Skleněný pokoj
Simon Mawer
Román inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat, který zaujme od první věty. Na pozadí příběhu majitelů vily zrcadlí tragédii celého českého národa.
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2013 , Kniha ZlínOriginální název:
The Glass Room, 2009
více info...
Přidat komentář
Těžké hodnotit knihu, když trochu znáte skutečný osud rodiny, která ve skleněném pokoji prožila několik let života, než byla nucena svůj domov nedobrovolně opustit... Jako fabulovanému příběhu, odehrávajícímu se ve skutečné vile, není moc co vytknout. Napsaný je dobře, lehce se čte. Román však způsobil hořkost skutečné rodině. Rozporuplné pocity.
Krásně napsaná kniha, která něco zanechá k přemýšlení. Každý si musí přebrat a dohledat co je skutečnost a co je fikce. Sám autor v úvodu píše, že kniha je fikce, ale dům i místo skutečně existují. Moc se těším na březen, kdy v kinech bude film podle této knihy. A ještě víc se těším na prohlídku vily Tugendhat.
Napsat knihu o jedné z nejznámějších funkcionalistických vil u nás mi přišel jako velmi odvážný nápad. Autor vilu Tugendhat popsal tak precizně, že měl člověk pocit, že je sám majitelem. Jen je škoda, že kniha nepojednává o skutečných majitelích, ale i tak příběh člověka vtáhne do děje. Autorův styl psaní pro mě byl neobvyklý, ale po pár stránkách si člověk zvykne. Rozhodně doporučuji si knihu přečíst.
Neuměla jsem si představit, že se dá napsat tak poutavý příběh o jednom domě a pokoji v něm, dá. Mám krásný zážitek z přečtení této knihy.
Kniha se četla dobre, měla spad. Nicméně jsem v průběhu četla rozhovor s dcerou Tugendhatu, která se proti ni silne vymezila a od te doby jsem se nemohla zbavit hořkeho pocitu, ze autor bazil po senzaci a prodeji. Také mi vadila hromada náhod, která dle mého běžne není úplně reálná. Nicméně jak jsem již psala, kniha se četla dobre a měla spad, tudíž komu až tak nezáleží na pravdě a reálném příběhu vily, jen do toho
Kniha je čtivá, nicméně mi z ní až moc “čpí” prvoplánovitá snaha o senzaci. Plně souhlasím s komentářem Evaho73.
Proč si číst o vile, kterou mám cca 300km od domova a Brno vůbec neznám..? Ale tak proč se nedozvědět něco nového že? A musím říct, že jsem překvapená. Kniha velmi čtivě podána o výstavbě a životě ve vile Tugendhat. Zase jsem o kus chytřejší :) nejlepší pro mě asi pasáž za protektorátu a o místě, kde si Němci vytvořili ..
Skvělý, zajímavý i když vymyšlený příběh. Ale vila Tugendhat v Brně je skutečná a nadčasová stavba a její osud a historie Československa jsou v knize popsány pravdivě, za to smekám klobouk dolů autorovi, který je Angličan. Jsem zvědavá na film, už nepíšu, že se těším, protože kniha býva vždycky lepší a musím se objednat na prohlídku vily.....
Nebylo to vůbec špatné. A troufnu si tvrdit, že pro lidi z Brna to má ještě větší kouzlo, než pro ty, co Brno neznají. Je fajn znát osobně místa, kde se příběh odehrává, získá tak ještě jiný rozměr. Rozhodně se do vily Tugendhat musím podívat. Už během čtení jsem si hledala informace jak o domě, tak o rodině. Teď by bylo fajn si přečíst něco o té skutečné, jak moc jiné byly jejich osudy.
Mám ke knize pouze jednu výtku, na mne zbytečně moc "přemýšlivých" pasáží.
Čím je člověk starší, tím jsou mu povědomější cesty osudů jednotlivců z této výjimečné knihy...
Krásný opravdový příběh, přestože příběh rodiny z vily Tugendhat byl asi úplně jiný. Osudy vily i lidí v ní žijící jsou uvěřitelné a mě se román moc líbil.
Využil jsem příležitosti na Vltavě a poslechl jsem si online jako audioknihu. Možná není chyba u autora, ale celou dobu jsem měl pocit, že mne to nějak míjí. Postavy si mne moc nezískaly, situace mne nevtáhly, erotika mne moc nerozvášnila. To se tak někdy stane.
Krásně napsaný příběh, který se stále vrací ke skleněnému pokoji. Je inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat .
