Sedm rozchodů Amy a Craiga
Don Zolidis
To nejhorší v Craigově životě je zároveň tím nejlepším: Amy. Amy a Craig jsou tím nejméně pravděpodobným párem, jaký si dokázali představit. Samotářský Craig se s kamarády stýká pouze při hraní Dračího doupěte, zatímco krásná a inteligentní Amy je všemi oblíbenou předsedkyní hned několika studentských útvarů. Přesto však tito dva skončí spolu. Dokud se ovšem Amy s Craigem nerozejde. Potom se k sobě vrátí a rozejdou se znovu. A tak stále dokola a dokola – dohromady sedmkrát… Amy a Craiga čeká poslední rok na střední škole a zatímco zodpovědnost dospělého života se neodvratně blíží, jejich životy rozvíří bouřlivý vztah plný rozcházení a scházení připomínající kaleidoskop radosti, bolesti i smíchu. Z podobně rozmanitých dojmů se skládá i samotný příběh, hořkosladké a tragikomické vyprávění, ve kterém autor s cynicky vtipným nadhledem barvitě líčí strasti i slasti zážitku první lásky a poutá jím čtenáře až do poslední strany.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2020 , King CoolOriginální název:
The Seven Torments of Amy and Craig, 2018
více info...
Přidat komentář
Vůbec mi kniha nesedla. Postavy mi byli nesympatické a hloupé. Takže za mě knihu nemůžu doporučit.
Tohle bylo jednoduše wow a dostalo mě to způsobem, jakým to ještě žádná kniha nedokázala. Od prvních stran mě bavil naprosto úžasný styl psaní - takový Backman v YA literatuře. Příběh mě taky pohltil od začátku a až do samotného konce nepustil. Moc se mi líbí originální námět, který autor knize dal a který vybočuje z knih dnes a denně vydávaných. Humor zde obsažený je naprosto fantastický a já se často smála nahlas (je s ním psána celá kniha). Zamlouvala se mi i ta hořkosladkost celého příběhu. Craig si ukradl moje srdce a nevím, jestli je to špatně, ale v jeho nemožnosti navazování vztahů s opačným pohlavím, jsem se viděla. Amy mě už tak nebrala. Ale co mě na téhle knížce nejvíc dostalo, jsou témata a to hlavně to jedno – první lásky, tady nám autor servíruje realitu, ve které nám říká, že nic není růžové a často právě tyto lásky nevycházejí (tak to bývá zvykem u jiných knih) a to často ani když se snažíme a můžeme do toho dávat 120%, na sílu nejde udržet nic a když to není osud, tak prostě není – takže taková facka z normálního života. Máme tu taky nastíněn rasismus, homosexualitu a jinou jinakost,… a zmíněno tu najdeme i to, že bychom měli myslet spíš na druhé než na sebe a nezaměňovat skutečný život jen za jakousi jeho náhražku. Jsou tu nádherné myšlenky. I nějaká slzička ukápla. Ta reálnost příběhu je až smrtící – nemůžu si pomoct to nezmínit znovu a víc přímo. Konec stále ještě vstřebávám – tohle mě lehce rozložilo a vážně nečekejte, že spolu tihle dva nakonec skončí.
Mě se kniha absolutně nelíbila, ani jsem ji nedočetla.
Amy se chce se mnou rozejít, už zase..
2,5*
Dlouho jsem přemýšlela nad tím, jak bych toto dílo ohodnotila a nakonec jsem se nedokázala rozhodnout a hodnotím 2,5 hvězdičkami.
Kniha byla vtipná, to bezpochyby. Častokrát jsem se zasmála nahlas a spoustu vtipných hlášek mi leží v hlavě doteď.
Pokud si myslíte, že budete ale číst něco převratného, tak to ne. Kniha je přesně o tom, co nese v nazvu a děj se nějak speciálně nevyvíjí. Postavy do toho moc taky nepřinesly, převážně mě štvaly. Kaitlyn mě štvala, její otec mě štval a Amy mě nejen štvala, ale přišla mi jako velmi labilní jedinec, který mění názor každých pět sekund. Craig nebyl špatná postava. Na něm se mi asi nejvíc líbilo to, jaký to byl nerd a že byl zažraný do ruské literatury. Byl dokonce i dost rozumný a převážně cením toho, co udělal. Nejlepší postava byla asi Groash, s tím jsem i ve spoustě věcí souhlasila a působila na mě nejlépe.
