Saturnin
Zdeněk Jirotka
Americký spisovatel O. Henry si získal oblibu svými skvěle stylizovanými povídkami o podfukářích a povedených fintách na vydělávání peněz. Hlavními hrdiny jsou nejčastěji Jeff Peters a Andy Tucker. O prvním z nich autor říká: „Jeff Peters byl zapleten do tolika projektů na dolování peněz, jako je v Charlestonu receptů na vaření rýže…Jeff dělá v oboru neprotizákonné vyžírandy. Vdovy a sirotci se před ním třást nemusejí. Je oklešťovatelem nadbytku.“ O. Henryho povídky z počátku 20. století zaručeně pobaví i dnešního posluchače. A možná ho přimějí i k zamyšlení. Jiří Adamíra a Eduard Cupák předvádějí interpretační umění par excellence.... celý text
Přidat komentář
Kniha mého srdce to tedy rozhodně není. Nechtělo se mi do ní, ale nějak zvlášť neurazila, ale ani nepotěšila. Nevím, zda se k ní ještě někdy vrátím, ale tak úplně to nevylučuji. Teď jsem zvědavá na seriál...
To je panečku jízda! Když se nesmějete poslušně oddanému pleticháři Saturninovi, umíráte z hlášek tetičky Kateřiny a z neuvěřitelně nemožného Milouška, případně z rebelujícího dědečka. Atmosféra knihy je něco, co působí a bude působit. Jedna z knížek, po které sahám kdykoli jdou deprese nebo kdykoli je prostě blbá nálada.
Naprostý klenot plný šíleností, které jsou servírovány s takovou samozřejmostí, že z toho jde hlava kolem.
Perfektní kniha, která mě bavila od začátku do konce.. Upřímně jsem se zasmála a hodila mě do dobré nálady. Saturnin je prostě boží :)
Saturnin je luxusní kniha! Je velmi vtipná a zajímavá... :DD Nejzajímavější byl pro mě ten začátek. Přirovnávaly se hl. osoby k době koukání na koblihy. Já osobně bych se na něj vůbec nedívala, protože by byly dávno v mém břiše. :'D Ale dobrá...
Saturnin je psát chronologicky, najdeme zde hodně zastaralých slov, protože je kniha napsaná v roce 1942. Navždy bude Saturnin patřit mezi mé nejoblíbenější knihy. Navždy ;-)
...a vůbec mi nevadí, že se zřejmě pan Jirotka nechal inspirovat anglickým spisovatelem J.K.Jeromem. Je to kniha, kterou jsem si před třemi lety zakázala číst, abych ji trochu zapomněla, protože jsem ji už mohla citovat nazpaměť. Větu, že diplomat nikdy o nikom neřekne, že lže..., už používá kdekdo. I politici. Prostě kniha, která udělá dobře na duši.
Tak to je kniha, u níž jsem se popadala za břicho. Jela jsem metrem a chechtala se jak blázen. Ten pán vedle mne taky. Asi mi četl přes rameno :-). Nebo ji taky znal. Konec nic moc, ale to předtím stačilo. Miluju jazykový humor.
Kniha plná humoru, zábavy, optimistcké nálady a při čtení toto všechno přechází pomaličku po určitých dávkách do Vás. Skoro až slza mi ukápla, když jsem dočetl poslední stranu a knihu jsem musel zavřít, protože něco tak komického, zábavného a dějově skvělého se nevidí jen tak. Filmové zpracování bylo taktéž vynikající!
Potřebujete-li dávku toho nejskvělejšího českého humoru, Saturnin je kniha přesně pro vás. Neumím si představit větší zábavu, než jakou poskytují úsměvné scény. Jediné nebezpečí tkví v tom, že budete vypadat jako blázni, jestli-že se začnete při čtení smát uprostřed přeplněného autobusu.
Asi jediná knížka, u níž se mi víc líbí filmové zpracování. Ale je to asi tím, že je to moje srdeční záležitost, kterou umím odříkat nazpaměť!
Pro mě lepší film než kniha. Nevím proč, ale občas mi ten humor přišel velmi strojený a nucený. Četla jsem to docela dlouho.
Knihu jsem poprvé přečetl v roce 1972; dlouhá léta jsem ji téměř celou znal zpaměti. Celé kouzlo některých laskavě ironizujících sentencí jsem ve svých tehdejších 17 letech a politické situaci nedokázal docenit. Spojené truhlářské závody, setapouch a sobý hnusec mi docházejí až nyní. Napřed musela přijít sametová revoluce.
Štítky knihy
přátelství prvotina humor zfilmováno česká literatura léto humoristické romány stereotypy komorníci klasická literaturaAutorovy další knížky
2008 | Saturnin |
1999 | Muž se psem |
1969 | Sedmilháři |
2000 | Pravidla se změnila |
1994 | Velká kniha sedmilhářů |
No to je prostě klasika krásný čtení.