Až na kost
Ellison Cooper
Sayer Altairová série
< 3. díl
V samostatném románu Až na kost autorky Ellison Cooper se ve Washingtonu ztratí autobus plný středoškoláků a neurovědkyně Sayer Altairová musí dopadnout viníka, s nímž ji pojí její vlastní minulost. Poté, co oplakala smrt svého snoubence a téměř přišla o práci, začíná agentka Sayer Altairová konečně svůj život budovat znovu od začátku. Její výzkum mozků psychopatů začíná přinášet své výsledky a její podivné malé rodině se daří. Sayeřina nově nalezená spokojenost se však ocitá v ohrožení, když je povolána k vyšetřování případu zavražděné dívky, jejíž tělo bylo nalezeno v kruhu zvířecích figurek pod záhadným, krví napsaným vzkazem. Když zjistí, že mrtvé děvče je jedním ze čtyřiadvaceti pohřešovaných středoškoláků, Sayer rychle pochopí, že nic na tomto případu není tak, jak to vypadá.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2021 , VendetaOriginální název:
Cut to the Bone, 2020
více info...
Přidat komentář


Takhle má vypadat správný thriller. Tenhle díl je opět jako jízda na rozbouřené řece a když už na konci jen tak zlehka plujete, tak poslední věta mi vzala absolutně vítr z plachet a nedočkavě vyhlížím další díl.


Panebože to byla opravdu jízda. Za jeden zátah přečteno. Tato série je skvělá,co teď budu číst:-D. Už se těším na další díl. Za mě 10 hvězdiček a 120%.


Kniha je opět velice čtivá, avšak...
Nějak mě nebaví mocenské boje a politikaření.
Je fakt, že se u této knihy neuvádí, že jde o kriminálku, což jsem se původně domnívala, že jen zapomněli uvést. Jenže ouha, ono jde spíš o politický thriller. Detektivní zápletka je podružná.
Navíc velmi zvláštně vymyšlena.
Jak již bylo zmíněno, neuvěřitelný děj a ta klišé, hlavně v závěru, jsou trapná.
No nevím. Po první knize jsem byla nadšená, po té druhé mírně na rozpacích a po této třetí si říkám, že po další už možná toužit nebudu.
Škoda no.


(SPOILER) Mi se líbil i třetí díl. Hodně napínavé a zajímavé, velmi čtivé. Těším se na pokračování. Docela mě děsí představa, že se může člověk takto změnit a těší mě představa, že i člověk s psychopatickým mozkem může být prospěšný (nechci použít slovo dobrý).


Jsem ráda, že nejsem jediná, komu se tento díl tolik nelíbil. Předchozí dva byly, alespoň podle mého názoru, podstatně lepší. Takové to bylo celé divné, místy přitažené za vlasy, ale zase musím uznat, že čtivě napsané. Konec velmi zvláštní, skoro bych si myslela, že je to konec série, ale uvidíme. Autorku určitě nezatracuji, psát umí.


Z autorčiny předchozí knížky V kleci jsem moc nadšená nebyla. Ale zde jsem dala na vysoké hodnocení a opět jsem zklamaná. Ztotožňuji se s příspěvky soukroma a Pavel... Další knihu si asi nechám ujít.


Škoda. Škoda toho překombinovaného a hlavně ne moc uvěřitelného děje. Škoda toho nevěrohodného nadlidského nasazení, které vynaložila Sayer, aby si víceméně sama zase poradila. A hlavně škoda toho úplně pitomého závěru, kdy si říkáte "To jako fakt?".


Tentokrát mě zápletka vyšetřování zase až tolik nezaujala, byla na můj vkus zbytečně překombinovaná a ne moc uvěřitelná. O to zajímavější ale byly osudy Sayer plné nečekaných zvratů. Bylo to pěkné, napínavé počtení. Předchozí díly byly ale o něco lepší.


