Smrtící vzdělání
Naomi Novik
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476616/bmid_smrtici-vzdelani-1v0-476616.jpg
4
359
359
Scholomance série
1. díl >
Škola magie jako žádná jiná Do téhle čarodějné střední byste chodit nechtěli: místo profesorů zde vyučuje drsnými metodami sama škola a na každém kroku číhá zlý tvor, takže jediná vteřina nepozornosti vás může stát život. A tam se ti dva potkají: Galadriel, kterou škola systematicky připravuje na dráhu nejděsivější černé čarodějky světa, jak to prorokovala její prababička, a Orion, syn jedné z nejvlivnějších kouzelnických rodin, školní hrdina a ochránce slabých. Jenže ona se ze všech sil snaží, aby se proroctví nenaplnilo, a on jí ani trochu nevěří. Dokážou ti dva změnit dávné řády školy — nebo aspoň vlastní život?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
A Deadly Education, 2020
více info...
Přidat komentář
Do Smrtícího vzdělání jsem se nemohla vůbec začíst, takže jsem ji na dva roky odložila. Hned od začátku na nás hlavní hrdinka hrne desítky na první pohled nesourodých informací, neznámých slov, jmen atd. Takže jsem získala dojem, že to bude nějaká šílená blbost. Protože jsem ale četla předchozí knihy od Novik, nechtělo se mi věřit, že je můj dojem správný. A taky že ne. Potom, co jsem se překonala a dostala se přes prvních asi 50 stran, jsem najednou zjistila, že mě příběh úplně vcucnul a nemůžu přestat číst. Scholomancie je skvělá, napínavá a naprosto originální série. Tempo je rychlé, informací hodně, není to lehké čtení a hlavní hrdinové jsou naprosto sví. Doporučuju ale všemi deseti!
Jelikož jsem už četla druhý díl, byl pro mě tenhle vlastně jen taková oddechovka, ale i tak jsem se ráda začetla. Teď ještě přečíst další díl. Těším se.
Velmi příjemné překvapení v podobě jedné z nejlepších YA fantasy, které jsem za poslední dobu četla (a že jich už pár stovek bylo). Originální nápad na omílané téma čarodějnické školy, stejně tak jedinečný styl výuky, k tomu výborné charaktery a ironický humor vytváří šťavnatý koktejl dramatu, který mi naprosto vyhovuje. Naomi Novak mě naprosto uchvátila svým stylem vyprávění, které vás chytne hned od první stránky a nepustí vás, dokud nebudete usínat únavou. Po dočtení jsem si musela obstarat i její další tituly a v mém názoru mě jen utvrdily.
Dost mi trvalo se začíst a hlavně pochopit tento magický svět, který se prolíná s naším světem. Není to oddychovka a je potřeba se na čtení soustředit.
Z pohledu hlavní hrdinky Galadriel se dostáváme do Scholomancie, školy pro čaroděje. Tahle škola je kdesi v prostoru a nic v ní nefunguje, tak jak si představujete. Je to dost nebezpečné místo a jen ti co jsou opravdu nadaní nebo mají dobré spojence dokážou projít čtyřmi lety studia a na konci také závěrečnou zkouškou.
Galadriel bylo prorokováno, že z ní bude nejděsivější černá čarodějka a způsobí zkázu lidstva. Škola ji na tuto dráhu vehementně připravuje, o to těžší studium pro Galadriel je, protože se této budoucnosti brání.
Od malička v sobě má něco co, co od ní ostatní lidi odpuzuje a tak je i ve škole samotář a trochu outsider.
Pak je tu oblíbený Orion, který pochází z jedné z nejvlivnějších kouzelnických rodin. A je to tak trochu hrdina školy. Zachraňuje spolužáky před zlými tvory, kteří na ně číhají na každém kroku. Je oblíbený a kamarádit s ním chce každý. Tedy každý, kromě Galadriel.
Když jsem se dostala přes začátek a pochopila jsem, jak tento svět funguje, začala být knížka velmi čtivá a Galadriel a Oriona jsem si oblíbila. Ona si s nikým nebere servítky a on není namyšlený hezounek. Příběh dostane spád a vy prostě chcete vědět jak to dopadne.
