Šikmý kostel 3
Karin Lednická
Šikmý kostel série
< 3. díl
Jak dlouho trvá válka po tom, co skončí? Navždy, pokud jí člověk prošel. Ptejme se spíše, jak může zaplnit prázdnotu po zavražděných blízkých nebo po uneseném dítěti. Čím bude zahánět vzpomínky na děsivý teror Němců nebo nechtěnou tělesnou lásku Rusů. Někdo všechno zamkne na dno duše a ráno co ráno si namlouvá, že co bylo, bylo, teď je prostě třeba jít dál. Jiný se nechá zahltit žalem; další přetaví prožité v nenávist. A ještě jiný ve víru, že to bude právě on, kdo pomůže vytvořit nový, lepší svět.br Jak dlouho trvá, než člověk přijde o iluze? Tím déle, oč horoucněji se k nim upínal. Možná začne váhat při prvních soudružských podlostech, možná prozře až poté, co kvůli zběsilému plnění plánu začnou umírat lidé a následný monstrproces přenese vinu na ty, kteří se nesmyslné honbě za tunami uhlí snažili zabránit. Pak už bude záležet jen na něm, jestli zahořkne, uchýlí se k prospěchářství, anebo se pokusí znovu nalézt společnou řeč s těmi, kteří věděli (nebo přinejmenším tušili) od samého začátku. Jak dlouho trvá, než člověk uteče do rezignace? Dokud nezjistí, že už mu zbyla vůle a síla jen na to, aby se uzavřel do čtyř zdí vlastního života. Tam si může zpočátku nalhávat, že na něj vnější svět nedosáhne, pokud zásadně neporušuje jeho pravidla. Aby nakonec zjistil, že právě v této úvaze se dopustil největšího omylu. A jak dlouho trvá, než se ztratí dvacetitisícové město?... celý text
Literatura česká Historické romány
Přidat komentář
Třetí díl románové kroniky ztraceného města je stejně kvalitní jako díly předchozí. Autorka odvedla skvělou práci, kdy není žádná věta zbytečná. Celou trilogii považuji za jednu z nejlepších, co jsem četla.
" ... žil obklopen lidmi, kteří od života žádali totéž. Ráno vstát, večer jít spát a mezi tím se nemuset bát, co zase přijde. Uplynulých devatenáct let jako by z nich vyždímalo veškerou sílu, ochotu a schopnost přizpůsobit se dalším zvratům. Ne že by o tom mluvili. Nebabrat se v minulosti bylo považováno za základní pravidlo slušného chování. A taky jediný možný způsob, jak nezahořknout. "
Som veľmi rada, že autorka sa v minulosti Karvinej "babrala ". A dala nám tým možnosť " zahořknout " voči tým, ktorí všetko zlo, čo sa tam dialo, spôsobovali. Toľko rozporov, toľko trápení, toľko zmarených životov, toľko smutných osudov, toľko zabitých nádejí, ale tiež toľko vytrvalosti, nezdolnosti, snahy dobrých ľudí, baníckej cti a súdržnosti, vernosti, hrdosti i pokory.
Celá trilógia je jedno z najnezabudnuteľnejších diel, aké sa mi kedy dostalo do ruky.
Ve třetím díle knihy Šikmý kostel sledujeme osudy členů rodu v poválečných letech, kdy se bouřlivě budoval socialismus, ke škodě města, neboť se horlivě těžilo a město se propadalo. Bylo hodně nepravostí s šířícím se socialismem. Autorka to zachytila v historii rodu na jednotlivých členech. Přesně dokáže popsat, co prožívají a člověka to do té doby vtáhne, ale s ne dobrým pocitem, protože tuto dobu známe a prožívali jsme ji. Dozvídáme se o česko-polských vztazích i o útisku věřících, pro které víra byla při jejich těžké a nebezpečné práci v dolech , oporou.
