáže skrýt své, alespoň částečné, zaujetí proti „západnímu imperialismu“. Ať již skladbou vět, volbou slov nebo prostě jen volbou témat. Kromě výše naznačeného textem probublává tématika ochrany přírody, exploatace přírodních zdrojů, týrání zvířat. Problematika západního/evropského imperialismu je zde v přímém protikladu k např. Civilizaci od Nialla Fergusona. Postmodernistický způsob uvažování se projevuje též v problematice genderu a globalismu a náhledu na budoucí vývoj globální společnosti. Uznávám však, a nečte se to lehce, že plíživé omezování svobod, omezení manévrovacího prostoru jednotlivých států a postupný zánik národních států autor pravděpodobně odhadl velice přesně a zřejmě je v kontextu dnešní doby nevyhnutelný. Závěrečný nástin dalšího vývoje, zejména biotechnologií, jsou pak již čiré spekulace. 2*.
S doporučením váhám, druhá část knihy se konzervativně smýšlejícímu jedinci nečte snadno, byť, znovu připomínám, s mnohými myšlenkami nelze objektivně nesouhlasit. Přesto, jako obvykle, času stráveného s knihou v žádném případě nelituji. Minimálně poskytla mnoho látky k přemýšlení.
Velmi čtivá populárně naučná kniha. Autor své názory a poznatky předkládá pomocí srozumitelných příkladů a historických paralel, takže ač má 500 stran, přečtěte knihu velmi rychle.
Cesta Sapiens na vrchol je bezesporu fascinující a z mnoha z dnešního pohledu "bezvýznamných" událostí jde mráz po zádech. Kniha skvěle dává do kontextu různá odvětví lidského poznání, což na ní hodnotím asi nejkladněji.
Na mnoha místech se samozřejmě autor nevyhne ani (často asi oprávněnému) moralizování, ale to i společně k možným výhledům do budoucna vede minimálně k podnětnému zamyšlení se.
Doporučuji jako nenáročnou knihu, ze které se můžete hodně dozvědět.
Příběh lidstva je docela úchvatný i úděsný. Ne tak kniha, která o tom píše.
Čtení o tom, jaké jsme konkurenční bestie, co vyplení na co přijdou, nebylo příjemné. Celkově mi kniha připadá přínosná a zajímavá, hlavně ze začátku, kdy kniha vychází z historických faktů/domněnek. Závěr knihy, kde se už dost teoretizuje, mi přišel slabší.
Kniha mi trochu připomínala knihu "Příběh lidského těla", ale zaměřenou také na lidskou povahu a kulturu.
Zaujímavá kniha. Síce niektoré prirovnania a súvislosti sú veľmi zjednodušené (písané ako pre školákov), ale chápem, že autor chcel obsiahnuť čo najširší záber čitateľov...
Oceňujem prekladateľku, ktorá vhodné príklady zasadila do nášho prostredia.
Výborná kniha. Autor souvislosti okolo vývoje lidstva dává do velmi širokého kontextu a zároveň v rámci toho vysvětluje i věci, která mnohdy bereme automaticky, ale ony tak automatické nejsou (nebyly) nebo jejich původní význam mohl být dříve zcela jiný.
Milujem knihy, ktoré Vám v hlave rozsvietia a pomáhajú spájať jednotlivé fakty a udalosti do súvislostí. Táto kniha mi dokázala, aké dôležité je byť v histórii ako doma...človek si tak tiež dokáže s nadhľadom utvoriť vlasný objektívny názor na mnohé fake news a populistické politické vyhlásenia, ktorých sú plné noviny. Preto ma desí, že sa história na školách po celom svete dostáva do úplného úzadia, ľudia sa tak už nedokážu poučiť z minulosti, ani len z tej nedávnej... a oberajú sa tak o svoju budúcnosť.
Kniha, kterou by měl povinně přečíst každý maturant. Autor disponuje obdivuhodným rozhledem a nabízí čtenáři řadu podnětů, které vedou k položení dalších otázek (a tím pádem přečtení dalších knih). Přesto jednu hvězdu srážím za jeho přílišný pozitivismus a redukcionismus člověka, který jednoduše není intelektuálně poctivý.
