Sestry
Bernard Minier
Martin Servaz série
< 5. díl >
Květen 1993. Začínající policista Martin Servaz se účastní neúspěšného vyšetřování dvojnásobné vraždy sester oblečených v šatech k prvnímu svatému přijímání. Místo činu nápadně připomíná scénu z knihy Erika Langa, známého autora thrillerů, kterého se však nepodaří usvědčit. O pětadvacet let později je Servaz povolán k vyšetřování záhadného úmrtí v domě stejného spisovatele. Podaří se najít souvislost mezi oběma případy a dopadnout vraha?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2019 , XYZ (ČR)Originální název:
Soeurs, 2018
více info...
Přidat komentář
Za mě byl tohle zatím snad nejpovedenější díl. Úvod byl z minulosti a pak najednou skok do přítomnosti a už to jelo. Na konci mě čekalo velikánské překvapení. Pořád jsem sice čekala, kdy se objeví Hirtman a jak je do celé záležitosti zapojený, ale tentokrát nepřišel. I když vlastně skoro. Až úplně na konci se nám připomene. Také se rozvine vztah mezi Martinem a Gustavem, ze kterého už se stává super chlapeček. A Martin snad konečně pochopí i pohnutky svého otce, které vedly k jeho smrti. Určitě doporučuji, i jako čtená verze měl příběh spád a dobře se poslouchal
9/23 Část knihy která popisuje rok 1993 a mladého Servaze byla moc fajn a říkala jsem si, proč jsem se čtením dalšího dílu tak dlouho čekala. V druhé polovině už to byla taková klasika a závěr se mi moc nelíbil.
(SPOILER)
Tedy musim napsat, že v tomto díle série se toho dělo hodně. Moc se mi líbilo, že nás kniha zavedla na samý počátek kariéry Martina. V polovině knihy se přesuneme o 25let do současnosti, kde už ho vic známe a navic je trochu lidštější.Možná i proto, jak má blízko k Gustavovi.
Celou knihu jsem byla v napětí, kdy vystrčí růžky Julian..
"Dvě zavražděné holky v lese, to bylo nepochopitelné." Už při čtení Noci, předchozí části série, jsem nabyla dojmu, že se Minier vyčerpal. Ale napsat např. něco jako, že je "nepochopitelné" najít dvě zavražděné holky v lese, to chce buď absolutní nedostatek imaginace nebo velkou míru naivismu. Tento částečný prequel se Minierovi zas tak moc nepovedl, když při popisu vůbec prvního případu z Martina Servaze, ale i dalších policistů, udělal naprostou policajtskou naivku. Rok 1993 sice mohl stát za nesporně větší policejní zvůlí a agresivitou, ale snad ne pitomostí. Francouzská posedlost erotikou se nicméně od roku 1993 nezměnila :-). Mráz byl holt jenom jeden. Ve zbytku příběhu si už nicméně Minier udržel svůj obvyklý standard a v závěru mě dokonce překvapil. Nemyslím úplném závěru, kdy využil starého známého vzorce zanícený fanoušek vs. idol, ale samotné odhalení vražd odehrávajících se podle knižních předloh. Taky jsem ocenila zápletku s jedovatými hady. Ani ta sice není nová nebo neotřelá, ale hadi mají můj respekt a mám je ráda. Teda pokud s nimi nejsem v jednom teráriu.
Opět Martin Servaz a jeho tým nezklamali. Zápletka dobrá, četlo se samo. Jen kdyby to skončilo o cca dvě kapitoly dříve. Přišlo mi to už zbytečné, epilog to trochu zachránil.
Tohle bylo fakt divný. Nějak mě to pořád ne a ne vtáhnout. Linka z roku 1993 byla jaksi odosobnělá, stručná, obětí vraždy mi nějak vůbec nebylo líto, přišly mi divné a že svému osudu vlastně šly naproti... a nějak jsem nepochopila ty šaty k přijímání. Spousta motivů jako by tentokrát neměla logiku.
Linka ze současnosti byla snad ještě divnější. Motivace vraha/vrahů nejasná, propojení dalších postav nevěrohodné, jejich jednání nedávalo smysl. A ten závěr... achjo. Vyumělkovaný, přehnaný... Teda, on Minier obecně rád některý věci přehání a dovádí do krajnosti. Ale většinou mu člověk na tu hru může přistoupit a užívá si to. Tady to nejde. Bída, bída.
Vychází mi tady z toho dvě možnosti: buď je to tak nepoutavě a divně psáno, že jsem nedokázala vnímat souvislosti (odfláknutá forma zabila obsah), anebo jsou postavy tak pitomě prokreslené, že člověk nedokáže pochopit jejich motivace a jednání (obsah je odfláknutej). Tak či tak, za mě dobrá knížka takhle fakt nevypadá.
