Sestřelen
František Fajtl
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537790/bmid_sestrelen-66363424f1d0b.png
5
312
312
Nositel čtyř čs. válečných křížů a britského Distinguished Flying Cross, Rytíř francouzské čestné legie, nositel sovětského Řádu za vítězství a mnoha dalších vyznamenání generál František Fajtl nám zanechal úžasné literární svědectví. Ve své první knížce Sestřelen vylíčil své válečné dobrodružství, které nás nepřestává fascinovat. 5. května 1942 byl se svým spitfirem sestřelen nad okupovanou Francií. Přestože byl po nouzovém přistání v poli obklíčen Němci, podařilo se mu uniknout. Československý pilot v britské uniformě se proměnil v pěšáka a s pomocí francouzských venkovanů potom v civilistu, který dokázal projít Francií až k Pyrenejím, překonat je a skončit svou jednoměsíční pouť ve Španělsku. K překvapení kamarádů, kteří už se s ním v duchu rozloučili a rozebrali si jeho věci, se vrací do Anglie a znovu usedá do letadla. Rytíř válečného nebe František Fajtl nebyl postavou velký. To bylo pro těsnou kabinu spitfirů výhodné. Je však bezesporu velkou postavou lidského zápasu o svobodu. MP3 ke stažení... celý text
Přidat komentář
Působivý příběh československého válečného hrdiny a letce RAF po jeho sestřelení ve Francii. Jeho následné putování přes Španělsko zpět do Anglie. Velké poznávání charakterů a povah lidí v období války. Vojenské přátelství, touha po svobodě a spravedlnosti. Čest jeho památce.
Českoslovenští váleční stíhači z období 2.SV války pro mne byli odmala skuteční hrdinové, jenž bez přemýšlení obětovali vlastní bezpečnost a vlastně bezpečnost svých blízkých a nasadili svůj život za ideál a lásku k vlasti. Jedním z těchto lidí byl i letecký stíhač, hrdina jak západní tak východní fronty, generálporučík František Fajtl. Jeho jméno jistě netřeba představovat nikomu. Voják z povolání, letec, který před postupujícími hitlerovskými vojsky uprchl přes Polsko a Francii do Británie, aby se zde stal součástí slavné RAF. Zde absolvoval spoustu leteckých soubojů a při jednom takovém byl sestřelen nepřátelským stíhačem. Kniha tak popisuje jeho cestu skrze Francii a španělský koncentrační tábor zpět do Británie. Více než-li o leteckých soubojích je to příběh o přežití na nepřátelském území a studie charakterů civilního obyvatelstva, jejich sklonům k odboji či naopak kolaboraci. Kdo čeká spoustu leteckých soubojů bude zklamán, co ale se ale dá čekat od knížky nazvané „Sestřelen“?
O válečných letcích jsem kdysi díky dědovi četl hodně, ale to už je dávno. Dlouho jsem o válečných pilotech nečetl nic, letos však prožívám osobní renesanci zájmu o válečnou literaturu, tedy i o válečné piloty. Po prvních pár stránkách jsem si byl jist, že jsem tuhle knížku četl už kdysi, ale to vůbec nevadí. Znovu jsem si vychutnal příběh, který psala historie a ruka skutečného válečného stíhače generálporučíka Fajtla, jehož jméno by nemělo být nikdy zapomenuto a mělo by sloužit jako vzor skutečného hrdinství a vlastenectví, oproštěných od politikaření a mocenských zájmů. Ač je styl vyprávění občas trošku faktický a jde poznat, že jej nevypráví romanopisec z povolání, nemám knížce vlastně co vytknout. Bylo to skvělé čtení! Znovu už na tuhle knížku určitě nezapomenu a rád se k ní začas zase vrátím.
Napínavé, ale to asi dá předpokládat. Velmi čtivé, přesto že není autor povoláním spisovatel. Některé technické detaily jsou pro laika trochu nudnější, ale myslím že do knihy patří.
