Šepot z lesa
Kateřina Surmanová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/488693/bmid_sepot-z-lesa-5nL-488693.jpg
4
1119
1119
Mezi stromy číhá zlo… Před dvaceti lety v hlubokých lesích Orlických hor beze stopy zmizel jeho nejlepší kamarád. Teď se investigativní novinář Petr vrací do rodné vesnice, aby se vyrovnal s rozvodem a dal dohromady dům, který zdědil po matce. Z hlubin minulosti se vynořují nejen staří známí, ale i děsivé vzpomínky. Navíc zjistí, že kamarád nebyl ani zdaleka jediným, kdo se v okolí ztratil. Začne na vlastní pěst pátrat po tom, kdo – nebo co – za zmizeními stojí. A stopy, jež nachází, ho pomalu vedou do míst, jaká si nedokázal představit ani v nejhorších nočních můrách… Mysteriózní thriller, který si oblíbí čtenáři Jozefa Kariky nebo C. J. Tudor!... celý text
Přidat komentář
Svižná a dobrá práce.
Příběhově trochu mystérie, mírně kingovský nádech (parta dětí, která zažije něco divného), v dospělosti k tomu návrat a dohra příběhu.
České reálie, bavilo mě to.
No nemam slov. Krásná knížka, která byla zároveň pěkně strašidelná. Někdy jsem si čtení musela rozkouskovat, abych se nebála. Skvěle napsaná, jen škoda že konec byl moc useknutý a nevíte jak postavy dopadly.
Pražský novinář Petr Valeš se vrací zpátky do rodné vesnice v podhůří Orlických hor, odkud jako mladý utekl, když se ztratil jeho nejlepší kamarád Vojta (alias Pizizubka). Jenže po návratu se začnou dít divné věci a Petr má pocit, že se zbláznil.
Ale co když je to všechno jinak? Petr začíná pátrat v kronikách a zjišťuje, že nezmizel jenom jeho kamarád Vojta, ale taky další děti......
Při čtení mě dost často mrazilo a mrtvá jehňátka jsem viděla skoro všude..... Prostě mě to fakt chytlo a skvěle se mi to četlo a když jsem nečetla, aspoň jsem na příběh myslela.
A musím vyzdvihnout tu autorčinu nádhernou skoro až lyricky popisnou češtinu, díky které jsem měla pocit, že jsem opravdu v temném lese, na zasněženém kopci nebo ve smradlavém kutlochu radioamatéra pana Broma. A ta flétna! Tu jsem přímo nenáviděla a myslím, že už si hned tak žádnou neposlechnu. :-) :-) :-)
Hvězdička dolů je za ten uspěchaný konec, který mě trošku zklamal....
"Ze šumu se vynořila jemná melodie, lahodná flétna s hnilobným podtónem, zježila Petrovi pozůstatky pravěké srsti na krku. Bylo to jako napít se vody ze studánky, plnými doušky vychutnávat, jak je osvěžující a dobrá, a pak si všimnout, že na dně celou dobu tlelo tělo."
Když jsem viděla rozsah tohohle mistery thrilleru/hororu, tak jsem se maličko lekla. Když mi přišel, tak jsem se lekla podruhé. Safra to je dacan! Ale..
Kniha je prostě dokonalá. Dávkovala jsem si to po 50. stranách denně a úplně si to vychutnávala. Popis krásného prostředí vesnice, hor, lesů. Úplně jsem cítila vůni jehličí a cítila to mrazení, když vstoupíte do hustého a temného lesa.
Postavy totéž. Normálně jsem měla pocit, že je znám celý život. Paradoxně jsem měla nejvíce oblíbenou záporačku Hanku. Popsat kladnou postavu, to si myslím, že není až tak těžké, ale aby vám záporná postava pila krev, to je um. A Kateřina to dokázala dokonale.
Samotný příběh byl přesně takový, jak mám ráda. Nebudil strachy ze spaní, ale při čtení mě (ne)příjemně mrazilo.