Není to žádné romantické čtení, Galadriel není naivní pipina, místy je to dost drsné až nechutné, to jsem rozhodně uvítala :D
Líbilo se mi, jak autorka vymyslela fungování školy a to propojení magie se skutečným světem. Postupně se přidávají i další postavy a každá má díky svým schopnostem něco do sebe a skvěle do příběhu zapadnou.
Co mi asi vadilo, že nás autorka zavedla rovnou na konec třetího ročníku, ale místy to vypadalo, jako kdyby to byl první ročník. Více nechci prozrazovat a dávat spoiler, udělejte si názor sami. Mně to z určitého úhlu pohledu přišlo prostě zvláštní.
Celkově to bylo jinak super a rozhodně hodně originální.
Smrtící vzdělání mě oslovilo mnohem více nežli Hvozd, který jsem četla nedávno. Možná i díky překladu Veroniky Volhejnové, její příšerky (ano, vím, jsou to smrtonosné příšery) mají tak skvělé názvy, že jsem se vždycky těšila, kdy se zase objeví nějaký nový (po)tvor.
Samotný nápad mi připadá skvělý, i když jsem spoustu věcí vůbec nepobrala - doteď nechápu např. "skutkovou podstatu" malie, ale to neřeším. Nevadí mi ani zdánlivě nudná obálka a brožovaná kniha, oboje mi trochu evokovalo (vysoko)školská skripta; navíc ve druhém dílu bude právě obálka, resp. předsádka velmi účelně využita. Mnohem víc mě zklamal závěr: nečetla jsem už někde něco podobného? Ale přesto dám 2.dílu šanci . . .
Miluju. Pro mě absolutní trefa do černého. Galadriel je naprosto skvělá (anti)hrdinka, Orion je ňuňu (a panebože - není dokonale nádherný!!! :) ). Ta paralela Scholomancie - náš současný svět je místy malinko okatější, než by se mi líbilo, ale nakonec to vlastně dává smysl, takže proč ne. PS: Už se mi dlouho nestalo, abych se nad hororem (horůrkem?) nahlas pochechtávala.
(SPOILER)
Přiznávám, že ze začátku čtení jsem byla docela rozpačitá. Čtenář je vhozen do děje bez vysvětlování, co mu předcházelo a jak to v daném světě funguje. To je na jednu stranu matoucí, ale na druhou taky sympatické, protože si po čase věci sednou a čtenář sám z odvíjejícího se příběhu zjišťuje např. proč je malie špatná, zatímco mana je fajn...
Myšlenka školy, která sama učí žáky magii, hlavně tím, že se na ně prakticky denně sápou příšery, které je chtějí sežrat, je geniální. Bohužel to taky nese úskalí v podobě jednotvárných zápletek - něco chce někoho zabít a školní hrdina Orion ho z toho vyseká. O hlavní postavy jsem se během čtení moc nestrachovala, ale to je u YA docela běžné.
Mnohem zajímavější bylo sledovat intriky a nově vznikající aliance (kterým by vyprávění pomocí "vševědoucího vypravěče" pomohlo víc), stejně jako bylo super sledovat hlavní hrdinku, jak se snaží nesklouznout k dráze opravdu mocné malefiky, která jí byla přisouzena. A že by si tím opravdu hodně usnadnila život...
Každopádně to byl docela fajn zážitek. Jsem zvědavá, jakým směrem se bude ubírat druhý díl.
Smrtíci vzděláni
~ můj hněv je špatný host, příijde bez varování a zůstane dlouho ~
Púšťať sa do knihy s tým, že o nej skoro nič neviete, len pár základných informácií je neopísateľne skvelý pocit. Pretože keď napríklad čítate knihu, o ktorej ste vedeli len, že je s atmosférou dark academia a nepriatelia k láske a začnete viac spoznávať ten svet navôkol je to niečo magické. Pretože nikto vám nevytvoril falošné nádeje alebo očakávania, že to môže byť dokonalé. Bolo to čisto na vás a vašom postavení sa ku knihe.
