Šeptej do ticha
Lenka Lanczová
Spousta dívek si myslí, že hezké holky to mají v životě lehčí než ty ostatní. Osmnáctiletá Monika je přesvědčená o opaku. Přestože jí kamarádky závidí její úspěchy v modelingu, poslední dobou se jí nedaří. Rodiče se rozvádějí, Monika se s maminkou stěhuje z Brna do malé vesnice, kde nikoho nezná, do školy musí dojíždět, zvykat si na nové učitele i spolužáky … A proti kamarádkám si připadá méněcenná: dosud nechodila s žádným klukem, protože na to neměla čas. Po seznámení s Jáchymem se vše mění! Monika nachází nejen nová přátelství, ale i velkou lásku, užívá studentského života a pouští se na tenký led, když vymýšlí past pro největšího frajera školy, který si přímo koleduje o trest za svoje chování k dívkám. Nejdříve to vypadá jako dobrý nápad a skvělá pomsta, jenže hra s city a na city může být také pěkně nebezpečná a vymknout se z ruky.... celý text
Přidat komentář
Pokazil se mi počítač a já jsem si chtěla číst. Najednou se mi vybavila právě tato kniha, tak jsem sáhla do knihovny a pustila se do čtení.
Dlouho jsem knihu nečetla, i když ji mám v knihovně doma. Postupně se mi začaly vybavovat všechny veselé a krásné okamžiky v knize.
Kdysi se mi kniha nelíbila, protože mi vadilo, jak si Mikuláš z Moniky vystřelil, ale tím jak kniha dostala pokračování, tak se sázka dostala do jiného světla.
Občas neškodí vrátit se v čase, v tomhle případě o 15 let, ale tady jsem si nevybrala moc zdařilý návrat. Vzala jsem první knihu od LL, kterou jsem doma našla, a stejně jako tehdy, ani teď ji nepovažuji za spisovatelčinu nejlepší. Spíš naopak, je to jedna z těch slabších. Děj je strašně předvídatelný, tedy v té hlavní ose, a teď navíc mi vadila i věc, kterou si z minula nějak nepamatuji - jak se Monika chovala po té, co zjistila, že její máma má přítele. Před 15 lety bych možná dala hvězdičky čtyři, teď bohužel.
Tak tohle bylo super! Strašně mě to bavilo a to i přesto, že tak nějak tušíte, jak to dopadne. Přesto bych řekla, že očekávaný happyend moc neproběhl, což může být překvapivé. Četla jsem to do půl jedné do noci, protože mě strašně zajímalo, co se tam ještě stane a jak to nakonec celé skončí.
Zamilovala jsem si postavy, nasmála se u pana Blachouta a strašně mě bavila ta hate-love mezi Monikou a Mikulášem.
Měla jsem pocit, že čtu deník nějaké středoškolačky z devadesátek bylo příjemné vrátit se zase do doby bez facebooků a instagramů. Navíc mě strašně bavilo to konkretizování, kdy autorka popisuje jak věci, které Monika a okolí používá, tak konkrétně i jejich značku. Byla to příjemná změna oproti zobecňování, které je v módě teď.
Od teď, když někde uslyším Bitter Sweet Symphony, tak si vzpomenu na Moniku a Mikuláše.
Ještě, že jsou další díly.
Tato kniha mě nijak nenadchla, od paní Lanczové jsem četla i lepší knihy.
U této mi vadil rozvleklý děj, a neuvěřitelnost postav - tu proměnu z největšího hajzla a kreténa na zemi na nejlepšího chlapa pod sluncem (byť nedokonalého) v podstatě přes noc jsem prostě hlavní hrdince nevěřila. Navíc Mikuláš neměl pravdu, Monika je zde ve finále opravdu vylíčena jako ukázkový prototyp "blbé" blondýny.
Navíc už je to jak přes kopírák, kdy se v každé knižní sérii nechá hlavní hrdinka zbouchnout prvním frajerem, který se kolem ní mihne, i když to jsou leckdy chytré, samostatné a sympatické holky.
Což u této knihy bohužel říct nemohu a k srdci mi nepřirostla žádná z postav.
Rozvleklá souvětí typická pro tuto autorku bily do očí tím víc.
