Šílenství v nás
Annora Nesta
Viděl temnotu v její kráse a přiměl ji vstoupit do světa zvrácených her. Raven ONeilová žije v New Yorku se svou milovanou babičkou Grace. Aby zvládla obě uživit, pracuje přes den v kavárně a v noci v baru. Jednoho deštivého podzimního večera si Raven rozhodne zkrátit cestu domů přes park a stane se svědkyní vraždy, kterou ale nikdo jiný neviděl, ani se nenašly žádné důkazy, policie proto případ zamete pod koberec. Půl roku po události má Raven noční můry a neodbytný pocit, že ji někdo sleduje. V kavárně má dokonce výstup se zákazníkem, kterého obviní ze stalkingu. Tajemný muž se ale skutečně začne zjevovat všude, kde je ona. Představí se jí jako Devon a Raven i přes varování propadne jeho kouzlu. Postupně v ní začne probouzet něco pro ni dosud neznámého. Něco temného a zvráceného, co ji začne nebezpečně vtahovat do svých spárů.... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Přidat komentář
Knihu so zameraním na temnú romantiku som čítala prvý krát a musím povedať že ma ohúrila. Táto kniha má všetko čo som potrebovala a potrebujem v nej mať a to aby niekto napísal takúto dobrú knihu tak to klobúk dole pretože som sa do nej zamilovala či už do postáv, deja a všetkého okolo toho určite ju nečítam posledný krát a dávam si ju na zoznam top kníh u mňa som rada že táto kniha bola napísaná a vydaná príjemné čítanie tým ktorí nečítali ešte pretože vám to závidím!
Díky společnému čtení se mi do ruk dostala tato nová kniha od začínající české autorky a uznávám, že i knih v tomto žánru nijak zdatná, tak se mi to jako temná romance líbilo. Přečteno za jeden den a doufám, že brzy něco zase vydá.
Tak tohle ? Naprostá dokonalost, jedna z nejlepších knih tohoto roku. V tomto žánru je to sice má první knížka, ale musím říct, že to opravdu stálo za to! Autorka je velice talentovaná a nemůžu se dočkat dalších knih od ní.
Co mě napadne jako první je,kde se nám tu celou tu dobu autorka schovávala? Protože tohle bylo prostě wow, za prvé mi to sedlo a miluju dark romance,kde je napětí, strach, beznaděj,bolest,smutek, sexuální napětí. Nic mi tam nechybělo a naopak se nedalo od knihy odtrhnout. Byla to jedna velká šílená jízda. Kdo má rád zvrácenost a temnotu, tak vřele doporučuji.
Nejvíc se mne líbilo vyobrazení Devona. Měla jsem pocit, jako bych četla o opravdu nějakém psychicky narušeném magorovi,vrahovi z reality. Patří mezi top bad boy.
Raven mne nepřišla narušená ani šílená jak tvrdil. S tím mám trochu problém, protože mne přišlo, že ji tam dohnali okolnosti. Řekla bych, že jej spíš ruply nervy.
Sex- chválím
Kapitola 36 na mne zanechala opravdu veliký dojem. I scéna s Deanem. Nechutné a zvrácené. Tak to má vypadat, moc chválím, že je další autor co se toho nebojí.
Dostala jsem vše, co jsem od knihy čekala. Byla naprosto "šílená", ale úžasně napsaná, nemohla jsem se odtrhnout. Líbila se mi moc a budu ji dále doporučovat a těšit se na další dílo autorky. Na někoho to může být moc, ale já jsem byla spokojená.... možná mohl být o pár stránek delší konec, ale zaslouží si plný počet hvězdiček. A ty spicy scény, naprostý top.
Musím se přiznat, že jsem od příběhu čekala něco trochu jiného. Asi mám jinou představu o temné romanci, tohle bylo jen šílenství, každopádně název to vystihuje. Víc bych ocenila kratší úvod do knihy a konec rozepsanější, celý příběh skončil dost náhle. Spicy scény hodnotím na jedničku. Celkově se mi kniha líbila a ráda jsem podpořila začínající českou autorku. Obálka naprosto boží.
"Viděl temnotu v její kráse" je literární skvost, který vás pohltí už od prvních stránek a neupustí až do poslední tečky. Autorka, jejíž schopnost pracovat s napětím a atmosférou dosahuje mistrovské úrovně, nás zavádí do temného a fascinujícího světa Raven ONeilové, mladé ženy, která se ocitá na hraně mezi realitou a šílenstvím, mezi láskou a nebezpečím, mezi světlým a temným já.