Autorka sa pekne vyhrala s celým svetom Solomancie kde by som sa ja osobne nechcela ocitnúť, lebo povedzme si pravdu, asi by som vydržala len 30 minút. Zo začiatku som bola hodená priamo do centra diania a hodnú chvíľu mi trvalo, kým som si postavy zaradila do určitých skupín a začala sa orientovať vo fungovaní celej školy.
El alebo celým menom Galadriel je svojská a hlavne vyvrheľ spoločnosti. Je poslednou možnosťou pre všetkých a zíde sa im len v momente, keď má niečo na výmenu. Za hnevom skrýva všetko, čo nechce aby druhý videli. A je toho teda veľa. Na El mi vadilo prevažne len neustále opisovanie drobností a nepodstatných častí, bez ktorých by sa čitateľ zaobišiel a nemusel by stráviť tri strany nudným opisom ako funguje určitá vec v celom systéme.
Jej protiklad Orion je dokonalý, obľúbený a hlavne hrdina, ktorý všetkých zachraňuje pred stvoreniami v Solomancii. No aj on však ukrýval plno tajomstiev a ešte plno ich neodhodil.
Posledných pár strán v tejto knihe ubiehalo neskutočne rýchlo a ani neviem ako a čítala som poslednú stranu, po ktorej nutne potrebujem pokračovanie.
Za knihu veľmi ďakujem @hostbrno #spolupraca
Jedna z nejlepších fantasy knih, kerou jsem kdy četla. Rozhodně se nedá než zatleskat celému originálnímu nápadu, ať už se budeme bavit o magii, postavách nebo i celé té strašné škole, která je vražednější, než Bradavice (a to je silná konkurence!). Čte se to samo, tajíte dech a radujete se z každého úspěchu hlavní hrdinky. Ta je klasický outsider a sledovat její vývoj vás určitě bude bavit.
Zajímavý námět a postavy, magický systém se mi taky líbil, a děj mě zaujal. Atmosféra knihy je temnější, ale postavy někdy až komické.
Doporučuji.
Nemůžu říct, že by mě kniha uchvátila, ale zároveň nemůžu říct, že si nepůjdu přečíst 2. díl. Styl psaní mi moc nesedí, hrozně moc informací okolo (co kde a jak funguje apod.), které dělají vsuvky v hlavním ději, který však včetně nápadu na knihu je dobrý, to co člověk prpstě hledá na přesyceném trhu, jednoduše něco nového, neosahaného.
Kniha nebude pro každého (je rozhodně pro náročnějšího čtenáře, který se dokáže u čtení soustředit) - prvních cca 100 stran si budete připadat jak v bubnu pračky - příliš mnoho informací z poměrně složitého světa školy. Postupně do něj ale proniknete a i když informací se na Vás bude stále valit dost (někdy na úkor děje), začnete si to užívat. Hlavní hrdinka Vám možná bude chvílemi připadat "na pěst", ale stejně se Vám zadře pod kůži (a ostatní také). Takže nakonec se budete těšit na další díl.
Podľa recenzií budem asi jediná na svete, ale mňa to nebavilo tak, že knihu odkladám po 80 stranách. Absolútne mi nesadla forma, ktorou je kniha napísaná - Ich forma + málo dialógov, v podstate je to jeden dlhý monológ, dllllllllhé kapitoly a žiadny dej. Aj tých 80 strán mi dalo zabrať.
Dobrou třetinu knihy mi trvalo, než jsem se začetla a nemoha jsem přijít na to, co mi na příběhu tak vadí. Pak jsem došla ke třem závěrům:
1) už dlouho jsem nečetla příběh v ich-formě,
2) kniha nemá žádný přesný cíl, jak jsem u YA příběhů zvyklá (nakopat zadek princi, vrátit světu řád a stát se vládkyní všehomíra), respektive: přežít školu až do promoce je pro mě celkem vágní směr příběhu,
3) že se mi to vlastně líbí.
