Serafína: Skrytá tvár
Rachel Hartman
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366380/bmid_serafina-skryta-tvar-3Qq-366380.jpg
4
200
200
Serafína (R. Hartmanová) série
< 2. díl
Ani štyri desaťročia udržiavaného mieru nepomohli ľuďom a drakom kráľovstva Gored k prehlbovaniu vzájomnej dôvery. Draci, schopní brať na seba ľudskú podobu, sa ako vyslanci zúčastňujú súdov a ako bytosti s neobyčajne prenikavým rozumom odovzdávajú svoju múdrosť univerzitám sťaby učenci a učitelia. Napriek tomu však pre nich ľudské emócie zostávajú záhadou a s blížiacim sa výročím vzájomnej dohody vzrastá napätie. Serafína Dombeghová sa obáva oboch strán. Ako neobyčajne nadaná hudobníčka sa ocitne na kráľovskom dvore, nanešťastie práve vo chvíli, kedy je za veľmi podozrivých okolností zavraždený člen kráľovskej rodiny a podozrenie padne na drakov. Dochádza k vyšetrovaniu a Serafína, vtiahnutá doprostred, sa musí spojiť s kapitánom Kráľovninej gardy, ktorým je nebezpečne vnímavý princ Lucian Kiggs. Popri spoločnom odhaľovaní náznakov sprisahania s cieľom zničiť mier, sa Serafína snaží uchrániť svoje vlastné tajomstvo. Tajomstvo tak strašné, že jeho odhalenie by ju mohlo stáť život.... celý text
Přidat komentář
S knihou jsem ze začátku bojovala stejně, jako s prvním dílem, ale konec mě mile překvapil.
Od knihy jsem čekala mnohem víc...
Za mě příliš mnoho postav, moc zapletený děj, v knížce se nic neděje. No, děje se tam něco ale nedokáže tě to strhnout do čtení, párkrát jsem se sice začetla ale to jedině na 2-3 stránky možná i na celou kapitolu. Za mě veliké zklamání. Autorka měla moc skvělých nápadů ale snažila se je vtěsnit do jedné knihy a to se jí vymstilo - takto na mě kniha působí. Pokud vyjde další díl, nevím jestli si ho přečtu.
Knížka mě bavila, ale rozhodně horší než 1.díl.
Až do poloviny jsem měla pocit, že se nic neděje. Nudily mě některé popisy a hlavně to bylo hrozně zdlouhavé. Ale kolem druhé poloviny nabral děj konečně nějaký spád a já už jsem jen četla a čekala, jak to dopadne.
Co se týče samotného konce, tak ten na mě působil zase moc urychleně...
Trochu mi vadí epilog. Čekala jsem, že si Orma třeba vzpomene nebo tak něco. Tohle měl být šťastný konec?
Mojí nejoblíbenější postavou je rozhodně Abdo. Líbí se mi jeho čiperné chování, jednoduchost jeho myšlení, jeho silná vůle a dobrá duše.
Vím, že to je jen můj názor a respektuji, že někdo to vidí jinak, ale mně se z nějakého důvodu více líbilo, když byl Serafínin původ neodhalený. V té době jsem ji více rozuměla a měla jsem ji radši, přestože v jednom kuse lhala...
Celkově, knížka byla originální a zajímavá, bavila mě, doporučuji ji, ale není dokonalá... Ale koneckonců, co dokonalé je?
Kniha mě bavila méně než první díl, popravdě docela zklamání. Já vlastně vůbec nevím o čem to bylo :D. Jednička za mě byla fajn, dvojku moc nedoporučuji.
Nekonečné cestování na začátku. Nudné zdlouhavé pasáže. Serafíně se pořád nedařilo a vůbec jsem nechápala onu "Osvícenou". Taky jsem moc nepochopila postavu Rosoláče. Bylo skvělé, že Serafína už nemusí skrývat kým je, ale rozhodně jsem jí přála jiný konec.
Prvních 240 stran jsem se vyloženě jenom nudila a prokousávala jsem se tím 10 měsíců. Ano skutečně 10 měsíců. Pak se to už začalo rozjíždět a rozjíždět a nemohla jsem se dočkat konce. Bohužel jsem věděla až na zápletku Luciana a Serafiny, jak celá kniha dopadne, jelikož si někdo dal práci s tím, že dozadu k seznamu postav a názvů vypsal celou hlavní zápletku včetně toho, komu se co stane. Četla jsem seznam postav a najednou ejhle. Jestli se někdo chystá na druhý díl tak rozhodně nekoukat dozadu. Oproti prvnímu dílu, byl tenhle zřetelně slabší, ale třeba až mě omrzí zloba na tenhle spoiler tak si to přečtu znovu a nebude to tak zlé.
