Skleněný pokoj
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/25479/bmid_skleneny-pokoj-1s7-25479.png
4
2799
2799
Román inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat, který zaujme od první věty. Na pozadí příběhu jejích majitelů zrcadlí tragédii celého českého národa. Vysoko na kopci nad Brnem ční zázračný dům. Postaven na míru židovsko-křesťanskému novomanželskému páru vyzařuje bohatství, sebevědomí, krásu a majestátnost. Avšak jen do chvíle, než do země vstoupí nacistické vojsko a manželé musí vilu i zemi opustit. Život vily se s odchodem jejích majitelů ale nezastaví. Přechází z jedněch rukou do druhých, z českých do nacistických, pak do sovětských až se opět vrátí do majetku československého státu. Krystalická dokonalost skleněného pokoje přitom zasahuje nesmírnou gravitací každého, kdo se dostane do jeho blízkosti. Jenom málo knih z poslední doby dokázalo očima cizince (podobně jako Gottland Poláka Maria Szczygiela) postřehnout československou realitu druhé poloviny 20. století tak brilantně jako Skleněný pokoj Simona Mawera. Román je o to cennější, že byl v létě 2009 nominován na nejprestižnější knižní cenu anglicky mluvícího světa The Man Booker Prize.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2009 , Kniha ZlínOriginální název:
The Glass Room , 2009
více info...
Přidat komentář
Skleněný pokoj se mi líbil hodně! Jazyk byl vynikající, vyprávění zajímavé a plastické. Výborně jsem se dokázala vžít do cítění postav a sdílet jejich vnitřní i vnější život. Hlavně v případě Hany a Liesel. Konec mě trochu zklamal a tak nějak zpomalil rozjetý vlak. Nedokázala jsem se už tolik začíst. Ale konec do příběhu pasoval a bez něj by byla narušena časová osa. Musím hodnotit pěti hvězdami jinak to nejde:-)
Myslím si, že v recenzích a komentářích bylo řečeno již dost, tak jen krátce několik mých dojmů. Poznamenávám, že knížku jsem četla až po zhlédnutí filmu. Nejdřív jsem kritiku snímku upřímně nechápala, po přečtení knížky mi to došlo...
Jazyk a komplexita. To jsou vlastnosti, kterých si na rozsáhlejších románech cením ze všeho nejvíc. Musím říct, že Skleněný pokoj jimi nad míru disponoval, příběh byl úžasně historicky propojený, což, pokud je dobře uděláno, dojemně zapůsobí na konci knihy. Psychologie postav byla skvelě vykreslená (ačkoliv je Carice van Houten kus ( a skvělá herečka k tomu), knižní Haně nesahala ani po kotníky), těžko se mi s nimi loučilo. Kromě poutavého příběhu jsem si oprášila a doplnila penzum kulturně historického přehledu meziválečného období.
Film z knihy vytáhl nejzajímavější aférky a dost situací pokroutil. Jako samostatný počin to špatné nebylo, ale srovnání s knížkou se tak jako tak nabízí, a film nutně schazuje. Rozhodně doporučuji a těším se na další Mawerovu knihu (a na výlet do Brna).
cetla jsem komentare, zda je nebo neni podle skutecne udalosti - pravda asi by tam na zacatku ci konci par slov chtelo, ale i tak.
krasne se cetlo melo to spad, pribehy postav zajimave, prolinani pribehu..
zajimave pocteni
Silný, čtivý příběh, na kterém oceňuji především to, jak zahraniční autor dokázal skvěle popsat poměry, které panovaly v naší zemi během minulého století.
Doporucuji, Brnakum predevsim!
Krasne ctive napsano, autor se mohl rozepsat i vic.
Velmi čtivě zpracované zajímavé téma, bohužel část příběhu nebyla popsána, resp. byla jen shrnuta, což mne zklamalo.
Jsem hodně zklamaná. Příběh nepravděpodobný a pro mně dost neuvěřitelný. Zaujalo mně to až v části, kdy vilu převzali Němci k provádění svých hruzností.
