Shuggie Bain
Douglas Stuart
Hugh „Shuggie“ Bain je osamělý, citlivý chlapec, který vyrůstá v 80. letech ve zchátralých obecních bytech ve skotském Glasgow. Politika Margaret Thatcherové připravila obyvatele průmyslového města o práci, schyluje se tu k drogové epidemii a Shuggieho matka Agnes sní o vlastním domě, listuje stránkami katalogu s oblečením a objednává si na dluh trochu štěstí. Po tom, co její manžel odejde od rodiny, nachází stále větší útěchu v pití a sociální dávky utrácí za plechovky extra silného piva. Shuggieho dospívající sourozenci si raději rychle najdou způsob, jak z domova utéct, a malého bratra nechají, aby se o matku staral sám. Shuggie se mezitím snaží stát obyčejným klukem, jenže zjišťuje, že je všechno, jen ne „normální“. A jedinou oporou je mu matka, která se propadá do alkoholismu.... celý text
Přidat komentář
Mělo by se to jmenovat Agnes Bain nebo sourozenci Bainovi, rozhodně ne jen Shuggie. Alkoholismus jedince zasáhne vždy celou rodinu. Nicméně příběh je popsán velmi uvěřitelně a zažíváme ho očima všech zúčastněných. A doufám, že Eugena dostihla karma.
Absolutní skvost. Jsem unešená. Se Suggie bych za nic na světě neměnila. Těžký osud. Výborně napsaný román o neradostném dětství a dospívání ve Skotsku v 80. a 90.letech minulého století. Tento román je i znamenitě přeložen paní Sobotovou. Plným právem paní Sobotová získala Magnesii Literu za překlad.
Skvělá,drsná,syrová a úžasně čtivá kniha.
Autor má skvělý vypravěčský talent a před očima vám běží naprosto plastický film.
Líbilo a moc.
Opravdu výjimečný a působivý román! Silný autobiografický příběh dětství a dospívání ve Skotsku 80. a 90. let 20. století - země sžírané sociálními problémy, masivní nezaměstnaností a všemi destruktivními doprovodnými sociálními jevy, především pak alkoholismem. Autor velmi plasticky vystihl alkohol coby drogu s obrovskými sociálními dopady, která ničí nejen samotného alkoholika (v tomto případě alkoholičku), ale i jeho rodinu, děti a sociální okolí. Zhoubný vliv alkoholu na osudy (nejen chudých) lidí byl podle mého dosud nejlépe popsán v románu Émila Zoly Zabiják, román Douglase Stuarta je ovšem minimálně stejně tak působivý a umělecky přesvědčivý. PS: Coby tzv. Husákovo dítě vyrůstající a dospívající v téže době, jen na druhé straně Železné opony, jsem si myslel, že tehdejší Československo bylo tím nejhorším místem na Zemi, okupovaná země obehnaná dráty vysokého napětí, aby obyvatelé nemohli utíkat z toho proklamovaného socialistického ,,ráje", při četbě tohoto románu se mi ale trochu pozměnil rastr - dospívat v socialistickém Československu nebo ve Skotsku během a po vládě Margaret Thatcherové nebyl zas tak zásadní rozdíl...
Kniha, na kterou se nezapomíná. Matka, kterou sžírá alkohol, synek, co marně hledá sám sebe a jejich oboustranná spalující láska. A já mohl jen otáčet stránky a bezmocně přihlížet. Agnes a Shuggie, otevřeně a citlivě napsaný osud dvou bolavých duší.
Shuggie Bain je reklama na smutek, depresi a p(r)osraný život. Jsem strašně rád, že jsem ji kdysi při návštěvě knihkupectví objevil, vzal do ruky a podíval se na přebal, který si mě podmanil. Grafické zpracování je bolestně krásné a vystihuje ponurou a depresivní atmosféru příběhu. Stuart má výjimečný cit pro jazyk, mistrně se ohání slovem a při čtení jeho řádků se mi před očima přehrával film.