Jasný, Petr, hlavní hrdina, je trochu dobrodruh a očividně si libuje v situacích, kde by 99% z nás s jekotem zdrhalo, takže se to někdy může zdát zvláštní, ale zase na druhou stranu - kdyby takový nebyl, nebyla by kniha, protože by to vzdal a šlus.
No já bych vám tady mohla vyprávět do aleluja, ale nebudu to natahovat. Kniha je skvost a kdo máte rádi detailní a komplexní příběhy, tohle je přesně pro vás. MILUJU TO.
Četla se dobře, na konci mi jen chybí, jak to dopadlo s přátely Petra a hlavně s Helenou...
Petr - hlavní postava našeho vyprávění, se vrací zpět z velkoměsta do svého rodného domu. Zde se na něj sesypou všechny zážitky a vzpomínky z nichž některé by nejraději nechal odpočívat navěky...
Místo toho se vydává po stopách svého ztraceného kamaráda z dětství, společně se svým psím společníkem, Imbusem.
Pátrá v okolí, pátrá v kronikách a ve starých nevyřešených případech. Vyptává se také starších obyvatel vesničky, ale nikdo nechce mluvit, nikdo si to nechce rozházet s...s kým vlastně ? Kdo za tím vším stojí? Jak je možné, že si nikdo nevšiml, kolik dětí už zmizelo ?
Podaří se Petrovi zjistit, kdo to má vše na svědomí a hlavně proč ? To jsou otázky, které si klademe napříč celou knihou :-)
Musím zde vyzdvihnout naprosto úžasný jazyk, autentický pro ten kraj, a také nádherné slovní obraty, některé byly místy až poetické, jiné byly úsměvné, ale všechny do příběhu nádherně zapadly.
Další plus jsou vedlejší postavy, které autorka vykreslila naprosto bravurně, například paní Urbánková - každý z nás by chtěl mít takovou starostlivou babičku, já si při čtení nejednou vzpomněla na tu moji milovanou :-)
Naopak postava třeba Hanky, takovou "kamarádku" by asi nebral nikdo z nás ;-)
Šepot z lesa byla kniha přesně dle mého gusta. Bylo tam napětí, mysteriózno, lehké mrazení - hororem bych to já osobně úplně nenazývala, i když některé hororové prvky se tam objevily, za mě hlavně ptáci teda, z těch mám hrůzu :-D Ale určitě můžu doporučit všem, kdo mají rádi temnější příběhy, určitě nebudete litovat :-)
Knihu řadím k těm nejlepším, co jsem kdy četla !
„Nemusel mít ani odznak a povolání na něm ulpělo, jako zbytky třpytek na striptérce." :-D
Tentokrát půjdu s komentářem proti proudu. Jak jsem se na knihu podle recenzí a komentářů těšila, tak mě zklamala. Nejdřív jsem měla problém se do knihy začíst. Když už se mi to podařilo, okolo 160-170 stránky se mi děj knihy začal strašně táhnout. Zuby nehty jsem četla dál, ale z příběhu jsem neměla žádné potěšení. Cca 80 stránek před koncem kniha zase nabírá spád. Úplný konec knihy pro mě byl zklamáním, jako příběhu chyběl epilog s vysvětlením některých věcí. Nemůžu si pomoct, ale i když měla autorka s příběhem pěkný nápad, pojala ho, dle mého názoru, ne zrovna dobře.
Z počátku mi trvalo se začíst, ale pak jsem nemohla přestat. Myslím, že bez nadsázky mohu říct, že milovníci Stephana Kinga si přijdou na své. Dětské přátelství, mytologie, tvrdost pohraničí a do toho ztrácející se děti. Autorka si s tím poradila skvěle.
Ahoj
,,No bodejť, to mám od svý prabáby, ta toho byla plná, a věřila tomu. Vyprávěla, že Orlický hory maj mocného ochránce a že se s ním musí opatrně, protože takový bytosti jsou náladový, vznětlivý. A tak každej rok, když se blížil Popelec, vzala kuře a šla ho podříznout do lesa."
