Sedmé dítě
Erik Valeur
Těchto sedm narozených dětí má společné dvě věci: všechny přišly na svět v porodnici B ve státní nemocnici v Kodani, a všechny byly dány k adopci. V následujících měsících ženy ze známého sirotčince Kongslund pro všechny našly nové rodiny z různých částí Dánska. Dětí vyrůstají, aniž by cokoli věděly o své minulosti. O mnoho let později dostane pochybný novinář z ještě pochybnějších novin anonymní dopis. Dopis naznačuje, že jedno ze sedmi dětí skrývá tajemství a někdo udělá vše pro to, aby toto tajemství zůstalo neodhaleno. Příběh je zveřejněn a následky jsou velké. Je možné, že v posledních padesáti letech prestižní sirotčinec zakrýval milostné aféry bohatých a slavných Dánů. Jak dopadne skandál z nejvyšších kruhů? Sedm adoptovaných dětí, které už jsou dospělé, hledá tajemství svého původu. A všichni se zoufale snaží zjistit, který z nich je to sedmé dítě s tajemstvím. Toto je příběh o tom, jaké tajemství to je - a o vztazích mezi sedmi dětmi, jejichž životy se po desetiletích zase spojily. A také o systému sociální péče v Dánsku od 60. let až do současnosti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , OmegaOriginální název:
Det syvende barn, 2011
více info...
Přidat komentář
Kniha je velmi zajímavá, jen by nemusela mít 836 stran. Ani nevím, jestli bych jí zařadila mezi detektivky. Spíš to byl společenský román. Politici jsou všude stejní a vždycky byli.
Tahle kniha by mohla mít 5 hvězdiček, kdyby byla poloviční. Chvílemi jsem měla pocit, že čtu dvě rozdílné knihy - u některých pasáží jsem knihu málem odložila, v jiných se zase četla výborně. Slušný nápad, ale vůbec se nedivím, že spousta lidí vzdá.
Strašně mě tato kniha zklamala, těšila jsem se na ni jak malá holka na lízátko a do 500strany jsem se vyloženě nutila číst... pak posledních 300str už bylo lepších, ale jako za mě velké zklamání. Dočetla jsem ji jen proto, že knihy dočítám a už jsem si ji koupila
Líbil se mi námět, ale trápila jsem se s tím, že je to neskutečně rozsáhlý příběh, občas jsem už ztrácela pozornost. Prospělo by mu, kdyby ho autor trochu osekal. Tak 3,5* bych dala.
Je to velký román o Velkém mistru, králi "veškerých životních náhod, neustále pátrajícího po lidské pošetilosti, potleskávajícího, úlisného, neodolatelného, nonšalantního, nepředvídatelného - a naprosto nemilosrdného" ani jenom detektivka, thriller, psychologický román, ale něco mnohem více komplexního o chaosu v životě každého člověka, které by ani "žádné božství nedokázalo uřídit". Dlouhatánský příběh sedmi dětí vyprávěný promyšlenými, místy lehce ironickými a sarkastickými větami, plný tajemství a pochyb o základních věcech - prostoru, pohybu, času, ale hlavně o rodičích a přátelích. O čem není žádných pochyb je, že Erik Valeur je velký spisovatel a tato kniha jedna z těch nejlepších, které jsem četl.
Začátek knihy vypadal slibně, ale postupně mě kniha bavila méně a méně, dlouhé, podle mě zbytečně úseky mě nudily, nezajímaly. Kniha neměla vůbec spád, vleklý děj, nedokázala jsem se do knihy začíst tak, abych vkuse přečetla víc stran, a od čtení jsem musela pořád odbíhat, dávat si pauzy. Ke konci mě čtení bavilo o něco víc, ale pořád to nebylo ono, nečekal mě žádný šok, žádné velké překvapení, možná to bylo tím, že jsem byla z knihy tak znuděná, že ani informace, kterou bych nečekala mě nemohla nadchnout, udivit. Kdyby to tady na databázi šlo, dala bych ještě o půl hvězdičky méně.
Tak jsem se na ni těšila a jsem trochu zklamaná. Zbytečně moc stran, na kterých jsou pro mě zbytečné informace. Samotný příběh dobrý, ale ta omáčka kolem mě nudila.
Sedmé dítě pro mě bylo trochu zklamáním. Motiv vůbec není špatný a místy mě kniha opravdu pohltila. Pak v ní však jsou i momenty, které mě naprosto nudily. Jednoduše řečeno pro mě byla až příliš rozsáhlá, plná informací, bez kterých by se čtenář obešel a které jen uměle zvýšily počet stránek - bez jakéhokoli přínosu. Pokud by měla o polovinu stran méně, mohla to být pecka.
Jako příběh je to skvělý..trochu více rozepsáno osudu jednotlivých osob, pro někoho to může být až "protivné" ovšem ale duležité..má trpělivost se vyplatila knihu jsem dočetl s nadšením, sice až na ten "duševní" konec proto dávám 4* ..na pátou mi chybělo více dramatičnosti na konci..