Šikmý kostel 3
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533189/bmid_sikmy-kostel-3-65e02586d9bd1.jpg
5
1267
1267
Šikmý kostel série
< 3. díl
Románová kronika ztraceného města, léta 1945–1961. Jak dlouho trvá válka po tom, co skončí? Navždy, pokud jí člověk prošel. Ptejme se spíše, jak může zaplnit prázdnotu po zavražděných blízkých nebo po uneseném dítěti. Čím bude zahánět vzpomínky na děsivý teror Němců nebo nechtěnou tělesnou lásku Rusů. Někdo všechno zamkne na dno duše a ráno co ráno si namlouvá, že co bylo, bylo, teď je prostě třeba jít dál. Jiný se nechá zahltit žalem; další přetaví prožité v nenávist. A ještě jiný ve víru, že to bude právě on, kdo pomůže vytvořit nový, lepší svět. Jak dlouho trvá, než člověk přijde o iluze? Tím déle, oč horoucněji se k nim upínal. Možná začne váhat při prvních soudružských podlostech, možná prozře až poté, co kvůli zběsilému plnění plánu začnou umírat lidé a následný monstrproces přenese vinu na ty, kteří se nesmyslné honbě za tunami uhlí snažili zabránit. Pak už bude záležet jen na něm, jestli zahořkne, uchýlí se k prospěchářství, anebo se pokusí znovu nalézt společnou řeč s těmi, kteří věděli (nebo přinejmenším tušili) od samého začátku. Jak dlouho trvá, než člověk uteče do rezignace? Dokud nezjistí, že už mu zbyla vůle a síla jen na to, aby se uzavřel do čtyř zdí vlastního života. Tam si může zpočátku nalhávat, že na něj vnější svět nedosáhne, pokud zásadně neporušuje jeho pravidla. Aby nakonec zjistil, že právě v této úvaze se dopustil největšího omylu. A jak dlouho trvá, než se ztratí dvacetitisícové město?... celý text
Přidat komentář
Za mě jednoznačně nejslabší díl série. Bylo v něm sice pár situací, při kterých Vám stály vlasy na hlavě hrůzou a trnuli jste spolu s hlavními protagonisty, ale slabých částí bylo opravdu hodně. Opravdu jsem nečekala, že budu “Šikmý kostel 3. díl číst skoro měsíc a místy se do četby opravdu nutit. Zpočátku jsem to přikládala tomu, že čtu třetí díl v kuse za sebou (tedy rereading 1. dílu, pak četba 2. dílu a hned po něm 3.), ale nebylo to tím.
Těšila jsem se na závěrečné medailonky, ale většina z nich byla až nadbytečná (co do obsahu, nikoliv fotek), protože vše podstatné o životech v medailoncích zmiňovaných lidí, jste se dozvěděli již v průběhu četby. Nedávalo mi moc smysl uvádět tam hned dvě osobnosti v negativním slova smyslu, neb většinou se vzpomíná jen na ty, kteří byli čestní ve své době a konali dobro.
#prvniprectenaknihavcervnu2024
Závěrečný díl byl vynikajícně propracován,ale nevadilo by kdyby byl o něco kratší,bylo to chvílemi zbytečně dlouhé.Kniha je opět nádherně ilustrovaná, z mapou původní Karviné,rodokmen románových postav, a u postav, které opravdu žili je článek z fotografií a fota Karviné.Paní spisovatelce patří velký dík za nádherné knižní veledílo.
Na třetí díl jsem se opravdu těšila. A bohužel, nedotkl se mě, jako předchozí dva díly. Některé věci na mě byly zbytečně zdlouhavé a té deprese možná až moc. Jsem ráda, že jsem si přečetla, jak to celé dopadlo, ale za mě bohužel nejslabší díl ze série. Nicméně rozhodně velmi silné 4*.
Doba 50. let byla opravdu děsivá, a kolik padlo tomuto režimu nevinných obětí je strachnahánějící. Je to rozsáhlá kniha, ale určitě stojí za to si 3.díl přečíst.
Autorka si dala neskutečnou práci, k tomu nelze než smeknout a opravdu se poklonit. Muselo to být hrozné, hrozné a ještě jednou hrozné. Osudy postav, hlavních i epizodních, rozryla zrůdná doba strachu, paranoie, oportunismu i státem živeného zla. Těžké čtení, těžký závěr série. Stejně těžký život je i v tomto regionu. Celá trilogie je pro tento kraj mimořádně cenným počinem. Na zrůdnostech, které páchal režim, totiž doposud stojí i padá dnešek.
Naprosto skvěle zpracovaný román. Autorce se povedlo zúročit studium dobových reálií, rozhovorů s pamětníky nebo jejich příbuzných.