Co z mé strany na knize dost přidalo bylo zařazení do geekovského prostředí, Dračí doupě a tuna komixů. I přiřazení v čase bylo příjemné.
Zkrátka a dobře, bylo to dobré, zasmála jsem se, ale není to nic světoborného a už vůbec nic co bych četla znovu. Pokud avšak vydá autor nějakou novou knihu, ráda si ji přečtu, celkem mi sedl jeho styl psaní.
Takové jednoduché vtipné čtení o milostném životě puberťáků.
O to víc mě překvapil dojemný závěr.
(SPOILER)
Největší spoiler je v podstatě název. Ona totiž ta kniha o ničem jiném moc není. Neočekávejte žádné hluboké myšlenky a skrytou moudrost. Prakticky na první straně na vás vykoukne upozornění, že to nemá šťastný konec. Že ti dva nezůstanou spolu. A pak se prostě 7x rozejdou a 6x zas dají dohromady a konec. Jednotlivé rozchody jsou na přeskáčku, takže to ozvláštňuje alespoň hra s časem. Čte se to rychle a snadno a jako odlehčené čtivo to není špatné. Občas jsem se smála nahlas. Většinou spíš tomu, jaký je Craig tak trochu trouba, ale on to asi je v podstatě záměr celé knihy... :D Asi bych to zašťítkovala jako "dospívání".
*také jsem dostala e-knihu zdarma v jakési akci
Knihu jsem dostala jako e-knihu v rámci akce. A v závěru opravdu nic moc, nemělo to žádný spád, žádný příběh. Pořád dokola se v podstatě dělo to samé a nedalo se čekat nic moc nového, jelikož už skoro v každé kapitole byl jen rozchod. Hlavní hrdinové se chovali neskutečně dětinsky. Nikdy více!
Odpolední jednohubka, kterou jsem si moc užila. Asi proto, že sociální bublina Craiga je mi dost dobře známá, takže ironické vyznění prvních kapitol mě bavilo, místy bylo cítit Adriana Molea, následná katarze hlavního hrdiny, byť očekávatelná, proběhla nenásilně a rozumně. Tohle není hrdinská knížka, tohle je malý příběh normálního dospívání, tím větší možná může být v kontextu každodenních nádechů. Příběh toho malého kroku, který většina z nás jednou udělá a pak už si ho možná ani nikdy neuvědomí, jen potom za pár let zjistíme, že si pereme vlastní prádlo na platíme vlastní pojistky. V dnešním knižním světě prosyceném dramaty reálnými i fiktivními mi tahle příchuť přišla osvěžující.
2,5 kniha nebyla špatná, ale já nemám moc ráda retrospektivu, podle mě by kniha byla mnohem lepší, kdyby byl děj chronologický. A také nemám ráda takovéto konce.
Od této knihy jsem neměla žádná velká očekávání, ale bylo to fajn. Bylo to prostě fajn odpočinkové čtení, u kterého vypnete a zasmějete se.
Moc se mi líbil ten nápad, že nám autor hned na začátku řekl, že hlavní protagonisté spolu nezůstanou a ta kniha nemá happy end. Upřímně i proto jsem si ji koupila, protože nemám ráda předvídatelné romantické příběhy.
Sedm rozchodů Amy a Craiga není nic, co by ve mě nechalo nějaký hluboký dojem, ale bylo to velmi příjemné a nenáročné čtení.
Já tyhle romantické oddechovky nemám příliš v lásce a kdybych se z různých recenzí nedozvěděla, že se v knížce řeší i vážnější témata, Sedm rozchodů Amy a Craiga by mě nejspíš minula. Nakonec jsem ale ráda, že jsem podlehla tomu obrovskému hypu a knížku si pořídila. Moje očekávání nebyla nijak vysoká, takže i když to pár chybiček mělo, byla jsem dost překvapená, jak moc mě to bavilo. Dokonce natolik, že začínám přemýšlet, že bych ty feel-good contemporary mohla zase začít číst trošku častěji.
Ale teď už k samotné knize. Jako první bych chtěla zmínit, že není vyprávěná chronologicky. Jednotlivé kapitoly jsou vlastně takové „epizody“ z Craigova života, které na sebe navazují spíše tematicky, ale časově jsou seřazené na přeskáčku. Já jsem o tom naštěstí věděla dopředu, takže jsem na to byla připravená a nevadilo mi to tolik jako ostatním. Možná bych i řekla, že je to takový zajímavý prvek, který tu knížku určitým způsobem ozvláštňuje.
