Saturnin
Zdeněk Jirotka
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/400773/mid_saturnin-Xuo-400773.jpg
5
7675
7675
Slavný humoristický román Zdeňka Jirotky vyšel poprvé v roce 1942 a od té doby se dočkal více než dvaceti vydání v českém jazyce a osmi vydání cizojazyčných. Po více než 60 letech se s Jirotkovým románem, jehož hlavním hrdinou je legendární věrný sluha Saturnin, bojující s tetou Kateřinou a jejím synem Miloušem, mohou seznámit čtenáři i německy ve výtečném překladu dr. Joachima Brusse. Knihu doprovázejí originální barevné ilustrace Adolfa Borna.... celý text
Přidat komentář
Vítejte ve starých časech a račte vstoupit do příběhu.
Čeká tam na vás nejen mísa koblih,ale hlavně mazaný 'boj' sluhy Saturnina s tetou Kateřinou. Disputace dědečka a doktora Vlacha. Platonické dobývání srdce slečny Barbory. Klackovitost synovce Milouše.
A to vše v podání chytrého a promyšleného humoru pana Jirotky,vkusně doplněné ilustracemi pana Borna...
Ze začátku jsem se obávala, že příběh mi nebude příliš blízký a že mě to nebude bavit. První dojem se ale ukázal jako lichý. Musím říct, že pokud člověk nemá zrovna rozjásanou náladu, tak tahle kniha je asi ten nejlepší lék na různé chmury.
Kniha plná humoru, optimismu, občas i sarkasmu, mohu jen doporučit, rozhodně pro lidi kteří mají zrovna splín. Oddechovka jak má být.
Rozhodně jsem čekala víc a sotva jsem zvládla dočíst i když jsou některé části poměrně vtipné.
Tuhle knihu mi dala do ruky moje máma, když mi bylo asi dvanáct a od té doby jsem ji neodložil. Kdyby ji Jirotka napsal anglicky, P.G. Wodehouse by poslal Jeevse do penze.
Připomínka pro ty, kdo nečetli původní verzi:
Saturnin byla kniha za totáče jenom trpěná. Vzhledem k její popularitě ji asi soudruzi nechtěli dát vyloženě na index, i když třeba dlouhá pauza mezi vydáními v letech 1970 a 1985 o lecčems vypovídá. Já mám doma vydání z roku 1946, ale někdy během těch starých zlých časů se přihodila nemilá věc: v páté kapitole, poté, co teta Kateřina s Miloušem kvapně opouštějí pánovu obytnou loď, kam se předtím bezohledně nakvartýrovali, Saturnin, který svému zaměstnavateli slíbil, že do čtvrt na deset bude kajuta na přídi volná, konstatuje: "Je devět hodin, patnáct minut. Bůh buď pochválen". Jenže jakýsi zhovadilec, domnívající se, že bojuje proti náboženskému tmářství, v pozdějších letech tu poslední větičku nahradil nejapným pošklebkem: "Tak to bychom měli". Každý kdo ten příběh a jeho hlavního protagonistu zná, musí vědět, že je to nesmysl. Saturnin se neustále snaží sebe i svoje okolí stavět do románových póz a situací - tím se baví a je v tom dokonale důsledný. Než zamířil do kajuty aby nevítané hosty vypudil, vmyslel se do role hrdiny, vrhajícího se do nebezpečí, dokonce zanechá "instrukce" pro případ že by se nevrátil. Je nemyslitelné, že by v okamžiku vyvrcholení takové taškařice vypadl z role, což ovšem nějaký cenzorský patlal těžko mohl pochopit. Bohužel, tahle zmršenina přežívá ve všech pozdějších vydáních, včetně polistopadových, a bohužel se dostala i do filmu.
Jakmile něco musíte, tak to z principu prostě neděláte. Tak to bohužel je i z četbou. Lituji, že jsem se této skvělé knize tak dlouho vyhýbala.
Ani nevím proč, ale dlouho mě tato kniha k mé škodě míjela.
Ale jak se říká: "Kdo si počká, ten se dočká"
A já se dočkal neopakovatelného čtenářského zážitku. Musím konstatovat, že už dlouho jsem se u čtení tak nepobavil, a zároveň nelitoval toho, že kniha tak brzy končí.
S humoristických knih asi špička, ale z pohledu širší, světové beletrie musím hodnotit jako průměrný čtenářský zážitek. Alespoň pro mě.
Tohle je rozhodně jedna z knih mého života. Miluji ji a plánuji ji přečíst ještě mnohokrát.
Dlouho jsme ji odkládala a pak jsem se od ní nemohla odtrhnout. Lék na špatnou náladu:-)
Tohle je jedna z knih po které sahám, když je mi smutno. Nikdy nezklame a musím říct, že mě nezklamalo ani filmové zpracování.
Určitě přečtu znova zase někdy - kniha s inteligentním a chytlavým humorem. Saturnin je geniální postava - když k němu přičteme retro prvorepublikovou atmosféru, kdy bylo ještě běžné mít vlastního sluhu, kouřit prakticky všude a všem kolem sebe také vykat - no je to něco stylem pro pamětníky ale druhem humoru je to něco, co nepotřebuje vulgarismy k tomu, aby to bylo třeskutě vtipné!
Štítky knihy
přátelství prvotina humor zfilmováno česká literatura léto humoristické romány stereotypy komorníci klasická literaturaAutorovy další knížky
| 2008 |  Saturnin |
| 1999 |  Muž se psem |
| 1969 | Sedmilháři |
| 2000 | Pravidla se změnila |
| 1994 | Velká kniha sedmilhářů |
Přesně jak tady píšou někteří čtenáři - dlouho (několik let !!) mi trvalo, než jsem tuto knihu vzala do ruky. Byla to nádherná četba v křesílku na zahradě, umocněná myšlenkami na kdysi shlédnutý film v televizi.
Saturnin v podání Oldřicha Víznera se mi moc líbil, ani mi nevadilo, že v knize byl Saturnin popsán jako blonďák. Šílená teta Kateřina ( s příšerně namalovanými rty :o) s přísně zvednutým prstem a chrlícím přísloví jedno za druhým a hlavně Milouš, absolvent zvláštní školy pro prý (?) extrémně nadané hochy :o))). V knize jsou parádní fráze, které stojí za to si zapsat nebo aspoň podtrhnout tužkou protože ... no prostě protože...... Když už nic, tak vám to na chvíli vykouzlí úsměv na tváři.