Skôr než zaspím
S. J. Watson
Keď človek stratí pamäť, akoby prišiel o všetko... Christine, žena v zrelom veku, sa každé ráno zobúdza po boku cudzieho muža, v cudzom dome. V zrkadle nespoznáva vlastnú tvár. Ten muž jej každé ráno opakuje, že je jej manžel a že utrpela stratu pamäti pri dopravnej nehode. Lenže do nasledujúceho rána sa všetky spomienky z jej pamäti znova vymažú. Christine veľmi túži byť ako ostatní ľudia, zistiť, kto vlastne je a čo sa udialo v minulosti. Lekár ju presvedčí, aby si písala denník. Zapisuje si všetko, čo sa udeje počas dňa a na čo si spomenie z minulosti. A tak každé ďalšie ráno si denník prečíta a znova pomaly objavuje seba a svoj predchádzajúci život. Z minulosti postupne vystupujú na povrch rôzne záhadné udalosti. Christine netuší, či to je pravda, či pracuje jej fantázia, alebo narušená pamäť... Román S. J. Watsona vznikol na základe niekoľkých štúdií ľudí trpiacich amnéziou.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Ikar (SK)Originální název:
Before I Go To Sleep , 2011
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem si z knihovny přinesla po druhé, aniž bych si pamatovala, že jsem ji četla před několika lety, ale po přečtení dvou stránek mi naskočilo, že tohle už asi znám, přesto jsem si ji přečetla znovu a bavila mě, i když se mi postupem času vybavil závěr.
Já knihu doslova zhltla. Hodně jsem se do Christine vžila a furt mi běhalo hlavou, jak to asi doopravdy bude... Doporučuju k přečtení.
Tohle bylo super. První půlka knihy sice trochu dlouhá, ale řekla bych že důležitá, moc nudné mi to nepřišlo. No a od půlky to začínalo nabírat na obrátkách a mermomocí jsem se snažila přijít na to, kdo to udělal. Nepřišla jsem. No a ten závěr.. Ten opravdu neměl chybu!
Super knížka. Hodně čtivá.. Jen mě trochu štve, že je otevřený konec a nevím, jestli se Christine probudila a měla paměť a nebo ne.. ????
První půlka knihy mě vůbec nebavila. Pak se konečně začalo něco dít. Konec byl suprový a napínavý a ten začátek vynahradil. Film jsem teda neviděla, ale chci, ať to mám s čím porovnat:)
Měla jsem dojem, že si v knihovně půjčuji napínavý psychologický thriller, ale namísto toho jsem si domů přinesla klasický román pro ženy s tajemnou a záhadnou zápletkou. Nevadí, i tak jsem četla vytrvale dál až do samotného konce. Nedá se tomu upřít čtivost a návykovost, jakmile se jednou začtete, jste ztraceni :D Nápad je to velmi zajímavý, byť upřímně ne zrovna originální, a i po jazykové stránce je to fajn. Ale kniha je vyplněna spoustou nedůležité vaty, autorce by bohatě stačila délka dvou set stránek. Příběh místy hodně pokulhával a děj se vlekl.
První kniha, u které mi závěr vynahradil těch více jak 200 stran nudy. Vím, že ty popisy předtím byly nutné, aby se to dalo vše rozplést, ale bylo to dlouhé a nebavilo mě to. Prostě jsem se nemohla vůbec začíst, nechtělo se mi ke knize moc vracet doma. Závěr mi to dost vynahradil, protože tohle jsem fakt nečekala. Jak mě příběh a ty deníkové zápisky moc nebavily, tak jsem měla čas přemýšlet co a jak. A tohle mě vážně nenapadlo, vinila jsem všechny hlavní postavy, ale tahle možnost mi nesvitla. Úžasné a přesně tak to má u thrilleru být, i když na konci nebylo zodpovězeno mnoho otázek. Což mi zde ale nevadilo tolik jako jinde. Není to ani moc čtivé, ale za úžasné rozuzlení příběhu jsem ochotná leccos odpustit.
Podařilo se, že mě knížka naprosto vtáhla, a to se počítá.
Nevěřila jsem tomu, ale až do konce mě dokázala udržet v příjemné zvědavosti a ani konec mě nezklamal. Takže nemůžu dát míň než plný počet. Takových cca 92%.
Film jsem neviděla, ale asi bych i zkusila se na něj podívat, jak se běžně raději na filmy podle knih nedívám.
Amnezie a všechny její možné variace jsou vděčné téma. Dá se s tím zacházet dále vlastně libovolně, protože co neví postava, neví ani čtenář; zdálo by se, že se autorovi meze neklamou. Problém je ale pak ve formální stránce. Co mě zde bouchalo do očí a útočilo na moji spokojenost s knihou byly "deníkové" záznamy. Opravdu bych chtěla vidět deník psaný rukou o takovém rozsahu.... to si myslím, že bylo trošku nešťastný krok autora ve snaze vyprávění obzvláštnit. Je to složitější se rozhodnout v jaké pespektivě a stylem vyprávět příběh někoho, kdo o své minulosti mluvit sám nemůže..
