Sí, vole!
Pavel Liška , Jan Révai , Hynek Bernard
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/390637/bmid_si-vole-Bkg-390637.jpg
4
249
249
Mozaika deníků třech Vandráků, co cestujou po Střední Americe, točí o tom dokument a plní si sen. Potkávají lidi, divokou přírodu, dávný časy a sami sebe. Jsou špinavý, šťastný, protivný a občas je jim smutno, ale ze všeho nejvíc se smějou a dělají si ze všeho legraci. Ze sebe, z toho, jak padají, nerozumí španělsky, i z toho, že dostali šanci o tom všem teď napsat svoji velkou knihu. Často po cestě dávají otázky ostatním lidem a někdy dá cesta otázku jim. Jet podle navigace, nebo intuice? Drze, nebo bezpečně? Společně, nebo sami? Zakusuješ se víc ty do cesty, nebo cesta do tebe? A odpověď? – Prostě jedeme! Sí, vole! Tři úplně jiný palice, tři motorky, tři deníky a tři měsíce na cestě Střední Amerikou.... celý text
Přidat komentář
Přestože normálně cestopisy nevyhledávám, tenhle mě nadchnul. Knížka je vtipná, plná krásných fotek a neskutečně mě bavila. Klobouk dolů před kluky. Určitě to nebylo lehké, být takovou dobu jen spolu. Ale rozhodně mají spoustu krásných zážitků.
Je potřeba brát knihu s jistou nadsázkou, ale to už vyplývá z osobností samotných autorů. Měla jsem možnost vidět jejich besedu na shodné téma a skvěle jsem se bavila. A stejně tomu bylo při čtení této knihy během letní dovolené. Líbí se mi také grafické zpracování, i když písmo je tedy opravdu maličké . Bylo zajímavé číst věci z pohledu všech tří pánů, každý je osobnost a dohromady to prostě šlapalo.
Absolutně nechápu tak vysoké hodnocení. Celá kniha by se dala shrnout do pár vět - stále pršelo, jezdili jsme, natáčeli průjezdy, večer se opily, komáři a jedli jsme kuře. Když už byly v knize fotky, tak bez popisků. Příběh je spíš nahlédnutí do jednotlivých osobností. Kniha má jen pár světlých chvilek, kde trochu popíše určitá místa, ale jinak to moc cestopisné není. Za mě spíše zklamání než že bych si chtěla přečíst případně další. Věřím, že film bude super, ale od knihy jsem čekala, že to bude jiná alternativa a ne pobídka ať shlédneme dokument.
Závěrečné malé minus - sprostá slova. Ano všichni je známe, věřím, že se tam určitě vyskytly situace, kde je bylo třeba použít, ale pro mě to do knihy nějak nepatří.
Líbilo se, stejně tak i seriál v TV a už se těším na prosincovou přednášku 2/3 z tohoto ansámblu ;-)
Skvělá knížka ve které se prolínají nejen kladné rysy postav ale také jejich neduhy. Jako v životě
Super kniha, kterou jsem si užila od začátku do konce. Knížka je formou deníkových zápisků, kde se kluci doplňují a v některých případech i rozcházejí. Ale celkově je to skvělá kombinace, kde je vidět, že si vysněnou cestu užili a výborně se spolu doplňovali :-) Po všech stránkách je to prostě takový jiný cestopis - někomu se bude líbit, někomu ne... Každopádně si kluci na nic nehrají a smekám klobouk, že na to všechno měli "koule" a splnili si svůj sen :-) Takže za mě 5 hvězdiček a velké doporučení všem, kteří mají rádi dobrodružné povahy a osobitý humor :-)
Knížku mi půjčila kamarádka, sama bych po ní asi nesáhla, protože si obvykle vybírám jiný žánr. Nakonec jsem z ní ale byla nadšená a nebýt toho, že obvykle čtu večer a po pár stránkách usnu, přečetla bych ji jedním dechem :-) Smekám před odvahou a nadšením kluků. Moc se mi líbila i grafika a styl, jakým byly jednotlivé zápisky řazené, ačkoliv je pravda, že občas to písmo mohlo být větší. Příjemně mě překvapilo, že se chlapi nestyděli ukázat, že nejsou jen drsňáci, ale i trochu cíťové.
Smíšené pocity .. takový netradiční cestopis, který spíš staví na jménech těch co cestu podnikli než na obsah a vyprávění, protože přiznejme si to .. víc než o popis cesty jde o popis každodenních věcí a toho, co jednoho na druhém štve.. velká škoda a podle mě nevyužitý potenciál. Moc nechápu to docela vysoké hodnocení.
Před pár měsíci jsem byla na besedě s klukama a ta byla fajn, vtipná, zajímavá, moc jsem se bavila. Na knížku jsem se vyloženě těšila....a tady přišlo zklamání. Byly i světlé chvilky, ale číst o tom, jak se kluci mezi sebou hádají, především ty žabomyší války, které se táhnou celou knížkou (a to jsem si myslela, že na rozebírání pocitů jsou tady na světě ženské :o), prokládané sdělením, jestli šli po ránu na záchod nebo ne, popřípadě jak se jim to povedlo....a co si kde dali k jídlu a kdy se opili.... Je to škoda. Tak za ty "světlé chvilky" alespoň 3 hvězdičky.