Tak jsem se konečně dostala k tomuto druhému dílu se Serafínou, která je mi v některých ohledech dosti podobná. Sice musím uznat, že se tady nic moc jako krvavé souboje nedělo, ale mě bavilo vnímat tu vnitřní myšlenku, v jejíž duhu se celá kniha nesla.
Docela mě překvapilo originální podání Jannoulina příběhu o dětství se Serafínou a možná ji i chápu, proč a co dělala. Ale, když se objevila v Samsamu u hraběte z Apsigu, docela mě tam její hraní na city vytočilo.
Abdovo uzdravení mi přišlo trochu zdlouhavé, ale je možné, že tak autorka zamýšlela čtenáře napínat, kdy se zas něco pokazí. Já jsem v některých částech i nadávala, proč tam zase někdo musel vlézt a zkazit to.
V téhle duologii jsem si kromě Serafíny oblíbila i Luciana a jeho absence skoro po celou knihu mě mrzela. Ale nakonec se přeci jen objevil, i když jeho budoucnost se stočila trochu jiným směrem, než by čtenář očekávající láskyplný konec uhodl.
Konec samotný mě velmi zaujal. Sice, jak už jsem zmiňovala, žádný strhující souboj, ale já si v tom našla to svoje. Myšlenka o tom, že svého nepřítele nemusíš hned zabíjet, je neskutečně hluboká.
A co se týče epilogu, téměř mi vehnal slzy do očí. Cítit naději, že si na vás znovu vzpomene milovaná osoba, je nezaměnitelné.
Tahle kniha mě vyloženě zklamala :(
První díl jsem si koupila díky hezké obálce a protože naprosto zbožňuji serii Eragon, tak proč si nepřečíst něco dalšího o dracích, že? A tady nastal problém...
Už první díl byl pro mě nic moc, ale tenhle tomu teda nasadil korunu. Začátek naprosto nudný, do čtení jsem se musela nutit. Když se Serafína konečně vydala na tu očekávanou cestu, čekala jsem trochu více vzrušení a dobrodružství, ale to prostě nepřišlo.
Ke konci už jsem tak spěchala, abych to konečně měla z krku, že jsem ani nepochopila konec. Pro mě naprosto zmatený. A to ani nepočítám epilog. To byla poslední kapka.
Já, jakožto velká milovnice fantasy knih, nejsem zrovna vybíravá, co se námětů týče a tady oceňuji originalitu příběhu, ale to je tak to jediné co můžu ocenit.
Pro mě bohužel jedna z nejhorších knih, co jsem kdy četla. :(
První co mě napadá, když chci hodnotit: čekala jsem od toho víc...
Kniha mi ležela na nočním stolku snad měsíc, než jsem se přehoupla přes polovinu. Kolikrát jsem se dokonce přistihla, že se ke čtení nutím. Jak jsem se přehoupla přes magickou hranici poloviny, šlo čtení o něco lépe, ovšem to už mé dojmy nezachránilo. A epilog... To byla poslední kapka. Jestli někdy vyjde další díl, budu hodně dlouho přemýšlet, jestli věnují svůj drahocený čas Serafíně...
+Spousta postav, každá je jiná.
-Vyloženě nudné (obvzlášť začátek)
-Osnova hlavního děje není tak špatná, samotný děj už je ale vážně otřesný.
-Nesmyslné situace a jednání postav.
Celkově mě kniha opravdu zklamala a to jsem se na 2.díl tolik těšila.
Čekala jsem od toho víc...
Tak jsem si říkala, že nudnější než první díl to už být nemůže... No, spletla jsem se :D O prvním dílu se dalo říct, že je originální a něco se tam děje, druhý díl...