Ne, že by mi nebylo Shuggieho líto, to samozřejmě bylo, ale paradoxně víc líto mi bylo Agáty, již posedl démon alkohol a nechtěl z ní střást jeho pařáty. Možná to bylo způsobeno tím, že její život byl relativně detailně vykreslený a ona tak dostala velký prostor, aby se zaryla do mého empatického srdce.
Myslím, že je zbytečné psát, o čem kniha je, všechno důležité na čtenáře čeká v anotaci. Ono se těžko vlastně píše i tento komentář, a to navzdory tomu, že jsem knihu četl už před nějakou dobou, příběh ve mně stále rezonuje. Možná o to víc, když člověk ví, že byl příběh napsán na základě reálných skutečností.
Knihu doporučuji a věřím, že se stane černou perlou i ve vaší knihovně. Ten příběh za to stojí. Shuggie a Agáta za to stojí...
Docela nálož. Především v té bezvýchodnosti, kdy i když se semtam mihne naděje, je v podstatě jasné, že ta bude chvilková, že vše, co se na nějakou dobu blýská slunečním odleskem, záhy zase zakryje šedý ponurý mrak. Plný ulepeného, šmourem ušmudlaného deště, který zalije všechno kolem. Shuggie je skvělý, chytrý a empatický kluk, který zvládá takovou nálož, že bychom měli chuť mu hodně moc ulehčit. Ale on je statečný a drží na zádech všechnu bolest svého světa. Jeho máma, v záblescích také chytrá, vtipná a pečlivá ženská, jež se snaží i v těžkých chvílích dbát na sebe i rodinu, kterou nicméně nemilosrdně táhne ke dnu alkohol, jemuž se nedokáže vzpírat, je Shuggieho nakloněným pilířem, k němuž se neustále přiklání a snaží se, aby se neskácel.
Příbeh samotný je velmi bolestný, je psaný skvěle plasticky, autor vykreslil život na periferii uhelným popílkem zašpiněného Glasgow tak autenticky, že si čtenář připadal až zašpiněně, umaštěně a nepříjemně. Asi zůstane na dlouho zapíchlá v hlavě.
Šílená beznaděj, to je asi hlavní, co z knihy čiší. Ke konci se děj dost opakoval, takový je ale asi život alkoholiků. 3,5/5*
Silný příběh očima malého kluka, který vyrůstá v dělnické třídě v 80. letech ve Skotsku. Matka je nenapravitelná alkoholička, který svojí závislostí ztrácí všechny kolem sebe.
Předposlední přečtená kniha tohoto roku (2022) a jedna z nejlepších, co jsem letos četl. Shuggie Bain, románový debut skotsko-amerického spisovatele Douglase Stuarta (*1976), který pracuje jako módní návrhář v New Yorku, byl oceněn Booker Prize 2020 a v současnosti se připravuje jeho televizní adaptace pro BBC. Předtím ale román odmítlo přes třicet nakladatelů a po vydání se zpočátku špatně prodával. Pak se stal oceňovaným bestsellerem, byl přeložen do řady jazyků a dosud se prodalo skoro dva miliony výtisků. Stuart se stal teprve druhým skotským spisovatelem oceněným Booker Prize. V roce 2022 vydal druhý román Young Mungo.
Stuartův román je zčásti autobiografický. Autor vyrůstal na zanedbané periferii skotského Glasgow se dvěma nevlastními staršími sourozenci a s matkou, která se propadá do alkoholismu. A stejně je na tom titulní hrdina románu, Hugh Bain řečený Shuggie, chlapec, který miluje svou matku Agnes a současně trpí jejím alkoholismem; a předčasně dospívá, když se o ni musí starat poté, co nejprve z domova odejde sestra a pak i bratr, který byl stejně většinou nepřítomný (a který díky matčině špatné péči zanedbává své velké výtvarné nadání). Matka, krasavice typu Elizabeth Taylorové, zapíjí svůj smutek a svá nepovedená manželství a další nevydařené známosti v prostředí, kde bují nezaměstnanost a kde je závistivě sledována nepřejícími sousedkami ("Pila, aby na sebe zapomněla, protože nevěděla, jak jinak se bránit bolesti a osamění."). Shuggie je kluk, který se také dost odlišuje, mluvou, oblečením, chůzí, gesty, aniž ještě tuší, co se děje, ale co instinktivně vycítí ostatní děti i dospělí včetně učitelů a dávají mu to najevo nevybíravě nadávkami, o nichž Shuggie zpočátku ani neví, co znamenají (bukvice, teplouš apod.).
