Šepot podzemí
Ben Aaronovitch
Řeky Londýna (Peter Grant) série
< 3. díl >
Tentokrát to začne mrtvým tělem na konci stanice metra Baker Street, vším, co zůstalo po americkém studentovi Jamesi Gallagherovi. Jeho zámožná a politicky vlivná rodina se chce pochopitelně dostat této hrůzné vraždě na kloub, potíž však tkví v tom, že Jamesova smrt představuje ještě větší a nepřirozenější záhadu, než kdo vůbec tuší… tedy kromě londýnského konstábla a čarodějova učně Petera Granta. Jelikož je inspektor Nightingale, poslední oficiální čaroděj v Anglii, zaneprázdněn pátráním po nevyzpytatelném kouzelníkovi známém také jako Muž bez tváře, je pouze na Peterovi, aby začal zkoumat strašidelné hlubiny nejstarší, největší a nyní i nejvražednější podzemní dráhy na světě. Ovšem nebude na to sám. Kdepak, FBI mu posílá pomocnici. Mladou, ctižádostivou, krásnou křesťanku, která má sklony vnímat veškerá kouzla jako dílo ďáblovo. No, to tedy bude…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2019 , ArgoOriginální název:
Whispers Under Ground, 2012
více info...
Přidat komentář
Zajímavé, čtivé, poutavé. Peter je pořád vtipný, přímý a na nic si nehraje. Jeho britská mluva je skvělá. Doufám, že už brzo se naučí líp kouzlit, pořád je celkem začátečník:). Líbí se mi jejich (zatím) pracovní partnerství s Lesley. A jsem trochu zvědavá, kam se to posune. Je škoda, že Nightingale neměl v knize tolik prostoru, tak třeba příště. Objevil se Zach, který byl tak krásně bezprostřední, prostě taková místní postavička. Zápletka se, myslím si, povedla.
Autor pořád moc pěkně popisuje Londýn, za to jsem ráda, úplně se tam vidím a mám velkou chuť tam jet. Těším se na další díl.
To se mi líbilo. Příběhy Petera Granta si rád přečtu opakovaně, až na ně budu mít chuť.
Hohó, to jsem si početla! Díl od dílu zábavnější, vtipnější a ...zamotanější. Nicméně pokud člověk přečetl i předchozí díly, dá se v tom orientovat. Některé pasáže jsem četla s mapou Londýna před sebou, což bylo velice osvěžující. A moc se těším na další díl!
Musím říci, že tento díl - Šepot podzemí byl nejlepším dílem série, co jsem zatím četl. Opět musím pochválit popis a budu se opakovat, když řeknu, že Ben Aaronovitch umí skvěle popisovat jak charaktery postav, tak děj a to takovým způsobem, že se čtenář nemůže absolutně od knihy odtrhnout. Děj knihy je opět hodně zamotaný a čtenář si určitě musí přečíst předchozí díly, aby zjistil o co v knize vlastně jde. Kniha je ale jinak dokonale napsaná, děj má spád, není nouze o překvapivé zvraty, vtipné scény a ani o pořádnou dávku napětí a akce. Bohužel musím opět vytknout jednu věc – děj mi přišel ke konci až moc překombinovaný, někomu se to jistě bude líbit, ale já osobně mám raději, když vím na čem jsem. Jinak ale musím knihu vyzdvihnout, protože je vážně dobře napsaná.
Možná bych ještě dal více prostoru inspektoru Thomasy Nightingaleovi, v této knize se totiž moc neobjevuje, což považuji za škodu. Knihu hodnotím velmi kladně, je vidět že děj je pokaždé lepší a lepší. Dnes dávám čtyři hvězdy a těším se na jaro, kdy vyjde čtvrtý díl série s názvem Prokleté domovy.
I když Ben Aaronovitch tentokrát zvolil cestu skutečné detektivky, nějak pozapomněl, že v jednoduchosti sice může být síla, ale nic se nedá natahovat do nekonečna. O to víc, že ke vší té vatě uvnitř není moc důvod, nepočítáme-li fakt, že kniha by po všech škrtech byla bezmála poloviční. Na druhou stranu si cením toho, že vývoj událostí je pro jednou přehledný a přeskoky k rozehrané zápletce s Mužem bez tváře neruší. Ovšem turistické exkurze po londýnských končinách už začínají být trochu nudné a hlavně jsou dost okatě na úkor děje.
Jinak zaběhnutá klasika. Peter Grant už působí dojmem opravdového detektiva a tým čarodějů ve službách Metropolitní policie se formuje funkčním směrem. Osobně nejvíc oceňuji autorovy zábavné postřehy ze života četníků, které dle všeho vycházejí z reálných zážitků, třebas ne konkrétně jeho vlastních. Pravdou je, že suchý anglický humor drží vyprávění stále nad hladinou lepšího průměru, ale zároveň se stává tím jediným důvodem, proč mě řada vlastně ještě baví.
