Šílené výčitky
Liane Moriarty
Novinka od autorky Sedmilhářek a Manželova tajemství je konečně tu! Pedantská účetní Erika a bohémská violoncellistka Clementine toho mají společného jen málo, ale přesto jsou prakticky odjakživa nejlepší kamarádky. Jenže zatímco bezdětná Erika by pro Clementine strčila ruku do ohně, nábožně lpí na každém slovu své kamarádky a s oblibou jí radí, jak vychovávat dcery, Clementine se do téhle role nechala kdysi vmanévrovat svou soucitnou matkou a po většinu času jí ta její otravná obdivovatelka pořádně leze na nervy. A pak je jednoho krásného, slunečného dne pozve obě i s jejich manžely, Samem a Oliverem, Eričin soused na grilování. Co se na nějaké obyčejné garden party mohlo přihodit tak strašného, že teď všichni litují, že pozvání přijali? A hlavně – čí je to vina?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
Truly Madly Guilty
více info...
Přidat komentář
Zacala jsem cist knihu asi pred 2 tydny..a nemuzu se porad nejak prokousat. Abych mohla rict Sem se zakousla do knihy, tak to bohuzel do teto ne. Tak snad ji doctu
To bylo ale zdlouhavý čtení. :-) Chvíli trvalo než jsem se dozvěděla, co se na tom grilování vlastně stalo... i když v jednu chvíli jsem začala tušit... Kniha se mi líbila. Jen má malý mínus - začátek i prostředek příběhu jsem hltala... Konec byl odfláknutější, už to nebylo tak propracovaný.
Do knihy jsem se začetla okamžitě a držela mě až do konce. Mě styl psaní L. Moriarty vyhovuje. V knihách všeobecně mám moc ráda střídání přítomnosti s minulostí. Takže za mě to nebyla první ani poslední její knížka, kterou jsem četla...
Také jsem z téhle knihy od Moriarty trošku rozčarovaná. Do půlky knihy jsem se nemohla začíst, zápletka mi přišla trochu moc protahovaná, a trošku mi začínají připadat autorčiny knihy jedna jako druhá (Sedmilhářky, Manželovo tajemství), hlavně stylem vyprávění a jeho strukturou. Mám zakoupenou ještě jednu knihu od Moriarty, tak doufám, že bude lepší než tahle, protože každý autor má nárok na slabší knihu. Jednu. ;-)
Já se nemohla rozhodnout, zda se mi to líbí nebo ne. Dávám tři hvězdy za jazyk, i když zde to nebylo tak úžasné, jak jsem u Liane zvyklá.
453 stran asi unavilo i samotnou autorku. Pořád jsem to chtěla odložit, ale člověk samozřejmě musel zjistit, co TAK HROZNÉHO se stalo (všichni ale žili, to mě uklidňovalo a zároveň jsme nemohla přijít na to, co by to mohlo být za hrůzu). A pak už jsem to věděla a opět jsem nenašla sílu to odložit, protože jsem zase čekala, co se Erice vybaví dodatečně po tom okně... Jak zemřel soused bylo více než jasné, ale vysvětlení bylo velmi poetické a smutné.
Velmi sympatické postavy manželů Vida a Tiffany, za to Erika protivná, Clementine unýlie obecná, a nechápu označení "nejlepší kamarádky", spíš na sebe tak nějak zbyly... po tom, co jim spáchaly jejich matky - jako ostatně vždy. Striptérka měla rodinu normální, a tím i ona byla naprosto normální a sympatická ženská. Vid byl jako roztomilé domácí zvířátko, hned jsme si zamilovala a toužila mít takového kamaráda, kolegu v práci nebo souseda ( na to, že by byl můj manžel, si nevěřím, až tak byl úžasně vykreslený :-)) )
Zatím nejslabší kniha autorky, ale přečetla jsem ji, takže špatná úplně není. A některá slovní spojení či myšlenky má brilantní. Ovšem SAFRAPORTSKÉ - našla jsem ho 4x bych tedy vyškrtla navždy ze slovníku.
Bohuzel jsem se nejako nemohla zacist, dej se hrozne tahnul a nemel moc spad..tema knihy zajimave,ale styl psani me moc nesedl..
Odpočinkové čtení. Dost mě iritovalo, že jsem v půlce knihy, a stále nevím, co se na tom zpropadeném grilování stalo. Mám ráda napětí, ale tady bylo zbytečně protahované. Jinak byla kompozice dobře promyšlená. Na muj vkus vic nakousnutych témat, která vyšuměla do prázdna (třeba hromadění).
Od této autorky jsem jako první viděla hrané Sedmilhářky. Její styl vyprávění mě zaujal a stejně tak jsem přistupovala k této knize. Příběh byl pěkný, ale úplně nemusím, když jsou postavy "přesycené" a mají příliš zatěžující minulost. A tady to tak bylo u každé osoby. Přijde mi to potom takové, aby bylo o čem psát. Takže kniha super, jen by nebylo asi nutné všechny postavy něčím "zatěžovat".