Syrový, nepřikrášlený, působivý a skvěle napsaný obraz Shuggieho dětství v osmdesátých letech ukazuje také odvrácenou stranu vlády Margaret Thatcherové i to, jak nelehké je vyrůstat, když se odlišujete a vyčníváte a jste šikanováni a ještě máte matku, o niž musíte pečovat spíš vy než ona o vás. Nešťastná, život si ničící Agnes je ústřední postavou, kolem níž se vše točí. Je stejná jako její přátelé: "Kvůli chlastu na léta uvízli, jako by zamrzli, alkohol je obral o celá desetiletí, vyždímal je ze světa a vysál z nich život." Oceňuji, že román nevypráví sám Shuggie (dětské vypravěče nemám rád), ani nejde o vzpomínky dospělého Shuggieho; autor používá er-formu. Chlapci dlouho trvá, než si připustí, že se matka nikdy nezmění a i přes světlé chvilky se alkoholu nikdy nevzdá a že jediné, co se tady dá zachránit, je on sám...
Přeložila Lenka Sobotová, vydala Paseka, 2022.
Ačkoliv je kniha nazvaná po hlavní dětské postavě, stejně tak je knihou o jeho matce Agnes. Ta trpí alkoholismem a spolu s ní jde o utrpení i pro její tři děti, včetně nejmladšího a tak trochu jiného Shuggieho. Na 500 stranách pozorujeme epizody z několika let vyrůstání v dysfunkční rodině ve vyloučené lokalitě ve Skotsku. Chudoba, alkoholismus, slabý až neexistující vztah ke vzdělání, nezaměstnanost a různé ne příliš legální nebo důstojné fígle, jak přijít aspoň k pár drobným na další plechovku piva. Velmi povedená sociální sonda.
Skvělá kniha! Už dlouho mi nějaká postava knihy tak nepřirostla k srdci....
A už dlouho jsem nepociťovala po CELOU dobu čtení tak hluboký smutek.
Rozhodně doporučuji.
(SPOILER)
opravdu krásná kniha. bohužel také smutná. snad život Shuggieho dobře dopadl.
autor je literární talent, těším se na další knihu od něj
500 stran duševní tíhy a stejně nemůžete přestat číst.
Na tuhle knihu člověk dlouho nezapomene.
(SPOILER)
4 a půl hvězd
skvostně napsaný sociální horor. zejména na Eugenův zásah asi jen tak nezapomenu.
EDIT: doporučuju si po přečtení dohledat rozhovory s autorem, osobně mě dost uklidnilo, jak se jeho život vyvíjel dál a jak se mu daří dnes.
Skotský spisovatel Douglas Stuart se inspiroval vlastním dětstvím a dospíváním a vytvořil tak jeden z nejpozoruhodnějších literárních debutů posledních let. Shuggie Bain je nejen hlavní hrdina tohoto výtečně napsaného sociálního románu, ale také velmi bolestivý a nepříjemný vhled do Skotska 80. let minulého století. Navzdory přesnému časovému určení je Stuartův román nadčasový, protože chudoba a alkoholismus jsou bohužel stále nepřítelem člověka a jeho důstojnosti. Oceňuji nejen autorův skvělý vypravěčský um, ale také vytříbený český překlad Lenky Sobotové. Ta se nelehké látky nezalekla a knihu ve své drsnosti nijak nezjemnila, naopak zcela v klidu použila drsný slovník, který do atmosféry osmdesátkového Skotska bezpochyby zapadne. Díky péči nakladatelství Paseka vznikla fantastická kniha se sociální tematikou, která právem získala několik zahraničních ocenění. Čtenáři a čtenářky by Shuggieho Baina rozhodně neměli vynechat.