Hlavní hrdina Craig byl za mě úplně top! Je to přesně ten typ kluka, který úplně nevyniká v sociální interakci a rád tráví večery čtením komiksů nebo hraním Dračího doupěte se svými stejně „divnými“ kamarády. Jeho úžasný smysl pro humor a schopnost dělat si sám ze sebe tak trochu srandu byly na téhle knížce asi úplně to nejlepší. Uznávám, že dát dohromady někoho jako je Craig s krásnou, inteligentní a všemi oblíbenou Amy je už trošku klišé, ale v tomhle podání mě to zkrátka bavilo.
Asi od poloviny se v knížce také konečně začíná řešit pár vážnějších témat, což já mám v contemporary hodně ráda, když tam nejde jen o tu romantickou linku a hlavní hrdinové musejí řešit i závažnější problémy ve svém životě. Sice si myslím, že se jimi mohl autor zabývat více do hloubky, ale to už bych asi chtěla příliš. I tak jsem si čtení moc užila, přestože to není žádná převratná literatura.
Po dlouhé době jsem narazila na knihu, kde je hlavní hrdina kluk a celý příběh je vyprávěn z jeho pohledu. Craiga jsem si zamilovala, líbil se mi náhled do jeho hlavy a myšlenek a ke konci i jeho vývoj a uvědomění si některých věcí, který se v životě dějou. I přes jeho naivitu si ho dle mého velmi oblíbíte jako já. Myslím, že na konci knihy se začal stávat pomalu dospělým a nevnímal vše jen z lehčí "dětské" perspektivy.
Craig je mladý a chodí na střední školu, není to žádný oblíbený sportovec, ale spíš klučina v pozadí, kterého nejvíc zajímá hraní Dračího doupěte. My prožíváme jeho dobrodružství a zážitky s jeho první přítelkyni Amy.
Máme tu klasické problémy dospívajících jako například odlišnost, protože být jiný je mnohdy chápáno jako něco špatného. Je jedno, zda vás baví hry a nebo máte jinou orientaci, ale vždy se máte s čím potýkat. Následně jsou zde zmíněný i problémy rodinné a to nejen vztahy, ale i nedostatek financí pro poskytnutí skvělé péče pro děti.
Příběh se čte velmi dobře, akorát občas je těžké se zorientovat v čase, jelikož jednotlivé věci se dějí nárazově a mezi rozchody přeskakujeme. Na konci složíte doopravdy zajímavý knižní zážitek.
Celý děj je psán velmi lehce a vtipně, takže se u knihy pobavíte, já jsem se smála hodně.
Už jsem psala, že miluju knihy, který ve mě probudí nějaké emoce a nebudu lhát konec knihy a následný epilog, byl dle mého doopravdy úžasný. A potřebovala jsem kapesník, jelikož jsem bulela jak malá želva.
⭐ 4/5
Po dlouhém zvažování dávám dvě hvězdičky. Dějově neustále to samé, rozchod, příběh, rozchod a to je vlastně celý děj knihy. Úžasná a pro všechny dokonalá Amy chodí s nerdem a milovníkem komiksů a Dračího doupěte Craigem a neustále mu bezdůvodně dává kopačky. Obě postavy mi byly svým způsobem nesympatické a jejich chování bylo horší než dětí na ZŠ. Jejich "vztah" nebyl běžným vztahem a rozhodně chyběla nějaká chemie. Kniha mě nebavila a kromě posledních stránek na konci jsem se dost nudila.
Knihu jsem měl problém dočíst. Bohužel je to pořád o tom samém... rozchod, rozchod, rozchod a zase samý rozchod...Pořekadlo 2x krát do stejné řeky nevstoupíš asi Craigovi nic neříká...Existují lepší YA knihy.
Obálka knihy mě hned zaujala, tak jsem si řekla, že se vrátím k mému dřívě tak milovanému young adult, ale přiznám se, že mi kniha moc nesedla. Nevím, čím to bylo, možná tím, že už mi přece jen není patnáct a s postavami se neztotiožňuji tak, jako dřív.
Některé postavy mi přišly nudné, Amy se občas chovala jako hrozná svině a já být Craigem, dávno bych se na ni vykašlala. Některé rozchody podle mě byly zbytečné. Občas jsem se ztrácela v těch rozchodech a dobou, kdy se to odehrává, ale to je možná jen moje chyba.