Petr Valeš. Novinář z Prahy se po 20letech vrací do své rodné vesnici v samém srdci Orlických hor. Co zde ale před dvaceti lety zanechal, to tu na něj stále čeká. Jak jeho kamarádka z dětství Helena, tak ale i případ nezvěstného Vojty. Nejlepšího kamaráda z dětství. Petr zjišťuje, že Vojta nebyl první, ani poslední dítě, které se v této oblasti ztratilo. Když ho navíc Vojta kontaktuje a chce, aby TO ZASTAVIL, vydává se Petr na velmi tenký led. Že se může zkazit charakter člověka nebo jídlo víme. Co když se ale zkazí les?
Musím říct, že kniha mne na první dojem zaujala hlavně svoji obálkou a prostředím, ve kterém se děj odehrává. Orlické hory mám totiž doslova přes kopec. Nic jsem tedy od knihy nečekala a o to víc jsem nadšená.
Jedná se o multižánr. Horor, mysteriózní thriller a detektivka? Od všeho tu něco najdete. Nebála jsem se sice tak moc, jak jsem se bála , ale nepříjemně mi místy bylo.
Duchařina, staré zlo, lidská nenávist, odsouzení bez důkazů, zhrzená láska ale i odvaha a čest.
Prostředí vesnice a krajiny je bravurně vylíčené. Všechny postavy byly do detailu vykreslené, až jsem měla pocit, že je znám. Že s nimi chodím do hospody, potkávám je v obchodu. Nejvíce jsem si ale oblíbila Petra, paní Urbánkovou, ve které jsem viděla svou babičku a ezoteričku Květu.
Obdivuji, jak mne autorka příběhem pohltila. Hodně jsem při čtení i googlila a hledala. Musím říct, že vše je dokonale propracované. Slovanská mytologie a dokonce i počasí v našem regionu v období, které autorka zmiňuje. Wow, úplně mne to dostalo a říkala jsem si, zda se i samotný příběh Petra vážně nestal.
Autorka má i vytříbený jazyk. Moc se mi líbí jak střídá lidové nářečí našeho kraje s dobovou řečí v kronikách a mluvou v Praze.
Ano pár nelogických věci jsem také našla. A konec jsem čekala jiný. Ale nic hrozného to nebylo, natož aby to kazili příběh samotný.
Dlouho jsem nečetla tak poutavý příběh. Na tohle budu hodně dlouho myslet.. doporučuju všema deseti a hned jdu na druhou knihu od autorky.
Nedokážu ohodnotit, v půlce mě to přestalo zajímat i bavit. Bylo to nějaké takové rozvleklé.. pokusím se k tomu vrátit a zjistit, kdo teda vraždí nebo co se s těmi dětmi děje-dělo. Ale zbývá ještě tolik stran a nevím, zda to nebude jen mlácení prázdné slámy
Když jsem si na obálce přečetla "mysteriozní thriller který nadchne čtenáře Kariky nebo Kinga " protočily se mi oči. Vždy, když je někdo srovnáván s mým oblíbeným autorem, je to tragédie. Ale potřebovala jsem knihu do výzvy, tak jsem ji i přes veškerou skepsi prubla.
Před Kateřinou však musím smeknout. To je opravdu Karika každým coulem.
Příběh mě pohltil od první stránky. Když jsem nečetla, přemýšlela jsem nad tím, co z toho vyleze. A vylezla z toho zápletka jako prase. Skvěle vykreslená ponurá atmosféra, fakt jsem všechnu tu mlhu, zimu a jehňátka viděla. Skvěle interpretované pocity hlavního hrdiny.
Rozhodně doporučuji.
Čteno v rámci čtenářské výzvy 2024.
Temný příběh o dávném přátelství. Trojice dětí žijících v Orlických horách, dva kluci, jedna holka. Jeden z chlapců, Vojta, jednoho dne beze stopy zmizí. Petr ze odstěhuje do Prahy. Po více než dvaceti letech se vrací do rodné vesnice a zjišťuje, že minulost nezmizela a děti se ztrácely a budou ztrácet dál.
Mrazivá duchařina spojená s velmi dobře propracovanými mezilidskými vztahy. Oceňuji i velmi barvitý popis. Možná by mohla být kniha o kousek kratší, ale na knižní prvotinu fakt smekám. Druhou autorčinu knihu už mám přečtenou a rozhodně se těším na další.
