Saturnin
Zdeněk Jirotka
Humoristický román Zdeňka Jirotky s postavami vypravěče, nepředvídatelného sluhy Saturnina, tety Kateřiny, jejího syna Milouše, krásné slečny Barbory, strýce Františka, doktora Vlacha a vypravěčova dědečka. Jde o nejúspěšnější Jirotkův román, který značně vyniká nad ostatní autorova díla. 13. vydání (v ČS deváté).
Přidat komentář
Saturnina jsem si zamilovala hned po pár stránkách. U knihy jsem si odpočinula a zasmála.
Saturnina jsem si do uší pustil při mém pěším putování Španělskem. Řekl bych, že lepší titul jsem si snad vybrat nemohl. Díky typicky českému humoru, skvělému vypravování a perfektně napsaným postavám, se mi na celý den rozlil po tváři úsměv.
Boží,
Doktor Vlach, kavárna, koblihy, tenis, hausbót, povodeň, sluha, úsloví a bonmoty... Několik výstižných slov, tak dokonale charakterizujících tento, pro někoho možná lehce těžkopádný, zato však naprosto geniální text.
Série komických situací z pohledu mladého Jiřího, jemuž sluha Saturnin doslova "převrátí život vzhůru nohama". Zprvu není nadšený jeho "vymoženostmi" a nápady, ale nakonec vždy jeho takt a vynaložené úsilí ocení.
Jirotkovi se povedlo vedle sebe sesadit skupinku komických postav, jejichž výskyt patřičně okořenil decentně suchým anglickým humorem. Hysterická teta Kateřina, která ze sebe neustále sype sbírku kdejakých přísloví, její lehce slabomyslný a rozmazlený syn Milouš, překrásná Barbara s duší moderní dívky, silně ironický dědeček... Nadčasová oddechovka, jejíž text baví dodnes, a mnozí čtenáři se k ní rádi vracejí. Poněkud archaický jazyk není překážkou. Autor navíc mistrně odkrývá pokrytectví "vyšší společnosti", dovedně paroduje principy "padlé" brakové literatury a též strohého úřednického stylu. Sluhu Saturnina si zamiluje snad každý.
"A tvrzení slečny Barbary se ukázalo být správným."
"Dědeček se objevil v obleku, který se nosíval v době, kdy Klub českých turistů měl asi 110 členů."
"Nuda se pomalu rozlézá do všech koutů kavárny..."
Naprosto skvělé, jsem zamilovaná, jak je možné, že jsem si to nepřečetla dřív?! Miluji ten pocit, kdy jedu tramvají a při čtení se najednou prostě nahlas rozesměju a až pak si všimnu, že se ohlížejí lidi... To neumí jen tak každá kniha... Děkuji!
Báječná kniha, skvělý humor,ne jako dnes, kdy se z toho snaží vytřískat všichni, co to jde. Psané s takovou lehkostí...prostě bude patřit k mým oblíbeným knihám.
Úžasné, skvělé, výborné, není co dodat. Vůbec nechápu někoho, komu by se tahle knížka nelíbila.
No tak zde není třeba rozepisování. Naprosto skvělá, dokonalá, úžasná kniha, satira na život smetánky, vtip na každé stránce, úžasný jazyk, opravdu nutnost přečíst. Kdyby bylo možné dát víc hvězdiček, dám víc.
Bavila jsem se od začátku do konce a místy se i dost hlasitě smála, naprosto úžasná kniha!
- Co je tohle za chvat, Saturnine?
- První pomoc, pane.
..... dali přednost bezpečnější práci v blízké továrně na třaskaviny.....
Co věta, to perla. Přečteno snad desetkrát. Seriál s Oldřichem Viznerem a Milanem Lasicou úžasný.... klíč je v tůni.
Kniha, která si svou kreativitou, krásou a zejména lehkostí, se kterou je psána, zaslouží místo v síni slávy české literatury. Kniha, u které se můžete smát jedné větě pět minut, a když to rozdýcháte, hned další věta vás zase pošle do kolen. Kniha úžasná jako čtení pro celou rodinu, pomineme-li skutečnost, že se předčítající občas dusí smíchy a nepopadá dech. A především: i když vás mrzí, že není delší, je tak úžasná a lidská, že její příběhy se neomrzí; ony zrají s každým z mnohých nevyhnutelných návratů k ní. Miluji.
Tohle můžu číst pořád. Když jsem nemocný a je mi blbě, zalezu do postele a vezmu Saturnina.
Toto je pre mňa tak milá kniha, že si ju často s obľubou púšťam ako audioknihu - na preskáčku, len tak pre potešenie.
Jedna z nejlepších humoristických knih, které byly na našem území kdy napsány (srovnatelná snad pouze se Švejkem). Bylo to opravdu vtipné a bylo úplně jedno, že reálie již nejsou aktuální - má to nadčasový humor a to z této knihy činí něco opravdu výjimečného. Máme spoustu knih, které jsou vtipné v dobovém kontextu, ale málo z nich vydrží bavit naprosto rozličné generace lidí. V tomto Jirotka opravdu exceluje.
Ten retro humor člověka tak nějak hladí. Knížka je tak milý počin, že ti ani nevadí ji číst ve stoje v úplně nacpaný devítce. Naopak pak vidíš ve všech spolucestujících, co závodí na krátkou trať k neobsazenému místu, nějaký příběh. Nebo tetu Kateřinu.
Štítky knihy
přátelství prvotina humor zfilmováno česká literatura léto humoristické romány stereotypy komorníci klasická literatura
Autorovy další knížky
2008 | Saturnin |
1999 | Muž se psem |
1969 | Sedmilháři |
2000 | Pravidla se změnila |
1994 | Velká kniha sedmilhářů |
Takové moje vzpomínkové čtení. Četla jsem ji před lety k maturitě a teď ji po té dlouhé době vytáhla a přečetla znovu. V téhle době takové pohlazení po duši, přesně to jsem potřebovala. Přijde mi to celé jak ze života, každý má v okruhu svou tetu Kateřinu. Skvělé zábavné čtení. Nemám nic, za co bych zde chtěla strhávat hvězdičky.