Moc děkuji paní spisovatelce za její nasazení se pro historii toho kraje, který nám tak přiblížila a dala nám nahlédnout do životů lidí, kteří zde žili a žijí, do jejich problematik, ale i snahy těžkosti řešit. Díky, paní Lednická, a budeme se těšit na Vaše další díla!
Druhý díl se vzhledem k druhé světové válce dějem trochu oddálil od hornictví a života ve staré Karviné. A to co mi ve dvojce chybělo mi trochu depresivně nadělil třetí díl. Postavy se, jestli je jen trochu možno, vrací ke svým starým životům a domovům a každý se snaží vyrovnat s osobními ztrátami.
Není ale možno dlouho tesknit, je třeba budovat vlast a socialismus. Šachty produkují černé zlato, je třeba plnit plány a jít dál než dovoluje bezpečnost práce.
Je mi smutno z toho, co soudruzi dopustili na dolech, v Karviné i na lidech.
Autorka svou kroniku dotáhla do konce a i třetí díl je stoprocentní. Díky relativně nedávné historii mohla do příběhu zařadit množství reálných postav, kterým věnovala i medailonek na konci knihy. A celý příběh je tak zase o něco živější. Uzavřela životní kapitoly postav, které známe od prvního dílu a dalším postavám dala šanci na nový život.
“Naděje neznamená, že se ti splní, co si přeješ. Uchovat naději znamená věřit, že všemu zlému navzdory bude jednou zase dobře.
Dočteno. Opět super kniha a co více k tomu psát, vše je popsáno níže. Jen špatně se mi orientovalo v osobách, ale super pomůcka na přední straně, kde je popis (strom). To je ale můj problém.
Než jsem s trilogií začala, nevěděla jsem, že existovala jiná Karvinná než nyní. Že vztahy mezi Čechy a Poláky byly tak vyhrocené. A že práce na šachtě byla náročnější víc pro ty, kdo se na povrchu strachovali, zda se jejich blízcí vrátí. Paní Lednická pomohla mnoha lidem pochopit, proč je Ostravsko-Karvinsko takové jaké je. S lidmi se tam život nikdy nemazlil, ale o to víc si uměli vážit toho, co měli. Třetího dílu jsem se obávala nejvíc, protože jde o dobu, která není člověku neznámá a ví, že bude jen hůř. Naštěstí se to paní Lednické podařilo vybalancovat jako i v předchozích dílech. Vím, že je to poslední díl, ale určitě by nejen mě potěšilo pokračování příběhů našich hrdinů a jejich potomků až do revoluce.
Přiznám se, že mi tahle kniha dala docela zabrat. Ne že by byla těžká na čtení, ale spíš mi bylo těžko u srdíčka. Takovýho svinstva co se dělo. Obdivuji autorku za její úsilí a práci, jak všechno zvládla dát dohromady. Zároveň jí za to moc děkuji. Přečíst by si to měl každý, aby věděl.....
Velký obdiv paní spisovatelce,tak jak jsem byla nadšená prvními dvěma díly,stejné to bylo i u dílu třetího.Také opravdu není co dodat.Vše bylo napsáno.
Děkuji.
Není již co dodat, protože vše zde již bylo napsáno.
Chci snad jen poděkovat paní spisovatelce, za její práci a šíření osvěty o Moravskoslezském kraji. Je vidět, že o něm píše s láskou a porozuměním. Více takových autorů !
Připojuji se ke všem nadšeným a spokojeným čtenářům. Opět skvěle zapracované a napsané. Paní spisovatelka prostě umí.
Kniha je zase skvěle napsaná a úžasně popisuje osud města a jeho obyvatel v poválečném období. Musím ale říct, že je kniha hodně psychicky náročná, úplně jsem při jejím čtení cítila ten zmar, bezmoc a tíhu doby, jak kdybych některé události prožívala já sama. Neuvěřitelné, jak může může být během pár let město úplně zničeno.