"Z doby kamenné "
Život hlavní hrdinky románu na pokračování by asi nechtěl zažít nikdo z nás. Rozvod rodičů, stěhování do jiného města, změna školy , ztráta přátel a známých, zvykání si na nové prostředí a k tomu všemu pocit samoty , méněcennosti.. s tím vším se musí vyrovnat Monika. Povede se ji to ? Najde svou vysněnou lásku?
Když jsem tuhle knížku četla poprvé, tak jsem si říkala, už nikdy více, byla moc fajn, ale nelíbila se mi tématika mladé těhotné holky, na kterou se kluk vykašlal. No pak jsem vyšel druhý díl a já jsem byla trochu naštvaná, protože jsem si říkala, že jsem mohla dostat jinou knížku od Lanczové. No ale znova jsem si přečetla první díl a strašně mě chytl. A stejně tak pokračování.
Tuhle trilogii jsem si tedy moc neoblíbila. Hlavní hrdinka mi byla prostě nesympatická. Ale abych nehanila. Něco mě zaujalo a jako všechny "Lanczovky" i tahle se četla velmi dobře.
Když L. Lanczová začínala psát bylo mi náct a její knížky jsem milovala. Nyní je kupuji své dceři a nedalo mi to a musela jsem si jí přečíst. Kniha se mi ( i když náct už mi dávno není) líbila. První lásky, problémy s rodiči, ve škole, prostě klasika pro náctileté. Zjistila jsem,že kniha má dokonce dvě pokračování, jednu jsem našla u dcery v knihovničce, určitě si jí přečtu a pro třetí budu muset do knihovny. Těším se na ně.
V první polovině knihy se až tak nic neděje, teprve druhá má spád. Ale i tak... Paní spisovatelka to umí mnohem líp ;-) K téhle už bych se nevrátila.
Monika Váchová poprvé. Knížka ukazuje stinné stránky modelingu, ale především to, jak se Monika vrací z mola do „normálního“ života středoškolačky. Mimochodem, jejich školu bych moc ráda navštěvovala – žádná matika, žádné přírodní vědy, zato čtyři roky psychologie, sociologie... To pak už nemusí chodit na vejšku! Jinak byl ale příběh fajn, líbil se mi Moničin vztah s Jáchymem a dobře jsem se bavila naschvály souseda Blachouta.
První díl se mi docela líbil, i když si myslím, že Lanczová má i mnohem lepší knížky. V tomto názoru mě utvrzuje i fakt, že série má poněkud sestupnou tendenci (třetí díl mě vyloženě nenadchnul). Monika mi chvilkami přišla úplně mimo, stejně jako Miki. Příběh jako celek však stojí za přečtení, koneckonců jako každá "lanczovka".
Kniha se mi líbila, je napsaná opravdu ze života. Mnoho mladých v tomto období života řeší rozvody rodičů, jejich nevyřešené spory a nové vztahy, své lásky trápení a podrazy a o tom je přece život.
První ze série, příjemná změna proti Dánovi a Bryndzovi. Možná by se spíš hodilo ji číst v zimě. :-)
Četla jsem skoro vše od Lanczové a tato mě bavila. Nenudila jsem se a čekala jsem jak vše dopadne. Občas bych Monice vrazila za to chování ale je to kniha tak co .
Tuto knihu jsem četla již dávno a děj si stále lehce pamatuji. Je fajn, podívat se na tuto práci modelky i druhým okem. Hlavní hrdinka je sympatická, postavy víceméně taky. Její mamča je taková správná mamča do nepohody. Spolužáci prostě jen záviděli :) .
Od toho ogary jsem TO trochu čekala, ale doufala jsem, že má rozum.
Štítky knihy
přátelství láska rodina škola vztahy sázky
Autorovy další knížky
2019 | Těžká noc |
2014 | Život na ostro |
2013 | Dvakrát dospělá |
1997 | Znamení Blíženců |
2009 | Pošeptej po větru |
Série Šeptej mě jako náctiletou nějak minula, takže jsem musela tento rest napravit. Monika je fajn holka, na to že byla modelkou v Německu mi nepřišla ano moc namyšlená. Když začala chodit s Jachymem, tak jsem byla hrozně ráda, protože to je přesně typ kluka, se kterým holka v Moničině věku touží chodit. Miki byl vůl jak z učebnice, vůbec nechápu, kam dala Monča oči... Moc mě bavil pan Blachout, toho fakt chcete mít za souseda. Jsem zvědavá na další díly :-)