Mladší čtenáři si knihu jistě užijí.
Tahle kniha byla rozhodně zajímavá, bohužel mi ale moc nesedla :/ hlavní hrdinové mi nepřirostli k srdci, byli zvláštní, nerozuměla jsem, proč dělají věci, které dělají. Kniha se ale dobře a rychle četla a bylo tam pár pěkných myšlenek ????
Za mě průměr, 3/5⭐, nelituju, že jsem si knihu přečetla, bylo to zas něco trochu jiného :)
Dávam 3*, nie že by to bol iba priemer, ale celkovo myslím, že sa dalo z knihy vyťažiť viac. Kniha je zaujímava štýlom akým je písana, to ma nesmierne bavilo, že rôzne preskakujete v čase. Čo ma sklamalo bol ten príbeh samotný. Asi by som čakala lepšie rozpísanie pocitov a vysvetlenia, prečo sa hlavní hrdinovia chovali tak ako sa chovali. Tak ako to bolo v poslednej kapitole a epilógu.
Jsme v roce 1994. On je nemotorný nerd, pro kterého představuje vrchol socializace partička Dračího doupěte. Ona je předsedkyně všech studentských výborů, oblíbená, chytrá a krásná. Přesto se tito dva z nějakého nevysvětlitelného důvodu dají dohromady - a to hned několikrát...
Tahle knížka mě opravdu velmi zaujala svou krásnou obálkou a samotným názvem knihy. Bohužel mě trošku zklamalo zpracování. Mrzelo mě, že celý příběh je vyprávěný jen z pohledu Craiga, kterého jsem si poměrně oblíbila. Druhou hlavní postavou je právě Amy, která mi úplně k srdci nepřirostla. Možná to bylo právě proto, že mi v knížce chyběl i její pohled na celou situaci a víceméně do poloviny knížky jsem o ní vůbec nic nevěděla.
Autor se rozhodl knihu ozvláštnit tím, že nevsadil na chronologickou posloupnost. Celá knížka začíná rozchodem číslo 3, pak následuje rozchod číslo 5 a až v šesté kapitole jsem se dozvěděla, jak se vůbec Amy a Craig potkali. Musím říct, že jsem se pořádně ztrácela v časové posloupnosti a působilo to na mě neuspořádaně.
Po přečtení první poloviny knížky jsem úplně nevěděla, co si o knížce mám myslet. Druhá polovina už byla o něco lepší a podařilo se mi i lépe pochopit chování jednotlivých postav.
Sedm rozchodů je realistický příběh, ve kterém se objevuje hodně zajímavých myšlenek. Doufám, že se rozhodnete dát knížce šanci, ale pozor na ztrácení se v čase. Do čtení se také můžete pustit, pokud vás již omrzely šťastné konce. Protože tihle dva spolu na konci neskončí. Ne, tohle není spoiler, autor vám tohle napsal již v prologu.
2,5/5⭐️
Ačkoliv normálně contemporary moc nečtu, tahle knížka mě dost překvapila. Začala bych asi tím, že autor dokázal tak bravurně popsat všechny pocity a dojmy, že jsem do příběhu úplně zapadla a držel se mě od začátku až do konce.
Knížka mě ze začátku mátla svojí nechronologickou strukturou, ale to se zhruba v půlce vytratilo.
Co se týče postav, tak Craig, z jehož pohledu je kniha vyprávěna, mi dost přirostl k srdci a často jsem se s ním ztotožňovala. To bohužel neplatilo o postavě Amy, kterou jsem ráda neměla a většinou jsem nechápala její rozhodnutí a její chování.
No a konec? Tak ten mě zklamal, jelikož jsem od něj čekala víc, minimálně díky 'varování' na začátku. Knížka mi však pomohla ujasnit si pár myšlenek, mezi nimi například to, že bych nikdy nechtěla bydlet ve Státech.
Knihu presne vystihuje jeji nazev. Nejedna se o zadny hluboky pribeh plny zvratu, ale naopak o jednoduchy YA romanek, ktery je protkan vtipnymi hlaskami nedospeleho Craiga. Rozhodne bych knizku nezaradila mezi sve nejoblibenejsi, dokonce bych ani nerekla, ze nejak hodne uspokojila moji ctenarskou dusi, ale do ctenarske vyzvy (srdce na obalce) mi pasovala, precetla jsem ji za odpoledne, parkrat se zasmala... Takze vlastne zase tak spatne to nebylo, ne? :)