Četla jsem po delší době od vydání dvojky. Takže jsem se těžko orientovala v tom, kdo je kdo. Ještě že je na předsádce ten diagram. Osudy lidí se dotáhly, někteří dopadli dobře, jiný neslavně. Na třetím dílu jsem ocenila hlavně zařazení skutečných osob mezi ty románové.
Dala jsem si odstup s tím, že se mi po čase bude psát hodnocení lépe, ale není to tak. Těšila jsem se na poslední díl, i já jsem na něj čekala, nakonec ho dočetla. To je asi tak vše. Žádné velké ach a fanfáry se nekonaly. Moc oceňuji rodokmen na předsádce, který mi pomohl se zorientovat. Co velmi oceňuji, je to, že se Karin Lednická rozhodla utnout vše vlastně koncem staré Karwine. Skvělé rozhodnutí. Moc se mi nechce hodnotit negativa, protože si myslím, že už teď ta kniha patří ke klasice a v naší literatuře moc celá trilogie nemá obdoby.
Tento díl se mi líbil nejméně, zdál se mi příliš rozvláčný, nebo to bylo asi tím, že naše generace, která komunisty zažila, jich má již dost.
Skvele napsane, z knihy mam dobry pocit, ale doslova me stve, ze kniha ma skoro 700 stranek, s tim se neda normalne fungovat. Mela to rozdelit do vice dilu a ne takove monstr bichle... Tento treti mi prisel asi nejmene zajimavy, protoze tema valka/povalecno/50. leta sociku uz mi prijdou hodnekrat zpracovane tema. Kniha je to kvalitni!
Na třetí díl jsem se těšila a moc se mi líbil. Opět obdivuhodná práce autorky se střídáním časů a osob v rámci vyprávění, se zpracováním zajímavých příběhů reálných osob, se zachycením ducha doby a trochu i té pomíjivosti, které tu všichni čelíme. Děkuji a doporučuji.
Knihu jsem přečetla, protože jsem nemohla nechat nedokončenou ságu. Na mě to bylo dlouhé, některé pasáže nezajímavé. Ale autorce musím nechat, že rozhodně výborně napsané. Někdy jsem se nad stránkami trochu trápila, ale nešlo knihu odložit a nedočíst. Z příběhů mi a všeho reálného se mi dělalo často velmi úzko a vůbec jsem nezáviděla postavám jejich osudy. Bylo to velmi smutné.
Opět moc pěkné čtení, ikdyž o strašné době, kdy mi bylo postav při čtení opravdu upřímně líto... Jediné, co bych vytkla je "příprava", kterou autorka používá pokaždé, než některá z postav zemře.
Na třetí díl jsem se moc těšila....je na něm vidět neskutečně moc práce, ale nějak se nedostavil wau efekt, který jsem nevím proč očekávala.
Štítky knihy
komunismus česko-polské vztahy hornictví podle skutečných událostí Lebensborn Karviná důlní nehody pronásledování církve Karvinsko monstrprocesyAutorovy další knížky
2020 | Šikmý kostel |
2021 | Šikmý kostel 2 |
2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
2024 | Šikmý kostel 3 |
Za mě se dá kniha charakterizovat jedním slovem: fascinující. Stejně jako u předchozích dvou dílů, i tentokrát jsem se od příběhu nemohla odtrhnout a doslova jsem ho přečetla jedním dechem. Lednická opět prokazuje svou mistrovskou schopnost propojit historické reálie se silným a emotivním příběhem, který se dotýká hlubších lidských osudů. Zaujala mě nejen autorčina práce s jazykem, ale i to, jak dokáže skvěle vystihnout atmosféru doby, přiblížit místní dialekt, a přitom zachovat přístupnost textu pro širší publikum. Kniha je velmi čtivá a zároveň působí autenticky, což rozhodně nezvádne každý. Za mě je tato kniha (a vlastně i celá trilogie) nejen poutavým románem, ale i retrospektivou zabývající se socioekonomickými problémy, pro mě jinak nezajímavým oborem, jakým je hornictví, to vše v kontextu osudů jednotlivců v nelehké době.