Má se hvězdičkami hodnotit jak se mi kniha líbila. Ale co když bych chtěla 5* dát za obsah, a 3-4* za grafiku... to je těžké rozhodnutí. To co sepsali vagamundos je úžasné. Nikdy jsem na cestopisy moc nebyla ale tohle je něco. Zážitky zapsané tak jak jim přijdou pod ruku, skvělé poskládané dohromady. Kdy se kluci navzájem doplňují, rozcházejí i vyvracejí. Přesto dohromady je celek skvělý. Hned bych tam chtěla být s nimi. No, i když uprostřed divočiny, v moskytiéře, jen oni 3... občas bych se bála. A oni si to užívají! A teď k té grafické stránce. Všechno je to děsně malý. Písmenka, fotky... Všechno na lupu. To mi trochu kazilo dojem. Klidně víc stránek ale prožitek by stál za to. Jo a ti co si řeknete, že jste je viděli v televizi. Vězte, že ne. Viděla jsem první díl a s psanými zážitky se to nedá srovnat. Je to spíš takové obrazové doplnění knihy.
Taaakže...na knihu jsem se těšila. Pořady s Honzou, Pavlem aspol. můžu, motorky miluju, očekávání byla veliká, ALE... ty blechy, kterými je kniha psaná, to teda nevím, to mi prostě vadilo. Jako už pravda nejsem žádná ranní rosa, brýle zatím nenosím, ale tohle je moc (jako fuckt moc malé písmo). Za mne zajímavé téma, ale zpracování nenadchlo. Celkově vzato je to extra zdlouhavé, některé pasáže tam z mého pohledu ani být nemusely, no, nevím. Přišlo mi, že se to táhne nekonečně dlouhou dobu, musela jsem se do toho vyloženě většinu času nutit.
Knihy o cestování nevyhledávám, ale tato se mi líbila moc. Kluky obdivuju, protože já jsem srabík a na takovouhle cestu bych nikdy nevyjela. Knížka je krásná jak obsahově, tak na pohled, jediné, co mi vadilo, bylo drobounké písmo. Podotýkám, že na blízko vidím skvěle, ale tyhle blechy se fakt strašně špatně četly.
Nemyslím, bohužel, že ještě po letech, bude tato kniha zajímavá pro mnoho jiných čtenářů kromě autorů, kteří mají v sobě určitě mnohem více dojmů, než se do knihy podařilo dostat. Jistě je hodně těžké napsat cestopis se všemi zajímavými detaily tak, aby i čtenář prožil s cestovateli co nejvíc zajímavých momentů. Technicky je kniha vyrobena opravdu originálně, mne však styl střídání vyprávěčů spíše iritoval. Obsahově se hlavně jedná o to, kde cestovatelé spali, co snědli a vypili, kdo se s kým pohádal. Jen na několika místech lze najít něco víc, ať už jde o potápění, výstup na hory, motýli monarchy, jeskyně, pyramidy, kouzelnické a křesťanské rituály, seznámení se zajímavými lidmi apod. Fotky to sice trochu vylepšují, ale nijak zvlášť. Nadšení se u mne jaksi nekonalo, četl jsem už mnohem zajímavější cestopisy, ale nejsem zarputilý znalec, takže si udělejte raději vlastní názor.
Příjemné nahlédnutí do Střední Ameriky očima českých vagamundos. Kniha nás prostřednictvím vtipně bezprostředních zápisků z cest seznámí s tamějším životem, ale i s duší a povahou samotných pánů Lišky, Révaie a Bernarda, kteří se neostýchali jít s vlastní kůží na trh.
Líbilo. Hlavně pohledy a postřehy všech aktérů. Popsána ponorka bez příkras a patosu je kupodivu přínosem, dává cestopisu potřebnou hloubku. Doporučuji.
Klobouk dolů. Pánové se pustili na cestu, dali si jen bod startu a cíle a pár průjezdných bodů. Jinak nic. Putování jsem si s nimi vážně užila. Je úžasné vědět, že sen, který člověk má, je uskutečnitelný. I když to asi stojí nemalé peníze - hlavně dopravit přes oceán sebe sama a motorky.
Kniha je svým způsobem unikátní, protože vychází z 99,9% z deníkových zápisků všech tří cestovatelů a tak se tu jako čtenáři dozvídáme nejen o praktických věcech, které jsou navenek viditelné, ale dostáváme se klukům i do hlavy, do jejich myšlení, poznáváme jejich způsob prožívání některých situací atd.
Ze začátku je ze zápisků cítit to těšení se na každý nový den, je tam ta energie, která už ke konci chybí a není se čemu divit. Popisy jsou strohé, všichni se tak nějak víc zaobírají sebou samým, než okolním světem. Ale i přesto plánují další cestu a já se těším, co podniknou.