Šla jsem do čtení s nesprávnou představou, že se bude jednat o detektivku. Byla jsem poměrně zaskočená, když přišlo první tajemno a došlo mi, že o tom příběh bude. Normálně tenhle druh žánru nemám moc v oblibě, takže jsem už už přemýšlela, že knihu odložím. Ještě ze jsem tak neudělala, nakonec mě příběh neskutečně vtáhl dovnitř a od poloviny jsem hltala každou stránku. Opravdu zážitek.
Kniha mě mile překvapila. Výborně napsané, velice čtivé, hrdina vtipný (jeho poznámky :-), žánr tak akorát nenásilně pojatý, na konci celkem mazec. Doporučuji :-)
Na začátku jsem byla nadšená, že vyšlo něco detektivního s horor tematikou i u nás a v našem prostředí. Začátek se rozvíjel celkem dobře ale najednou jsem měla pocit, že se děj strašně zasekl. Skoro se neposouval, spousta zbytečných postav, ve kterém se člověk ztratil. Přiznám se, v půlce jsem přeskočila na konec. Knihu jsem nedočetla.
Šepot z lesa je velmi obsáhlá kniha (bez mála 500 stran), tak jsem byla zvědavá, jestli a jak bude autorka po tak dlouhou dobu udržovat pozornost. No, moji pozornost se ji udržet podařilo.
Při čtení mě opravdu mrazilo a cítila jsem se nepříjemně. Neměla jsem pocit, že by se příběh nezdařeně natahoval.
Zprvu jsem si říkala, že autorka píše až moc nápadně o další oběti. Následně jsem si ale uvědomila, že chtěla, abychom se o ni báli a byli nervózní, kdy k tomu dojde.
V knize je za mě spousta povedených přirovnání - "jako třpytky na striptérce" mě pobavilo.
Co na mě působilo lehce rušivým elementem byla některá použitá slova vypravěče, která za mě do celé atmosféry moc nezapadají (hlavně na začátku knihy). Zdá se mi, že styl psaní na začátku a ke konci je lehce odlišný. Nedokážu však zhodnotit, zda k tomu došlo vývojem postav nebo autorky.
Nicméně knihu mohu doporučit. Dalo mi to vše, co jsem od této knihy čekala.
Asi bych klidně s kolegy z Kvasin nepopíjel na Zdobnici, kdybych tušil, co se kolem mě v lese děje :-). Takže jsem objevil další jméno, které si budu muset v české zcela feminizované románové tvorbě hlídat. I když je pravda, že jsem chvíli zvažoval i jen 4*, z důvodu autorčiny grafomanie. Udržet to do 350 stran by jen násobilo čtivost a prožitek z knihy. Každý začátek je ale složitý a musí se mu něco odpustit. Takže v závěru jen vynikající pocit z nádherného čtení. A klobouk dolů před závěrem. Takhle elegantně vybruslit nedokáže spousta zkušenějších autorů.
Nedoposlouchala jsem, ač byl hlas Vasila Fridricha velmi poutavý. Začátek nuda, prostředek super, závěr zas omáčka a překombinovanost. Asi nejsem cílová skupina. Ani to tajemno mě nijak neoslovilo, nemohla jsem tomu jaksi věřit, o strachu a napětí se nedá hovořit vůbec. Zbýval mi už kousek, ale nebudu se trápit. Za mě to mohlo mít klidně o 250 stran méně.
Štítky knihy
tajemství horory mysteriózní, mystéria Orlické hory české horory slovanská mytologie zmizení dětí
Šepot z lesa
Tohle mě hodně bavilo, vzhledem k tomu, že se bojím, jak se říká, i vlastního stínu, občas jsme měla mírně nahnáno a pokud jsem četla před spaním , měla jsem divoké sny, ovšem byla to pecka. Jen ten konec....napřed jsem měla obavy, že se nedozvím, kdo za tím stojí, což tam sice bylo, jen by se to dalo více rozvinout, proč.... Ale za hafana jsem byla mega ráda.