Jedna z knih, kterou by si měl asi přečíst každý kdo má alespoň nějaké intelektuální ambice. Většina uvedených informací sice je tak nějak známých, nicméně kniha je napsaná velmi přehledně a příjemným jazykem. Je členěná do krátkých kapitol, které dodávají četbě spád. Čtení přímo vybízí k zamyšlení, mimo jiné, nad malicherností problémů které nás obklopují. Nejvíce mne zaujala závěrečná pasáž týkající se možné budoucnosti lidstva, proto si určitě přečtu i druhý díl Homo Deus.
V této souvislosti ve mně rezonuje zajímavá úvaha kdy Harari poukazuje na fakt, že budoucnost většinou neumíme správně odhadnout - "Když lidskou představivost inspiroval let Sputniku a Apolla 11, tvrdilo se, že do konce století budeme žít ve vesmírných koloniích na Marsu a Plutu. Nevyplnilo se téměř nic. Objevil se však nepředstavitelný Internet."
Velké množství informací, návodných i zodpovězených otázek z různých oblastí života na malém prostoru. Otázky provokují k přemýšlení, některé kapitoly by u slabších jedinců mohly vyvolat i depresi .Rozhodně nelze všechny myšlenky přijímat , jsou to názory autora.
Velmi zajímavá kniha, která určitě stojí za přečtení. Je nabitá informacemi, ale přesto velmi čtivá. Určitě se k ní budu vracet, i když spousta zde napsaných názorů je samozřejmě dost diskutabilní. Kdo ale vlastně může vědět, co se nejvíce blíží pravdě? Každopádně kniha zaujme a svým způsobem pobaví, a to je hlavní.
Myslím, že takhle nějak by se měly vyučovat dějiny. V souvislostech. Politicky neutrálně.
Pane Harari, děkuji. Cítím se zase trochu více Amerigem Vespuccim než Kryštofem Kolumbem.
Výborně zpracovaná kniha. Čtivá, přitom má velký potenciál rozšířit čtenáři obzory a ukázat nové souvislosti. Je to kniha, která mě přinutila zamýšlet se nad zdánlivě samozřejmými věcmi. Zaujala mě i poslední kapitola v níž byly nastíněny úvahy o budoucnosti lidstva a už se těším, až si přečtu další autorovu knihu, v níž se tomuto tématu bude věnovat podrobněji.
Jedina kniha v mojom zivote, po precitani ktorej som ju zacal citat odznova. A to som doteraz precital nin. 5000 knih. Vela informacii mi bolo znamych ale suvislosti a naveznosti mi unikli ( alebo som sa o to nikdy nezaujimal ). Samozrejme som si kupil aj jeho druhu knihu. Ale v nej v podstate nic nove nepriniesol, to este neznamena ze ju nedocitam. O evolucii jedna z naj knih ktore sa mi dostali do ruky. Ak by niekto chcel precitat iba jednu knihu za cely zivot tak toto je ta prava. A do konca zivota ma o com rozmyslat ( ked su este najdu nejaki jedinci, ktori su schopny tohto procesu ).
Nesmírně čtivá a informacemi nabušená kniha. Spousta zajímavých souvislostí a otázek.
Co nás postavilo na vrchol potravinového žebříčku a dalo nám tak pocit vlády nad světem? Kolektivní víra a schopnost mluvit, přemýšlet a fabulovat i o tom, co jsme nikdy neviděli, nemá to hmotnou podstatu a žije to pouze v našich hlavách (báje, mýty, pověsti, hodnota peněz, víra v genetické inženýrství...). Které názory mi v paměti utkvěly nejvíc? Že si pšenice ochočila člověka? Že rovnost a svoboda nemohou koexistovat současně? Že další vývoj nezastavíme, jen si můžeme vybrat směr? Že v monoteistických náboženstvích křesťanství a islámu je existence zla (satana, pekla,..) vlastně nesmysl? atd...