Když to srovnám třeba s Kruhem, nebo třeba i s Údolím, ať zůstanu u těch novějších věcí, tak by jeden nevěřil, že to stále je jedna série jednoho autora. Dlouho jsem dumala, jestli dám hvězdy dvě nebo tři, ale když si vezmu, jak těžce mě to nebavilo... tak se nedá svítit. Snad příští setkání se Servazem bude lepší.
V této knize se vrátíme i do začátků Martina Servazem, což se mi celkem líbilo. Děj je velmi zajímavý, ale zápletka mi přišla celkem nereálná. I tak se mi knížka četla moc dobře a i mě bavila. Už se těším na další díl.
Tahle kniha začíná tak dobře! Mladý Servaz, poměry na kriminálce, zajímavý případ, vypadá to na povedený detektivní příběh bez superhrdinů, kosmických programů a transplantací jater. Záhy se děj přenese do současnosti, je čím dál méně uvěřitelný a končí Servazovou smrtí mozku, protože jinak si závěr neumím vysvětlit. A jako by nestačilo, že je druhá polovina knihy takový blábol, ještě do ní autor vetknul filozofické úvahy a své enviromentální názory, tedy nudu a klišé. Vyzkoušel jsem tento díl detektivní série s tím, že se třeba autorovi podařilo posunout Servaze do realističtější a „civilnější“ polohy. Nepodařilo. A už to zkoušet nebudu.
Na detektivku velice dobré. Žádné brutální popisy vražd - to mi vyhovuje. Martin trochu pruďas (on byl takový vždycky?) a konec jako obvykle u detektivek trochu přitažený za vlasy, ale jinak dobré. Líbila se mi ta restrospektiva s mladým Martinem, i když ta popisovaná policejní brutalita mi přišla jako zbytečné klišé.
Velmi překvapivě se mi tento díl líbil nejvíc....respektive nečekala jsem, že mě to bude tak bavit, když už se zde vůbec nerozebírá motiv s Hirtmanem. Samotnou mě překvapilo, že to bylo právě naopak. Perfektní od začátku do konce. A tentokrát mě bavil i konec a rozuzlení i když se v něm s Minierem většinou neshodnu. Takže navnazení na další díl proběhlo na výbornou a jdu na to. :)
Jak jsem předchozí díl chválil, jak se zvyšuje čtivost a že je Minier lepší a lepší, tak Sestry se děsně nepovedly a dočíst to bylo pro mě fakt utrpení. Rozvleklý děj, který je překombinovaný na kvadrát. Kdyby to byl jen případ z minulosti s tím, že se dozvíme, jak se stal Servaz tím super dokonalým detektivem, tak by to asi mohlo být docela fajn. Ale tady se prvně vleče linka z minulosti, pak se vleče linka z přítomnosti, do toho ještě čistě meditační kapitoly. A celé se to hodně moc pomaloučku plazí k finále, které je fakt už padlé na palici. Všemu dává korunu celoživotní vypočítavost Ambre a chování Servaze v úplném finále, tady už soudný čtenář pochybuje, proč takovej blábol vlastně čte.
Hodnotím hrozně přísně, ale tady se prostě sečetla hromada dějových pitomostí a děsivá uspávací nuda. Nad dalším dílem budu teda hodně váhat.
(SPOILER) Ty vrazdy manipulace pomsta pomateny fanousek....Povedeny komplikovany pribeh.
Bernard Minier je môj obľúbený autor, vždy nedočkavo čakám na ďalšiu jeho knihu. Tak som sa tento víkend znovu vrátila k jeho tvorbe (tento krát som siahla po knihe v ktorej sa Martin Servaz nenaháňa za Julianom Hirtmannom a teda sa dá čítať i samostatne) a opäť som sa "nechala vlákať do pasce autorových myšlienok a obrazov, ako do pavučiny, hoci pavúk zostal neviditeľný" a s pocitom nervozity a strachu som znovu prežívala dej. Dej je napínavý, temný i keď občas pritiahnutý za vlasy (ale veď čítame fikciu) s prekvapením v závere... Veď prečítajte, určite stojí za to.
Tak tímto příběhem se autor opět vrací do dobré formy /předcházející kniha Noc byla pro mě tak trošku zklamáním/- celý příběh je pěkně propracovný, plný napětí až do samého konce- doporučuji.
Některé případy jsou až neuvěřitelně promyšlené, ale vždy perfektně vtáhnou do děje. Minier patří mezi moje oblíbené autory. Doporučuji.
Štítky knihy
vraždy Francie francouzská literatura napětí sérioví vrazi
Pátý díl série s mým oblíbeným vyšetřovatelem, kterému říkám "Svéráz", opět nezklamal. Oproti předchozím knihám jsme byly ochuzeni na stránkách (jen 424), ovšem na obsahu nikoliv. Podobně jako předchozí díly jsem román hltal, dokud jsem nedočetl poslední stránku. Co víc k tomu dodat. Snad jen, že se ihned vrhnu na šestý díl, protože tahle série mě moc baví a zajímá!