SKORO SPOILER
Serafína se nám vydala hledat ostatní polodraky. "Dokáže ale Serafína vzdorovat všem nástrahám, které jí na cestě čekají?" Ano! A víte proč? Protože jí tam VŮBEC žádné nástrahy NEČEKAJÍ!! A když už to vypadá, že konečně přichází napínavá část, autorka to okamžitě utne a Serafíně někdo pomůže... "Ubrání se tajemnému polodrakovi, který dokáže vstupovat do lidských myslí a ovládat je?" Ne, protože zaprvé nevstupuje do myslí lidí, ale polodraků, a za druhé je to polodračice, její kamarádka z dětství - takže náhradu za Luciena nečekejte :D
Serafína mě navíc vážně štvala, postavy se chovaly nelogicky a překlepů tam bylo opět požehnaně - i když za to autorka nemůže...
POZOR SPOILER!!!
Prostě zklamání. První díl byl dost nezáživný, ale i přesto jsem dala autorce šanci a doufala jsem, že do posledního dílu vloží to, co v prvním chybělo. Ale bohužel. Čekala jsem alespoň nějaký pořádný souboj nebo vychytralou lest, kterými by Serafína porazila nepřítele, ale proč to prostě nevyřešit velkou obludou, která se najednou objeví na scéně a se záporákem zamete, že??
Na autorce skutečně obdivuji jednu věc, rozhodně není žádná věčná optimistka, její příběhy jsou reálné, dávají smysl. Život prostě nemůže být dokonalý. Umí napsat uvěřitelný happy end. Nemůžu říct, že by mi některých událostí nebylo líto, ale takhle je to skvělé. I když musím říct, že takovýhle závěr milostné linky jsem vážně nečekala, na jednu stranu je to logické, na druhou stranu...Netvrďte mi, že tohle bude vážně fungovat, přijde mi, že tam je pár nedomyšlených detailů...
No, ale vážně se mi to líbilo. Jannouly mi bylo dost líto, z toho, co se jí stalo by hráblo každýmu.
Musím říct, že kniha mě trochu zklamala... :( Dobrý námět, ale špatně napsáno. Začátek byl hrozně zdlouhavý a nezáživný. Konec byl opravdu hodně divný a podle mě až moc otevřený, takže předpokládám, že bude další díl. Doufala jsem, že románek Serafíny a Kiggse dopadne trochu jinak a ne, že si Kiggs vezme Seldu...
Popravdě řečeno, když jsem si tady pročítala ty komentáře, vůbec se mi nechtělo knihu začít číst... Souhlasím, že ze začátku se nedělo nic zajímavého a děj se táhl... Ovšem pokud jste překousli tento nudný začátek, čekal na vás vskutku zajímavý příběh, který nakonec vygradoval v ohromující konec. Nelituji proto, že jsem vydržela a dračího posla dočetla do konce. :-)
První díl byl vážně o dost lepší než tento. Do děje jsem se často špatně dostávala a do čtení jsem se musela nutit. Nicméně konec knihy mě asi bavil nejvíce, byla jsem zvědavá jak to dopadne s Ormou a jestli spolu zůstanou princ Lucian a Serafina.
Ke čtení jsem se musela vyloženě nutit a nakonec jsem to ani nedočetla. Takže jsem přečetla prvních 70 stránek a pak konec. Nevím, jestli se kdy k téhle knížce vrátím a zkusím to znovu...
Pěkné počteníčko, které neurazí, ale zároveň nevyužilo maxima svého potenciálu. Čekala jsem mnohem víc od vztahu Serafíny s Ormou, i lepší vykreslení exulantských draků. Stejně tak mohly být lépe vykresleni jednotliví polodraci i s jejich schopnostmi. A korunu tomu nasadila naprosto nedotáhlá milostná zápletka (nebo lépe řečeno trojúhelník). Celé to bylo jakési ploché, a to mi bránilo pořádně se vžít do děje.
Čekala jsem víc, oproti prvnímu dílu byl Dračí posel opravdu slabý. První část příběhu a Serafínino putování bylo nudné a strašně jsem postrádala mapu pro orientaci. Druhá část příběhu už byla lepší, napínavější.
Přesto se nemůžu ubránit dojmu, že byl druhý díl tak trochu odfláknutý,
Opravdu nerada dávám tak slabé hodnocení, ale nemůžu jinak. Již prvním dílem jsem se stěží prokousávala, ale tohle? Šíleně zdlouhavé, nudné a poměrně zbytečné popisy zařídily, že jsem knihu četla s nechutí. V textu jsem často přeskakovala, a proto se sama divím, že jsem to vůbec dočetla. Jediné, co knihu zachránilo od mé touhy dát jí odpad, byl konec. Byl sice podivný, ale alespoň se něco dělo. Za mě teda hodně slabé dvě hvězdy.