Seznam smrti
Frederick Forsyth
Na Seznam smrti se nově dostal Kazatel...
Literatura světová Thrillery
Vydáno:
2015
,
Tympanum
Originální název:
The Kill List, 2013
Interpreti: Jan Hyhlík
více info...
Přidat komentář
Strhující thriller, který lze zvládnout za jedno odpoledne. Vypravěčské tempo je výborné a hon na Kazatele zajímavý, ale stejně se neubráním srovnání se staršími díly - oproti nim zde zcela chybí jakékoli překvapivé odhalení na konci, jak míval Forsyth ve zvyku. Lepší než Kobra, srovnatelné s Afgháncem, a dál bych se srovnáváním raději nešel.
Zpočátku hodně rozvleklé, ale zpětně to nevidím jako chybu (poměrně dobře totiž uvádí do problematiky a servíruje hodně faktů, místy je to až dokumentární forma). Občas až moc dějových linií, něco i zbytečné a šlo by vynechat (otec Stopaře a jeho osud - hodně nepravděpodobná souhra). Forsyth rád čtenáře šidí - zamlčuje fakta, která se dějí (a mnohdy se k nim ani nevrátí). Účelem je napínat čtenáře, ale mě to spíš naštvává. Závěr bohužel spadává do americké akčňárny a kazí tak celkový dojem z poctivě napsané britské špionážky. 65%, 18.11.2017.
Vyhovuje mi, jakým způsobem vede pan Spisovatel děje svých románů. Také si vybírá zajímavá témata. Je "vtipné", jak nadčasové a pro nás velice aktuální téma využil v této knize. Rozhodně u mě ještě dojde na nějaké čtení od tohoto, povětšinou oblíbeného, autora.
je to takové nenáročné vyprávění typu p. Vondrušky jenom na odlišné téma, žádné velké překvapení, všechno je nalinkované a dopadne dle očekávání
Problém pana F. spočívá v tom, že píše o atraktivních věcech velice neatraktivním způsobem.
Mně osobně se zdá, že každá novější kniha autora je horší než předešlá... Ale pořád je to oblíbený Forsyth.
Krátce před Seznamem jsem četla Afghánce, kde to Forsyth nechal pomřít hlava nehlava a velmi srozumitelně popsal historii válek a sporů v regionu. Seznam má podobné téma, popisný styl mi vyloženě vyhovuje, technické, taktické vyprávění a znovu velmi srozumitelný popis vývoje fanatika a jeho stoupenců, stejně jako věcný náhled do života ve státě/nestátě - Somálsku.
Nevím, jestli jsem měla zrovna smůlu, nebo je to celkově autorův styl, ale můj šálek kávy to rozhodně nebyl. Kniha je zaneřáděná hromadou nudných popisů, odosobněných postav a s minimem dialogů. Asi nejvíc souhlasím s názorem níž, že kdyby Kazatele hledal robot Emil, asi by to vyšlo nastejno...
První kniha, kterou jsem od Forsytha přečetla, vadil mi styl, jakým je napsána, jinak příběh dobrý.
Přečetl jsem tuto knihu dvakrát v poměrne krátkém intervalu. Bavila mne i napodruhé.
Souhlasím s někým z diskutujícich přede mno, že tato kniha je trochu odosobněná a možná trochu působí jakoby technologický popis akce. Na druhou stranu je tím pádem psána velice úsporně a má tedy opravdu spád.
Tak tohle mi dokonale nahradilo ztrátu pokračování bestsellerů od R. Ludluma. Perfektní, dojem, jako ze sledování skvěle sestaveného a propracovaného dokumentu , autor zůstal u nerozptylování nepodstatného, a tak ta tvrdá a drsná realita dostala správné ostří. Trik , který způsobil zvrat v ději příběhu je jednoduše geniální. Pro ZÁŽITEK doporučuji sáhnout po MP3.
výborná kniha. jako všechny od tohoto spisovatele. někdo tyto příběhy nemá rád, ale já si je vždy ráda přečtu. kor když to má dobrý konec
Tie jeho opisy sú stráááášne o ničom. Keby radšej energiu autor vložil do deja tak by to bolo super. Takto podpriemerné...