Největším lákadlem na další díl je pro mě charakter Galadriel. Je to velice svérázná hrdinka, která se vymyká očekáváním společnosti a to mě na ni celkem bavilo. Zároveň je mezi ní a Orionem zajímavá chemie a jsem zvědavá, kam se příběh bude vyvíjet dál.
Všeobecně bych řekla, že vše, co mě na příběhu původně štvalo, se mi nakonec líbilo (pokud se chceme bavit konkrétně, tak jsem prvních sto stran vždycky převracela očima, když se od někud vynořila příšera, ale pak jsem se v těch soubojích dost vyžívala).
(SPOILER)
Nenápaditá obálka by mě ke koupi rozhodně nenalákala. Anotace taky ne, ještě ke všemu vynechala to podstatné a sklouzla jenom po povrchu příběhu, ale budiž, to je asi údělem upoutávky. Ovšem kdybych nebyla nadšená z předchozích knih, po této bych na první dobrou nesáhla.
Autorka vytvořila úchvatný svět, který zaplnila báječnými, plastickými postavami. S Galadriel jsem se dokázala v něčem ztotožnit, jinde jsem ji chápala nebo mě dokázala přesvědčit. Její osobní konflikt mezi předurčením, které všichni až na maminku tak horlivě podporují, a jejím vlastním svědomím a nastavením hodnotového žebříčku představoval hlavní tažnou sílu. Nějaký romantický nebo vůbec jakýkoli vztah vůči gerojovi Orionovi hrál vyloženě druhé housle. Až na to, že díky této linii se vyprofiloval i tento zdánlivě hrdinný rytíř, ve skutečnosti těžký autista a podivín. A pak následovala plejáda figur a figurek, přičemž i ta nejokrajovější dýchala a žila. V tomto směru za jedna s pochvalou.
Druhou významnou složkou byla vlastní škola. Autorka projevila bohatý oceán nezřízené fantazie a popsala jej tak věrně, že jsem měla potíže se z příběhu vracet do reality. Sotva jsem otevřela stránky, octla se na temných chodbách a zpoza každého průduchu na mě útočily odporné příšery. Temnota a beznaděj působila přesně tak, jak měla, vyloženě skličujícím dojmem. Jaké by to bylo, čtyři roky nevidět oblohu? Nic moc.
Samotný děj nestál za nic, většinu textu zabraly hrdinčiny úvahy a popisy a vysvětlování. Takhle napsané to zní děsně, ještě že je Galadriel tak upřímná vůči sobě (i okolí, to je problém) a její sarkasmus tomu dodává nezbytnou šťávu. Nicméně tohle je důvod odebrání jedné hvězdy.
Co na Novikové knihách oceňuji nejvíc a ani tato nezklamala, je fakt, že jsou chytré. Důvtipné a domyšlené, dokážou mě překvapit, nenacházím logické nesrovnalosti. Vlastně pozor, tady jedna je, ale došla mi se zpožděním. Ano, Orion zachránil 600 životů, tudíž hladové příšery jsou zoufalé a dobývají se i do míst, kde nemají co dělat. Zní to logicky, jenže... Vždyť on ve skutečnosti mnohem víc příšer zabil, ne? Nemělo by jich být vlastně taky mnohem méně? Copak lidstvo dokáže vyvraždit jenom velryby, na populaci příšer nemá intenzivní likvidace vliv? Tyhle neomezené zdroje padouchů a naopak nouze na straně hrdinů mi trochu vadí.
Moje první setkání s autorkou a žasnu! V dobrém. V rámci fantazy žánru jedna z nejlepších knih.
Určitě si budu po přečtení více vážit našeho školství, alespoň tam naše děti nechce něco každý den sežrat.
Děj mě nesl na stále stejně napjaté vlně. Připadala jsem si , že mě spolu s hrdiny škola pohltila a než jsem se rozkoukala, už mě chtělo na každé stránce něco spolknout. K tomu věčný hlad, nedostatek snad všeho, a celé čtyři roky ve střehu. Být na vše sám a nedovolit si ani to, že by mi na něčem, nebo někom, mohlo začít záležet, protože při zakolísání ze ztráty, bude vždy v ohrožení i má existence.