(SPOILER)
Po trochu bláznivém, ale napínavém kousku Pohřbeni následovalo převeliké zklamání: Až na kost je plné klišé a výmyslů až na dřeň, až hanba, až do nebes, prostě čeho je moc, toho je příliš!
Namátkou: osamělá zvláštní agentka vedoucí vyšetřovací tým se pohybuje zásadně všude sama, na motorce (samozřejmě ani zlomená žebra ji neodradí), a pokud je to jen trochu možné, neví o jejích krocích nikdo nic, až na její pravou ruku, Eze, jehož nožní protézy mu brání v práci v terénu, ale jeho intelekt a zručnost se zacházením s internetem a databázemi z něj činí jediného vyšetřovatele, který prostě vyhledá, dohledá, nalezne, identifikuje vše, sám. (Nevím, na co měla Sayer k dispozici celý tým, když o jeho členech není nikde ani zmínka a spíš jí jsou při jejím stylu jen na obtíž. Ani se ale nedivím, když pravidelné schůzky týmu informuje stylem, kdy skoro každou větu uvádí "sakra" a "zatraceně", a vyjadřuje tak svoji frustraci...nad vlastním nikam nepostupujícím vyšetřováním a přenáší ji na všechny kolem.) Nakonec samozřejmě Sayer dokončí vyšetřování už mimo systém, na vlastní pěst, s dopomocí rovněž vyhozených a zapuzených přátel...
K (ne)profesionalitě vyšetřovatelů by se toho dalo uvést ještě hodně, ale považte, co následuje: egyptská kniha mrtvých, bohyně, živí mrtví, i nějaký ten šaman a naslouchač hlasů, a navrch přetajná organizace, tajní živí, kteří byli mrtví (žijící asi ve vakuu a stravující se vzduchem, přitom jezdí jak jinak než nezjistitelným autem...), změněné osobnosti, spiknutí v nejvyšších vrstvách a samozřejmě pověstný psychopat, který se na poslední řádce konečně už zhmotní!
Samotný únos a zabití skoro dvacítky mladých lidí (středoškoláků, jakýchpak pořád dětí) byl taky hlavně na efekt, hrůzný, leč rovněž nevěrohodný.
Tak tudy tedy ne, ne, ne... (za dočtení 50%)
Pozn: a to už ani nezmiňuji podivnosti technického rázu - viz třeba předchozí komentář


(SPOILER)
Až tato série knih mě donutila napsat první recenzi...
Příběh první knihy byl dost těžko uvěřitelný, ale dejme tomu.
V druhé knize se bohužel logické i technické nesmysly začaly kupit už od samého začátku.
A třetí kniha, to je teprve něco!
Dívka se neúspěšně pokusila vykopnout okno autobusu, to je jistě těžké. Následným průzkumem autobusu byla nalezena i bedna na nářadí, která obsahovala i francouzák. No hurá, kde kdo by si myslel, že bude jistě použit na rozbití okna a útěk, ale ne... Dívky (středoškolačky jedoucí na vědomostní soutěž) se radši rozhodly z autorádia vyrobit vysílačku :D:D:D.
Dál jsem nedočetl.
Autorce jistě nelze upřít dobrou čtivost, místy velmi dobře vybudovanou atmosféru a napětí, které bohužel skoro vždy zabije totálním nesmyslem. Tyto 3 knihy taky dost trpí ne moc kvalitní překladem, autorka občas vykrádá sama sebe a samozřejmě nechybí ani několik klišé těžkého kalibru. Knihy jako by občas přecházely z trilleru do jakéhosi románu pro ženy? Hlavní hrdince trénované na chladnokrevné zvládání jakékoliv situace se tolikrát zastavil dech i srdce, že by měla možná navštívit kardiologa.
Zdejší hodnocení vždy více či méně odpovídalo i mému hodnoceni, ale momentálních 94% je naprostý úlet.
Pokud se zvládnete přepnout do režimu čtu komiks, dokáže Vám tato série knih nabídnout mnoho hodnotných zážitků. Pokud hledáte logiku a zdravý rozum, jděte jinam...


Celý příběh byl jedna velká napínavá jízda a při některých překvapeních mi skoro spadla brada. A ten konec .. při dočtení ze mně jen vylítlo slovo - doprčic. To už je fakt konec? A kdy vyjde další díl? Ještě letos? Příští rok? To musím tak dlouho čekat?!