Vždycky jsem obdivoval lidi, kteří v životě nejen dokázali něco výjimečného, ale také o tom dokázali poutavě a především neokázale mluvit nebo i psát. Sestřelen není román v pravém slova smyslu, drtivá většina toho, co zde František Fajtl popisuje, se tak plus minus nějak stalo ve skutečnosti a Sestřelen se tak může řadit někam vedle Velkého cirkusu (P. Clostermann), Válečného pilota (F. de Saint-Exupéry) ale i našeho F. Jánského (Nebeští jezdci), i když ono posledně je fikcí v největší míře. Nicméně i tady opakuji, jak zrovna tito lidé s osobními zkušenostmi i lidskými kvalitami dokázali podat obraz války daleko přesvědčivěji a více do hloubky, než řada renomovaných a uznávaných spisovatelů. O kvalitách Františka Fajtla jako pilota, ale i velitele svědčí to, že byl jako první cizinec mimo Britské společenství jmenován do funkce velitele britské perutě (122. stíhací) a sestřelen byl pár dní po svém jmenování. Sestřelen je jenom zlomeček z jeho válečné anabáze. Nicméně, co mně mimo jiné v celé knize zaujalo, byl fakt, jak často byla jeho anabáze do Paříže ohrožena ani ne tak nacisty, jako samotnými Francouzi. Jistě, mohli se bát provokace, ale jejich neochota (viz. např. ona statkářka) ostře kontrastovala s ochotou námezdních dělníků, mezi kterými se vyskytovali nezřídka Poláci. A že František Fajtl se zápalem plic (!) směřoval do Paříže k české rodině taky nebyla náhoda. Jistě, doklady zajistil Francouz pracující na policejním ředitelství, ale i z tohoto dokumentárního románu vyplývá, jak se většina Francouzů stavěla k odboji. No a tím druhým zajímavým momentem je fakt, že jakmile se dostal F. Fajtl po všech peripetiích do španělské internace, byl okamžitě Brity prezentován jako britský důstojník s nejvyšší hodností, bez ohledu na svůj původ a národnost. V jiných knihách lidí, kteří se zúčastnili druhé světové na západní frontě (i když F. Fajtl si to "vyzkoušel" i na východě, ať už za SNP nebo později v řadách leteckých jednotek východní armády) je šovinistický a přezíravý postoj Francouzů vůči zahraničním vojákům (i polským) zmiňován na rozdíl od toho, jak se k nim chovali Britové. A to velmi často, takže se nejednalo o nějaké výjimky. I to je nakonec poučení pro nás dneska.
vzpomínky jednoho z nejlepších letců československé stíhací perutě, jeho sestřelení a hodně těžký návrat zpět do Anglie. Obdivuhodný a nelehký život generála Fajtla a jeho boj za svobodu, kdy všem těmto hrdinům se komunisté po válce řádně za jejich hrdinství a odvahu "odvděčili".
Mrzí mě, že jsem se o osudy československých letců v RAF nezajímal dříve, v době, kdy generál Fajtl, generál Peřina a další váleční hrdinové byli ještě naživu. Tento morální dluh tedy splácím až v poslední době, zejména četbou.
Při sledování rozhovorů nebo televizních dokumentů mě na generálu Fajtlovi zaujal mimo jiné i jeho kultivovaný projev a gentlemanské vystupování. Stejné pocity mám i z této jeho knihy, ve které popisuje své sestřelení v severní Francii a následnou cestu přes okupovanou i neokupovanou část Francie, přes Pyreneje až do Španělska, kde byl uvězněn a držen v koncentračním táboře.
Podtitul knihy „Z deníku stíhacího letce“ přesně vystihuje styl vyprávění, které je velmi detailní, což ale podle mého názoru v některých místech poněkud snižuje spád a čtivost knihy. Krásný závěr mi ale vše vynahradil.
Když to shrnu, jedná se o příběh nesmírné odvahy a odhodlání Františka Fajtla, stejně jako obětavosti a nezištnosti všech lidí, kteří mu v těžké válečné době během jeho cesty za svobodou pomohli.
