Skláři
Karel Klostermann
Hlavními postavami jsou příslušníci dvou sklářských podnikatelských rodin, z nichž jedna je původu francouzského (Chabléovi) a druhá českého (Haslingerovi). Autor zajímavě dokresluje život nedotčené a zalesněné staré Šumavy
Přidat komentář
U mne jsou Skláři na pomyslném třetím místě, až za V ráji šumavském a ze Světa lesních samot, přesto výborný román, barvité popisy jsou autorovou předností, jediné co bych snad vytkl, byla alespoň pro mne, lehká předvídatelnost děje.
Styl psaní mě uchvátil. Baví mě jeho poetické archaismy. Líbí se mi ty úžasné popisy. Bohužel mě trochu dráždilo právě to hýbání s časovou linií, které se tolik líbí shmaicovi. Chvíli naprosto uchváceně a s nasazením života popisuje každý detail a pak náhle skočí během několika vět o několik let. Když už jsem si zvykl na nějakou postavu, tak v dalším odstavci ji nechal zemřít. A zabedněnost či spíš naivita několika hrdinů mě, mírně řečeno, nenechávala klidným....Každopádně však stojí za přečtení a některé pasáže jsem si četl i několikrát. Krása popisu a styl psaní vyvažuje nedostatky příběhu, jež v tomto spatřuji.
Na knize mě fascinuje Klostermanova superschopnost hýbat s časovou linií - v jednu chvíli se to táhne jako smrad a v druhou chvíli přeskočí 5 let, následně 3 roky odsýpou na dvou stranách a dalších 30 stran čtete o třech dnech. Fakt kruté a hlavně to dokáže tak, že se neztratíte. Četl jsem toho od něj více, tato je určitě jedna z lepších.
Poznatky: pomíjivost všeho je neodbytná, dluhy jsou svinstvo a lidská povaha nezná mezí, tedy alespoň na temné straně.
Když jsem se o knize zmínil rodičům, kteří ji ještě měli v povinné četbě, ptali se "to je telenovela co?". Zamyslel jsem se nad tím a myslím si, že to není laciná vztahovka. On na těch vztazích, kterých je to přeplněné dokázal popsat tehdejší poměry, lidskou osobnost a když už toho bylo moc, přešel na jiné téma, obvykle o přírodě, pak se zas vrátí... je to jednoduše řečeno vyvážené i když narozdíl od jiných knih je zde vztahů podstatně více.
Další zvláštností knihy je, kolik generací pokryje - není o jedné generaci jako např. V ráji Šumavském nebo Ze světa lesních samot.
Více o historickém kontextu je například zde. http://muzeum.sumava.net/?page_id=65
skláři karla klostermanna jsou nádherný román, který doporučuji zájemcům o vesnická historická psychologicky sociální dramata. ačkoliv jsou skláři psáni pro dnešní dobu příliš archaickým stylem, je téma románu, celkové vyznění i poselství díla naprosto současné a až příliš dnešní, což jen dokazuje genialitu autora. ano, i když od vzniku příběhu a jeho prapůvodního skutečného námětu uplynulo bezmála 2oo let, v otázce peněz, podnikání, mezilidských či rodinných vztahů je neskutečně aktuální. rozepisovat se o ději, peripetiích osudů hlavních hrdinů nebo o časovém údobí, v nichž se klostermannovi skláři odehrávají, by bylo zbytečné a mohlo by případného zájemce o četbu odradit, proto se zde zmíním jen o faktu, že se v něm romanopisci podařilo zachytit nejenom charaktery postav, ale především také velmi složitou tehdejší dobu, způsob žití a prvotní podnikatelské aktivity se všemi problémy a nedokonalostmi, které přinášela a které si dnes už jen stěží dokážeme představit, natož uvědomit; jak tomu je například ve scéně katastrofické sněhové vánice s na kost zmrzlým koněm a zasněženou bryčkou nalezenou až po několika dnech bez kočího a jednoho z hlavních představitelů románu. k. klostermannovi se i ve sklářích podařilo zachytit lidské pohnutky postav, jejich pochopitelného jednání či konání a proto jistě nepřekvapí, že se čtenář do děje vtažený v některých kapitolách nedokáže oprostit od vlastních slz dokazujících životnost díla a jeho přesah z řádků na naši mysl. karel klostermann patří mezi mé oblíbené autory a svými skláři si jen potvrdil důležité místo v mé knihovně v sekci beletristické.
Autorovy další knížky
| 1955 |  Ze světa lesních samot |
| 1972 | V ráji šumavském |
| 1941 | Mlhy na Blatech |
| 1971 | Skláři |
| 2004 |  Erotomanie |
Zajímavé osudy lidí, nicméně rozvláčně napsané a poněkud zbytečně široký formát knihy tento můj pocit jen umocnil.