I v tomto díle autorka prokázala, že prostě umí. Dobrý námět i zpracování. Děj nabitý akcemi i nečekanými zvraty, Napětí podtrženo ohrožením Sayer nejen šíleným pachatelem únosu, ale také někým dalším, možná stejně šíleným. Okořeněno egyptskou mytologií a jejím odrazem v architektuře Washingtonu. V závěru příslib dalšího pokračování, protože dochází k poodhalení něčeho, o co možná Sayer ani nestála.


Bylo to čtivé, ale docela šílené... stále se měnilo, kdo je živý a kdo mrtvý, snad jen babička vedla normální život a ten konec jako co? Doufám, že už brzo bude další díl.


(SPOILER) Jak to nejlépe popsat, kniha byla jeden velký zvrat. Bývalá ředitelka FBI pobývá na své lodi, Sayer byla zachráněna, ale jen na chvili. Ti co by měli být mrtví, jsou živí. Osobní útoky na Sayer a její rodinu, případ sám o sobě slušně zapletený. A překvapení, které babička Sayer připraví na úplný závěr knihy, už abych si mohla přečíst, jak to vlastně bylo.


Sérii o agentce Sayer Altairové jsem začala číst od třetího dílu a nyní mně nezbývá než si rychle opatřit předchozí díly. Jsem moc ráda, že se kniha ke mně dostala, je to výborně napsaný thriller.
Doporučuji


SPOILER :-)
Dočetla jsem celou sérii o agentce FBI a doufám, že budou pokračování! Případ sám je opět docela spletitý, vskutku velice dramatický, a víc o něm nic psát nebudu. Pouze konstatuji, že "sympatičtější" jsou mi zločinci, kteří loupí, občas i vraždí pro peníze, než zde přítomní úchylové, sadisti, magoři, paka...
Je to děs, co se v chorém mozku dokáže vylíhnout, a nemusí to být vůbec člověk z ulice, než třeba i na vysoké pozici. Většinou mi stačí anotace, tyto hrůzy spíš nečtu než čtu, a pevně doufám, že to, co nám v posledních letech servírují autoři američtí, severští i jiní ve svých děsuplných kriminálkách, je opravdu zřídkavé. Doufám!! Ale jinak si myslím, že kromě poctivosti, vstřícnosti, milé povahy atd. je v každém z nás takový menší či větší kousek magora... Menší... Větší... Jak kdy, jak kdo.
Takže jen pár malých spojleříků, taková troška do mlýna... Pro nezničitelnou, chytrou, sympatickou, ale osamělou Sayer mám vytipovaného frajera, který by stál za hřích! Doufám, že v případném příštím díle se dočkám! Ovšem babička... Pokud nevíte, tak Sayer má babičku, starší zachovalou, milou, vtipnou, charakterní dámu, vdovu po senátorovi. Zatímco Sayer chytá zločince, babička chodí randit... Dosud z toho nic nebylo... ale zdá se, že se blýská na časy! Je tu ještě jedna dáma v nejlepších letech, a tuším, že i zde se něco vyvíjí. Autorka konečně zaplula do romantických vod a příběh je hned osvěžen! Jen tak dál, Ellison!
Dalším osamělým sympatickým postavám kolem Sayer budu držet palce, ať rovněž dojdou svého štěstí. Neboť život není jenom boj se zločinci, je také o lásce a přátelských vztazích. Sayer, tobě a tvým parťákům držím palce na všech frontách! A nepřátelé, neb i takové v životě občas člověk potká... tak ty ať pokaždé porazíš na hlavu! :-)


Série s Altairovou mě prostě baví! Při čtení jsem se cítila jak na horské dráze, jelikož se mi neustále vyléval adrenalin do žil. Bylo to výstižné, přesné, bez žádných okolků a hlavně poutavé, což se v dnešní době u thrillerů málokdy vidí.
Ubrala jsem jednu hvězdu z toho důvodu, že mi konec přišel trochu překombinovaný, ale ještě jsem to skousla. Těším se na další díl!
velice slušná detektivka, vyšetřovací tým je trochu neuvěřitelný, ale dá se to dobře číst