Já zřejmě úplně nepatřím k fanouškům Liane Moriarty, jelikož toto je druhá kniha v pořadí (četla jsem I Sedmilhářky), co jsem od ní četla a zhodnotila bych to tak, že neurazí, ale taky nenadchne. Příliš mi nevyhovuje její styl psaní, zatím nemám v úmyslu číst něco od ní něco dalšího.
Příjemné, oddychové čtení, kniha je určitě velmi čtivá, nicméně celou knihu vlastně čekáte hlavně na to, abyste se dozvěděli, co se stalo na tom grilování!
Kdysi jsem četla knížku Poločas manželství se nepíská..., což je (podle mne, která třeba nechápe umělecký záměr autorky:) dost velká ptákovina. Kostra příběhu žádná, násilně vložený feminismus, celkově zoufalství pro čtenáře. Ale bylo tam pár skvělých momentů, které se odněkud vynořily a zase odpluly, zjevivší se perly, výborné popisy situací, nálady i emocí postav. Pamatuju si je dodnes.
Jako když máte obraz, který je celkově fakt nepovedený, ale má v sobě záhadně pár mistrovských detailů.
Šílené výčitky nejsou tak špatné, i když jak už napsala spousta lidí níže, nejsou asi úplně nejpovedenější knížkou téhle řemeslně zručné autorky, co opravdu umí psát čtivé a svižné příběhy. Ale i tady se našlo pár extra povedených pasáží, které jsou hodně nadprůměrné a zapamatovatelné. Například vyvrcholení tajemného grilovacího večera. Výborné!
Slabší Moriarty než předchozí přečtené knihy...kniha je čtivá, o tom žádná, ale příběh příliš nezaujal.
Velmi dobře napsané. Dlouho jsem si lámala hlavu, co je těmi výčitkami, než je autorka konečně odhalila.
Čirá radost z toho, že jsem po DLOUHÉ době přečetla knihu (vlastně mi ji přečetl robot! - DÍKY za možnost "Číst nahlas") trochu zastínila fakt, že to není zrovna nejlepší Lianino dílo. Je to samozřejmě skvělý příběh, postavy jsou geniálně vykreslené (tak jak to u Liane Moriarty známe), tajemství je taky super a všechno je tak nějak správně, ale mně tam něco schází. Znáte ten pocit, když chcete něco vyjádřit a máte už to slovo na jazyku, ale nejde to říct? Tak takový mám pocit z téhle knihy. Říkám - je opravdu dobrá, ale... a tady chybí mi slova.
Takže hodnocení knihy má štěstí, že je to první "přečtená" kniha po dlouhé době, takže dávám 4*. Jinak bych to viděla na 3*. Tak či tak, je to příjemná oddechovka, která vás donutí přemýšlet nad tím, CO se krindapána mohlo stát na tom podělaném grilování?!
Ze začátku mě kniha příliš nebavila, ale jsem ráda, že jsem ji dočetla, protože druhá polovina a závěr super. I tak se mi ale jiné autorčiny knihy libily více.
...Zeptala se Ruby: "Chtěla bys přestat chodit do medových včelek a být každý den doma s maminkou?" Ruby se na ni podívala, jako když chtěla dobrůtku a dostala syrovou mrkev. "Ne, děkuji," odpověděla naprosto zřetelně. Takže tím byl tento způsob pokání zamítnut...
Kniha má složitou kompozici. Nejenže se často mění vypravěč, ještě se střídají časové roviny, takže doporučuji číst v co nejkratších intervalech, jinak budete mít v hlavě galimatyáš jako já. Každopádně opět funguje to, co Liane dokonale ovládá, totiž umění čtenáře napínat až do samotného konce. I když ta pointa pak ani tomu napětí neodpovídá. Tentokrát mě zaujalo téma , co všechno můžeme žádat ve jménu přátelství.
Po Sedmilhářkách jsem se na tuto knihu těšila. Jaj, to bylo zklamání. Nedokázala jsem se do toho příběhu dostat, postavy byly nesympatické, nerada ale odkládám knihy, tak jsem to dočetla. Čekala jsem, co že se stane na tom grilování, ale přišlo mi, že to autorka vzala nakonec s takovým klidem, nedokázala ve mě probudit tu hrůzu toho okamžiku. Prostě se nejde zavděčit vším a všem a mě bohužel tato kniha nic moc nedala. Snad najde ty správné čtenáře.
Štítky knihy
nevěra přátelství děti pro ženy rodina grily, grilování psychologické příběhy mezilidské vztahy kamarádky violoncello
Autorovy další knížky
2014 | Manželovo tajemství |
2017 | Sedmilhářky |
2015 | Na co Alice zapomněla |
2017 | Šílené výčitky |
2016 | Tři přání |
Omlouvám se, nedalo se. Šíleně protahované nudné nic. Odložila jsem a už se k tomu nevrátím.