Nejméně zajímavé byly pro mě pasáže o dvouměsíčním pobytu Františka Fajtla ve španělském koncentračním táboře, ale celkově si kniha zaslouží čtyři hvězdičky. Pan Fajtl byl nejen výborný člověk a voják, nýbrž i zdatný literát.
Příběh hrdinství uprostřed války.
"Non multi sed multa" jak to měla 312ka ve znaku...
Kromě příběhu, který vás samozřejmě vtáhne od začátku do konce, musím vyzdvihnout krásnou nadčasovou češtinu. Nejen Pan Letec, ale i Pan Spisovatel.
Vůbec jsem ji neznal. Když jsem knihu vytáhl ze staré knihovny na chalupě, setřel nános prachu a nalistoval první stránky, docela rychle jsem se začetl. A tak jsem pokračoval až ke straně 220. Musím dodat, že příběh mě bavil od začátku do konce. A ta závěrečná tečka! Všechna čest hrdinům! „Sestřelen“ je pravá lahůdka pro čtenáře válečné literatury.
Pane Fajtle, děkuji Vám.
Vaše odvaha, postoje a charakter mi berou dech i slova.
Skvělá kniha,která se ke mě dostala při vyklízení babiččiny knihovny, a já věděl proč po ní sáhnout. Napínavý autobiografický příběh našeho národního hrdiny. Jeho krušná cesta napříč okupovanou Francií a dalšími nepříjemnými místy je opravdu skvělý příběh, který zachycuje atmosféru téhle mrazivé doby. Doporučuji přečíst, určitě knihu jen tak neodložíte.
K této knížce jsem se dostala díky čtenářské výzvě a tedy vůbec nelituji. Naopak. Knížka je autobiografická, František Fajtl ji napsal tak slušně, prostě takový hrdina i jako člověk, gentleman, má můj obdiv. Knihu jsem četla jedním dechem, líbila se mi. Jen je moc smutné, že se toto vše opravdu událo, že je to pravdivé.
Tuto knihu jsem poprvé hltal jako malý kluk ještě před sametem. Díky spisovatelským pracem generála Fajtla jsem jsem se začal seznamovat s osudy našich západních letců. Tato kniha na mě už tehdy působila zvláštně a vybočovala z řad pamětí letců. Popis napínavý popis útěku před zajetím, kaleidoskop drobných osudů neznámých lidí kteří mu pomohli a které autor popisuje vytváří velmi silný příběh. Rád se k němu vracím i po nějakých 26-ti letech od doby, kdy jsem jej četl poprvé. na knize vubec není znám že vznikla jič před 69 lety.
Poprvé jsem tento válečný deník četla ještě v dětství, ale léty neztratil nic z napětí a poučnosti, a ani ze své čtivosti. Ráda jsem se ke knize vrátila, i ke vzpomínce, jak jsem se mohla před lety s autorem setkat...
Nejenže je pan Fajtl odvážný a čestný člověk, ale navíc je i dobrý vypravěč a spisovatel. Já osobně oceňuji na knize, samozřejmě kromě obsahu, i styl, jakým je psána. Je vždy příjemné začíst se do češtiny lidí narozených za první republiky.
Autor vypraví velice poutavý příběh o jeho odvážném návratu do Anglie po jeho sestřelení nad okupovanou Francií. Pana Fajtla považuji za opravdu velkého vlastence a člověka s dobrým srdcem. Doporučuji, tato kniha určitě stojí za přečtení.
Štítky knihy
koncentrační tábory vězení, věznice války RAF - britské Královské vojenské letectvo československý zahraniční odboj hrdinové českoslovenští letci českoslovenští letci v RAF čeští vojáci ve 2. světové válceAutorovy další knížky
| 1969 |  Sestřelen |
| 1993 | Dva údery pod pás |
| 2002 | Generál nebe |
| 1980 | Vzpomínky na padlé kamarády |
| 1991 | Létal jsem s Třistatřináctkou |
oddychové