Saturnin
Zdeněk Jirotka
První italské vydání humoristického románu Zdeňka Jirotky, jehož hlavním hrdinou je legendární věrný sluha Saturnin, bojující s tetou Kateřinou a jejím synem Miloušem. Saturnin - slavný český humoristický román - vyšel poprvé v roce 1942 a od té doby se dočkal více než 15 vydání v českém jazyce. Překlad doprovází originální barevné ilustrace českého malíře Adolfa Borna.... celý text
Přidat komentář
Asi chápu, co se na této knize lidem tak líbí a oceňuji jazyk, formu a nápad, ale... vůbec mě to nebavilo. Musela jsem se nutit knihu dočíst, udržet pozornost. Možná k vodě místo časáku. Možná jindy.
Tohle dílo překypuje nádherným humorem. Je to zřejmě nejvtipnější věc, kterou jsem kdy četla.
Saturnin je prostě geniální a nikdy neomrzí. jeho příběhy, teorie a co teprve průpovídky tety Kateřiny. ideální kniha na příjemné, letní odpoledne.
Tohle se nedá komentovat, to se musí přečíst. A ne jednou. Geniální dílo, kterému na kvalitě nic neubírá ani čas. Saturnin na Hrad!
Tak nemít přečteného Saturnina jsem brala jako takové osobní selhání. Po tom, co jsem byla i v divadle a film patří k mým oblíbeným, jsem to musela dohnat. A kniha je boží. Nebo jinak: Saturnin je boží. Já ho mám ráda v jakémkoli formátu. Je to tedy jedna z mála knih, kdy mě filmové zpracování baví více než kniha. Nic to ale nemění na tom, že by to měl přečíst každý. Doporučuji.
Kniha mého srdce. Snad nelze Saturnina nemilovat. A Milouše. A tetu Kateřinu. A dědečka. A slečnu Barboru. A doktora Vlacha a jeho teorii s koblihami. A hlavního hrdinu, jehož jméno za celou dobu ani jednou nezazní. No tááák...
Tuhle knihu jsem četl na dvakrát. Poprvé mě vůbec nebavila, tak jsem jí odložil. Podruhé jsem asi objevil její kouzlo a zjistil jsem že to není tak špatná knížka, vlastně že mě baví.
Prostě boží !!!! :-)
Saturnin nikdy nezklame. Několikrát mě dooost rozesmál. Mám ráda tento styl humoru, přečteno za dva dny. Užila jsem si to.
A zbožňuju Milouše.
Za mě kniha o dost lepší než televizní zpracování.
Pět hvězdiček je zasloužených :-)
Velmi zábavné a čtivé, co víc dodat. Tohle a pan Kaplan jsou zaručené způsoby pozvednutí nálady.
Čtu nebo poslouchám vždycky, když mám nějaký vlezlý splín. Spolu s Panem Kaplanem působí jako zázračné pilulky pro návrat k normálu.
Škoda jen, že jsem jako první viděla seriálové zpracování, protože je jak přes kopírák...
Jednoduše kniha plná humoru, která rozhodně stojí za přečtení. Jedna z nejlepších knih české klasické literatury.
Příjemná oddychovka a knížka, k níž se ráda vracím. Inteligentní a příjemnej humor, laskavá starosvětská atmosféra a postavy... prostě milá knížka, jak má být.
Pro mě jedna z nejlepších knih, Z. Jirotka velmi dobře pracuje se slovem a češtinou a velmi pěkně pracuje s banálními příhodami všedního dne.
Pro ty, kteří nikdy nečetli P.G. Wodehouse, zajisté originální humor " po anglicku". Saturnin celkem nápadně připomíná komorníka Jeevese, přesto uděluji plný počet bodů. Pokračování od Macka jsem nečetl a zřejmě ani nebudu číst.
Štítky knihy
přátelství prvotina humor zfilmováno česká literatura léto humoristické romány stereotypy komorníci klasická literatura
Autorovy další knížky
2008 | Saturnin |
1999 | Muž se psem |
1969 | Sedmilháři |
2000 | Pravidla se změnila |
1994 | Velká kniha sedmilhářů |
Vědoma si toho, že si zřejmě právě podepíšu ortel smrti, nemohu jinak. Upozorňuji, že kdo má tu knihu rád (okej, všechna populace vyjma mě), ať dál raději nečte.
Jestli je nějaká kniha, ve vší úctě k autorovi, kterou opravdu nesnáším, je to Saturnin. Už jen když někde okem zahlédnu tuhle zářivě modrou knihu, chce se mi křičet. Okamžitě po dočtení šla kniha z domu. Tohle fakt není nic pro mě. Upřímně jsem doposud nepochopila, co na tom všichni vidí. Haňte mě, ale mě to vůbec nezaujalo. Snad nikdy jsem se tak ukrutně nenudila, myslela jsem, že než to dočtu, tak dřív umřu. Radši bych snad psala test z fyziky, než četla tuhle knihu. Nechci vyloženě říct, že je to špatná kniha, je pravda, že můj smysl pro humor je specifický, náročný a těžko se mu někdo zavděčí, ale tady na tom nebylo veselého, natož vtipného zhola nic. Možná leda můj výraz, jak jsem u toho trpěla.
Já se omlouvám, je mi to vážně líto, vlastně jsem se na to fakt těšila, ať už jako na českou nebo jako na humornou knihu, které mám ráda, ale už NIKDY VÍCE, PROSÍM.