Saturnin
Zdeněk Jirotka
Slavná humoristická kniha, která pobavila již několik generací čtenářů. Na jejích stránkách se čtenáři dozví, co se stane, když věrný sluha Saturnin přestěhuje svého pána z pohodlného bytu na loď, kde se pak objeví teta Kateřina se synem Miloušem, a co se přihodí při rodinné dovolené u dědečka, jehož dům je díky povodni načas odříznut od civilizace. Všem nepříjemnostem, katastrofám a přetvářce tety Kateřiny naštěstí umí s jiskřivým vtipem čelit Saturnin. Jeho schopnosti jsou téměř geniální, jak o něm píše v jednom dopise dědeček: „V bláznivých nápadech toho chlapíka je kus poezie, jeho humor, fantazie a podivuhodné myšlenkové přemety dovedou udělat detektivku z jízdního řádu."... celý text
Přidat komentář
Poprvé jsem tuto knížku četla, když mi bylo 17. Asi 2 roky jsem ji pak četla každou sobotu a bavila jsem se čím dál více. A když mi začnou v hlavě naskakovat věty nebo celé úryvky, vím, že je čas přečíst ji znovu.Jestli existuje čtenář, který knihu nečetl, prosím, nechť to brzy udělá a zařadí se tím do našeho klubu "Milujeme Saturnina".
Dílo mě zaujalo, Saturnin je neobyčejná osobnost díla. Doporučuji ji přečíst k maturitě, dílo není zdlouhavé a nevíme jak se vyvrbí další situace, na kterou při čtení čekáme.. :-)
Saturnina naprosto zbožňuji. Vždy mi vykouzlí na tváři úsměv a nedělalo mi tedy sebemenší problém si knížku přečíst a odškrtnout si další položku ze seznamu povinné četby. Film jsem viděla nesčetněkrát a nikdy mě Saturninovo chování neomrzí. S tím člověkem bych se strašně ráda setkala a zažila s ním pár dobrodružství - ano, vím, že je to fiktivní postava, ale i tak!! :)
Skvělá humoristická kniha s příjemným a sarkastickým humorem.... :-) Dá se říst pořád dokola a nikdy neomrzí....
"......Posvátnost chvíle byla přerušena příchodem tety Kateřiny. A bylo by možno říci zbrklým příchodem, protože tak, jak ona vešla, normální lidé do pokoje nevcházejí. Dveře se rozlétly, jako by za nimi vybuchl granát a teta vpadla dovnitř. Zvolala něco naprosto nesrozumitelného a vrhla se do křesla.
Saturnin si dovolil poznamenat, že to snad není možné. Teta pravila, že je tomu, bohužel, tak. Saturnin mínil, že se jistě všechno vysvětlí. Teta řekla, že měla zlý té noci sen. Saturnin se tázal, zda šla dceruška k vodě ven. Teta se naň nechápavě podívala, a ptala se, jaká dceruška. Místo odpovědi se Saturnin tázal, jestli tedy pana Milouše k jezeru cos nutí, nic doma, nic mu po chuti. Teta chtěla vědět, jestli Milouš něco takového říkal, a kde je to jezero. "
:-D :-D :-D :-D :-D :-D Prostě boží.....
Proč mi nikdo nikdy neřekl, že povinná školní četba může být i taková zábava? Kdybych to byla bývala věděla o pár let dřív, určitě bych na tvorbu školního čtenářského deníku nepohlížela s takovou nechutí. :-) Je to jedna z nejvtipnějších knížek, co jsem kdy četla a nechápu, že jsem se k ní nedostala už mnohem dřív.
Abych pravdu řekla - nikdy mě tato knížka moc nechytla, ale myslím, že jí dám v budoucnu ještě šanci
Výborné :-)! Nečetla jsem, ale poslouchala jsem jako audioknihu. Skvěle namluvil Jan Hartl.
Jedna z nejlepších knížek, které jsem kdy četla. Už jako malé mi ji předčítala mamka na dobrou noc a Jirotkův humor (a Saturnin !) mne velmi oslovil. Mohu jen a jen doporučit. Humor s lehkou dávkou sarkasmu, perfektní... :)
Saturnin - klenot mé knihovny ! Padne-li na mne někdy splín, sluha Saturnin ho spolehlivě zažene, stejně, jako tetu Kateřinu s Miloušem. Musím přiznat, že tentokrát mě filmové zpracování nezklamalo...vždycky potěší.
Asi tak před měsícem jsem poslouchal Saturnina na YouTube v podobě rozhlasové hry. Opět jsem se ponořil do atmosféry líných, letních dnů popisovaných Jirotkou.
Zahrada (bohužel cizí), nohy na stole (moje vlastní), bílé víno (cizí), Saturnin (stále skvělý). Doporučuji vyzkoušet!
Zpočátku mě tento příběh moc nechytil, ale potom se to rozjelo a moc jsem se u knihy pobavila :-)
Na knihu mám názor jedině pozitivní, velice dobře se četla. Pobavila mě, šlo o nenucený humor, který se mi velice líbil. Byla to taková příjemná oddychová četba.
Ano, jistě že vtipné, s hláškami, pořekadli a vykreslením postav, ale ... Na film to nemá.
Přesně jak tady píšou někteří čtenáři - dlouho (několik let !!) mi trvalo, než jsem tuto knihu vzala do ruky. Byla to nádherná četba v křesílku na zahradě, umocněná myšlenkami na kdysi shlédnutý film v televizi.
Saturnin v podání Oldřicha Víznera se mi moc líbil, ani mi nevadilo, že v knize byl Saturnin popsán jako blonďák. Šílená teta Kateřina ( s příšerně namalovanými rty :o) s přísně zvednutým prstem a chrlícím přísloví jedno za druhým a hlavně Milouš, absolvent zvláštní školy pro prý (?) extrémně nadané hochy :o))). V knize jsou parádní fráze, které stojí za to si zapsat nebo aspoň podtrhnout tužkou protože ... no prostě protože...... Když už nic, tak vám to na chvíli vykouzlí úsměv na tváři.
Štítky knihy
přátelství prvotina humor zfilmováno česká literatura léto humoristické romány stereotypy komorníci klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2008 |  Saturnin |
| 1999 |  Muž se psem |
| 1969 | Sedmilháři |
| 2000 | Pravidla se změnila |
| 1994 | Velká kniha sedmilhářů |
Téhle knize nelze nic vytknout, je to klasika české literatury právem opěvovaná. Nelze než doporučit a v období trudomyslnosti se k ní s jistotou vracet, páč není možné aby nevykouzlila úsměv i na té nejsmutnější tváři.