Židovský historik Harare sepsal ucelený vývoj homo sapiens od historie přes současnost k pravděpodobné budoucnosti. Příběh člověka začíná velkým třeskem a končí, hypoteticky, opět velkým třeskem (a koncem lidského druhu?). Od historie po science fiction. Úvodní strohý, faktografický jazyk bez přílišných lingvistických příkras či metafor a plný statistických údajů přechází do osobní roviny úvah a hodnocení dnešního působení homo sapiens na sebe sama i okolní svět (tady Harare přebírá roli filozofa, psychologa, sociologa a dalších) a končí futurologickou vizí kyborgů a genetických mutantů. Harare má jedinečný dar skládat dějinné, kulturní, sociologické, antropologické, biologické, ekonomické aj. fenomény do logických souvislostí, někdy skutečně překvapivých. I když občas trochu moc vysvětluje, jeho zpracování příběhu lidoopa-homo sapiens-kyborga... pokládám za vynikající. Vytvořil kompletní mapu života lidského druhu a nebojí se fantazírovat. Některé své postuláty nicméně předkládá až příliš snadno a bez hlubšího argumentačního základu, na nich přitom staví pro homo sapiens dalekosáhlé hypotézy a fabulace. Tím na druhou dává svému dílu zcela osobitý otisk a jako takový jej také, ne však nekriticky, vnímám.
“Z přísně vědeckého hlediska nemá život smysl. Homo sapiens je produktem slepého evolučního procesu, který nemůže mít význam ani cíl.” Tak to zabalíme, ne...?
“Příčinou uzavření a vytrvalosti v manželství jsou serotonin, dopamin a oxytocin.” A všechny moje ideály jsou fuč...
Štítky knihy
evoluce náboženství antropologie humanismus evoluční biologie civilizace Bůh a člověk dějiny lidstva člověk a společnost
Tak tahle kniha byla naprosto skvělá a já jí asi ještě dlouho budu všem kolem doporučovat.
Harari nám v ní nenásilnou formou předkládá celou historii lidstva, přičemž kniha končí úvahami nad naší budoucností a kam nás naše momentální forma žití zavede a jestli to bude správně nebo ne. Ostatně úvahám nad tím, co bude, se autor věnuje v nadcházející knize Homo deus, na kterou se taky chystám.
Spousta věcí mi díky této knize byla objasněna, spoustu věcí jsem si po letech zase připomněla a co víc, zjistila jsem, že x věcí, které nám ve škole byly předkládány jako hotová věc, byly úplně jinak. Kniha je psána v relativně krátkých kapitolách, takže má spád a čte se svižně, těch 500 stran, které v českém překladu má, vám uteče jako nic. Mnoho otázek, které Harari v knize překládá, nás nutí k zamyšlení. A to mě baví. Kolikrát by to ale ve čtenáři mohlo snad i probudit depresi.
Zajímavou věcí, která mi do té doby tak nějak unikla, byl fakt, že jako lidé jsme se ke zvířatům nikdy nechovali nějak zvlášť hezky. Ale nikdy to nebylo tak šílené jako dnes, kde se jako lidé považujeme za pány tvorstva, snažíme se jít proti přírodě a ze zvířat jsme si udělali jen pouhé produkty. Jednáme s nimi jako s neživými věcmi a já nevěřím, že za to někdy v budoucnu nepřijde odplata. Za to, že jsme takhle (a ne jen velkochovy) moc ovlivnili přirozený chod přírody.
Tato kniha zároveň patří mezi jednu z těch, do kterých jsem si s radostí psala, podtrhávala a budu se k ní určitě ještě vracet.
,,Lidé jsou sice schopni ohromujících výkonů, ale nejsou si jistí, oč se vlastně snaží, a spokojení nejsou o nic více než dříve. Pokročili jsme od kánoí ke galérám, parníkům a vesmírným lodím, ale nikdo neví, kam směřujeme. Máme více moci, ale nevíme, jak s ní naložit. A co je horší, chováme se nezodpovědně. Počínáme si jako bohové, kteří stvořili sami sebe, uznávají jen fyzikální zákony a nikomu neskládají účty. Zabíjíme a ničíme ostatní tvory i přírodu, ženeme se za pohodlím a zábavou ale spokojenost nenacházíme.
Může být něco nebezpečnějšího než nespokojení a nezodpovědní bohové, kteří nevědí, co chtějí?"