Raven je hrdinkou, s níž si čtenář okamžitě vytvoří silné pouto. Její život je plný kontrastů – pracuje v kavárně a v baru, stará se o svou milovanou babičku, snaží se najít rovnováhu mezi každodenními problémy a touhou po něčem víc. Ale jakmile se stane svědkem vraždy, její svět se začne hroutit. Autorka brilantně vykresluje, jak trauma ovlivňuje její duši, jak Raven čelí nočním můrám a pocitu neustálého sledování. Je to psychologická jízda, která vás zcela vtáhne do svého temného světa. A pak je tu Devon. Tajemný muž, který se postupně objevuje v Ravenině životě, je jakýmsi ztělesněním temné přitažlivosti a nebezpečí. Autorka bravurně vykresluje jeho záhadnou osobnost, která nás i Raven přitahuje, i když víme, že se to nemůže skončit dobře. Jeho přítomnost je jako jed, sladká, ale smrtelná. Jak se Raven postupně poddává jeho kouzlu, čtenář s ní prochází fascinující proměnou, která se dostává na samou hranici ztráty sebe sama. Co je na této knize fascinující, je nejen napínavý děj, ale i její jazyk. Autorka má neuvěřitelný talent pro vytváření atmosféry, která je tíživá, a zároveň hypnotická. Každé slovo je pečlivě zvoleno, každá scéna je nasycena emocemi, které vás nutí otáčet stránky s neúprosnou touhou po dalším odhalení. Temnota a krása, které jsou v názvu knihy, se zde propojují v dokonalé symbióze. Tento příběh není pouze o zvrácených hrách, které na Raven číhají, ale o hledání rovnováhy mezi světem, jaký známe, a tím, co si teprve budeme muset odhalit. Je to kniha o svádění, touze, ztrátě a objevování temných koutů vlastní duše. Autorka nám ukazuje, že někdy nás to, co nás přitahuje, může zničit, ale právě to nás zároveň nutí růst. Pokud hledáte knihu, která vás chytne za srdce, zahřeje a zároveň zahřeje na místě, kde vás bude mrazit, je právě tím, co potřebujete. Tato kniha je ukázkou toho, jak umění napsat napínavou, temnou, ale zároveň krásnou literaturu může být zcela fascinující. Autorka se nezalekla žádného temného zákoutí, které prozkoumala, a vytvořila dílo, které bude dlouho rezonovat. Není to jen příběh o Raven a Devonu – je to příběh o každém z nás, o tom, co všechno jsme ochotni obětovat pro lásku, pro vášeň a pro pravdu. A právě v tom spočívá její síla.
(SPOILER)
Toto pro mě bude těžké hodnotit. Ráda bych podpořila začínající českou autorku a byla bych ráda, kdyby vše, co níže zazní, bylo bráno pouze jako konstruktivní kritika člověka, který má načteno relativně hodně, a ne jako nějaký nenávistný komentář.
Co musím na začátek vypíchnout, je pro mě originální nápad. Dark romancí mám přečteno vcelku dost, ale čistý “stalking trope" to pro mě byl asi první. Hlavní hrdina se dokázal Raven dostat velmi dobře pod kůži, a to pouhým sledováním její osoby, psychologickou manipulací a svým vzhledem. Jeho vyhýbavost v odpovědích byla přinejmenším frustrující, a pokud to tak autorka zamýšlela, tak splněno. Devon se vybarvil jako naprostý bezemoční psychopat, odtažitý a manipulativní jedinec, který jde za svým i přes mrtvoly. Doslova.
Velmi vítaným a zpestřujícím prvkem byl jeho vlk Torak, který trochu rozbil jednotvárnost příběhu.
Přestože jsem v srdci romantik a miluju “happy endings, tady jsem se ke konci pozastavila nad tím, že je vlastně velmi osvěžující číst dark romanci, ve které ale žádná láska nefiguruje. Pouze zoufalá potřeba vlastnit a kontrolovat. Nějaká úroveň vztahu mezi hrdiny vznikla, ale o hlubším porozumění se podle mě mluvit nedá. I když Devon stále opakuje, že je Raven jedinečná tím, jak je v jádru stejně zkažená, jako on, nemyslím si, že by taková opravdu byla, pokud by ji k tomu okolnosti a Devon nedonutili.
I přes originálnost je ale několik věcí, které mé hodnocení sráží, a které mi čtení ztížily. Nevadí mi v knihách explicitní jazyk, ráda čtu knihy, které jsou psány spíš hovorově a vulgarity na správných místech dobře knihu dokreslují. Tady mi ale vadilo spojení hovorového jazyka s až slovníkově spisovnou češtinou. Podle mě je potřeba si vybrat, zda budu psát hovorově, nebo teda spisovně. Taky jsem trochu začala nesnášet slovo “jej", jehož nadužitek bil do očí.