Několik výrazněji popsaných charakterů umožňuje čtenáři, aby vnímal důležitost přátelství a vztahů jako takových. Galadriel a Orion si mě opravdu získali. Jejich známí také. A jako zlatá nit se příběhem vine ironický vtipný komentář hlavní hrdinky.
Obálka knihy by mohla být nějak poutavější a v pevné vazbě. To jediné bych změnila.
"Jsi v pořádku - Gal, viď?" přisypal ještě sůl do rány. Už tři roky jsme chodili na stejné laborky.
"Jsem, ale rozhodně ne díky tobě a tvé bezmezné fascinaci každou temnou potvorou, která se tímhle místem plíží," odsekla jsem ledově. "A nejsem Gal, nikdy jsem nebyla Gal. Jmenuju se Galadriel a jestli to je na tebe moc dlouhé a nezvládneš to najednou, tak stačí El."
Originální a skvěle propracovaný svět z prostředí školy kouzel. Rozhodně nečekejte nic ve stylu Harryho Pottera. Tento svět má svérázná pravidla. Smrtící vzdělání je kniha plná nestvůr, příšer a studenti Scholomancie svádí nikdy nekončící boj o přežití. Přesto si kniha zachovává nadhled a pořádnou porci ironického humoru. Hlavní hrdinové El a Orion mě oba moc bavili a jejich slovní přestřelky byly skvělé.
Nepřesné přirovnávání k Harrymu Potterovi mne chvilku vedlo k nepříjemným pocitům, že autorka je mimo. Ale čím víc jsem se dozvídal o fungování scholomancie (jak se "Bradavice" bez učitelů, kolejí a toho, jehož jméno se nesmí vyslovovat), čím víc hrdinka chápala, že lidé kolem ní nejsou lhostejní a zlí, tím víc se mi kniha líbila. Až do samotného závěru, který slibuje, že pokračování nemusí být marné. Na druhou stranu - veškerá ta omáčka s maly, se studiem, s enklávami by se dala velmi dobře nahradit reálným prostředím středních či vysokých škol, kolejí a internátů, chudých a bohatých. Jen by to možná některé víc bolelo.
Štítky knihy
přátelství mafie americká literatura čarodějnictví pro dospívající mládež (young adult) americké romány fantasy romány škola čar a kouzel dark academia
Autorovy další knížky
| 2019 |  Ve stínu Hvozdu |
| 2020 | V zajetí zimy |
| 2021 | Smrtící vzdělání |
| 2007 | Drak Jeho Veličenstva |
| 2022 | Poslední absolvent |
Škola, kde to žije, pardon, kde sa umiera. Nadanie na mágiu je jedna vec, ale schopnosť prežiť útoky príšer, je vec druhá. A práve to sa v tejto neobvyklej škole mladí učia. A ak sa im to nepodarí, následky sú fatálne, čosi ich zožerie zaživa. Vysvetľujúce časti o škole, ktorá žiakov vyučuje (a trestá) sama, bez učiteľov, boli za behu, kedy sa hlavná hrdinka snažila nestať niečou potravou. El, hlavnej hrdinke, sarkastickej ousiderke, prorokovali stať sa najväčším temným mágom, no ona sa úspešne svojmu osudu vyhýba. Akcia striedala akciu a ja som sa ani minútu nenudila. Napriek všetkému rýchlu dianiu bola táto kniha akýmsi úvodom do celej série, takže kto nemá rád chaos a vhodenie priamo do centra deja, nech sa do nej ani nepúšťa. Vysvetľovanie je len tak mimochodom, pravidlá v študentských ročníkoch sú nemenné a skúšky smrtiace. Vlastne, ktokoľvek si nedáva absolútny pozor hoci aj v jedálni, vo vlastnej izbe alebo chodí niekam do študovní, alebo kúpeľne sám, sa zahráva so životom (a démoni s ním).
Určite si prečítam aj pokračovanie.