Osmdesátá léta ve Skotsku nebyla jednoduchá. Díky politice přišlo spoustu dělníků o práci, jsou odkázáni na sociální dávky a rozmáhají se různé závislosti. Malý chlapec Hugh „Shuggie“ Bain vyrůstá v Glasgow. Když je opustí jeho otec, vyrůstá s matkou a dvěma staršími sourozenci. Matka se snaží vypadat jako ze škatulky, utrácí peníze, které nemá, za věci z katalogů a čím dál častěji utíká za lepším pocitem k plechovce piva. Starší sourozenci brzy odejdou a je na Shuggiem, aby se o matku postaral.
Tento román nám syrově a bez přetvářky ukazuje těžkou dobu. Věnuje se vážným tématům a ukazuje nám obraz tehdejší společnosti, kdy život v Glasgow rozhodně nebyl jednoduchý. Je tu skvěle vykreslená atmosféra, díky níž se dokážete přenést do minulosti a vnímat tak každou nelehkou situaci, kterou, nejen Shuggie, musí prožívat.
Ve vyprávění se nám tu střídají jednotlivé postavy, můžeme tak nahlédnout do hlavy každému z nich a pochopíme, jak se cítí a proč dělají to, co dělají. Je zde zpracováno spousta závažných témat jako nezaměstnanost, závislosti, vztahy v rodině, jinakost.
Je to těžké a smutné čtení plné bolesti, u kterého Vám nebude dobře. Přesně tohle mám však na knížkách ráda, když se na mě přenesou emoce, které ve mně rostou. Já se díky nim dokážu vcítit do jednotlivých postav a prožívat s nimi jejich nelehký život.
Kniha je skvěle napsaná. Od prvních řádků čtivá. Autor si hraje se slovy, používá krásná přirovnání. Ač je zpracované téma náročné, text je prostě nádherný. Příběh nám přináší situace, které jsem nečekala, některé až šokující. Potřebovala jsem číst dál, abych věděla, jak to celé dopadne. Některé události tu autor jen naznačil a je na čtenáři, kam až ho jeho představivost zavede.
Kniha je zčásti autobiografická, a o to smutnější a skutečnější celý příběh je. Douglas Stuart získal za knihu Man Bookerovou cenu, jednoznačně oprávněně.
Pokud rádi čtete příběhy o těžkých lidských osudech, které vás pohltí, je tato kniha přesně pro Vás.
Štítky knihy
Skotsko skotská literatura dětství 80. léta 20. století psychologické romány sociální romány Magnesia Litera Bookerova cena Glasgow LGBT, queer, LGBT+
Mám knihy plnou hlavu. Jako matka sedmiletého kluka musim říct, že to pro mě bylo velmi bolestné čtení. Chudinečka Shuggie, jak musel být samostatný, zodpovědný, rozumný, předvídavý a řešit věci, které absolutně malý chlapec řešit nemá. Bylo strašné jak byl sám, jak od mala zažíval posměch a nepřátelství, jak bylo normální ho ponižovat i ve škole. Agnes litovat nedokážu, ty její manipulace a excesy jsou pro mě tak děsivé, že vážně pochopení nemám. Co mě v knize naprosto "dostalo" bylo svérázné řešení zubních problémů klapačkami i v teenagerovském věku....tyvado. Když budu hledat pozitiva, tak je pro mě nesmírně povzbudivé až neuvěřitelné, že chlapec z takových neutěšených poměrů, dokázal dokončit školu, vystudovat i na Scottish College of Textiles a na London's Royal College of Art a stát se módním návrhářem. Jako wow. Bylo by něco takového možné i v českých podmínkách? Myslím teď třeba z Mojžíře na fakultu textilní na UMPRUM. Moje volba do čtenářské výzvy 2023 kniha, kde je hl.hrdina alkoholik