Své dětství jsem prožila v Ostravě, ale přestože je Karviná "za rohem", vůbec jsem 95% z přečteného netušila. Kniha mě naprosto uchvátila. Škoda, že nemůžu dát 10 hvězdiček.
Docela dlouho jsem čekala na poslední díl Šikmého kostela. Trochu jsem se bála, zda i tento díl dosáhne na vysoce nastavenou úroveň dílů předchozích.
Po pár počátečních, pro mne trochu rozpačitých kapitolách s expozicí děje, se příběh rozvinul a byl velice čtivý. S případným tápáním "kdo je kdo" mi pomohl rodokmen na vnitřní straně desek.
Paní Lednická nám v tomto dílu vypráví neobyčejně smutný příběh - příběh zmaru a zániku krásného, kdysi výstavného města. Bylo smutné, jak bylo kvůli nešetrné těžbě obětováno.
Na tomto pozadí se odehrávají osudy rodiny Pospíšilových a Źebrokových, do jejich života zasahuje realita budování socialismu, procesy, nedostatek základního zboží i měnová reforma. V příběhu vystupují i skutečné osoby, jejich medailonky jsou v příloze na konci knihy.
Moc jsem držela palce Žence, Ludwik mě bavil svým přímým přístupem k životu, byla jsem smutná s Anuškou a Fankou.
"Člověku se uleví, když se smíří s tím, že nemůže mít všechno, co by chtěl."
Na závěr: určitě udělali dobře všichni, kteří si všechny tři díly Šikmého kostela pošetřili a přečetli je v krátké době za sebou.
Dlho očakávaná záverečná kniha trilógie Šikmý kostel. Aby som si čítanie tejto knihy mohla naplno vychutnať, rozhodla som sa pred jej otvorením znova prečítať aj predchádzajúce knihy. Dá sa povedať, že celý Máj roku 2024 som venovala dielu Karin Lednickej. A dá sa povedať aj to, že to bol krásny čitateľský zážitok.
Kronika nie len strateného mesta, ale aj úžasných osudov niekoľkých generácií. Kronika o neľahkej dobe, ktorá viac brala ako dávala.
Autorka zavŕšila príbeh odohrávajúci sa 67 rokov. A v tomto príbehu bolo veľmi veľa zmarených snov, túžob aj prianí. Život bol tvrdý a neúprosný. A aj napriek tomu u niektorých postáv došiel k spokojnosti.
"Když sám sobě položil otázku, jestli je šťastný, odpověděl si, že je spokojený. To je víc, uvažoval dál. Štěstí je pokaždé jenom na chvilku. To, co mám teď, může být nafurt."
Netreba viac dodávať. Toto dielo je v každom prípade skvostné.
Na záver by som si sem odložila týchto pár slov:
"...tehdy s naprostou nezlomností pochopila, že život je dobrý. Že je dobrý, i když se v něm občas dějí nedobré věci..."
Zhodnotit Šikmý kostel není jednoduché, protože má dvě roviny.
První - historická - nemám absolutně žádné výhrady a smekám před paní Lednickou. Dala si s nastudováním tématu ohromnou práci a na knize je to vidět. A možná právě to je ten kámen úrazu. Protože do knihy chtěla nacpat vše, co se dalo a románová kronika slouží jen jako nosič historie. A tím se dostávám k rovině druhé - literární, která podle mě dost kulhá. Kronika nemá jednu hlavní postavu, se kterou by se čtenář ztotožnil, ale hned několik "polohlavních", které ač se mají lišit, tak nakonec ve svém myšlení a prožívání jsou si velmi podobné. Od 150. strany jsem nemohla vystát osobní monology jednotlivých postav, které Lednická hojně užívá, aby objasnila, dovysvětlila, připomenula, což je v pořádku a s ohledem na časový odstup od předchozích dílů super, ale ta forma! Osobní povzdechy, že "už zase se mi mysl zatoulala ke chmurám a černým myšlenkám, ale ne, dnes nechci být smutná!", mě opravdu vytáčely. Román má velmi velké časové skoky, některým událostem se věnuje detailně, jiné naznačí, ale pak vyšumí do ztracena. A vlastně ani nikam nesměřuje, žádná gradace, vyvrcholení, rozuzlení, prostě jen tak plyne. Jednotlivé příběhy slouží pouze jako nosič historie a to je málo.
Asi bych si raději přečetla naučnou knihu věnující se tomuto koutu republiky a dramatickému období, kde by bylo předloženo vše, co se paní Lednická dozvěděla. Toto mě číst nebavilo.
Prislo mi skvele vykresleno, jak fungovala doba nastupujici totality a co to udelalo s lidmi. Strach se vplizil mezi lidi, nekdo zhrubnul, jiny se stahl... Typove je ta kniha velmi pestra.