Policejní tým Isaaků je skvělý. Peter je sympaťák. Zápletka hlavního případu s vražedným střepem byla ale docela banální. Znalci Londýna musí chrochtat blahem, když si čtou o místech, která prochodili. Škoda, že se Molly tentokrát moc nezapojovala.
Asi nejlepší díl ze všech tří vydaných, nicméně pořád je to plné nudných pasáží a zmatečnosti. Tuhle sérii táhne humor a sympatický hrdina, ale co se týče struktury příběhu, pořád si někdy říkám, co to vlastně čtu, proč to tam je a jaký to má v knize smysl...
Jedna hlavní vyšetřovací linka je tu ta hlavní plusová věc, protože se v předchozích dílech autor sám zamotával do svých odboček. Líbí se mi popisy Londýna a celé to cestování po něm, protože to je asi zvládnuto nejlíp. Velké zlepšení se tu objevilo i v podobě charakterů vedlejších postav.
Autor zraje jako víno. Tento díl je lepší než oba předchozí, ačkoli se bez jejich znalosti prakticky nedá číst, nebo spíš by čtenář hodně tápal. Tradiční britský suchý humor je o několik tříd šťavnatější, jazyk stále stejně bohatý, přirovnání neotřelá. Lesley konečně opustí polohu nesnesitelně přemoudřelé Hermiony. I způsob vyšetřování, kdy autor neopakoval smrtící způsob tři v jednom a vrátil se ke klasickému jeden příběh - jeden pachatel, mi vyhovoval lépe. A jako motiv vraždy klasická, prostá a mocná závist? Sto bodů!
Takže Peter i Nightingale jsou stále k sežrání, Londýn je magií prorostlý skoro až příliš, ale doufejme, že díky tomu se dočkáme mnoha dalších pokračování. Vřele doporučuji.
Po dobrém rozjezdu v Řekách Londýna a mnohem lepším pokračování v Měsíci nad Soho následoval pro změnu sestup dolů. Doslova. Postavy stále baví, navíc přibyla i další sympatická v podobě seržanta z dopravní policie. Ale americká agentka byla naopak spíš přítěží, naprosto zbytečná a nevyužitá linka. Hlavním kamenem úrazu je slabá zápletka, jejíž odvyprávění by se dalo zvládnout i svižněji, a jejíž "tajemná" složka v podzemí vyzněla do ztracena. Děj mnohdy vypadal spíš jako architektonický průvodce Londýnem. Ne že by to místy nebylo zajímavé, ale od knihy jsem chtěla víc. Jako jednorázovka dobré, nenudila jsem se, bavilo mě to. Ale u dalšího dílu doufám opět ve zlepšení. A v ještě větší zapojení Nightingalea...
Tak konečně další díl. Trošku mi při čtení této části dělalo problém, že od 2. dílu uplynul nějaký čas. Ale nakonec jsem se s tím srovnala.
Je jasně vidět, že se série vyvíjí. Šepoty podzemí přinášejí posun od magie a bohů řek ke standardním detektivním postupům. Peter Grant, který se už taky posunul ve svém čarodějnictví, tu vysvětluje a předvádí procedury Britské metropolitní policie od výslechu svědků přes sledování, forenzní postupy až po zpracovávání hlášení pro nadřízené. Několikrát sice vykouzlí pasvětlo a pomocí magie si vytvoří jakýsi ochranný štít, a „Řeky“ se tu objevují jen okrajově. Ale samozřejmě dojde k důležitým nadpřirozeným událostem, při kterých si čtenář užije zápach kanálů, klaustrofobii a hodně, hodně tmy. K tomu nám tentokrát Peter přibližuje londýnskou architekturu, vždyť vlastně původně chtěl být architektem. Samozřejmě nechybí jeho suchý humor ani další moje oblíbené postavy: tentokrát už zase Lesley, Nightingale, Molly i psík Toby, Objevují se tu i nové významné charaktery, např. konstábl Kumar z Britské dopravní policie, či malá Abigail, která se setkala s duchem. Věřím, že tyhle dva potkám i v dalších dílech. Vypadá to, že se tým Rozmaru bude rozšiřovat. Tak jen doufám, že na překlad dalšího dílu nebudeme čekat dlouho.
Štítky knihy
vraždy Londýn čarodějové policie městská (urban) fantasy metro nadpřirozené jevy vyšetřováníAutorovy další knížky
2015 | Řeky Londýna |
2016 | Měsíc nad Soho |
2016 | Šepot podzemí |
2017 | Prokleté domovy |
2017 | Záludné léto |
Pořád stejný Aaronovitch, pobaví, případ netradičně vyřeší a dějovou smyčku série posune jen o malý kousek dopředu...