Co mě také donutilo knihu během čtení několikrát odložit, byl repetitivní a nicneříkající děj. Třičtvrtě knihy se vlastně nic nedělo - Raven šla do práce, odpoledne domů za babi, cestou měla divné pocity, a tohle pořád dokola. Příběh neozvláštnily ani vedlejší postavy, které byly vcelku nesympatické.
Od poloviny knihy mi začala vadit nelogičnost Ravenina chování. Hodně mi připomínala Avu, hlavní hrdinku knihy This man od Jodi Ellen Malpass. Raven ze začátku s Devonem trochu zápasila, ale velmi brzy ji bojovnost opustila a nechala se zcela očividně vmanipulovat do něčeho, o co neměla zájem. V jeho přítomnosti se chovala zbaběle, nevěděla, co chce, rozhodovala se naprosto absurdně. Její vnitřní monology, kdy na sebe křičela, že to není správné, ale v zápětí propadla muži, o kterém neví zhola nic (a ani my se během knihy o hrdinovi vlastně nic nedozvíme), mě velmi brzy přestaly bavit.
Jeden z hlavních důvodů, proč příběhu srážím hodnocení, je právě (ne)charakter Raven, která si za celou dobu nenechala narůst páteř. Postupem času se z ní stává zahořklá, cholerická, zlá a pomstychtivá osoba, ke které jsem si během 450 stran nevytvořila zhola žádný pozitivní pocit.
Co se týče zápletky, byla jsem velmi zvědavá, jestli je Raven blázen, nebo je v tom něco víc. Od doby, co se na scéně objevil Kellan, jsem tušila, kam by se příběh mohl vrtnout, a domněnky se mi potvrdily. Musím říct, že kdyby byla Raven magor, bylo by to předvídatelné, takže jsem ke konci byla ráda, že se tak nestalo. Naopak si myslím, že kdyby hrdinka při pokusu o pomstu nakonec zemřela a poslední kapitola by byla z pohledu Devona, který strýce zabije sám, a sprovodí ze světa i sebe, protože jeho “spřízněná duše" už tu není, byl by to závěr hodný pěti hvězd, místo toho, aby spolu odjeli do zapadajícího slunce.
Sumasumárum si myslím, že kniha měla potenciál, nápad byl zajímavý, ale postavy bezcharakterní, nesympatické, a polovinu knihy vyplňoval nezajímavý a opakující se děj, takže člověk neměl pocit, že by mu něco uniklo, kdyby 100 stránek přeskočil.
Na knihu Šílenství v nás, kterou znám pod názvem Na hraně šílenství, jsem narazila díky autorčiným povídkám na Wattpadu. Musím říct, že patřila k těm mála autorkám, které opravdu věděly, jak psát. Tenkrát jsem její příběh sdílela na sociálních sítích a postupně získal pozornost dalších čtenářů. Vždy jsem doufala, že se její díla dočkají vydání, a podívejme se – je to tady! Kniha prošla samozřejmě úpravami, takže zde najdete i nějaké změny. Osobně miluji autorčin styl psaní.
Tento příběh je temnou romancí a obsahuje prvky jako násilí, smrt a podobné situace. Hlavní hrdinka je svědkem něčeho naprosto hrozného, co ji poznamená na celý život. Na mě příběh působí tajemně a má i thrillerové prvky. Bavila mě nejistota, zda je Raven opravdu blázen, nebo ne. Tajemný a sexy muž, který je ní naprosto posedlý a překračuje hranice – přesně ten typ dynamiky, který příběhu dodává šťávu. A pak tu máme Grace, skvělou babičku, která říká, co má na srdci to na jazyku, a vždy přinese dost humoru.
Hlavní zápletka byla zajímavá a konec mě příjemně překvapil, i když mi přišel trochu uspěchaný. Název Šílenství v nás je pro knihu perfektní. Dokonale vystihuje skryté šílenství, které se v obou postavách ukrývá a snaží se dostat na povrch. Tohle není romance o lásce, ale o šílenství, které každý člověk někde hluboko v sobě má.
A ty spicy scény… No teda, Teri! ty se nezdáš
Šílenství v nás
(SPOILER) Musím říct, že vlastně nevím, jak pořádně začít. Mám ráda české autorky, moc ráda je podpořím, takže všechno co teď uvedu je hlavně čistě můj subjektivní názor a konstruktivní kritika a nerozjíždím tu žádný hate. Naopak si autorky vážim a obdivuju, že v tak mladém věku něco takového napsala a šla s kůží na trh.