První knížka od tohoto spisovatele. Děj napínavý, zápletka zajímavá, jediné co mi trochu vadilo, že jsem se trochu ztrácela ve jménech, arabských názvů, a vztahu jednotlivých postav (kdo se s kým zná, kdo je tajnej, pro koho pracuje a podobně). Jinak ale povedená knížka, a asi se k tomuhle spisovateli zase někdy vrátím.
Opět klasické Forsyth.... četl sem od něj vše a opět nezklamal... děj má spád jako důvěra naší vlády... řekl bych, že kdo si to přečte neprohloupí....
Můj první Forsyth. Děj svištěl dopředu jak špionážní dron, zápletka zapletená jak kabeláž v NSA a záběr široký jak filmové plátno George Lucase. Co mě zaujalo, bylo odosobnění hlavního hrdiny. Kdyby Kazatele hledal robot Emil, asi by to vyšlo nastejno. Na druhou stranu jsem aspoň nemusel řešit jeho osobní problémy a mohl se soustředit na děj.
No, Mistr klamu a třeba Čvrtý protokol byly dle mého názoru kvalitnější. Tato kniha sice jasně postihuje asi nejzávažnější problém dnešní doby, obsahově tedy trefa do černého a za obsah zasluhuje pět hvězdiček. Nicméně zdá se mi napsaná trochu urychleně, tedy zejména druhá polovina a konec. Pirátská zápletka postrádá v kontextu knihy smysl, jen přidává stránky. I když možná tím chtěl autor poukázat na propojení islámských teroristů s další formou terorismu a tedy na to, že vše špatné souvisí s dalším špatným. Nicméně je to Forsyth, za přečtení určitě stojí.
Moje druha kniha od Forsytha - jako prvni jsem cetla Den pro Sakala. Docela me mrazilo pri mimodekem srovnavani kam se svet od dob Sakala posunul. Jake moznosti se otevrely at jedne nebo druhe strane, jak snadne je ovlivnit nekoho kdo se nachazi stovky kilometru od Vas nebo jak jednoduche je ho zabit. Plus tema je tak aktualni, ze je to mrazeni skoro az nesnesitelne.
Ac obe knihy deli od sebe spousta let "zakladni linka" je stejna. Snaha dostihnout padoucha (s tim rozdilem ze v Sakalovi bylo daleko vic prostoru dano zaporrnemu hrdinovi az byl skoro sympaticky a kladni hrdinove alespon pro me tvorili trosku masu, kdezto tady se jakekoliv sympatie pro Kazatele hledaji jen tezko a kladny hrdina je vice propracovany). Do hry jsou tentokrat zapojeni spioni nekolika zemi, autisticky pocitacovy expert a vsemozne moderni technologie. Kniha vas nenecha jen tak ji odlozit, plnemu poctu hvezdicek brani trochu predvidatelny a uspechany konec a absence nejakeho zasadniho zvratu nebo vubec nejakeho protiuderu ze strany Kazatele.
Autorovy další knížky
| 1975 |  Den pro Šakala |
| 2004 | Boží pěst |
| 2008 | Vyjednavač |
| 2005 | Ikona |
| 2014 | Seznam smrti |
Forsyth je kapitola sama pro sebe. Je zbytečné srovnávat ho s jinými spisovateli, smysl má porovnávat jeho jednotlivá díla. Vždy pečlivá příprava, přesné popisy, zřejmá snaha dozvědět se o daném tématu víc, než pak ve svém díle použije. Bohužel tady něco chybí. Snad kdyby byla kniha napsána v první osobě jednotného čísla, působila by přesvědčivěji jako příběh a ne jako reportáž o světovém terorismu. A o to lépe by se četla. Takto to na mne působilo odtažitě, jako bych četl denní tisk s poněkud mrazivým obsahem o tom, co se v dnešním světě děje.