Ale jinak to vlastně vcelku šlo. I když jsem se v průběhu čtení snažila přijít na to, jak to vše nakonec bude, nepodařilo se mi to. Takže palec nahoru za rozuzlení, nic přehnaného, velkolepého ani přesládlého. Tak akorát.
Výborná kniha, velice čtivě napsaná. Autor uměl velmi obratným jazykem vtáhnout do děje i do psychologie hlavní hrdinky. Představit si tímto způsobem prožívat život a vžít se do prožívání a myšlení Christine bylo tak úzkostné a depresivní, že jsem se do toho raději příliš nevkládala, ale lidské osudy někdy bývají kruté. Ovšem lidé, jimž takovéto osudy patří, bývají o to neuvěřitelně silnější a odvážnější, až se musí člověk před nimi jen sklonit a obdivovat jejich nevyčerpatelnou vnitřní sílu. Kniha byla tak napínavá a zajímavá, že se téměř nedalo přestat číst :-)
Knížka se mi líbila. Příběh byl smutný, bezmocný, nedovedu si představit pocity, které Christine svíraly. Někdy by bylo dobré na některé prožitky zapomenout, ale to, že se jí paměť vrátila se vším všudy, stojí za bolest a strach, kterým si ještě jednou musela projít. Viděla jsem i stejnojmenný film a ten mě dost zklamal. Nejen obsahem, protože se nedržel dané předlohy z knihy (např. Christininým deníkem, kam zaznamenávala své každodenní prožitky nebyl deník, ale foťák a to mě do příběhu vůbec nesedlo). A další … a navíc to byl tak rozvláčněný příběh, že jsem ho ani nedokoukala. Prostě kniha je kniha :) Doporučuji si knihu přečíst, jen prosím nekoukejte na ten ošklivý film.
Hodně dlouho jsem dávala na špatné hodnocení okolí, ale nechápu, jak se jim nemohla líbit. Mě neskutečně nadchla a vtáhla do děje!!
Knížka na mě působila hodně svíravě, měla jsem úplně pocit bezmoci.... každé ráno se probudit a vůbec nevědět kdo jsem, kde jsem, kdo jsou lidé kolem mě. Jak bych vůbec mohla někomu uvěřit? Asi bych měla pocit, že mi lže naprosto každý. Myslím, že takto nějak se může cítit schizofrenik a je to vážně děsivé. Nechtěla bych se do takového stavu nikdy dostat.
Samotný děj v knížce mi v některých ohledech přišel trošku neuvěřitelný a přitažený za vlasy.... když se nad tím zamyslím, nejsem si jistá, jestli by nějaký deník fungoval. A hlavně po několika týdnech psaní už toho v deníku muselo být tak moc, že by to nešlo ani přečíst a věnovat se i jiným aktivitám a o těch zase psát. A hlavně mám pocit, že bych ani nevěřila svému včerejšímu já.
Zpočátku mi to připomínalo béčkový TV thriller To není můj život s Meredith Monroe, ale čím déle jsem četla, tím více jsem se nemohla odtrhnout, protože myšlenka je to vskutku děsivá. Vidno, že občas stačí obyčejný motiv/námět a může se z toho vyklubat parádní thriller. Souhlas níže s ondaboss - takový konec by byl perfektní tečkou na závěr a pak by to byla skutečná PECKA! Škoda... 3,5
Někdy jsou takové příběhy horší, než jakékoli horory. Když nevíte, co se dělo včera, předevčírem, před týdny i měsíci a nevíte, komu věřit. Leckdo toho může zneužít.
Velice čtivá a zároveň deprimující kniha. Ke konci už jsem se modlila, ať už to dočtu, né proto, že bych se nudila, ale právě kvůli těm nervům. :) Celkem jsem se o hlavní hrdinku bála, od začátku bylo jasné, že něco dost nehraje. Jsem ráda, že to nakonec přežila.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno anglická literatura thrillery paměť, trénink paměti pravda a lež ztráta paměti, amnézie pátrání v minulosti deníkové záznamy manželé
Autorovy další knížky
2011 | Dřív než půjdu spát |
2016 | Druhý život |
2013 | Obležení / Ve stínu jabloní / Dřív než půjdu spát / Napřed ženy a děti |
2017 | Zářivý anděl / Dívka, kterou jsi opustil / Druhý život / Co mě naučil tučňák |
Když se každé ráno probouzíte a nevíte, kde a s kým to vlastně jste. V zrcadle se nepoznáváte, protože máte být o desítek let mladší.... Super čtení, do poslední chvíle jsem byla napjatá, jak to celé dopadne!