Musím říct, že dark romance v českém rybníčku, aby jeden pohledal, takže tleskám. Je to nové a odvážné. Erotické scény, ač pro někoho zvrhlé, na mě úplně v pohodě, byly skvěle napsané.
Nicméně jsem měla problém s hlavní hrdinkou. Chápu, že každej člověk má v životě problémy, stalo se mu něco špatnýho, ale po 17 letech od smrti jejich rodičů naříkat, že má na hovno život ? No já nevím. Na hovno měla tak práci, jinak mi to nepřišlo. Ale Raven na mě působila jako zahořklá, ufňukaná a zoufalá holka. Co jen fňuká a čeká na zázrak, až ji někdo vysvobodí. Takže ve své podstatě nebyla zlá, žila s babi a pro babi, ale ten její přerod ke konci? Wut? Ačkoliv chápu, že potom co viděla a zažila, tak šílela a měla pocit, že se zblázní ( já bych ho měla taky). Vadilo mi její neustálé přemílání nad tím, jestli dělá správně nebo ne, když byla s Devonem. Nestála si absolutně za svým názorem, vyloženě se nechala vědomě zmanipulovat a vlastně si řekla, a tak proč ne. Kdyby ji unesl a někde ji držel, tak řeknu, že má Stockholmskej syndrom, ale to se nestalo. Takže to byl zřejmě nedostatek pozornosti, nízké sebevědomí, nulová sebereflexe a nějaký to issue, co vyřešil bad boy, co jí přišel do cesty.
Dějová linka s babi byla vtipná a milá, dokud ji tam nebylo až moc a hrozně to odvádělo od děje dvou hlavních postav. To stejné její kamarádi, bohatě by stačil Leo a jeden další a ne 6 dalších.
Devon proti tomu byl prostě psychopat na první dobrou. Manipulátor jako blázen. Chvílema mi přišel jako schizofrenik. Ale od těch chlapů tu stinnou stránku, tak nějak čekáte. Přestože o kamaradech Raven jsme toho věděli až moc, o Devonovi jsme nevěděli téměř nic, skoro ani přijmení ne.
Nemůžu říct, že bych si čtení bohužel nějak moc užila. V první řadě tu je absolutní absence nějaké chemie mezi těma dvěma. Což je pro mě jakýsi základ uvěřitelnosti toho “vztahu mezi nimi, ať je jakýkoliv. Raven ho jednou obviní, že ji stalkuje a za dva dny potom už mu skočí do postele. Dobře, stane se. Ale na podruhé (scéna v lese), tam je tak rozpolcená, že skoro neví, čí je, ale ve finále se s ním cítí v bezpečí (??). A pardon, ale na slovní spojení “hodná holka začínám být alergická. V knize se objevilo snad 100x.
Celkově mi přijde, že zápletka jako taková dost pokulhávala. Zlomová scéna, řekněme, přijde až u kapitoly 33 z 49. Do té doby je to pořád to stejné. Raven chodí do kavárny, baru, domů za babi, všude ji vyhmátne Devon, a pořád dokola. Knize by určitě prospělo seškrtat tak 100-150 stran a myslim si, že tu velmi chyběl pohled Devona. Raven napíchnul mobil, ale v celém příběhu není prostě hluché místo, kdy by ona třebs odložila mobil, nebo si ho někde zapomněla a on měl šanci se ji tam třeba dostat. Nebo minimálně chybí nějaká informace o skillu hackera, kterým by třeba mohl být, aby se to stalo. Dál by mě hrozně zajímalo, co na ní viděl tak velkolepého, že to byla “jeho královna. Holka, co sama o sobě říká, že 90% času vypadal hrozně nebo jako hovno, okouzlila bad ass boye jako on. Stylem oblékání asi taky. Tomu jsem moc neporozuměla. Ve finále se vlastně ani nedivím, že zešílela, to bych asi potom všem už byla šílená i já. Čekala jsem asi trochu jiný konec, a ne příběh dvou gaunerů alá Bonnie&Clyde.
Myslím si, že kniha měla velmi velký potenciál, ale zpracování trochu selhalo.
Doufám, že autorka bude v tvorbě pokračovat, více se vypíše a překvapí nás nečím dalším, jelikož námět byl skvělý a věřím, že se jí v hlavě rodí další zvrácenosti, které časem hodí na papír.
1,5*