Na rozdil od predchozich dilu jsem si obcas pripadala jako v ucebnici dejepisu. Kdyz bylo potreba sdelit kontext, a to se delo na muj vkus casto, objevil se (uplne nahodou, samozrejme) nekdo ze skutecne zijicih postav a vsechno nam hezky vysvetlil! Samo o sobe mi to prijde jako dobry napad, kdo jiny by mel ctenari rict, jak to v dane dobe chodilo, nez lide, kteri to sami zazili (i kdyz jsou to slova spisovatelky vlozena do jejich ust, mam velkou duveru v autorcinu praci). Ale chybel mi zivot postav smyslenych - prislo mi, ze jsou misty jen prostredky ke sdeleni realii...
V doslovu autorka dekuji nekolika lidem za podporu v dobe, kdy ji zacala padesata leta udolavat. Nedivim se tomu podekovani. I pro mne jako pro ctenarku byl tento dil nejnarocnejsim z trilogie.
"Když sem dlouho nepřijedu, stýská se mi.
Když sem přijedu, padá na mě smutek.
Další možnost neznám."
Tohle ve mě bude pracovat ještě hodně dlouho.
Literární národní poklad, bez legrace.
Opět kvalitně zpracované a čtivé, musím říct, že mi hrdinové budou chybět, ač jejich životy nebyly nic, z čeho bychom se měli těšit. Ráda jsem se ale dočetla o tom, jakou historii má region za sebou a proč na tom je dnes tak, jak je. Děkuju za zpracování tohoto tématu a těším se na další počiny!
Smekám před autorkou a její prací. Třetí díl byl na mě ale už trošku těžší. Už se to tu lehce odklonilo od beletrie a bylo to napěchované fakty. Přesto se pořád snažila dokončit rodinnou ságu a kruh uzavřít. Trochu mi i výsledný dojem kazil fakt, že na třetí díl jsem musela čekat a mezitím zapomněla co všechno se událo v předešlých dílech. I když se snaží vše připomenout, přesto to není ono. Doporučuji přečíst vše naráz, klidně znovu.
Šikmý kostel je poklad. Smekám před úžasnou prací autorky.
Moc se mi líbilo poznávat tento kraj prostřednictvím Ženky, Wojtka a jejich příbuzných a předků.
Postavy jsou tak živé, že je považuji za své známé.
Přestože jsem už zapomněla dost z minulých osudů, tak oceňuji, že autorka u každé postavy neodvyprávěla její příběh. Minulé děje byly zmíněny, když si na ně postavy vzpomněly.
Děkuji za výbornou knihu, i celou trilogii. Musela být neskutečná práce dát vše dohromady. Je cítit velká láska ke kraji i k lidem. Teď mi už jinakost tohoto regionu dává větší smysl.
Skvělé zakončení serie. Autorka ukončila snad všechny dějové linky. Nad knihiu jsem přemýšlela, i když jsem ji nečetla. Díky surovosti doby a místu, kterého se kniha týká, jsem ji nedokázala přečíst rychle, jelikož ve mě otevírala příliš emocí.
Kniha je propracovaná a je vidět kolik práce si s ní autorka dala, ale první dva díly se mi líbily více, protože ve mě vyvolaly daleko silnější emoce. Po dočtení druhého dílu jsem se strašně bála číst třetí díl, protože jsem věděla, že se v něm bude psát o znárodňování a komunismu, protože o této části naší historie jsem přečetla kdeco a brečela u toho jak želva, ale tady ani slza. Ani u měnové reformy ani u politického procesu.
Ale jsem určitě ráda, že jsem si knihu přečetla, protože i bez emocí pro mě byla zajímavá. A ještě jednu věc sem chci napsat, strašně jsem se bála, že když je mezi druhým a třetím dílem taková mezera, že si nebudu pamatovat, co se ve druhém díle stalo, ale docela rychle jsem se v ději našla.
Paní Lednická... Došla mi slova. Naprosto geniální trilogie, ani si neumím představit, kolik práce, času, námahy to muselo stát. Děkuji je málo.
Štítky knihy
komunismus česko-polské vztahy hornictví podle skutečných událostí Lebensborn Karviná důlní nehody pronásledování církve Karvinsko monstrprocesy
Autorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
Úžasná tečka za celou sérii, mně je tak líto, že postavy už navždy opouštím. Jeden by si myslel, že válkami vše zlé skončí... Ani náhodou. Neskutečně poctivá práce, která dokázala vykreslit nepříliš oblíbenou část historie v zajímavém regionu. Na tenhle skvost se vyplatilo počkat, těším se na cokoli dalšího z pera autorky. Kamkoli jsem knížku vzala s sebou, tam budila pozornost, členové mojí rodiny si moc rádi prohlédli přílohu, kolikrát to navodilo i zajímavé rozhovory.