Četlo se to nádherně, napínavé to bylo... Držela jsem pěsti ať už proboha nasednou do toho vlaku/letadla a odjedou... Ve vile Tugendhat jsem se byla podívat zatímco jsem studovala na blízké vysoké škole a při čtení a vzpomínání postav z knihy se prolínaly i mé vzpomínky na to místo, ktere uz v té době procházelo rekonstrukcí. Na onyxovou stěnu se opravdu nedá zapomenout. Přidávám hvězdičku navíc za to, že si Brit dá práci se psaním o českých dějinách.
Pěkně napsané. Kniha mě pohltila. Nejvíc příběh Hany, z toho je mi úzko ještě teď. Když se mnou takhle kniha zamává, dávám pět hvězd. Teď si jdu přečíst něco veselejšího.
Literátní skvost :-) více netřeba dodávat :-) jen mi moc nevyhovují ta rychlá přeskakování, autor vždy něco vypravuje a pak najednou cvak a je úplně někde jinde, jindy, s jinými postavami.. ale samozřejmě kniha stojí za to přečíst.. :-) poznámka pod čarou - film ne :-D
S klidným svědomím mohu doporučit. Kniha je čtivá, přesto mě příběh nechával poměrně dlouhou dobu v klidu. Pak přišlo období okupace. Shodou okolností jsem kapitoly o okupaci četla 15.března, o to více mě to asi dostalo. Autor, ač cizinec výborně vystihuje reálie doby i místa. Chtěla jsem si to přečíst, než půjdu na film, ale po přečtení knihy jsem o filmové zpracování, zčásti i díky recenzím a komentářům k filmu, ztratila zájem. Zato jsem si vyhledala spoustu informací o vile a o původních majitelích. Škoda, že to mám do Brna docela z ruky a že vstupenky na prohlídku vily jsou dlouho dopředu vyprodané.
Za mě velké zklamání! Příběh slabý, postavy jako kdyby nebyly z masa a kostí, ale pouhé figurky, jejichž chování je předem dané. Na průběh událostí mělo vliv tolik nepravděpodobných náhod, že není uvěřitelný. Myslím, že kdyby se to celé netýkalo vily Tugendhat, kniha by u nás úplně zapadla.
Jeden velký klad ale kniha má. Donutí vyhledat si o vile a jejích skutečných majitelích informace a těšit se na návštěvu architektonického skvostu.
Silný příběh zasazen do známého prostředí a přesto tolik vzdáleného, především časem. V dobách, často ne příliš ideálních, byla přítomna láska. Forma lásky, která nebyla přijímána, naopak jí bylo opovrhováno. Přes všechny překážky si ale našla svou cestu.
Už mám za sebou jednu knížku tohoto autora, takže jsem byl zvědav, jestli onen Skleněný pokoj má být lepší než Trpaslík. Obojí je stejně čtivé, ale historie funkcionalistického skvostu mě bavila o něco více než křížení hrachu. Rozhodně nechápu ten boom, který se kolem románu vytvořil (asi jako u každé knihy, kterou hlavně její vydavatelství nazývá bestsellerem). Se smyšleným příběhem bych problém neměl, jen ohledně poslední kapitoly.. no ... i na ní by byl Cimrman krátký. Díky konci šla pro mě celá knížka do kytek.
Co mě bavilo, bylo umístění do Brna. Jinak mě příběh moc nezaujal. Nestihla jsem přečíst do minulé výzvy k Brnu, tak letos k Man Booker Prize, s tím, že pak bych se podívala na film. Ale knížka mě ani k filmu nenavnadila.
Štítky knihy
Brno architektura zfilmováno první republika, 1918-1938 vila Tugendhat Protektorát Čechy a Morava podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Bezvadný příběh. Jen mi vždy chvíli trvalo, než jsem se zorientovala v nové části a v časových posunech. Taky mi trochu vadí několik nedořešených otázek a jen naznačených vztahů. Čtenář si musí občas dost domyslet, aby k sobě jednotlivé kousky zapadly.