Saturnin
Zdeněk Jirotka
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537885/bmid_saturnin-6637713cab340.jpg
5
7681
7681
Americký spisovatel O. Henry si získal oblibu svými skvěle stylizovanými povídkami o podfukářích a povedených fintách na vydělávání peněz. Hlavními hrdiny jsou nejčastěji Jeff Peters a Andy Tucker. O prvním z nich autor říká: „Jeff Peters byl zapleten do tolika projektů na dolování peněz, jako je v Charlestonu receptů na vaření rýže…Jeff dělá v oboru neprotizákonné vyžírandy. Vdovy a sirotci se před ním třást nemusejí. Je oklešťovatelem nadbytku.“ O. Henryho povídky z počátku 20. století zaručeně pobaví i dnešního posluchače. A možná ho přimějí i k zamyšlení. Jiří Adamíra a Eduard Cupák předvádějí interpretační umění par excellence.... celý text
Přidat komentář
Saturnin je naprosto prima kniha, plná laskavého humoru. Pohlazení po duši a krásná nostalgie. Samozřejmě nejvíce vyniká svérázné počínání sluhy Saturnina, ale já osobně mám taky strašně ráda scény s Miloušem :) A teta Kateřina a její přísloví to je kapitola sama pro sebe. Televizní zpracování je také pěkné, zvláště výkon paní Molavcové ve vedlejší roli.
Úžasný slovní humor! Knížku mi kdysi půjčila paní sousedka, bylo to vydání ze čtyřicátých let, dost ohmatané a já při čtení poznala, proč. Naprosté nadšení, musela jsem si sehnat svoji vlastní (knížky totiž vracím....) a mám ji na nočním stolku pro případ nutnosti spravit si náladu!
Knížka kterou jsem přečetla nejvíckrát za život a ještě s ním nekončím. Umím citovat i zpaměti! Nelze cokoliv vytknout, pro mě je to útěk do světa humoru a nestárnoucí klasika.
Viděl jsem film dříve než četl knihu a v důsledku toho postavy mluví hlasem herců :-) Každopádně humoru to neubralo.
Takové mírumilovné, neškodné, lehce humorné čtení. Film nijak zvlášť nemiluji, ale kniha se dá....
Anglický humor mám ráda, ale tady mi nějak nesedly postavy. Všechny byly strašně šablonovité. Do příjezdu k dědovi kniha celkem šla, ale pak to byl děs. Děj byl šroubovaný a jak začali putovat, to už byla nuda největší.
Před pár lety jsem byla na Saturninovi v divadle a i tam mi přišel začátek super, ale poté horší a horší, nudnější a nudnější, až už jsem si říkala, kdy to konečně skončí. Film jsem neviděla.
Knihu jsem četl, slyšel a viděl několikrát, a vždy to bylo skvělé. Jedna z knih, která se dá otevřít zcela náhodně a po přečtení pár stran vám instantně navodí lepší náladu.
Dlouho jsem se nemohla začíst a nechápala jsem vysoké hodnocení. Pak jsem se ale do čtení tak zabrala, že jsem druhou polovinu knihy dala na jeden zátah a ještě jsem se vrátila k několika kapitolám ze začátku. DOPORUČUJI nejen k pobavení, ale najdou se i myšlenky k zamyšlení.
Knížka není špatná, ale když jsem jí četla, tak jsem stále měla před očima hrdiny z televizní inscenace. Stává se mi to velmi málo, ale musím přiznat, že se mi inscenace líbila víc , i když byla natočená podle knížky.
Má oblíbená kniha proti trudomyslnosti a volba pro březnový Klub milovníků knih. Saturnin patří mezi mé oblíbence už hezkou řádku let. Tentokrát, jsem zvolila audioknihu v podání Oldřicha Víznera a byla to skvělá volba, po všech stránkách. Mohu jen doporučit! I když už znám knihu téměř nazpaměť, stejně jsem se smála až mi slzy tekly a některé kapitoly poslouchala opakovaně. Saturnin prostě nikdy nezklame!
Štítky knihy
přátelství prvotina humor zfilmováno česká literatura léto humoristické romány stereotypy komorníci klasická literaturaAutorovy další knížky
| 2008 |  Saturnin |
| 1999 |  Muž se psem |
| 1969 | Sedmilháři |
| 2000 | Pravidla se změnila |
| 1994 | Velká kniha sedmilhářů |
Knížku jsem přečetl na doporučení mámy a pak jsem viděl i film. Knížka je psaná ve stylu první republiky, kdy se lidi oslovolali ještě pane předsedo, paní starostová. Bylo taky zvykem mít v domácnosti sluhu.
V tomto příběhu je sluha jménem Saturnin. Jeho věk nevím, ale byl fyzicky dost zdatný. Saturnin vypráví neuvěřitelné příběhy, jako že je jeho pán – Jiří Oulický lovec divoké zvěře , že bydlí na hausbotu, atd. A nakonec ho i na hasbot přestěhoval. Dokonce jeho příběhům uvěřili v ZOO a chtěli po Jiřím Oulickým, aby chytil uběhnutého lva. Naštěstí ho sami chovanci chytili.
Nejvíce se mi líbilo, jak Saturnin vtipně a srandovně pronásledoval soka p. Oulického, kluka Miloše.
Je to psané formou jednoduchou, ale některé věci byly lepší na vysvětlení ve filmu . Pro mě to bylo celkem fajn a rychlé čtení. Některé situace , jako například házení koblih v kavárně, v dnešní době by asi nikdo nebral jako vtip.