Chápu rozhořčení rodiny Tugendhat z toho, že je kniha napsaná bez jejich souhlasu, ale na druhou stranu ti, kteří se chtějí o příběhu něco dozvědět, si vždy přečtou také fakta a zjistí, co z toho je fikce a co se mohlo alespoň historicky držet pravdy. Pro mě jako pro čtenáře byla kniha velkým přínosem. O existenci této vily jsem věděla, ale neměla jsem žádný zájem se tam někdy podívat, nyní je vše jinak - autor tak barvitě zachytil dokonalost této stavby, světla a neobvyklého prostoru, že jsem přímo nedočkavá ji vidět a přesvědčit se o všem sama. Podle mě je celý příběh vymyšlen opravdu čtivě. Jediné za co bych ubrala body z hodnocení, bylo množství náhod, které postavy sváděly dohromady, na to moc nejsem - nicméně chápu, že by se příběhy jinak opravdu těžko spojovaly..
Můj komentář bude asi dost zaujatý díky poměrně nedávné návštěvě vily.
Vila Tugendhat je naprosto neuvěřitelné místo, vrcholné dílo architektury. Všechny místnosti jsou skvěle vymyšlené a navržené. A chvíle, kdy poprvé scházíte po zatočeném schodišti do “Skleněného pokoje” - neopakovatelný zážitek. Navíc příběh rodiny Tugendhatových mě velmi zasáhl, po návštěvě jsem si o nich četla, co jsem našla. Kniha byla věc, na kterou jsem se ohromně těšila.
Román je psaný velmi poutavě. Ačkoliv byla pasáž (doba socialismu, kdyz skleněný pokoj sloužil jako tělocvična), která mě moc nebavila. Nejvíc mě samozřejmě nadchla první část o návrhu, stavbě, životu i útěku z vily.
Knihu doporučuji, ale ještě víc doporučuji samotnou návštěvu vily Tugendhat - stojí to za to.
Knihu jsem si chtěla přečíst ze tří důvodů. Ten první byl, že zahraniční autor se pustil do českých reálií, což považuji za velmi odvážné. Ten druhý to, že předobrazem domu Landauerů byla Vila Tugendhat a ten třetí to, že potomci Tugendhatů proti knize vytrvale brojí s tím, že je plná lží. Ano, je - však je to beletrie, nikoliv literatura faktu! Na jednu stranu je chápu, také by se mi nelíbilo, kdyby si někdo vypůjčil můj dům, aby do něj zasadil cizí rodinku suplující osudy té mojí. Na druhou stranu znám několik lidí, kteří vilu speciálně navštívili jen proto, protože četli Skleněný pokoj a byli uchváceni. A nedivím se. Kniha je skvělá, skvěle napsaná a každému natolik inteligentnímu, který by pochopil že Landauerovi nerovná se Tugendhatovi, ji vřele doporučuji.
Jediným prínosom tejto knihy pre mňa bolo to, že som sa dozvedela o nadčasovom architektonickom skvoste - vile Tugendhat.
Plánovanie a realizáciu celej stavby, ako aj samotný opis budovy sa autorovi podarilo celkom reálne zachytiť. Slušne vyprofiloval aj mentalitu obyvateľov, ktorí menili svoje postoje v súlade s politickou situáciou.
Samotný fiktívny príbeh o obyvateľoch vily ma vôbec nezaujal a bolo mi až trápne, keď som čítala o tom, akoby jedinym zmyslom života pôvodných majiteľov bol iba sex a lesbická "láska".
Pochybujem, že v pohnutých časoch pred a počas druhej sv. vojny, keď sa matky báli o svoje deti, muži o svoje rodiny a každý o svoj holý život, bol niekto tak úchylný a myslel predovšetkým iba na sex...
Osobne si myslím, že je oveľa viac kvalitnejších literárnych diel...
Štítky knihy
Brno architektura zfilmováno první republika, 1918-1938 vila Tugendhat Protektorát Čechy a Morava podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
2013 | Skleněný pokoj |
2010 | Mendelův trpaslík |
2012 | Dívka, která spadla z nebe |
2018 | Pražské jaro |
2013 | Pád |
Nádherně čtivá kniha. Ve vile jsem byla ještě před opravou a se smutnou myšlenkou na olupující se nátěry a popraskané schodiště mě o to víc vtáhla kniha do dějě. Vím, že paní Hammer-Tugendhat knihu odsuzuje, přesto je to kniha a příběh obohacující a už za rozšíření spektra lidí, kteří se o vile dozví dávám pět hvězd.